86 C 25/2022

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: právnická osoba IČO: IČO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená zástupce advokátem se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od 1. 7. 2022 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náklady řízení ve výši , částka, k rukám , zástupce, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 4. 11. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost k zaplacení částky , částka, s přísl. Tvrdila, že žalovaná na základě příkazní smlouvy ze dne 12. dubna 2020 vykonávala pro žalobkyni účetní služby spočívajícím mimo jiného ve vedení účetnictví a zpracování podkladů pro podávání daňových přiznání k dani z příjmu za rok 2020 za první čtvrtletí roku 2021. Sjednané účetní služby žalovaná neposkytla žalobkyni v souladu s uzavřenou příkazní smlouvou, se standardy běžně zachovávanými v příslušném odvětví ani s ustanoveními příslušných právních předpisů, zejména zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství. Konkrétně žalovaná v rozporu s uzavřenou příkazní smlouvou a pokynem žalobkyně nedokončila řádně účetnictví za rok 2020 a 1. čtvrtletí 2021 a nesestavila daňové přiznání. Žalovanou zpracovávané účetnictví obsahovalo velké množství chyb, zejména chyběla evidence účetních dokumentů, chyběly účetní zápisy, nesouhlasily saldokontní účty, ve vypracované rozvaze neodpovídala bilanční suma (aktiva/ pasiva) a byly chybně zpracované výkazy. V důsledku toho žalobkyně za rok 2020 nemohla podat daňové přiznání k dani z příjmu a nesprávně uplatnila odpočty DPH. V návaznosti na zjištěné chyby (porušení povinností žalované) nechala žalobkyně za účelem odstranění žalovanou způsobených vad své účetnictví za rok 2020 a první čtvrtletí roku 2021 kompletně přepracovat (rekonstruovat) za strany odborné způsobilých osob, konkrétně ze strany společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, a paní , jméno FO, , IČO: , IČO, , tak, aby bylo účetnictví za předmětné období a dále do budoucna vedeno v souladu s příslušnými právními předpisy. Zejména došlo ke kontrole účetních dokladů, založení potřebných dokumentů, které nebyly proúčtovány a ke změnám v zaúčtování. Žalobkyně byla dále nucena po provedené rekonstrukci účetnictví podat prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, a paní , jméno FO, , IČO: , IČO, dodatečné daňové přiznání a kontrolní hlášení ve vztahu k DPH v roce 2021. V návaznosti na rekonstrukci účetnictví mimo jiné vyšlo najevo, že žalovaná v rámci jí zpracovávaného účetnictví zejména nesprávně stanovila výši hospodářského výsledku žalobkyně za rok 2020 na částku , částka, , tedy nesprávně stanovila základ daně z příjmů právnických osob, který po provedené rekonstrukci klesl o cca , částka, na částku , částka, , což znamenalo snížení vypočtené daně z příjmu žalobkyně za rok 2020 o cca , částka, (tato částka by představovala škodu žalobkyně v případě, kdy by rekonstrukce účetnictví provedena nebyla). Dále vyšlo najevo, že žalovaná v rámci jí zpracovávaného účetnictví uplatnila odpočet DPH v nesprávné (nižší) výši, než vyplývalo z předaných účetních podkladů, kdy po provedení rekonstrukce účetnictví byl dodatečně uplatněn odpočet DPH ve výši , částka, . Tato částka by představovala škodu žalobkyně v případě, kdy by rekonstrukce účetnictví provedena nebyla. Provedení rekonstrukce účetnictví tak představuje ze strany žalobkyně jednání učiněné za účelem odstranění škodného následku způsobeného žalovanou a za účelem předejetí vzniku další škody, která by plynula z jednání žalované, a to v souladu s generální povinností prevence ve smyslu § 2903 občanského zákoníku.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Nečinila sporným, že na základě uzavřené příkazní smlouvy vykonávala pro žalobkyni účetní služby spočívající mimo jiné i ve vedení účetnictví a zpracování podkladů pro podání daňových přiznání k DPH a k dani z příjmu podávaných za období trvání uzavřené příkazní smlouvy. K ukončení k příkazní smlouvy došlo z podnětu žalobkyně, která dne 22.03.2021 požádala žalovanou o ukončení příkazní smlouvy s okamžitou účinností (ukončení vedení účetnictví) a k předání účetnictví žalobkyně novému účetnímu, což také žalovaná učinila. Žalovaná však sporovala tvrzení žalobkyně, že sjednané účetní služby neposkytovala žalobkyni řádně, resp. že tyto neposkytovala žalobkyni v souladu s uzavřenou příkazní smlouvou, se standardy běžně zachovávanými v příslušném odvětví a ani v souladu s ustanoveními příslušných právních předpisů a že žalovanou zpracované účetnictví žalobkyně vykazovalo vady, chyby popisované v čl. II odst. 4 žaloby. Podle žalované byly sjednané účetní služby poskytovány žalobkyni řádně a v souladu s uzavřenou příkazní smlouvou, účetními standardy a právními předpisy, nevykazovalo žalobkyní vytýkané vady, chyby či nedostatky. Žalovaná vedla a zpracovávala účetnictví žalobkyně na základě prvotních účetních dokladů, které jí byly předávány žalobkyní a tyto pak byly ukazatelem (podkladem) pro stanovení hospodářského výsledku za účetní období či podkladem pro zpracování daňového přiznání k DPH. Žalovaná je přesvědčena, že neporušila jakoukoliv povinnost (smluvní či zákonnou), která by vůbec zakládala nárok žalobkyně na náhradu škody.

3. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy.

4. Fakturou č. , číslo, , jméno FO, vyúčtovala žalobkyni zpracování přiznání k DPH, zpracování kontrolního hlášení a daňové poradenství v částce , částka, .

5. Fakturou č. , číslo, , jméno FO, vyúčtovala žalobkyni zpracování daňového přiznání k dani z příjmu za rok 2020, zpracování dodatečného kontrolního hlášení, zpracování dodatečného daňového přiznání k DPH a kontrolu a rekonstrukci účetnictví na základě dodaných dokladů za rok 2020 v částce , částka, .

6. Společnost , právnická osoba, vyúčtovala žalobkyni fakturou č. , číslo, účetní práce a poradenství v ceně , částka, .

7. Podle emailu ze dne 11. 12. 2020 žalovaná vyzvala žalobkyni, aby k naskenovaným výpisům z účtu doložila doklady k označeným platbám a doplnila vysvětlení. Výpisy z účtu obsahují období od ledna 2020 do října 2020.

8. Emailem ze dne 22. 3. 2021 žalobkyně sdělila žalované, že odstupuje od vedení účetnictví, neboť má příležitost mít účetní blíže a denně kolem ní jezdí. Požádala proto o přenechání účetnictví v rozsahu, které požaduje nová účetní , jméno FO, . Ta v emailu ze dne 23. 5. 2021 ještě žalovanou vyzvala k zaslání databází, aby se mohl uzavřít rok 2020.9. , jméno FO, jako svědkyně u soudu uvedla, že ji za žalobkyni oslovil pan Říha, zda by nevedla účetnictví a zpracovávání daňového přiznání v roce 2021. Uvedl, že nedostává od žalované výstupy, které má dostat a potřebuje zpracovat účetnictví. Dále potřeboval dodatečně zpracovat rok 2020. Svědkyně dostala databázi od žalované. Protože používá stejný program, zjistila při kontrole nedostatky, které v průběhu roku 2021 opravila a podala opravná přiznání a dodatečná přiznání k DPH. Poté zpracovala daňové přiznání pro daň z příjmu za daný rok. Při kontrole předloženého účetnictví si vzala fyzické doklady, které jí byly předány a účetní databázi a zjistila, že rozvaha nesouhlasí aktivy s pasivy. Některé doklady nebyly doloženy. Žalovanou vypracovaná rozvaha měla aktiva , částka, , svědkyně po zpracování kompletně celého účetnictví a všech dokladů měla v aktivech , částka, . Co se týká tržeb, původní obrat byl , částka, , svědkyni vyšlo , částka, . Byl tam nesoulad dokladů a skutečného účetnictví. Na chybějící doklady přišla tím, že měla platbu v bance a neměla k tomu doklad. Svědkyně tímto způsobem dohledávala zbylé dokumenty. Pochybení mohlo vzniknout i tím, že žalovaná neměla k dispozici všechny doklady. Určitě tam však byly chyby zaúčtování, účetnictví nebylo vedeno tak, jak má být. Byly tam nedostatky ve vedení a částečně byly způsobené tím, že na platbu v bance nebyl požadovaný doklad. Některé doklady zaslané žalobkyní nebyly správně zaúčtovány. Při převzetí účetnictví začala dodatečným přiznáním k DPH a následně kontrolním hlášením, které nebylo zpracováno. Termín pro zpracování přiznání bez daňového poradce byl do 1. 4., s poradcem do konce června. Dodatečné zpracování bylo nutné z důvodu, že byl rozdíl na výstupu daně. Pokud je rozdíl na vstupu, to znamená nároku, tak je právo klienta, jestli požaduje nebo nepožaduje vrácení. V daném případě však nebyly řádně vyměřeny činnosti v přenesené daňové povinnosti, což znamená vznik povinnosti podat dodatečné přiznání. Dodatečné daňové přiznání bylo vypracováno z důvodu nápravy chyb předchozího vedení účetnictví. Provedené práce si svědkyně vyfakturovala fakturou č. , číslo, . Co se týče povinnosti podat řádné daňové přiznání za rok 2021, není svědkyně schopna posoudit, jakou měli účastníci dohodu a zda bylo jeho zpracování povinností žalované. Faktura na částku , částka, byla vystavena za zpracování DPH za první kvartál 2021, což mělo být zpracováno do doby, než svědkyně převzala účetnictví. Protože ho přebrala v dubnu, tak v té době už mělo být podáno. Za práci pro žalobkyni má svědkyně zaplaceno, i když to bylo na delší čas a dohadování. Rozvaha, aktiva a pasiva se musí bezpodmínečně rovnat. To je nejzákladnější princip účetnictví. Důvodem rozdílu byly nezaúčtované položky. Některé doklady se určitě neobjevily dodatečně, protože je měla. Nebylo třeba uděláno vyměření DPH z hlediska stavebních prací a takové věci, které se prostě musí udělat. Pokud žalovaná neměla nějaké doklady k platbám, měla si je vyžádat.

