7 C 18/2020

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr Pavlem Jandurou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa , ulice a číslo , b) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , ulice a číslo , oba zastoupeni: titul . jméno příjmení , advokát se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , zastoupen: titul . jméno příjmení , advokát se sídlem adresa , o odstranění vzrostlých stromů, <b>Na to vyhlášen ROZSUDEK:</b>

I. Žaloba, kterou se domáhal žalobce, že žalovaný je povinen zdržet se pěstování opadavých stromů na pozemku parc. [číslo] na hranici s pozemky parc. [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí], o výšce přesahující čtyři metry, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 17.040 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupce.

1. Žalobci se podanou žalobou k soudu původně domáhali na žalovaném odstranění dřevin nacházejících se na jeho pozemcích, na společné hranici mezi pozemky parc. [číslo] pozemkem parc. [číslo]. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky každý ve výši ½ pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Současně jsou žalobci vlastníky rodinného domu [adresa], [obec] na st. [parcelní číslo]. Uvedené nemovitosti užívají k trvalému bydlení a hospodaření na nich. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] p. [číslo] nacházejících se ve shodném k.ú., zapsaných na [list vlastnictví]. Žalovaný na hranici pozemků parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců a svého pozemku p. [číslo] provedl asi před 5 lety výsadbu 14 ks habrů. Stromy umístil těsně za plot na svůj pozemek ve vzdálenosti asi 30 až 70 cm od plotu. Kromě toho současně umístil 1 ks habru na styku pozemku parc. 514 žalobců a svého pozemku parc. [číslo]. Žalovaný až do roku 2018 na základě žádosti žalobců udržoval zástřihem tak, aby větve nezasahovaly na pozemek žalobců. To se stalo několikrát k výzvě žalobců, kteří byli zejména na podzim obtěžováni spadem listí, větví a drobného nepořádku ze stromů na svůj pozemek. Kromě toho spadané listí neustále ucpávalo okap na dřevníku žalobců pod těmito stromy. Stromy během posledních let narostly dle odhadu asi do výšky 10 m. Již v minulém roce se situace stala neudržitelnou, poté, co větve stromů značně přesáhly hranici mezi pozemky, množství spadu narostlo do množství, které již nebylo možné tolerovat. Žalobci v rámci snahy o zachování sousedských vztahů tak měli písemnou formou prostřednictvím SMS zprávy požádat žalovaného, když žalovaný jim nezvedal telefon, zda by nemohl stromy ořezat, či zmenšit do únosných rozměrů. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Žalobci doufali, že korekci stromů žalovaný provede alespoň letos, ovšem marně. Následně se na něj obrátili prostřednictvím svého zástupce, který žalované dopisem ze dne 26.5.2020 oslovil se žádostí o zástřih stromů, či jejich odstranění. Žalobci tak jsou dlouhodobě obtěžování extrémním množstvím nepořádku ze spadu listí a drobných větví. Kromě toho stromy narostly do takové výšky, že stíní stavbě [adresa], kterou vlastní. Dosavadní pokusy o smírné vyřešení věci byly zcela neúspěšné. Žalobci se tak odkázali na § 1017 odst. 1 o.z., když žalovaný tímto ustanovením stanovené pravidlo měl porušit. Požadovali tak odstranění citovaných stromů.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého zástupce, namítal, že předmětné stromy, o které v tomto řízení jde, vysadil mnohem dříve, než žalobci tvrdili, to ještě před rokem 2014. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5259/2015, dle kterého zákonnou úpravu uvedenou v § 1017 odst. 1 o.z. je možné ohledně požadavku na odstranění stromů aplikovat až na stromy vysázené po 1.1.2014. I přes skutečnost, že žalobci na odstranění stromů nemají zákonný nárok, vyjádřil se k dalším žalobním tvrzením. Sdělil, že až do roku 2019 habry udržoval zástřihem, aby větve nezasahovaly na pozemek žalobců. Tyto stromy tak pravidelně upravoval a udržoval, což ostatně žalobci v předžalobní výzvě potvrdili. Dále se vyjadřoval, proč habry již dále nemůže udržovat, jak tomu bylo předtím. Na jednom z pozemků ve vlastnictví žalobců – p. [číslo] se nachází stavba dřevníku, tato stavba byla rozhodnutím [stát. instituce] dodatečně povolena, přičemž byly stanoveny podmínky pro dokončení dřevníku a uveden popis dřevníku. Dle rozhodnutí stavebního úřadu měl být dřevník umístěn na pozemku p. [číslo] ve vzdálenosti 0,45 až 0,8 m od pozemku žalovaného p. [číslo] byl postaven až poté, co byly vysazeny předmětné dřeviny. Dřevník se ovšem nachází na takovém místě, že jediná možnost, jak větve stromů ostříhat, je vylézt na dřevník a z tohoto místa větve ostříkat, takto činil žalovaný pravidelně při vědomí žalobců každý rok, až do roku 2019. Žalovaný ovšem tak přestal činit poté, co dřevník se stal již nestabilním a žalovaný se tak z obavy o své zdraví již obával na dřevník vylézt. Dále podotkl, že dřevník se fakticky nenachází od hranice ve vzdálenosti dle rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, avšak ve vzdálenosti asi 0,2 až 0,4 m. Dále uvedl, že pokud by dřevník byl stabilní a v určené hranici od společné hranice, větve by jako obvykle stříhal a provedl údržbu. Závěrem uvedl, že na předmětný spor nelze použít ustanovení § 1017 odst. 1 o.z., avšak ustanovení § 116 o.z., dle kterého jsou žalobci sami oprávněni provést údržbu větví habrů přesahujících na jejich pozemek. Sami žalobci tak mohou vylézt na svůj nestabilní dřevník a větve, které přesahují na jejich pozemek v souladu s § 1016 odst. 2 o.z. upravit.

