86 C 19/2021

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalované a žalobkyně zastoupená titul jméno příjmení advokátem se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované a žalobkyně zastoupena titul jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky 1 090 113 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 090 113 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 6. 2021 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náklady řízení ve výši 78 650 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 2. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 1 090 113 Kč s přísl. Uvedla, že žalovaná uznala dne 2. 12. 2020 svůj dluh 1 090 113 Kč co do důvodu i výše. Dluh nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávky, kterou svým jménem na účet žalobkyně uzavřel [jméno] [příjmení] na základě komisionářské smlouvy. Dluh dosud nebyl zaplacen.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Sporovala právní důvod vzniku dluhu a jeho výši s tím, že považuje nárok za neexistující. V průběhu řízení dále uvedla, že sporuje pravost podpisu paní [příjmení] na uznání dluhu a podpisy účastníků komisionářské smlouvy a namítá správnost datumů uvedených na listinách s ohledem na možnou antedataci. V průběhu řízení dále zpochybnila aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby z důvodu nesplnění potřebných náležitostí smlouvy o postoupení pohledávky a absence souhlasu paní [příjmení] jako postoupené strany. Poukázala také na formální nedostatky uznání dluhu v podobě chybějícího ověřeného podpisu podle § 13 zákona o obchodních korporacích.

3. Při zjištění skutkového stavu vycházel soud z následujících důkazů.

4. Písemným uznáním dluhu ze dne 2. 12. 2020 společnost [právnická osoba] jako dlužník uznala, že si na základě ústních smluv o zápůjčkách uzavřených mezi dlužníkem a paní [jméno] [příjmení] v době od 25. 4. 2017 do vydání prohlášení postupně od věřitele zapůjčila a převzala peněžní prostředky ve výši a ve dnech níže uvedených a část zapůjčených prostředků již vrátila. datum; doklad; banka/pokladna; zápůjčka Kč; vráceno Kč; zůstatek Kč 25. 4. 2017; PP17001; pokladna; 250 000;; 250 000 12. 5. 2017; BP17003; banka; 50 000;; 50 000 15. 5. 2017; BP17004; banka; 50 000;; 50 000 25. 5. 2017; BP17005; banka; 20 000;; 20 000 25. 5. 2017; BP17006; banka; 50 000;; 50 000 12. 6. 2017; PP17001A; pokladna; 100 000;; 100 000 5. 7. 2017; PP17001B; pokladna; 140 000;; 140 000 7. 7. 2017; BP17010; banka; 20 000;; 20 000 2. 1. 2018; PPD18001; pokladna; 70 000;; 70 000 3. 4. 2018; PPD18002; pokladna; 100 000;; 100 000 1. 10. 2018; PPD18003; pokladna; 80 000;; 80 000 28. 5. 2019; PP19003; pokladna; 120 000;; 120 000 14. 4. 2020; BP20101; banka; 40 000;; 40 000 16. 4. 2020; BP20102; banka; 15 000; 14 887; 113 celkem;;; 1 105 000; 14 887; 1 090 113 Podpisem prohlášení dlužník výslovně uznává a potvrzuje, že ke dni podpisu prohlášení dluží věřiteli z titulu výše uvedených smluv o zápůjčkách částku v celkové výši 1 090 113 Kč. Dlužník podpisem stvrzuje, že dluh ke dni prohlášení trvá a není promlčen. Dlužník tímto svým právním jednáním plně uznává dluh co do jeho důvodu a výše a zavazuje se jej věřiteli zaplatit. Za dlužníka listinu podepsala paní [jméno] [příjmení] jako jednatelka společnosti [právnická osoba]

5. Komisionářskou smlouvou ze dne 8. 11. 2020 se žalobkyně jako komitentka a [jméno] [příjmení] jako komisionář dohodli, že komisionář vlastním jménem pro komitentku jako postupník uzavře s paní [jméno] [příjmení] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky za společností [právnická osoba] ve výši 1 090 113 Kč včetně příslušenství, která vznikla na základě zápůjček mezi [jméno] [příjmení] jako věřitelem a [právnická osoba] jako dlužníkem. Komitentka se zavázala poskytnout komisionářovi za účelem úplaty za postoupení pohledávky částku 220 000 Kč. Odměna komisionáře byla sjednána ve výši 15 000 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako postupitelkou a [jméno] [příjmení] jako postupníkem dne 2. 12. 2020 postoupila postupitelka postupníkovi svou pohledávku ve výši 1 090 113 Kč blíže specifikovanou v uznání dluhu tvořící přílohu č. 1 Smlouvy za úplatu 220 000 Kč. Podpisy účastníků smlouvy jsou ověřeny notářskou tajemnicí notářky [titul] [jméno] [příjmení] s tím, že účastníci dne 3. 12. 2020 listinu před tajemnicí vlastnoručně podepsali.

