86 C 8/2020

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 47 795 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 47 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 5. 2. 2020 do zaplacení z částky 47 795 Kč.

II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 31 829,80 Kč k rukám titul jméno příjmení.

III. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech náklady řízení v plné výši, přičemž přesná částka bude vyčíslena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 47 795 Kč s přísl. Tvrdila, že dne 2. 11. 2019 venčil manžel žalobkyně jejího psa v okolí pensionu název v obec. Asi ve 21 hod. vyběhl na veřejnou cestu z pozemku u pensionu název německý ovčák černé (tmavé) barvy, který nebyl na vodítku, neměl náhubek a ani nebyl pod dozorem žalované. Pes žalované zaútočil na psa žalobkyně, který musel vzhledem k povaze zranění podstoupit eutanázii. Jako majitelku ovčáka policie ztotožnila žalovanou, která souhlasila s úhradou škody. Hodnota psa byla znaleckým posudkem stanovena na částku 41 500 Kč, na znalečném žalobkyně zaplatila 3 850 Kč, za ošetření a eutanazii psa 1 870 Kč a za cestu k veterináři 575 Kč, celkem 47 795 Kč.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že po příjezdu do obec viděla velkého černého psa a volala na svého muže, ať dá pozor. Večer 2. 11. 2019 byla na balkóně penzionu se svou dcerou, kouřily a uslyšely zvuk, který se mohl blížit řevu psa. Zašla s dcerou do místnosti a společně s mužem chtěli jít pro dřevo. Když šli směrem k autu, jejich pes přiběhl a mezi tím ustal řev. Muž s holí pronásledoval psa žalované a vypadalo to, že bude útočit i na manžela. Proto se všichni vrátili do penzionu. Majitel penzionu zavolal policii a připravili si průkazy. Při příchodu policie stála žalovaná se svou dcerou na balkóně. Pak se manžel s dcerou přesunuli do jídelny. Ze strany policie nebyly položeny žádné otázky, policie ani nechtěla vidět průkazy či psa. Psa žalobkyně nenapadl její pes, protože nemá velkého černého psa. Majiteli penzionu na jeho žádost vydala žalovaná občanský průkaz a předložila očkovací průkaz svého psa. O několik dní později kontaktoval dceru žalované nějaký člověk z obec a chtěl po žalované adresu a další údaje a číslo pojistky. Údaje mu žalovaná neposkytla.

3. Žalovaná je státní příslušnicí stát anonymizována dvě slova a s ohledem na tento mezinárodní prvek sporu soud posuzoval svou pravomoc k rozhodnutí ve věci podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení“). Podle čl. 7 bod 2 Nařízení osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. Protože k události došlo na území ČR, mají zdejší soudy pravomoc k rozhodnutí ve věci.

4. Podle čl. 4 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Protože škoda vznikla žalobkyni v ČR, posoudil soud věc podle českého práva.

5. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud následující důkazy.

6. Dopisem ze dne 23. 1. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě škody ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Dopis byl sepsán v českém a německém jazyce a podle poštovní doručenky si ho žalovaná převzala dne 28. 1. 2020.

7. Podle záznamu právnická osoba anonymizováno právnická osoba ze dne 2. 11. 2019 byl pes žalobkyně (malý pudl) napaden před penzionem název cizím psem plemene NO, bez vodítka, přivezen v boční poloze, krvácející a ochrnutý. Přední nohy měl v typické křeči pro poranění páteře, na zádech velký hematom, bez hluboké citlivosti. RTG: fraktura páteře s dyslokací a traumatem měkkých tkání v okolí beder a ledvin. Vzhledem k závažnosti úrazu přistoupeno k eutanázii. Z rentgenového snímku je zřetelné přerušení páteře psa. Výměr za poskytnutou veterinární činnost prokazuje, že žalobkyně zaplatila za vyšetření 2. 11. 2019 částku 1 870 Kč.

8. Podle průkazu původu psa č. číslo číslo byl pes žalobkyně narozen 28. 1. 2011 a je zdokumentován jeho původ a paternita. Jako majitelka psa je v průkazu uvedena žalobkyně.