3. S ohledem na vyjádření žalovaného žalobci navrhli změnu žaloby v tom směru, že žalovaný je povinen zdržet se pěstování opadavých stromů na pozemku parc. [číslo] na hranici s pozemky parc. [číslo]. Žalobci došli k závěru, že nejsou schopni vyvrátit tvrzení žalovaného v tom směru, že stromy nebyly vysazeny před 1.1.2014. Žalobci vyvraceli tvrzení žalovaného o tom, že by stromy tvořily rozhradu mezi pozemky. Namítali, že jsou dlouhodobě obtěžováni nad míru přiměřenou poměrům imisemi z padajícího listí ze stromů. Množství listí tvoří fakticky bio odpad a je natolik velké a obtěžující, že je jím omezeno obvyklé užívání pozemku žalobců. V podzimních měsících jde o několik metrů krychlových odpadu. Žalobci dále uvedli, že jsou připraveni umožnit žalovanému přístup na svůj pozemek. V obecné rovině takovouto údržbu je žalovaný povinen provést ze svého pozemku. Odkázali tak na ustanovení § 1013 odst. 1 o.z. Mají za to, že tak jsou splněny všechny zákonné podmínky negatorní žaloby, kterou bude imisí žalovaného na jejich pozemek zabráněno.

4. Z dalšího vyjádření žalovaného ke změně žaloby bylo žalovaným poukazováno ustanovením § 1016 odst. 2 o.z., dle kterého přesahující větve habrů mohli odstranit sami žalobci. Uvedli, že pokud by každé běžné opadávání listí bylo považováno za nepřiměřenou imisi, poté by citované zákonné ustanovení bylo naprosto zbytečné. Uvedené ustanovení ovšem míří právě na takovéto situace. Ve vztahu k ustanovením § 1013 odst. 1 o.z. ovšem ani nejsou splněny obě hmotně právní podmínky, to jak nepřiměřenost místních poměrů, tak podstatné omezení obvyklého užívání. K argumentu, že habry ucpávají okap dřevníku, uvedl, že dřevník byl postaven nelegálně až poté, co žalovaný habry vysadil. Spad listí ze stromů je běžný fyziologický proces v přírodě, který je pro venkov nacházející se v přírodě naprosto typický. Prostory pozemku, kam listí padá, nejsou listím nijak vážně poškozovány. Je naprosto místně přiměřené, že v této přírodní lokalitě mají sousedé na svých pozemcích stromy, či jiné rostliny, a že část listů spadne na pozemek dalšího vlastníka. K petitu žalobců v rámci změny žaloby se vyjádřil tak, že je naprosto neurčití a nesrozumitelný. Není zřejmé, co si žalobce představuje pod pojmem„ zdržet se pěstování opadavých stromů“. Žalovaný tyto stromy není povinen odstranit, stromy se nepěstují, žalovaný tak neví, jak se zdržet jejich pěstování.