7. Smlouvou o převodu práv vyplývajících z komisionářské smlouvy [jméno] [příjmení] jako komisionář a žalobkyně jako komitentka sjednali převod všech práv a povinností vzniklých na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. 12. 2020, kterou komisionář uzavřel s [jméno] [příjmení], na komitentku.

8. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu do 7 dnů s poučením o možnosti vymáhání pohledávky soudní cestou.

9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že společnost [právnická osoba] (od 3. 12. 2020 [právnická osoba] [právnická osoba]) byla zapsána dne 12. 4. 2017. Jednatelkou byla [jméno] [příjmení] (od 12. 4. 2017 do 7. 6. 2019) a [jméno] [příjmení] (od 12. 4. 2017 do 3. 12. 2020). Od 3. 12. 2020 je jednatelkou [jméno] [příjmení].

10. Notářským zápisem ze dne 3. 12. 2020 sepsaným [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ 91/2020 bylo zachyceno rozhodnutí jediného společníka [právnická osoba] [jméno] [příjmení] při výkonu valné hromady. V zápisu je uvedeno, že na základě smlouvy o převodu podílu ze dne 3. 12. 2020 [jméno] [příjmení] jako nový a jediný společník odvolala z pozice jednatelky [jméno] [příjmení] a zvolila jako jednatelku sebe. Dále změnila obchodní firmu společnosti na [právnická osoba] [právnická osoba] Přílohu notářského zápisu tvoří nedatovaná smlouva o převodu podílu opatřená podpisy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], úředně ověřenými dne 3. 12. 2020 tajemnicí notářky [titul] [jméno] [příjmení]. Ve smlouvě je uvedeno, že společnost eviduje závazek vůči paní [příjmení] ve výši 1 090 113 Kč. Jiné závazky společnost nemá.

11. Z účetních dokladů společnosti [právnická osoba] vyplývá, že na účet společnosti č. [bankovní účet] byly v hotovosti vloženy následující částky: 153 400 Kč dne 25. 4. 2017, 17 000 Kč dne 21. 7. 2017, 33 000 Kč dne 21. 7. 2017, 96 200 Kč dne 31. 7. 2017, 70 800 dne 3. 4. 2018, 81 600 dne 2. 5. 2018 a 64 300 Kč dne 1. 10. 2018.

12. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že je přítelem žalobkyně. K paní [příjmení] má v současné době negativní postoj, neboť zkoušela získat finanční prospěch. Sdělil, že před časem paní [příjmení] nabídl správcovství budovy, kde byla kavárna, ubytovna a další. V té době končila paní [příjmení] smlouva o nájmu kavárny a ona se ji snažila prodat. Domluvili se, že pokud kupce sežene, pronajme mu svědek stávající prostory, kde byla kavárna provozována. Prodej se nezdařil a paní [příjmení] chtěla svědkovi aspoň prodat zařízení kavárny. V té době se svědek s žalobkyní domluvil, že ona objekt odkoupí a bude pronajímat zařízené prostory jako kavárnu. Žalobkyně proto poslala paní [příjmení] peníze za zařízení kavárny a svědek umožnil paní [příjmení] skončit nájem o měsíc dříve, než bylo dohodnuto. Paní [příjmení] se účastnila jednání o prodeji zařízení. Protože paní [příjmení] chtěla prodat [právnická osoba] jako celek a svědek společnost koupit nechtěl, projevila o koupi zájem paní [příjmení], která chtěla kavárnu provozovat. Protože však neměla peníze, dohodla se se svědkem, že jí na to nějaké peníze dá a paní [příjmení] mu nabídla, že mu za to převede dluh, který má vůči společnosti 1 090 113 Kč. Svědek dohodu uzavřel za žalobkyni, která v té době pečovala o svého otce. Vystupoval svým jménem ve prospěch žalobkyně. Připravené podklady se podepisovali u paní notářky. Přítomen byl svědek, paní [příjmení] a [příjmení] a účetní pan [příjmení]. Zde se podepsala dohoda o převodu společnosti [právnická osoba], změna jednatele a přejmenování na [právnická osoba] [právnická osoba] Dále se podepisoval také převod dluhu. O uznání dluhu se mluvilo, svědek se zajímal, zda má společnost dluhy. Účetní společnosti p. [příjmení] mu sdělil, že společnost má dluh vůči paní [příjmení] ve výši 1 093 113 Kč. Uznání dluhu mu bylo předloženo, byla tam tabulka s konkrétně vypsanými vklady paní [příjmení] v jednotlivých termínech. Listinu viděla také paní [příjmení]. Listinu viděl, když se jednalo o převodu společnosti a potom ji viděl u notářky. Listinu musela podepsat paní [příjmení], když na ni byla převedena společnost. O vzniku dluhu je svědkovi známo, že paní [příjmení] tyto peníze do společnosti vložila a kupovala nějaké zařízení nebo vybavení. Byly to vklady do společnosti. Bylo to ale prezentováno jako půjčka, takto svědkovi uvedl účetní a paní [příjmení] proti tomu neměla žádné výhrady. Komisionářskou smlouvu svědek podepsal, stejně tak smlouvu o postoupení pohledávky, která byla podepsána u notářky. Datum 2. 12. 2020 je na listinách uveden asi proto, že ji připravoval účetní předem a přinesl ji k notářce. Uznání dluhu také sepsal účetní. Sepsání uznání dluhu nebyla podmínka svědka, ten vycházel z toho, že existence dluhu je uvedena ve smlouvě o převodu společnosti. Všechny listiny včetně uznání dluhu se podepisovaly u notářky najednou, svědek nebyl schopen stanovit pořadí podpisu těchto listin. Cena 220 000 Kč za postoupení pohledávky zaplacena nebyla. Před jejím podpisem totiž byla uzavřena smlouva o prodeji zařízení kavárny za cenu 220 000 Kč a tato byla zaplacena. Cena za postoupení pohledávky nebyla od paní [příjmení] požadována. Svědek hradil pouze poplatky za služby notáře a za to převzal dluh paní [příjmení]. Vystupoval svým jménem, ale paní Dohnalová po celou dobu věděla, že jedná za žalobkyni. Jako formu pro zastupování nakonec zvolil komisionářskou smlouvu. O dluhu společnosti [právnická osoba] vůči paní [příjmení] paní [příjmení] věděla. Svědek chtěl, aby společnost převzala paní [příjmení] i s dluhem, protože kdyby společnost převzala žalobkyně, tak by dlužila sama sobě. 13. [jméno] [příjmení] byla v řízení vyslechnuta podle § 131 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na § 126a odst. 2 o. s. ř., neboť měla vypovídat o okolnostech týkajících se právnické osoby [právnická osoba] nastalých v době, kdy byla jejím statutárním zástupcem. Uvedla, že půjčky společnosti [právnická osoba] neposkytovala, spíše společnost dotovala, protože nevydělávala podle jejich představ. Když peníze chyběly, tak je tam donesla s úmyslem, že se společnost rozjede a začne vydělávat. Brala to tak, že dává peníze do své společnosti. Když je tam dávala, tak s přesvědčením, že se to rozjede, později už nevěřila, že se jí vložené prostředky vrátí. Neměla v úmyslu brát si peníze zpět, spíše doufala, že společnost začne vydělávat. Peníze vkládala v hotovosti, když bylo třeba něco koupit. Třeba udělala nákup zboží za 5 000 Kč. Převodem nikdy žádné peníze neposkytla. Nevnímala to tak, že společnost má dluhy, byla pouze ve ztrátě. Účetnictví měl na starosti účetní, kterého platila. Neví, že by podepisovala uznání dluhu, u notářky se podepsal pouze převod společnosti. Na další listiny si nevzpomíná. Dluh nikomu nepostoupila a jeho celkovou výši neví, byly tam velké počáteční náklady. Po nahlédnutí na uznání dluhu uvedla, že to byla ztráta společnosti, neví, jak se to přesně nazývá. Společnost byla ve ztrátě, a proto listinu podepsala. Bylo to u notářky, kde se všechny listiny podepisovaly najednou. Proč není podpis na uznání dluhu ověřen, netuší. Uznání dluhu připravil účetní a jmenovaná mu věřila, že to bude v pořádku. Obsah listiny nevnímala tak, že by tím uznala dluh společnosti vůči své osobě a společnost nemá vůči ní žádný dluh. Nikdy po ní uvedenou částku nepožadovala. Shrnula, že jednotlivé částky byly vkladem do společnosti, aby se rozjela.