9. Znaleckým posudkem č. 6/2019 ze dne 1. 12. 2019 stanovil titul jméno příjmení, znalec v oboru ceny a odhady, specializace kynologie, hodnotu psa žalobkyně na částku 41 500 Kč. Znalec vzal v úvahu průkaz původu psa, stáří, genetickou výbavu, výsledky zkoušek a výstav, pořizovací cenu psa, potřebná vyšetření, oblíbenost, náklady na výchovu, péči a trénink. Celková hodnota dle těchto parametrů činila 83 000 Kč a znalec vzhledem k 8 let věku tuto částku ponížil o 50 %. Uzavřel, že pes byl v době poranění ve velmi dobré kondici, bylo o něj řádně pečováno, měl vynikající exteriérové a povahové vlastnosti, vyrovnanost a pevnost nervové soustavy, což dokazoval v rámci socializace a na výstavách. Dokladem ze dne 3. 12. 2019 znalec vyúčtoval znalečné ve výši 3 850 Kč.

10. V úředním záznamu policie ze dne 6. 12. 2019 je uvedeno, že dne 2. 11. 2019 bylo telefonicky oznámeno pokousání psa psem. Jako oznamovatel je označen jméno příjmení. K pokousání mělo dojít u penzionu název v obci obec v době okolo 21:05 hod. Napaden byl pes poškozeného rasy pudl. Agresivním psem byl německý ovčák, který byl na volno a bez zajištění. Menší pes byl napaden a poraněn na páteři, a proto byla vyhledána veterinární ambulance. Agresivní pes byl následně odvolán majitelem a schovali se v penzionu Aspen. Poškozený se dohodl s provozovatelem penzionu, který podezřelého příjmení zavolal a celou věc mu vysvětlil. Došlo k výměně osobních údajů mezi poškozeným a podezřelým, kdy podezřelý souhlasil s veškerými následnými výlohami na ošetření psa. Jako podezřelá byla ztotožněna celé jméno žalovaného, datum narození, st. příslušnost stát. příslušnost, doklad č. číslo.

11. Při jednání 24. 6. 2021 byly k důkazu prohlédnuty obrázky zaslané na mobilní telefon žalobkyně dne 2. 11. 2019. Na fotografiích je modrý očkovací průkaz psa žalované a dále žlutý průkaz psa s datem narození, označením rasy belgischer schäferhund a dalšími údaji včetně jména a adresy žalované.

12. V dopisu ze dne 10. 3. 2020 právnická osoba žalobkyni oznámila, že ohledně škody způsobené 2. 11. 2019 uložili data k její osobě, o čemž ji informují, jak jim ukládá zákon. Jako majitel pojistky je označena žalovaná. Překlad dopisu provedl při jednání 24. 6. 2021 přítomný tlumočník.

13. V emailu ze dne 9. 8. 2021 zaslaného z email právnímu zástupci žalobkyně je uvedeno, že žalovaná je připravena zaplatit částku ve výši 47 795 Kč ve 3 měsíčních splátkách. Překlad emailu provedl při jednání 12. 8. 2021 přítomný tlumočník.