10. Pan , jméno FO, jako jednatel žalované před soudem vypověděl, že je žalovaná oslovila v průběhu druhého čtvrtletí 2020 s tím, že za první čtvrtletí už bylo podané daňové přiznání včetně kontrolního hlášení, které zpracovávala jiná účetní firma. Žalovaná toto čtvrtletí přeúčtovala a došla ke stejnému závěru a ke stejným číslům. Zrovna tak to asi udělala paní , jméno FO, , protože se za první čtvrtletí nepodávalo ani dodatečné DPH, ani kontrolní hlášení. S žalovanou byla celkem komplikovaná spolupráce, jejího zástupce viděli pouze jednou. Odvíjelo se tak, že přivezl doklady, které hodil do schránky a odjel. O ničem se nechtěl bavit. Rozpor v aktivech a pasivech by mohl nastat, když by žalovaná mohla účetnictví za rok 2020 mohli dodělat. Ovšem žalobkyni několikrát upozorňovali, že mnoho dokladů, které jsou na výpisech, nejsou potvrzeny prvotním dokladem. Takže žalovaná musela platbu v bance zaúčtovat, ale neměla doklad. Proto vznikal rozdíl mezi aktivy a pasivy. Doklady požadované na základě zaslaného emailu žalobkyně nedodala nikdy. Dokonce ani nedoložila hotovostní příjmové doklady a tak žalovaná je proto nemohla zaúčtovat. Žalovaná proto nemohla dokončit celý rok, kdežto paní , jméno FO, ho mohla dokončit se všemi doklady. Žalované chybělo ve výpisech možná 30, 40 položek, které nedostala, ač o ně opětovně žádala. Nesoulad rozvahy je proto jasný. Na to přijde specialista nebo odborník, ale je to z toho důvodu, že to žalovaná nemohla dodělat. Rozvahu žalovaná nedělala, pouze poslala data a z toho paní , jméno FO, , aniž by to bylo ukončené, vytiskla sestavu. Žalovaná nekončila rok. Řádné daňové přiznání pro příjmy právnické osoby žalovaná neměla již vyhotovit, protože těsně předtím byla žalobkyní zrušena smlouva. Posunutí termínu pro podání přiznání bylo možné přes daňového poradce žalované. Ale smlouva fakticky skončila již mnohem dříve než v březnu 2021, protože žalobkyně nekomunikovala vlastně celou dobu, to znamená, už za první čtvrtletí roku 2021 neměli jediný doklad a opakovaně o ně žalobkyni žádala, aby se mohlo udělat daňové přiznání za rok 2020. Žalobkyně se od konce roku 2020 neozvala a následně v březnu uvedla, že si našla jinou účetní firmu. To mělo za následek, že žalovaná při podání daňového přiznání k DPH a kontrolního hlášení vycházelo pouze z dokladů, které měla k dispozici. Zaúčtovaly se všechny doklady, které byly k dispozici, ale nemohl se ukončit rok. Proto je nesoulad v rozvaze a žalovaná nemohla konstatovat, že rozvaha je správná. Chybějící doklady paní svědkyně potvrdila. Rozvaha se dělá až při přípravě daňového přiznání, kdy se vytiskne rozvaha. Pokud tam jsou rozdíly, začnou se hledat důvody, proč ty rozdíly nastaly. Pokud svědkyně spatřovala pochybení žalované v zaúčtování některých dokladů, pak existovaly dva názory, jak zaúčtovat. Po dohodě s žalobkyní a ústní dohody s daňovým poradcem prováděla žalovaná zaúčtování v systému tak, jak to bylo do té doby. To znamená, že čtyři roky nebo pět let se takhle účtovalo a systém byl dokonce zkontrolovaný finančním úřadem, který neměl výtky. To, co říkala paní , jméno FO, , je druhá možnost a opět je správná. DPH, kterého se to týká, buď zůstane viset mezi stranami, kdy to jeden uplatní fyzicky ve svém daňovém přiznání a druhý taky, takže stát nedostane nic, nebo je to v přenesení daňové povinnosti, kdy si to vyrovnají dvě firmy mezi sebou a přeskočí finanční úřad.