5. Při jednání konaném dne 11.2.2021 soud svým usnesením připustil změnu žaloby tak, jak navrhli žalobci.

6. Z provedených důkazu vzal soud za prokázané:

7. Z fotografické dokumentace na č.l. 4, 24, 25, 31-37 aktuální situaci na místě samém zachycenou v době pořízení fotografie, tedy jednak polohové určení pozemku žalovaného a žalobců na pozemku žalovaného vzrostlé habry, na sousedním pozemku žalobce přilehlý dřevník, v pozadí s domem žalobců, podél dřevníku k domu žalobců se nachází příjezdová cesta. Na fotografii je též vidět průběh pozemkové hranice mezi účastníky, jakož i faktický stav, v jakém rozsahu habry přesahují na pozemek žalobce.

8. Z informačního výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že žalobci jsou vlastníky pozemkové parcely [číslo] v k.ú. [obec]. Ze shodného rejstříku bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] v k.ú. [obec].

9. Rozhodnutím [stát. instituce], Stavebního úřadu ze dne 5.2.2014 sp. zn. SÚ/5020/13 bylo vydáno dodatečné povolení stavby – dřevníku u [adresa] [část obce], na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] tak, že stavba dřevníku má půdorysné rozměry 10,06 x 1,75 m a je rozvržena na 4 shodné segmenty ve 4 úrovních kopírujících terén. Zastřešení je pultovou střechou, krytou asfaltovou lepenkou, černé barvy, výška stavby je 2,82 m od upraveného terénu. Dřevník je umístěn na p.č. ve vzdálenosti 0,45 až 0,8 m od sousedního pozemku p. [číslo]. Účastníky, na které se vztahuje citované rozhodnutí, jsou žalobci shora.

10. Z účastnického výslechu žalobce [celé jméno žalobce] bylo zřejmé, že s manželkou má zájem pouze na tom, aby stromy byly udržované v přijatelných rozměrech. Je si vědom, že bydlí na vesnici a že zde jsou stromy. Ze stromů mají spadené listí na pozemku, na kůlně, na parkovacím stání, na příjezdové komunikaci. Příjezdová komunikace je asi ve vzdálenosti 1 m od dřevníku. Stromy začínají opadávat od poloviny října do měsíce listopadu. Do roku 2018 byly udržovány jednou ročně, v průběhu léta žalovaným. Žalovaný tak učinil na základě výzvy. V roce 2019 stromy udržoval již žalobce, činil tak pouze tento rok, v roce 2020 žalobce již stromy neudržoval. Listí uklízí na 2x, jednou nahrubo, následně, když stromy jsou již spadané, má fukar a čtyřkolkou listí odváží na zapojené káře na svůj humus, který má zřízen pro sekání trávy. Uvedl, že k výsadbě stromů pravděpodobně došlo někdy před rokem 2013, v době než zde vystavěl dřevník. K množství listí se konkrétně vyjádřil tak, že je to asi jeden a půl káry. V rámci kompletního úklidu, tedy nahrubo a na čisto, jak uváděl shora, se jedná asi o 2 káry.