14. Manžel žalobkyně jméno příjmení jako svědek uvedl, že venčil psy a kolem 21:15 hod. se vracel do svého penzionu. Viděl asi 25 m před sebou pána pod lampou, a když k němu přicházel, tak vyběhl pes, který kousnul jeho psa. Ostatní psi běželi domů, kde před domem stála dcera. Napadeného psa vzal do náruče a šel za pánem u lampy, na kterého mluvil česky, ale nerozuměl, protože to byl příjmení. To svědek ještě nevěděl, že má pes fatální následky. Pán na něj koukal a odešel i se psem do penzionu. Svědek vzal svého pejska a šel to domů říct manželce. Potom psa nechal doma manželce a šel do penzionu k sousedovi. Když zazvonil, přišel pan příjmení, což je provozovatel penzionu. Svědek mu popsal situaci a požádal ho, ať zavolá ty lidi. Pan příjmení ho pozval dál a šli spolu nahoru. jméno zabouchal na jeden pokoj, vyšly dvě paní a on jim něco říkal v němčině. Ony všechno zapřely. Pak vylezl ten pán, co byl venku se psem a taky kroutil hlavou, jako že nic nebylo, že nikde nebyl. Svědek proto šel domů zavolat policii a řekl jim, co se stalo. Za chvíli pan příjmení volal nebo přišel, že si ti ubytovaní údajně vzpomněli, že se něco stalo. Pak přijela policie a svědek šel s nimi do penzionu. Zde všechno přiznali, pan příjmení to překládal a došlo k dohodě. Policie z toho udělala zápis a to bylo všechno. V té době ještě nevěděl, že pes musel být utracen. Druhý den ti příjmení odjeli do země. Již předtím je viděl ubytované v penzionu naproti a jejich pes tam stále běhal na volno. Pes, který napadl jeho psa, byl chlupatější vlčák, tmavší a náprsenkou. Majitelkou psa byla nějaká paní, ne ten pán, co ho venčil. 15. jméno jméno při své svědecké výpovědi uvedl, že je provozním penzionu název, kde pracuje od roku 2004. Penzion stojí naproti domu žalobkyně. Ve večerních hodinách kolem 20 až 21 hod. za ním přišel manžel žalobkyně a říkal mu, že hosté ubytovaní v penzionu název, nechali venku běhat psa, který zaútočil na jeho psa a je evidentně zraněný. Byl vytočený kvůli tomu, že ti příjmení se k ničemu neměli, jenom se schovali a utekli do baráku. Svědek zašel pro příjmení a lámanou němčinou jim vysvětlil, že jejich pes zaútočil na psa pana příjmení, který není v pořádku. příjmení se tvářili, že nerozumí. Takto panu příjmení řekl a ten šel zavolat policii. Když odešel, tak asi za 10 – 15 minut příjmení přišli za svědkem a najednou začali dělat, jako že to asi špatně pochopili a je jim jasné, co se stalo. Pokud je pes zraněný, tak souhlasí s tím, že uhradí náklady na léčení. Tehdy nikdo nevěděl, jak je to vážné. Mezitím přijela policie a pan příjmení. Svědek jim řekl, že příjmení souhlasili s tím, že až se pes vrátí z veteriny, takto uhradí. Policie to v podstatě neřešila, protože viděla, že se to vyřešilo dohodou. To se stalo v sobotu a příjmení v neděli odjížděli, takže v neděli souhlasili s tím, že za toho psa zaplatí, neboť už se vědělo, že musel být utracen. Tenkrát manželé příjmení požadovali asi 20 000 Kč. V penzionu tehdy byla ubytována pouze příjmení žalované celé jméno žalovaného s rodinou, měla tam sebou ovčáckého psa černo hnědé barvy, který venku běhal na volno, vůbec ho nehlídali, pouze stáli schovaní pod stromy u popelnic a pes běhal všude kolem. Když s nimi napadení řešil, požádal je, aby žalobkyni zaslali nějaké papíry k psovi ohledně očkování, kdyby to na veterině potřebovali. Žalovaná nebo její dcera to svědkovi poskytla a svědek to poslal žalobkyni ještě ten večer, kdy k napadení došlo. 16. jméno příjmení při výpovědi uvedla, že je dcerou žalobkyně. Při incidentu, kdy byl napaden jejich pes, stála před domem. Neviděla, co se stalo, pouze slyšela kvičení psa a pak viděla otce, jak šel domů s napadeným psem a naproti do penzionu název zacházel nějaký pán s velkým tmavým psem. Žádného jiného psa již neviděla.

17. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti významné pro rozhodnutí. Žalovanou navrhovaný výslech rodinných příslušníků soud neprovedl, neboť jejich přítomnost při jednání žalovaná nezajistila a soud má z provedených důkazů dostatečné informace k závěru o skutkovém stavu. Nebyl proto důvod jednání odročovat za účelem výslechu dalších svědků. Výpovědi rodinných příslušníků žalobkyně jsou přitom v souladu s ostatními provedenými důkazy, a proto soud nemá důvod pochybovat o jejich věrohodnosti.

