90 C 5/2021

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 50 542,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci 50 542,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši  8,25% ročně z částky 50 542,50 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení 15 015,20 Kč.

1. Předmětem řízení požadavek žalobce na uložení povinnosti žalovanému, aby žalobci zaplatil 50 542,50 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že mu žalovaný nevrátil v částce 50 542,50 Kč zálohu na cenu díla, které měl žalovaný provést pro žalobce dle smlouvy o dílo z 1. 2. 2020 v podobě dodávky a montáže revizních lávek a žebříků. Žalovaný vůbec nezapočal s realizací díla, nevyhotovil jej ani ve sjednané době (dle smlouvy do 13. 7. 2020, dle jejího dodatku do 30. 7. 2020), ani po následných výzvách žalobce. Proto žalobce 18. 1. 2021 od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení zaplacené zálohy do 30. 1. 2021. Žalovaný zálohu nevrátil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu ji soud doručil do vlastních rukou na adresu jeho sídla podnikání dle živnostenského rejstříku (§ 49 odst. 1, odst. 3 písm. a), odst. 4, § 46b písm. b), § 79 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)).

3. Podle § 115a o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez jednání, na základě listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil výslovně podáním ze dne 20. 8. 2021, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 19. 8. 2021, č. j. 90 C 5/2021-50. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z listinných důkazů zjistil soud níže uvedená dílčí skutková zjištění.

5. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z rejstříku společenství vlastníků jednotek, vedeného Městským soudem v Praze – oddíl S, vložka [číslo].

6. Výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku bylo prokázáno, že žalovaný je podnikatelem v živnostenském oprávnění mj. s předmětem podnikání zámečnictví, nástrojářství.

7. Ze smlouvy o dílo datované v podpisu žalobce 13. 1. 2020 a podpisu žalovaného 1. 2. 2020 soud zjistil, že ji žalobce uzavřel jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel, který se zavázal dodat žalobci dílo v podobě dodání a montáže revizních lávek pro dvě místa objektu, dvou kusů žebříků s ochranným košem, vše žárově pozinkováno. Objektem byla budova na adrese [adresa žalobkyně]. Mezi účastníky byla sjednána jednoznačná cena díla 168 475 Kč bez DPH, režim jejího uhrazení tak, že objednatel (žalobce) byl povinen uhradit zálohu 50 542,50 Kč bez DPH, a to 14 dní před začátkem výroby. V čl. II Smlouvy byl sjednán termín zahájení prací v 1. čtvrtletí 2020 – dle dohody s objednatelem a ukončení prací k 30. 6. 2020. Dodatkem k této smlouvě o dílo, uzavřeným 13. 7. 2020 (po podpisu objednatele, když zhotovitel dodatek podepsal již 15. 6. 2020), byl sjednán nový termínu ukončení prací do 30. 7. 2020 a výslovně též to, že za dobu od 1. 7. do 30. 7. 2020 nebude žalobcem jako objednatelem požadována sankce – smluvní pokuta 500 Kč za každý den prodlení zhotovitele s termínem dodání díla, sjednaná v čl. IV Smlouvy o dílo. V čl. VIII Smlouvy bylo výslovně sjednáno, že žalobce je jako objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy písemným oznámením zaslaným zhotoviteli mj. v případě, že tento (žalovaný) nedodá dílo objednateli v době sjednané ve smlouvě.

8. Výpisem z účtu žalobce, vedeného u UniCredit bank [právnická osoba] pod označením [anonymizováno] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo], bylo prokázáno, že žalobce odeslal žalovanému na jeho účet [číslo] bezhotovostní platbu ve výši sjednané zálohy na cenu za dílo – 50 542,50 Kč dne 11. 2. 2020. V popisu transakce bylo výslovně uvedeno, že jde o zálohu na lávky na střechu.

9. Negativní tvrzení žalobce o tom, že žalovaný k zhotovení díla nikdy nepřistoupil a dílo nevydal, nemůže žalobce z hlediska zásad důkazního břemene prokazovat. Na druhé straně se žalovaný pozitivním tvrzením o dodání díla v řízení nehájil, natož aby takové tvrzení prokázal. Navíc bylo prokázáno, že žalobce žalovaného k zhotovení díla vyzýval, podle korespondence zaslané doporučeně na adresu sídla žalovaného, datované 5. 8. 2020 mělo jít již o výzvu opakovanou. Každopádně i posléze e-mailem z 27. 10. 2020 a 29. 10. 2020 žalobce znovu žalovaného o provedení díla upomínal. Konečně výzvou z 2. 12. 2020, zpracovanou právním zástupcem žalobce byl žalovaný znovu upozorněn na povinnost dílo dodat, práce na něm okamžitě zahájit, s tím, že pokud tak nebude učiněno do 18. 12. 2020, žalobce od smlouvy odstoupí.

