86 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 355 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1 355 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 14. 3. 2019 do zaplacení z částky 1 355 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku 100 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku České republice – Okresnímu soudu v Semilech soudní poplatek 1 000 Kč. Předmětem řízení byl spor o zaplacení dlužné částky 1 355 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 14. 3. 2019 do zaplacení z titulu odvozu žalovaného do nemocničního zařízení v [obec] dne 5. 12. 2018 za účelem vyšetření přítomnosti omamných a psychotropních látek a souvisejících nákladů. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě se nevyjádřil. Z předložených listin dospěl soud k závěru, že žalovaný byl dne 5. 12. 2018 převezen žalobkyní do 2 km vzdálené [nemocnice] za účelem vyšetření přítomnosti omamných a psychotropních látek. Zkouška prokázala přítomnost MET – amfetaminových derivátů. Fakturou [číslo] vyúčtovala [Nemocnice] [anonymizováno] [právnická osoba], žalobkyni zdravotnické výkony částkou 702 Kč a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], toxikologii v částce 640 Kč, které žalobkyně zaplatila. Fakturou ze dne 20. 2. 2019 žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 1 355 Kč včetně nákladů za odvoz ve výši 13 Kč. Faktura byla splatná dne 13. 3. 2019. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 19 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žalovaný byl v souladu s § 20 zákona převezen k vyšetření na přítomnost omamných a psychotropních látek, jejichž výskyt byl u žalovaného prokázán. Proto je povinen podle § 24 zákona uhradit žalobkyni náklady na dopravu a vyšetření v celkové výši 1 355 Kč. Protože žalovaný zůstal v řízení nečinný a neprokázal úhradu dluhu, soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. od splatnosti faktury. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla v řízení úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení, byť zaslání předžalobní výzvy podle § 142a odst. 1 o. s. ř. nebylo doloženo. Pokud žalobkyně za takovou výzvu považuje zaslanou fakturu, pak ta není předžalobní výzvou, ale výzvou ke splnění závazku podle § 1957 odst. 2 o. z. Z charakteru a účelu předžalobní výzvy vyplývá, že taková výzva mohla zaslána až po uplynutí splatnosti dluhu dle zaslané faktury. Neprokázání předžalobní výzvy však není v daném případě překážkou k přiznání nákladů řízení, neboť žalovaný dluh nezaplatil ani po doručení žaloby, a proto by trvání na zaslání takové výzvy žalovanému bylo nedůvodné pro zjevnou neúčelnost, neboť ani odeslání výzvy by nenaplnilo svůj účel, kterým je připomenutí existujícího dluhu a jeho úhrada bez nutnosti zahájení soudního řízení a vzniku s tím spojených nákladů. K tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 506/2015 ze dne 30. 3. 2015 Náklady řízení tvoří paušální náhrada za 1 úkon po 100 Kč (podání žaloby podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Protože žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od soudních poplatků, a soud návrhu vyhověl, je žalovaný podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč podle položky 1 bod a) Sazebníku soudních poplatků. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).