11. Podle předložené rozvahy ke dni 31. 12. 2020 byla aktiva celkem , částka, , pasiva , částka, . Druhá vypracovaná rozvaha má aktiva , částka, a pasiva , částka, .

12. Podle předložených přiznání bylo za 3. a 4. čtvrtletí vypracováno dodatečné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty. Obě jsou datována dnem 17. 9. 2021.

13. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.Podle § 5 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu.Podle § 8 odst. 1 zákona o účetnictví jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

14. Uzavření příkazní smlouvy o vedení účetnictví vzal soud za zjištěné podle § 120 odst. 3 o. s. ř. na základě nesporného tvrzení účastníků. Sporné mezi účastníky bylo, zda žalovaná porušila své povinnosti při vedení účetnictví, nesprávně stanovila základ daně z příjmu právnických osob za rok 2020 a uplatnila odpočet DPH v nesprávné výši. Ačkoliv tento závěr konstatovala svědkyně , jméno FO, , která převzala po žalované účetnictví žalobkyně, jedná se o odbornou otázku, kterou není oprávněna hodnotit svědkyně, byť se jedná o svědkyni s odbornými znalostmi. K tomu lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soud ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 3 Cdon 385/96, podle kterého jestliže soud považoval svědeckou výpověď za znalecký důkaz (převzal z ní odborné závěry svědka), zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. Rovněž byl žalovanou zpochybněn závěr svědkyně, že ze strany žalované docházelo k nesprávnému zaúčtování dokladů, kdy podle žalované byly správné dva způsoby postupu, přičemž její postup byl prověřen i finančním úřadem. Proto bylo nezbytné, aby otázku správnosti vedení účetnictví posoudil soudem stanovený znalec, když ani z dalších provedených důkazů odborný závěr o nesprávnosti postupu žalované nevyplývá. Ostatně návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem učinila sama žalobkyně v podání ze dne 29. 8. 2023, zaslaného soudu k jeho výzvě, aby žalobkyně prokázala zaviněné porušení povinností na straně žalované. Musela si tedy být vědoma potřebnosti takového posudku. Protože však žalobkyně ani po poučení o následcích nezaplatila soudem stanovenou zálohu na náklady znaleckého posudku, nemohl soud s odkazem na § 141 odst. 1 o. s. ř. důkaz znaleckým posudkem provést (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 987/2017). Žalobkyně z toho důvodu neunesla důkazní břemeno svého tvrzení o porušení povinností na straně žalované při vedení účetnictví. Pro svou neúčast na soudních jednáních ani nemohla být soudem vyzvána k prokázání, že žalované dodala všechny potřebné doklady pro řádné výstupy z vedeného účetnictví, když z emailové komunikace a výpovědi p. , jméno FO, vyplývá, že žalobkyně s žalovanou nespolupracovala a doklady ji nedodala. Proto soud žalobu zamítl15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří mimosmluvní odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, 2 x podání ve věci, 2 x účast na jednání - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem , částka, . Žalobkyně je povinna nahradit tyto náklady žalované k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.