10. Korespondencí ze dne 18. 1. 2021, odeslanou podle potvrzení pošty téhož dne žalovanému na adresu jeho sídla bylo prokázáno, že žalobce odstoupil od předmětné smlouvy o dílo s odkazem na řadu předchozích výzev k dodání díla, na to, že práce nebyly realizovány ani přes tyto výzvy a přes uhrazenou zálohu ze strany žalobce ve výši 50 542,50 Kč již v únoru 2020. Žalovaný byl zároveň vyzván, aby vrátil tuto zálohu žalobci na jeho účet (mj. shora uvedený u zjištění o provedené platbě zálohy) č. [bankovní účet] nejpozději do 30. 1. 2021. Vůči žalobci byl uplatněn nárok též na úhradu smluvní pokuty 77 000 Kč za 154 dnů prodlení v období od 31. 7. 2020 do 31. 12. 2020, tento nárok však není předmětem projednávané věci.

11. Výzvou z 19. 2. 2021 a podacím lístkem ověřeným Českou poštou bylo prokázáno, že dne 19. 2. 2021 (téměř 1 měsíc před podáním žaloby) vyzval právní zástupce žalobce žalovaného opět k vrácení zálohy 50 542,50 Kč s argumentací skutkovou a právní tak, jak ji žalobce uplatnil i v tomto řízení.

12. Při právním posouzení věci vzal soud v úvahu především adekvátní úpravu stanovenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“). Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 téhož ustanovení (první věta) je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Podle § 2587, věty první, o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že dne 1. 2. 2020 byla mezi účastníky sjednána smlouva o dílo dle § 2586 odst. 1 o. z., podle které žalovanému vznikl závazek dodat žalobci do 30. 6. 2020 (resp. dle dodatku smlouvy do 13. 7. 2020) dílo v podobě dodávky a montáže revizních lávek a žebříků atd., žalobci povinnost zaplatit sjednanou cenu díla 168 475 Kč bez DPH, z toho zálohu před započetím díla 50 542,50 Kč. Žalobce povinnost zaplacení zálohy splnil a 11. 2. 2020 ji převedl na účet žalovaného [číslo] avšak žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by splnil svou smluvní povinnost k dodání díla. Žalobce o dodání díla žalovaného opakovaně upomínal (viz zjištění výše uvedená), ve smlouvě o dílo přitom účastníci v čl. VIII výslovně upravili oprávnění žalobce jako objednatele odstoupit od smlouvy v případě nedodání díla zhotovitelem objednateli ve sjednané době. Žalobce žalovaného o dodání díla upomínal opakovaně, a to ještě i dne 2. 12. 2020, tj. řadu měsíců po dodatkem smlouvy sjednaném termínu zhotovení díla. Ve smyslu smluvní úpravy a § 1969 o. z. následně žalobce využil oprávnění písemně odstoupit od smlouvy, neboť žalovaný jako dlužník v pozici zhotovitele neplnil řádně a včas dodávku díla, ve smyslu § 1968 o. z. se tak ocitl v prodlení. Vypořádání vztahů mezi účastníky po odstoupení žalobce od smlouvy je dáno ust. § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., tedy jestliže odpadl právní důvod (zanikla Smlouva o dílo odstoupením ze strany žalobce) pro to, aby žalovaný převzal od žalobce zálohu 50 542,50 Kč (a žalovaný v řízení navíc netvrdil a neprokazoval, že by poskytl žalobci jakékoli plnění na dílo, ve vztahu k němuž by mohl zálohu či část započíst), pak je žalovaný povinen žalobci zálohu vrátit, tedy vydat žalobci bezdůvodné obohacení. Zároveň žalobce korespondencí z 18. 1. 2021, kterou od smlouvy odstoupil, žalovaného vyzval k vrácení zálohy do 30. 1. 2021. Tím byla splněna výzva žalobce jako věřitele pohledávky na vrácení plnění ze zrušené smlouvy (§ 1958 odst. 1 o. z.), když pro takové plnění nebyla smlouvou sjednána lhůta, ani taková lhůta neplyne z právního předpisu, a pokud žalovaný toto peněžité plnění žalobci neposkytl, je s úhradou částky 50 542,50 Kč od následujícího dne (od 31. 1. 2021) v prodlení (§ 1968 o. z.). Ve smyslu § 1970 o. z. tudíž žalobce v řízení vedle požadavku na jistinu uplatnil oprávněně též nárok na úrok z prodlení z této dlužné částky od 31. 1. 2021 do zaplacení (§ 1970 o. z., § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Při těchto skutkových a právních závěrech tedy bylo žalobě zcela vyhověno.

14. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí.

15. Ve věci úspěšnému žalobci bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 2 528 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 12 487,20 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 50 542,50 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny) činí odměna advokáta za jeden úkon 3 140 Kč (§ 7 bod 5 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem 9 420 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 900 Kč (3 x 300, § 13 odst. 4 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 2 167,20 Kč (0,21 x (9 420 + 900)).

16. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný aktivně ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.