18. Podle § 2933 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.

19. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

20. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

21. Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

22. Podle § 494 o. z. živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

23. Z provedených důkazů má soud za zjištěné, že 2. 11. 2019 kolem 21 hod. došlo v obec u penzionu název k napadení psa žalobkyně volně pobíhajícím psem. Pobíhajícího psa venčil německy hovořící člověk, který s ním po incidentu vešel do penzionu název, kde bydlela rovněž žalovaná. Ta byla následně ztotožněna jako majitelka psa. Uvedené vyplývá především z výpovědi svědků, které jsou navzájem v souladu, logicky se doplňují, jsou potvrzeny zápisem z policejního záznamu a předloženým průkazy psa ze strany žalované, které má obvykle v držení majitel psa. Ostatně na žlutém průkazu je jméno žalované výslovně uvedeno. Soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že psa žalobkyně napadl pes ve vlastnictví žalované. Tento závěr je dokreslen i zahájením pojistné události ze strany pojistitele žalované a jejím emailem ze dne 9. 8. 2021, byť tento není opatřen zaručeným podpisem, a nemůže ho zpochybnit ani námitka žalobkyně, že její pes není černý, což doložila fotografií ve svém mobilním telefonu. Jednak nebylo nijak doloženo, že na předložené fotografii je skutečně její pes, kterého měla sebou na pobytu v penzionu název a jednak se svědci shodli, že pes, kterého sebou žalovaná měla, byl ovčák (vlčák), přičemž ve žlutém dokladu předloženým žalovanou je jako rasa uvedena belgischer schäferhund, tedy belgický ovčák. Nikdo jiný než žalovaná s rodinou tehdy nebyl v penzionu název ubytován a jiného psa v době incidentu svědci na místě neviděli. Pokud svědek příjmení uvedl, že byl tmavý, pak to nijak nezpochybňuje jeho výpověď, neboť v době napadení již byla tma a svědek ho mohl skutečně takto registrovat. Tvrzení žalované, že na místě viděla běhat jiného černého psa, považuje soud za nevěrohodné a v rozporu s provedenými důkazy. V důsledku napadení utrpěl pes žalobkyně závažné zranění páteře, jak je popsáno ve zprávě veterinárního lékaře a muselo být přistoupeno k eutanázii. Usmrcení psa je tak v příčinné souvislosti s napadením ze strany psa žalované. Žalovaná jako vlastník zvířete (psa) proto odpovídá podle § 2933 o. z. za vzniklou škodu, přičemž zákon koncipuje odpovědnost vlastníka zvířete jako absolutní, kdy liberační důvod v podobě nezanedbání potřebné pečlivosti při dozoru nad zvířetem je dán pouze v případech uvedených v § 2934 o. z. týkajících se domácího zvířete určeného k výkonu povolání či jiné výdělečné činnosti a obživě nebo jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením. Nic takového žalovaná v řízení neuvedla. Za usmrcení psa náleží žalobkyni náhrada škody podle § 2969 o. z., neboť mrtvé zvíře je podle § 494 o. z. a contrario již považováno za věc a neuplatní se zvláštní úprava podle ust. § 2970 o. z. Cenu usmrceného psa stanovil znalec s příslušnou specializací na částku 41 500 Kč, přičemž vysvětlil, z jakých východisek při stanovení obvyklé ceny vycházel. Dále žalobkyni vznikly náklady spojené s vypracováním tohoto posudku ve výši 3 850 Kč, náklady na ošetření a uspání psa u veterináře ve výši 1 870 Kč a cestovné spojené s dopravou psa k ošetření v obec ve výši 575 Kč v souladu s vyhláškou č. 589/2020 Sb. a předloženým technickým průkazem vozidla (spotřeba 5,7 l /100 km, cena za 1 l BA 95 oktanů 33,10 Kč, náhrada za použití automobilu 4,10 Kč/km). Náklady spojené s ošetřením psa a cestou k veterináři jsou náklady vynaložené za účelem odstranění škody, tedy ve snaze zachránit život zraněnému psu a majetek žalobkyně se zmenšil rovněž o náklady vynaložené na zjištění škody znaleckým posudkem. Celkem tak skutečná škoda na straně žalobkyně činí 47 795 Kč, a proto soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení v zákonné výši od 5. 2. 2020 do zaplacení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 23. 1. 2020 a stanovená lhůta splatnosti v délce 7 dnů uplynula 4. 2. 2020.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšný, prokázala odeslání předžalobní upomínky, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 2 390 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po 3 020 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, 2x účast na jednání - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. – dále jen AT) a 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT). Dále žalobkyni náleží podle § 13 odst. 1 AT, vyhlášky č. 589/2020 Sb. a v souladu s předloženým technickým průkazem vozidla náhrada za cestovní výdaje ve výši 4 070,40 Kč za tři cesty osobním automobilem z obec do obec a zpět k jednání u zdejšího soudu v celkové délce 3x 246 km (spotřeba 4,1 l /100 km, cena za 1 l nafty 27,20 Kč, náhrada za použití automobilu 4,40 Kč/km), náhrada za promeškaný čas strávený cestou do obec a zpět v rozsahu 21 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 2 100 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT), náhrada za promeškaný čas ve výši 1 560 Kč za dostavení se k jednání 20. 4. 2021, které bylo odročeno bez projednání věci (§ 14 odst. 2 AT) a náhrada 21 % DPH ve výši 5 109,40 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem náklady řízení žalobkyně činí 31 829,80 Kč a žalovaná je povinna nahradit je k rukám právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

25. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát vůči žalované jako neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Protože v době rozhodnutí soudu nebylo najisto postaveno, kolik činí náklady státu v podobě požadovaného svědečného, rozhodl soud pouze co do základu o povinnosti žalované tyto náklady uhradit a přesná částka bude vyčíslena v samostatném usnesení podle § 155 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že svědek ve stanovené lhůtě svědečné nevyúčtoval, a proto jeho nárok zanikl a nebude o něm rozhodováno.

26. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u podepsaného soudu. Rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.