11. Z účastnického výslechu žalovaného [celé jméno žalovaného] bylo patrno, že původně jeho vztah s rodinou žalobce byl dobrý. Mají asi shodně staré děti, ty si dříve spolu i hrály. Již v minulosti mezi účastníky byly jakési neshody ohledně potůčku. [obec] na svém pozemku žalovaný vysázel asi v roce 2012, dřevěná kůlna byla postavena teprve po jejich vysázení. Soužití mezi účastníky přestalo fungovat asi někdy v roce 2018, či 2019. Z počátku ohledně ořezu stromů žalovaného žalobce vyzýval telefonicky, to zcela v korektním duchu. Větve ostříhal buďto žalovaný, či jeho syn, případně zaměstnanci žalovaného větve ořezali. Naposledy tam však již zaměstnanci jít nechtěli z toho důvodu, že žalobce chtěl ořezat téměř každou větev, připadalo jim to jako šikana. Vše vyvrcholilo tím, když žalovanému volal žalobce, ať si k němu žalovaný přijede uklidit listí, pokud tak neučiní, že to dá k soudu. Od této doby žalovaný stromy již žádným způsobem neořezával. Před tímto byly stromy ořezávány žalovaným i z pozemku žalobce, který umožňoval vstup. Stromy tak byly ořezávány i z kůlny. V minulosti žalovaný měl žalobci nabídnout, že větve, které mu na stromech vadí, že si je může sám ořezat. Žalovaný uvedl, že v jiné části pozemků má žalobce též stromy, též ho obtěžuje spad listí, ovšem k soudu ho nedal.

12. Z provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Účastníci jsou vlastníky sousedních pozemků. Žalovaný vlastní pozemkovou parcelu [číslo] v k.ú. [obec], žalobci pozemkovou parcelu [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaný na místě samém žije již delší dobu, žalobce, jako soused žalovaného své nemovitosti – tj. dům vystavěl relativně před kratší dobou. Na pozemku p. [číslo] žalovaný v blízkosti s pozemky žalobce p. [číslo] před rokem 2013 vysázel habry, které v současné době vyrostly do rozměrů znázorněných na fotografické dokumentaci, tedy asi do výše 10 m. V roce 2013 na svém pozemku p. [číslo] při hranici s pozemkem žalovaného p. [číslo] vystavěl žalobce dřevník, k němuž [stát. instituce], Stavebním úřadem bylo vydáno dne [datum] dodatečné povolení. V průběhu doby až do roku 2018 stromy ořezem větví udržoval žalovaný. Někdy v roce 2018 2019 přestalo fungovat soužití účastníků. To mělo vyvrcholit tím, že žalobce měl zavolat žalovanému, ať si k němu přijde uklidit listí, jinak že to dá k soudu. V roce 2019 stromy ořezem udržoval tak i žalobce, který takto učinil pouze tento rok. Od roku 2020 do současné doby stromy ořezem udržovány nebyly. Žalobce na svém pozemku uklidí na podzim listí ze stromů, činí tak 2x, jednou nahrubo, poté když listí ze stromů je spadané, tak na čisto, za použití fukaru, čtyřkolky a káry. Listí odváží na svůj humus. V rámci kompletního úklidu se tak jedná o dvě káry za čtyřkolku.

14. Podle § 1013 odst. 1 o.z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka, bez ohledu na míru takových vlivů a stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

15. Podle § 1016 odst. 2 o.z. neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromů přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získal.

16. Podle § 1017 odst. 1 o.z. má-li proto vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-lije vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis, nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy obvyklé výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

