6 C 67/2020

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně o vrácení daru

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ½ na pozemcích p. č. St. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] a [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště].

II. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště].

III. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 36.225,64 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu [datum] domáhala určení, že je vlastnicí ve výrocích uvedených nemovitostí. Tvrdila, že darovala žalovanému jako svému bratrovi předmětné nemovitosti darovací smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný v průběhu roku 2017 několikrát žalobkyni fyzicky napadl. Nejprve v únoru na chatě [název], kde ji chytil pod krkem a tlačil na regál s nádobím. Svého jednání zanechal až po zásahu otce a přítele žalované. O několik měsíců později ji znovu napadl v domě rodičů, kde ji vulgárně nadával a strčil do futer dveří poté, co mu domlouvala, aby se k rodičům choval slušně. Poslední napadení proběhlo na přelomu let 2017 a 2018 také v domě rodičů před matkou a babičkou žalobkyně. Žalovaný do žalobkyně strčil tak, že upadla na záda, dostala ránu do ramene a byla častována vulgárními nadávkami. Byla přitom těhotná, což žalovaný věděl. U napadení byla přítomna i dcera žalobkyně, která byla chováním žalovaného traumatizována. Žalovaný se rovněž choval nepřípustně k rodičům žalobkyně, především k otci, kterého častoval hrubými nadávkami ve snaze vyvolat fyzický střet. Na základě uvedených skutečností vyzvala žalobkyně dopisem ze dne [datum] a [datum] žalovaného k vrácení daru.

2. Žalovaný se k žalobě samé nevyjádřil.

3. Ke zjištění skutkových okolností případu soud provedl následující důkazy.

4. Výpisem z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je zapsán v rozsahu 1/2 jako spoluvlastník pozemků p. č. St. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] a [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště]. Dále je veden jako výlučný vlastník pozemku p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště].

5. Smlouvou ze dne [datum] je prokázáno, že žalobkyně jako dárkyně darovala žalovanému jako obdarovanému spoluvlastnický podíl ve výši ½ na pozemcích p. č. St. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] a [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Dále mu darovala pozemek p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Vklad vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí byl zapsán dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

6. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy ze dne [datum] a požádala o vrácení daru pro nevděk. Uvedla, že žalobci nemůže prominout, jak ji v roce 2017 několikrát fyzicky napadl, nejprve v únoru 2017 v chatě [název], podruhé několik měsíců poté v domě rodičů, kde ji vulgárně nadával a strčil do futer dveří poté, přestože mu domlouvala, aby se k rodičům choval slušně a naposledy na přelomu roku 2017 a 2018 v domě rodičů před zraky babičky a matky, které musely zasáhnout. Konkrétně do žalobkyně strčil, že spadla na záda, dostala ránu do ramene a byla častována vulgárními nadávkami. Přitom žalovaný musel vědět, že je těhotná. Incidentům byla přítomna i dcera žalobkyně, která se z jednání žalovaného traumatizována, bála se ho a nechtěla k rodičům žalobkyně jezdit ze strachu, aby žalovaný žalobkyni opět něco neudělal.

7. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. 8. 2019, č. j. 6 C 126/2017-121 soud určil, že rodiče žalovaného [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] jsou vlastníky nemovitostí, které darovali žalovanému. Důvodem pro vrácení daru bylo chování žalovaného k otci, které bylo v rozporu s elementární zásadou slušnosti, úcty a respektu k rodičům. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný otce častoval hrubými nadávkami a vulgaritami s úmyslem vyvolat fyzický střet, kterému několikrát zabránila až pomoc dalších přítomných osob. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] byla v řízení sp. zn. 6 C 126/2017 jakožto sestra žalovaného a dcera žalobců vyslechnuta. Při svědecké výpovědi uvedla, že na počátku přepsali rodiče předmětný dům jí a bratrovi každému jednou polovinou. Žalobkyně pak začala podnikat a z opatrnosti převedla svůj spoluvlastnický podíl bratrovi. Později si žalovaný úvěr od [právnická osoba] ve výši 1.400.000 Kč a dům dal do zástavy bez vědomí rodičů. Následně dluh za bratra zaplatil strýc [jméno] [příjmení] a tím dům v podstatě zachránil. Rodiče mu dluh splácí, bratr nic neplatí. Bratr si poté vzal ještě další půjčky a jeho věřitelé a exekutoři začali postupně obcházet dům a vyhrožovali exekucí. To bylo asi v roce 2017 nebo 2018. Žalovaný znepříjemňoval rodičů, život také tím, že asi půl roku vybíral všechny peníze, které jim chodily na účty z jejich podnikání. Také se stalo, že žalovaný nechal udělat nové webové stránky pro chatu [název] s tím, že to bude zadarmo. Poté však poslal matce fakturu na částku 67.000 Kč k proplacení. Vyhrožoval jí tím, že jinak pozastaví provoz webových stránek a zakáže přístup na e-maily, kam se hlásili hosté. To také nakonec udělal. Matka mu peníze poslala i přes nesouhlas otce, neboť jí žalovaný říkal, že nemá peníze na domácnost a jeho děti nemají co jíst. Vnoučata byla slabá stránka matky a bratr jí tímto citově vydíral. V té době jezdila žalobkyně za rodiči s přítelem pomáhat, protože byli na všechno sami. Stalo se několikrát, že tam žalovaný přijel a vyhrožoval rodičům, že je zničí a vystěhuje z domu. Hlavně na otce několikrát naběhl a začal mu sprostě nadávat. Byl velmi hrubý a vulgárně mu nadával. Říkal, že je mu jedno, co bude s rodiči. Vždy chtěl vyprovokovat nějaký konflikt, aby se něco stalo. Matka mu nikdy nic neřekla, protože se bála, aby si to s ním nerozházela a mohla vidět vnoučata. Žalobkyně byla přítomna třem konfliktům. Poprvé je žalovaný napadl na chatě [název] při podávání večeře hostům. To bylo v únoru 2017. Přiběhl tam a řval na otce, ať vypadne. Žalobkyně se mu snažila říct, aby je nechal na pokoji a mohla být vydána večeře hostům. Žalovaný rychlými kroky přišel k žalobkyni a oběma rukama ji pevně chytil pod krkem tak, že se nemohla nadechnout. V podstatě ji škrtil a následně ji natlačil na minibar. Tam přiběhl otec a přítel, aby ji bránili. Přítel se snažil žalovaného odtáhnout zezadu a otec přišel ze strany, přičemž žalovaný se ho snažil zasáhnout pěstí. Příteli se pak podařilo vyvést žalovaného ven z chaty. Podruhé napadl žalovaný žalobkyni o několik měsíců později. V domě ho žalobkyně přistihla, jak prohledává šuplíky v pokoji rodičů a bere si z nich nějaké listiny. Ptala se ho, co to dělá, on pouze odpověděl, ať jde do prdele a strčil do ní. Žalobkyně nechtěla, aby listiny odnesl, proto za ním běžela. On do ní však s chladným úsměvem dole znovu strčil a řekl:„ Podívej se do katastru, na koho je ten barák napsaný, ty krávo.“ Protože se již předtím ztratily nějaké listiny, tak celý incident nahlásili policii. Tento druhý konflikt byl také v roce 2017. Potřetí žalovaný fyzicky napadl žalobkyni na přelomu roku 2017 2018, kdy byla těhotná. Žalovaný věděl o těhotenství žalobkyně a když přišel zkasírovat hosty, šla za ním, aby si s ním promluvila. Chtěla vyřešit situaci tak, aby mohli začít znovu a aby se žalovaný dostal ze svých dluhů. Žalovaný do ní začal strkat, že nemá v domě co dělat, sprostě ji nadával a strčil do ní tak, že upadla na záda. Matka s babičkou slyšely, jak na ni křičí a přišly za nimi. Žalovaný znovu křičel na svědkyni:„ Co ty píčo, už jsi se uklidnila?“ a udeřil jí dvakrát pěstí do ramene. Žalobkyně zavrávorala a jejímu pádu zabránily věšáky. Pak do ní znovu strčil a žalobkyně upadla. Babička na něj křičela, co to dělá, že je těhotná a proč se tak chová. Poté babička žalovanému zabránila v dalším napadení. Žalobkyně vzala bundu a svoji čtyřletou dceru, která byla všemu přítomná. Dcera poté měla po nějakou dobu o žalobkyni strach. Když přijeli k babičce, bála se, že jí žalovaný znovu ublíží. Vždy, když přijelo nějaké auto, tak běžela k oknu, zda to není on. V podstatě po celou dobu roku 2017 byl žalovaný v konfliktu s otcem a dělal stále dokola to samé. Vždy na něj řval, nadával, snažil se ho vyprovokovat, doslovně uváděl:„ Dostanu vás do basy, z baráku, co jste si mysleli?“. Osobně slyšela, jak bratr otci nadával, dával mu najevo, že je pánem domu, používal výrazy jako„ čuráku, kreténe“. Bylo to stále dokola, otec se snažil na to nereagovat a pouze si pasivně nadávky vyslechl. Dokonce žalovaný příteli žalobkyně výslovně řekl, že jezdí rodiče naschvál prudit. Vždy hledal záminku ke konfliktu a užíval si, že nemohou nic dělat. Velmi často došlo k těmto incidentům před hosty chaty [název], kde dělal žalovaný rodičům ostudu dokonce i před majiteli chaty.

