6 C 69/2023

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. st. číslo v katastrálním území obec, zapsaný na listu vlastnictví číslo vedeném katastrální úřad, katastrální pracoviště.

II. Pozemek p. č. st. číslo v katastrálním území obec, zapsaný na listu vlastnictví číslo vedeném katastrální úřad, katastrální pracoviště, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka k rukám Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech náklady v plné výši, přičemž přesná částka bude vyčíslena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zrušení spoluvlastnictví k pozemku uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a jeho přikázání do jejího vlastnictví za odpovídající vypořádací podíl. Tvrdila, že opakovaně nabízela žalovanému odkoupení jeho podílu, žalovaný však nereagoval. Pozemek se nachází pod domem č. p. číslo, který je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, žalovaný jej nijak neužívá ani užívat nemůže. Po znaleckém zjištění ceny pozemku ve výši částka nabídla žalobkyně úhradu vypořádacího podílu ve výši částka.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Podle něj není důvod měnit stávající stav, odlišné vlastnictví žalobkyně k domu č. p. číslo nebrání plnému využití nemovitosti. Svůj podíl na pozemku chce žalovaný zachovat jako rezervu, která si drží svou hodnotu.

3. Výpisem z katastru nemovitostí LV číslo vedeným u katastrální úřad, katastrální pracoviště, je prokázáno, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky pozemku p. č. st. číslo v k. ú. obec, na němž stojí dům č. p. číslo. Spoluvlastnický podíl žalobkyně činí 2/3, podíl žalovaného 1/3.

4. Výpisem z katastru nemovitostí LV číslo vedeným u katastrální úřad, katastrální pracoviště, je prokázáno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku domu č. p. číslo v k. ú. obec, který stojí na pozemku p. č. číslo.

5. Dopisem ze dne 1. 2. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k vyřešení spoluvlastnického vztahu k pozemku a navrhla odkoupení jeho podílu. Stejnou výzvu zaslal žalovanému také právní zástupce žalobkyně dne 1. 12. 2022. V emailu ze dne 27. 5. 2020 dcera žalovaného žalobkyni sdělila, že děkuje za odhad realitky. Žalovaný s ní téma prodeje nechtěl otvírat, nehodlá se o tom s dcerou bavit. Dopisem odeslaným 30. 3. 2012 žalobkyně vyzvala žalovaného k vyřešení vlastnických vztahů na společných nemovitostech.

6. Podle tržního ocenění společnosti právnická osoba ze dne 29. 9. 2022 je hodnota pozemku p. č. st číslo v k. ú. obec částka. Mezi zápory nemovitosti je uvedeno, že zde není dostupný zdroj vody, chybí zpevněná přístupová cesta, přístup je přes cizí pozemky a dům stojící na předmětném pozemku má odlišný vlastnický režim.

7. Ze znaleckého posudku znalec č. číslo vyplývá, že obvyklá cena pozemku p. č. st. číslo v k. ú. obec činí částka. Znalec konstatoval, že pozemek je specifický s ohledem na odlišný vlastnický režim pozemku a stavby na něm umístěné. Proto nelze použít srovnávací metodu, pozemek je proto obtížně obchodovatelný a cenu bylo třeba stanovit odborným odhadem znalce.

8. Potvrzením banky o výši zůstatku na účtu žalobkyně č. č. účtu bylo zjištěno, že zůstatek na účtu činí částka.

9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti.

10. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

11. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku p. č. st. číslo v k. ú. obec, na němž stojí chalupa č. p. číslo ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně již nehodlá s žalovaným setrvat ve spoluvlastnictví k pozemku, k čemuž ani nemůže být podle § 1140 odst. 1 o. z. nucena, a chce vlastnický režim vyřešit tak, aby bylo sjednoceno vlastnictví k pozemku a chalupě. Protože mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, rozhodl o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soud podle § 1143 o. z. Pozemek nelze považovat za reálně dělitelný podle § 1147 o. z., neboť se na něm nachází stavba žalobkyně. Případné rozdělení pozemku by tedy ve svém důsledku nemohlo vést k tomu, aby každý ze spoluvlastníků mohl oddělený pozemek samostatně užívat a především žalovaný by nemohl pro existenci cizí stavby na svém pozemku plně realizovat své vlastnické právo. Zákonný účel preferovaného reálného rozdělení nemovitosti by tedy nebyl naplněn. Soud proto přistoupil k přikázání pozemku do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků. Důvody pro přikázání nemovitosti do vlastnictví žalobkyně jsou v daném případě jednoznačné. Žalobkyně projevila o přikázání nemovitosti zájem, prokázala schopnost vyplatit vypořádací podíl, nabídla, že na vypořádacím podílu zaplatí více, než vyplývá ze znaleckého posudku, má větší spoluvlastnický podíl než žalovaný a především na pozemku stojí stavba v jejím výlučném vlastnictví. Žalovaný o přikázání celého pozemku do svého vlastnictví neprojevil zájem ani neprokázal, že by byl schopen vyplatit žalobkyni vypořádací podíl. Soud proto rozhodl o přikázání nemovitosti do vlastnictví žalobkyně. Výši vypořádacího podílu soud dovodil ze znaleckého posudku č. číslo, který stanovil cenu pozemku ve výši částka. Uvedená částka koresponduje s dalším důkazem v podobě ocenění realitní kanceláře v částce částka, proto soud nepovažuje odhad znalce za nepodložený a nepřiměřený. Spoluvlastnickému podílu žalovaného odpovídá vypořádací podíl částka, avšak soud s ohledem na stanovisko žalobkyně uložil povinnost k výplatě vypořádacího podílu ve výši částka.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Podle Nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. V daném případě má soud za zjištěné, že žalobkyně projevovala v minulosti snahu spoluvlastnický vztah se žalovaným vyřešit a nabízela možná řešení. Žalovaný však její nabídky odmítal, případně na ně vůbec nereagoval, neboť chtěl zachovat stávající stav. Jak však bylo řešeno shora, žalobkyni nelze nutit, aby ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným zůstávala, zvlášť za situace, kdy na pozemku stojí její dům. Nezbylo jí proto, než podat soudní žalobu, a proto se soud jeví jako nespravedlivé, pokud by jí s ohledem na předžalobní postoj žalovaného nebyly přiznány náklady řízení. Náklady řízení na straně žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek částka, zaplacená záloha na znalecký posudek částka, mimosmluvní odměna advokáta za 6 úkonů právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, 2x vyjádření k věci, účast na jednání - § 7 bod 4., § 8 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 6 paušálních náhrad hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Dále žalobkyni náleží cestovné ve výši částka podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a předložené jízdenky za cestu hromadnou dopravou z obec do obec a zpět k jednání u zdejšího soudu, náhrada za čas strávený cestou z adresa a zpět v rozsahu 10 započatých půlhodin po částka, tj. částka (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tak náklady řízení činí částka a žalovaný je povinen nahradit je žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

13. Požadovanou odměnu za 1 úkon v podobě další porady s klientem soud žalobkyni nepřiznal. S odkazem na stanovisko Krajského soudu v adresa (naposledy č. j. spisová značka ze dne 28. 4. 2023) soud uvádí, že za poradu s klientem, přesahující jednu hodinu, advokátu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) AT zvláštní (samostatná) odměna a paušální náhrada režijních výdajů náleží především za podmínky, že nejde o poradu, která je svou povahou prioritně součástí přípravy na jiný konkrétní úkon právní služby. Je-li tomu totiž tak, je za takovou poradu advokát logicky odměněn částkou, připadající ve smyslu § 11 advokátního tarifu na onen jiný úkon, a to stejně jako za jakoukoli jinou přípravu na jeho provedení. Ze zápisu o poradě vyplývá, že porada se uskutečnila dne 14. 11. 2023 jako příprava na soudní jednání 16. 11. 2023. Porada tedy směřovala k úkonu, za který soud v bodě 12. odůvodnění mimosmluvní odměnu přiznal.

14. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v podobě znalečného. Protože o výši znalečného nebylo v době vydání rozsudku ještě rozhodnuto, bude přesná částka vyčíslena v samostatném usnesení podle§ 155 odst. 1 o. s. ř..

15. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u podepsaného soudu. Rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.