17. Žalobci v rámci změny petitu žaloby, když původně žalovali na odstranění stromů ve smyslu § 1017 odst. 1 o.z., navrhli petit žaloby tak, že žalovaný je povinen se zdržet pěstování opadavých stromů na pozemku p. [číslo] na hranici s pozemky p. [číslo]. Sami žalobci zcela v souladu s judikaturou vyšších soudů uzavřeli, že ustanovení § 1017 odst. 1 o.z. se aplikuje až na stromy vysazené za účinnosti tohoto o.z., tedy od 1.1.2014. Žalobci se svého práva tak následně domáhali za použití § 1013 odst. 1 o.z., který nepochybně lze aplikovat vždy na konkrétní aktuální poměry. Žalobci se tak domáhali, aby se žalovaný zdržel pěstování stromů, neboť na své pozemky mají velký spad imisí ze stromů v podobě listí. Jednak se soud zaobíral samotným žalobním požadavkem, přičemž dospěl k závěru, že takovýto požadavek je zcela abstraktní, neurčitý v tom smyslu, že stromy po svém vysazení nepochybně rostou v rámci přírodních procesů. Soud takovýto žalobní petit považoval za nikoli vykonatelný, neboť stromy rostou sami o sobě, aniž by je člověk blíže již pěstoval. Nepochybně je ovšem vždy na žalovaném, aby imisemi ze stromu - spadem listí, obtěžoval žalobce nikoli v míře nepřiměřené místním poměrům, přičemž současně nesmí podstatně omezovat obvyklé užívání pozemků žalobce. Soud nepřehlédl, že účastníci žijí na venkově, kde je zcela běžné, že stromy se nacházejí na hranicích pozemků, přičemž účastníci tak musí počítat se všemi právními důsledky tím vzniklými. Soud v rámci účastnického výslechu žalobce konkrétně zjistil, že listí ze stromů uklízí celkem 2x, vždy v rámci vegetační sezony, jednou nahrubo, poté načisto. K úklidu používá fukar, jakož i káru za čtyřkolku. Sám sdělil, že celkový odpad listí představuje 2 káry, které doveze za svůj humus. Soud má za to, že takovéto množství listí není množstvím nepřiměřeným místním poměrům, shodně nelze ani dovodit, že by došlo s ohledem na charakter pozemku, který je listím dotčený, k podstatnému omezení obvyklého užívání pozemku, což ostatně žalobce ani v rámci svého žalobního tvrzení neuvádí. Soud uzavírá, že argumentace žalobce, s odkazem na § 1013 odst. 1 o.z. v daném skutkovém kontextu neobstojí. V rámci sousedských vztahů je nepochybné, že ořez větví, za účelem snížení škody na sousedním pozemku, či emisí listí, musí činit vlastník stromů. Pokud vlastník stromů takto nečiní, o.z. na takovouto právní situaci pamatoval právě ustanovením § 1016 odst. 2 o.z., kdy je následně na vlastníku sousedního pozemku – žalobci, aby postupoval v souladu s tímto ustanovením. Vlastník sousedního pozemku o ořez větví takto musí požádat vlastníka stromů, pokud takto vlastník stromů v přiměřené době neučiní, právo k ořezu větví tak vzniká sousedovi vlastníka stromů, kterému zákon přiznává i vlastnictví k odstraněným větvím. Ze všech důvodů shora tak žaloba musela být zamítnuta, neboť nebylo prokázáno, že by spad listí na pozemek žalobce byl v míře nepřiměřené místním poměrům.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Zamítnutím žaloby měl v řízení plný úspěch žalovaný, soud tak žalobci ve prospěch žalovaného uložil povinnost zaplatit náklady řízení. Náklady řízení v celkové výši 24.040 Kč se skládaly z odměny zástupce za 7 úkonů právní služby po 1.500 Kč dle §§ 7, 9 odst. 1, 11 odst. 1 písm. a), d, g) vyhl.č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, doložená porada s klientem dne 5.2.2021, vyjádření ke změně žaloby, účast na jednání soudu dne 11.2.2021 porada s klientem dne 31.3.2021, účast na soudním jednání dne 1.4.2021, tarifní hodnota 10.000 Kč); paušální náhrada za 7 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky; náhrady za ztrátu času za cestu k jednáním soudu celkem 16 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhlášky; cestovného na trase [obec] – [obec] a zpět k jednání soudu dne 11.2.2021 celkem 228 km ve výši 1420 Kč dle vyhl.č. 589/2020 Sb., při průměrné spotřebě 6,7 l/100km nafty, vozem BMW 530 xdrive; shodného cestovného ve výši 1420 Kč k jednání soudu dne 1.4.2021; další požadované cestovné nebylo přiznáno, neboť je obvyklé, že klient se zúčastňuje porad v sídle – kanceláři zástupce, přičemž neprokázal, že z hlediska zdravotního tak nemohlo být.