8. Matka účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného] při svědecké výpovědi soudu sdělila, že v roce 2017 bylo chování syna agresivní. Když se objevil, vyhrožoval a vyhazoval je s domu, protože přepsali dům na něj. Brala si na pomoc svého bratra, aby dostal syna do slušných kolejí a neútočil. Syn vždy chodil do domu s tím, že chce vyprovokovat spor. Jednak s žalobkyní, která mu stále připomínala, že není možné, aby se takto hrubě choval ke svým rodičům a jednak s manželem, kterému říkal, jestli se chce prát, že už je dospělý a mohou si to rozdat. Manžel dělal, že ho neslyší. Nechápali, co se s žalovaným stalo. Když byla žalobkyně v domě, snažila se mu domlouvat. Později si už nebrala servítky a on ji několikrát fyzicky napadl. Jednou se to stalo v domě a týkalo se to hostů. Žalovaný ubytovával hosty a kasíroval je. Svědkyně s manželem platili energie, což byla velká částka, cca 90 000 Kč ročně. Žalobkyně mu proto vytýkala, že na energie nepřispívá a takto rodiče využívá. Žalovaný si to nenechal líbit a několikrát ji fyzicky napadl. Jednou do ní začal strkat a kdyby nepřišla babička, tak by se s ní pral. Po druhé se to stalo, když byla těhotná, což žalovaný věděl. Začal do ní strkat, svědkyně jí musela pomoc a odstrčit ho s tím, co to dělá, když žalobkyně čeká dítě. Byla u toho první dcera žalobkyně, která z toho měla dlouho trauma. Pak to bylo v práci, kam žalovaný přijel. V kuchyni chytil žalobkyni za krk, začal s ní cloumat s tím, jak je možné, že mu něco vytýká. Pomohl jí manžel a přítel žalobkyně, kteří ho vyhodili z kuchyně i z chalupy. Vůči žalobkyni použil vulgarismy„ krávo atd.“, manželovi říkal, že je„ debil, alkoholik“. S žalovaným se již nestýkáme, nic ho nezajímá, ani náš zdravotní stav. Není v kontaktu ani s žalobkyní.

9. Otec účastníků [celé jméno žalovaného] jako svědek v řízení vypověděl, že chování žalovaného se v roce 2017 změnilo, nevíme z jakého důvodu. Protože podnikali, převedli nemovitosti na obě děti rovným dílem dům. Později začala podnikat i žalobkyně, a proto se převedlo všechno na žalovaného. Ten se poté najednou změnil a začal se chovat majetnicky, i když mu bylo známo, že dům postavili pro obě děti a rodinu. On však chtěl rodinu vytlačit a bylo mu jedno, kde bychom bydleli. Došlo k napadení žalobkyně žalovaným. Jednou svědek přišel, až když bylo po všem a byli všichni ubrečení. Byla tam i pětiletá vnučka. Asi to nebylo nic pěkného, protože když ji dva roky poté hlídal, tak se ptala, čí jsou to boty na verandě. Řekl jí, že neví a vnučka začala hystericky brečet a nechtěla jít dál. Když se jí ptal, proč brečí a že to jsou jeho boty, řekla mu, že si myslela, že se vrátil strejda [jméno]. Přitom ho předtím měla ráda. Další napadení bylo na chatě [název], kde držel žalobkyni pod krkem, že ho od ní museli odtrhnout. Psal jim dopisy a e-maily, že je vystěhuje. V té době již domě nebydlel. Když odcházel, tak říkal, že nemá žádnou na rodinu a že na rodinu„ sere“ a změní si jméno. Nyní v kontaktu vůbec nejsme, nevíme, kde bydlí. Byl vulgární i vůči mé osobě, říkal mi„ do prdele, čuráku“. Všechno si nahrával, nechtěli mu proto dávat nějakou příčinu ke konfliktu, ustupovali mu, i když se do svědka navážel. Poslední konflikt byl, když vlétl do pronajatého objektu a vyhrožoval, že si vystěhuje nějaké zařízení objektu. Ještě s jedním zaměstnancem ho svědek vyvedl ven a on zavolal policii, že mu přiskřípli nohu do dveří.

10. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny relevantní skutečnosti a ostatní navržené důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť z ostatními provedenými důkazy byl nárok na vrácení daru dostatečně prokázán.