14. Podle § 556 odst. 1, 2 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2455 o. z. komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.

19. Na základě předložených lze dovodit, že [jméno] [příjmení] uzavřel s žalobkyní komisionářskou smlouvu, jejímž předmětem byl závazek pana [příjmení] jako komisionáře zařídit vlastním jménem na účet žalobkyně jako komitenta postoupení pohledávky od paní [příjmení] vůči společnosti [právnická osoba] ve výši 1 090 113 Kč. Následně pan [příjmení] platně uzavřel 3. 12. 2020 s paní [příjmení] smlouvu o postoupení pohledávky 1 090 113 Kč a smlouvou o převodu práv ze dne [datum] převedl na žalobkyni všechna práva a povinnosti ze smlouvy o postoupení pohledávky. Souhlas paní [příjmení] jako postupitelky k dalšímu nakládání s pohledávkou není vyžadován. O pravosti listin nemá soud pochybnosti, když svědek [příjmení] prohlásil, že podpisy na listinách jsou jeho a jejich obsah zcela koresponduje s jeho výpovědí i s výpovědí paní [příjmení]. Žalobkyně je proto oprávněna k podání žaloby.

20. K existenci dluhu ve výši 1 090 113 Kč žalobkyně předložila listinu označenou jako uznání dluhu ze dne 2. 12. 2020, kde paní [příjmení] jako jednatelka společnosti [právnická osoba] uznala dluh ve výši 1 090 113 Kč vůči paní [příjmení] jako fyzické osobě. Důvodem vzniku dluhu měly být zápůjčky specifikované v tabulce datem, účetním dokladem a výší zápůjčky. Z listiny je patrná výše i důvod vzniku dluhu. Její neplatnost podle § 13 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích nezpůsobuje ani absence ověřeného podpisu jednajícího společníka. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2020, sen. zn. 31 ICdo 36/2020, ustanovení § 13 z. o. k. patří mezi právní normy chránící veřejný pořádek. Je-li v důsledku nedodržení požadavku na písemnou formu právního jednání a úřední ověření podpisu jednajícího společníka narušen veřejný pořádek, je toto jednání neplatné; soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Ačkoliv se § 13 z. o. k. výslovně vztahuje toliko na smlouvy (dvoustranná právní jednání), lze za pomoci argumentu a simili (per analogiam) dovodit, že dopadá i na právní jednání jednostranná, adresovaná společností zastoupenou jejím jediným společníkem tomuto společníku, popř. adresovaná jediným společníkem "své" společnosti. Smysl a účel požadavku na písemnou právní formu a úřední ověření podpisu vyžaduje shodný přístup i k jednostranným právním jednáním (ostatně i smlouva mezi společností a jejím společníkem jakožto dvoustranné právní jednání je toliko výslednicí dvou jednostranných právních jednání - oferty a akceptace). Současně však platí, že i v případě nedodržení požadavku stanoveného § 13 z. o. k. je nutné vždy posuzovat, zda s ohledem na okolnosti konkrétního případu nebyl naplněn smysl a účel právní normy v tomto ustanovení obsažené přesto, že jednající společník nedodržel postup podle označeného ustanovení (srov. obdobně např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, uveřejněný pod číslem 67/2012 Sb. rozh. obč.). V daném případě z provedených výpovědí vyplynulo, že všechny listiny včetně uznání dluhu byly podepsány u notářky ve stejný okamžik dne 3. 12. 2020, o čemž svědčí i ověřovací doložka na některých předložených listinách. Pokud na uznání dluhu ověření podpisu absentuje, není to podle soudu důvod považovat uznání dluhu za neplatné, neboť je zcela zřejmé, kdy bylo toto jednání učiněno (tj. v době, kdy byla ještě paní [příjmení] jednatelkou) a že nedošlo k následné úpravě obsahu a data listiny jediným společníkem. V takovém případě nedochází k ohrožení práv či oprávněných zájmů třetích osob, a tudíž ani k narušení veřejného pořádku (viz bod 55 odůvodnění rozsudku 31 ICdo 36/2020). K poznámce žalované, že nebylo najisto postaveno, v jakém pořadí byly listiny podepsány, tedy zda uznání dluhu nebylo paní [příjmení] podepsáno až po převodu společnosti na paní [příjmení] a odvolání paní [příjmení] z pozice jednatelky soud uvádí, že je třeba přihlížet k celkovému záměru zúčastněných stran, který byl evidentně takový, že se účastníci sejdou u notářky, kde dojde k uznání dluhu, postoupení pohledávky, převodu společnosti a poté k úkonům směřujícím k novému uspořádání společnosti v návaznosti na její převod na paní [příjmení]. Zkoumání pořadí podepsaných listin by proto bylo nepřípustným formalismem jdoucím proti vůli jednajících osob.