11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014. Proto soud věc posoudil podle § 630 obč. zák., dle kterého se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

12. V řízení bylo darovací smlouvou ze dne [datum] prokázáno darování předmětných nemovitostí žalobkyní žalovanému i skutečnost, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k vrácení daru. Žalobkyně v dopisu uvedla jako důvod vrácení daru fyzické napadení své osoby ze strany žalovaného. Vytýkané jednání žalovaného bylo v řízení bez pochybností prokázáno svědeckými výpověďmi rodičů účastníků a rovněž svědeckou výpovědí žalobkyně, kterou učinila v řízení sp. zn. 6 C 126/2017. Soud shledal, že chování žalovaného parametry hrubého porušení dobrých mravů naplňuje, neboť několikeré fyzické napadení během jednoho roku, při kterém museli žalobkyni bránit další členové rodiny a její dceři tím bylo způsobeno trauma, navíc v situaci, kdy žalobkyně byla těhotná a takové napadení mohlo ohrozit i očekávané dítě žalobkyně, je zcela v rozporu s pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, natož pak sourozenci a vykazuje značnou míru intenzity a opakovanosti. Chování žalovaného nelze nijak omluvit, a to ani případnými výtkami ze strany žalobkyně, která ho konfrontovala se svým názorem na jeho chování vůči rodičům. Protože žalovaný nereagoval na výzvu k vrácení daru a v katastru nemovitostí je v rozporu se skutečností stále evidován jako vlastník a spoluvlastník, vyhověl soud určovací žalobě v souladu s ust. § 985 o. z. a určil, že žalobkyně je vlastníkem a spoluvlastníkem darovaných nemovitostí, neboť na základě výzvy ze dne [datum] bylo její vlastnické právo znovu obnoveno. K tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v [obec] sp. zn. 20 Co 72/1995, podle kterého využije-li dárce práva na vrácení daru podle § 630 obč. zák., zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. Tímto okamžikem se obnovují původní právní vztahy. Protože tato restituční povinnost není zvlášť upravena, je třeba použít ustanovení, které upravuje právní vztahy nejbližší, a to se zřetelem k tomu, co bylo předmětem darovací smlouvy. V daném případě žalobou na určení, které soud ze shora uvedených důvodů vyhověl.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 10.000 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po 3.100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, porada s klientem, 2x účast na jednání - § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b/, § 11 odst. 1 písm. a/, c/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. – dále jen AT) a 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT). Dále žalobkyni náleží podle § 13 odst. 1 AT, vyhlášky č. 358/2019 Sb. a 589/2020 Sb. v souladu s předloženým technickým průkazem vozidla náhrada za cestovní výdaje ve výši 3.074 Kč za cestu osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět k jednání u zdejšího soudu v celkové délce 2x 252 km (spotřeba 6,1 l /100 km, cena za 1 l nafty 31,80 Kč, resp. 27,20 Kč, náhrada za použití automobilu 4,20 Kč/km, resp. 4,40 Kč/km) a náhrada za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět v rozsahu 16 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 1.600 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT). Náhradě 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. odpovídá částka 4.551,54 Kč Celkem tak činí náklady řízení 36.225,54 Kč a žalovaný je povinen nahradit je žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Požadovanou odměnu za odeslání předžalobní výzvy soud žalobkyni nepřiznal, neboť její odeslání nebylo doloženo, přičemž se nejedná o žalobu na plnění a tudíž její odeslání nebylo podmínkou k přiznání nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o. s. ř.

14. Pro úplnost soud dodává, že je-li předmětem řízení nemovitá věc, resp. vlastnické právo k ní, pak je takové právo ze své povahy ocenitelné a nelze hovořit o jeho neocenitelnosti (k tomu např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1332/07). Použití § 9 odst. 1 AT je proto možné pouze tehdy, nelze-li zjistit hodnotu věci, která je předmětem sporu, nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Hodnotu věci lze zjistit s nepoměrnými obtížemi tehdy, jestliže z obsahu spisu není zřejmý žádný právně relevantní podklad týkající se hodnoty nemovitosti a zjišťování hodnoty věci by znamenalo prodloužení sporu ve vazbě na neúčelné náklady, jež by se musely vynaložit v souvislosti s odborným posouzením skutečností rozhodných pro zjištění hodnoty (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2648/2015 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1021/2015). Protože v daném případě nelze ze spisu zjistit hodnotu nemovitosti, která byla předmětem řízení, a zpracování posudku pouze za účelem stanovení nákladů řízení by nebylo procesně ekonomické, jedná se o situaci, kdy je třeba aplikovat § 9 odst. 4 písm. b) AT, který je speciální ve vztahu k § 9 odst. 1 AT a mimosmluvní odměna byla stanovena podle tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč. Pokud totiž § 9 odst. 4 písm. b) AT odkazuje na § 9 odst. 3 písm. a) AT, kde se hovoří o věci či plnění penězi neocenitelných, je nutno formulaci„ věc nebo plnění penězi neocenitelné“ chápat jako legislativní zkratku pro hodnotu věci, kterou jednak nelze vyjádřit v penězích a rovněž kterou v penězích vyjádřit lze, ale lze ji zjistit pouze s nepoměrnými obtížemi, jak je souhrnně vyjádřeno v § 9 odst. 1 AT.

15. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).