21. Důsledkem platného uznání dluhu je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v uvedeném rozsahu v době uznání trval. Věřitel proto nemusí prokazovat vznik dluhu a jeho výši a důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. V daném případě soud k návrhu žalované vyslechl původní věřitelku paní [příjmení], která uvedla, že společnosti nepůjčovala s úmyslem, že jí po čase budou vložené prostředky vráceny ve stejné výši, ale mělo se jednat o vklady do společnosti za účelem rozjezdu společnosti, aby začala vydělávat. Nevnímala to jako dluh společnosti vůči své osobě, který má být splacen, ale spíše společnost takto dotovala a věřila v návratnost vložené investice. To je však materiálně zcela odlišný postoj od věřitele, který poskytuje zápůjčku s tím, že ji po určitém čase bude požadovat ve stejné výši. Obligatorní znaky smlouvy o půjčce proto nebyly naplněny a navíc paní [příjmení] popřela, že by nějaké prostředky vkládala do společnosti převodem, což je v rozporu s obsahem listiny o uznání dluhu. Soud o pravdivosti tvrzení paní [příjmení] nemá důvodné pochybnosti. Je pravdou, že paní [příjmení] následně podepsala uznání dluhu, dluh postoupila žalobkyni a zmínila ho i ve smlouvě o převodu společnosti. Pro výklad právního jednání, které v daném případě bylo vyjádřeno pouze předáním hotovosti, je ovšem podle § 556 odst. 1 o. z. primární úmysl jednající osoby, pokud tento úmysl musel být druhé straně znám. V daném případě přes formální odlišnost společnosti [právnická osoba] a paní [příjmení] jako fyzické osoby fakticky jednala za obě osoby paní [příjmení], proto její úmysl jako fyzické osoby musel být jednoznačně znám i adresátovi právního jednání společnosti [právnická osoba], za kterou jednala jako jednatelka. Následné chování paní [příjmení], která uznala dluh a postoupila ho panu [příjmení], může být pouze pomocným kritériem pro posouzení výkladu právního jednání podle § 556 odst. 2 o. z. Paní [příjmení] k tomu uvedla, že listiny připravil její účetní, kterému důvěřovala a uvedený dluh vnímala jako ekonomickou ztrátu společnosti a nikoliv jako dluh vůči své osobě. I svědek [příjmení] uvedl, že se jednalo o vklady do společnosti za účelem nákupu zboží, ačkoliv mu to bylo ze strany účetního prezentováno jako dluh. Ostatně cena 220 000 Kč za postoupení pohledávky byla sjednána pouze na oko a paní [příjmení] úplatu za převod pohledávky nikdy nepožadovala. Soud proto vycházel především ze zjištěného úmyslu paní [příjmení] jako jednající osoby, podle které se o zápůjčku nejednalo.

22. Další důkazní návrhy žalobkyně k prokázání vzniku dluhu soud nepřipustil pro nadbytečnost, neboť z výpovědi [jméno] [příjmení] byly zjištěny zcela relevantní informace o její vůli při poskytování jednotlivých částek. Jakékoliv další důkazy v podobě výslechu notářky, účetního či druhé jednatelky paní [příjmení] nemohou výše popsanému vnitřnímu volnímu procesu paní [příjmení] konkurovat. Pro nadbytečnost soud nepřipustil ani další návrhy žalované v podobě znaleckého zkoumání účetnictví, když za situace, kdy bylo výpovědí paní [příjmení] prokázáno, že se o žádné zápůjčky nejednalo, by bylo provádění dalších důkazů k prokázání neexistence dluhu procesně neekonomické.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalovaná měla ve věci úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tvoří mimosmluvní odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po 12 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, 3 x účast na jednání - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Náhrada 21 % DPH představuje 13 650 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem náklady řízení činí 78 650 Kč a žalobkyně je povinna nahradit je žalované k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.