Okresní soud v Semilech · Rozsudek

90 C 7/2020

č. j. 90 C 7/2020-102

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-05 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSM:2021:90.C.7.2020.2

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 467 980,64 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 467 980,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 467 980,64 Kč od 11. 5. 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalované k rukám právní zástupkyně žalované náklady řízení ve výši 63 942,45 Kč.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 467 980,64 Kč s příslušenstvím v podobě úroku uvedeného ve výroku I tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že mezi účastníky došlo 8. 6. 2018 k uzavření smlouvy o dílo [číslo] (dále případně jen„ Smlouva o dílo“), podle které byla žalobkyně jako zhotovitel povinna provést dílo pro žalovanou jako objednatele, a to označené jako„ stavební úpravy bytů v ceně 2 897 023 Kč“,„ venkovní úpravy zpevněných ploch – cena 478 659 Kč“,„ výměna oken včetně souvisejících stavebních prací – cena 415 408 Kč dle přiloženého rozpočtu“. Dále bylo tvrzeno, že žalobkyně plnila dílo dle Smlouvy o dílo postupně a v etapách vyúčtovala postupně předané části díla, a že částka, která je žalobou požadována, tj. 467 980,64 Kč, představuje cenu za poslední část smluveného rozsahu díla, a to konkrétně za venkovní úpravy zpevněných ploch právě za sjednanou cenu (ta byla dokonce vyšší, než bylo v řízení požadováno, tedy 478 659 Kč). Tato část díla byla dle žalobkyně předána předávacím protokolem z 8. 4. 2019.

2. Žalovaná požadovala, aby byla žaloba zamítnuta. Bylo namítáno, že sice došlo k uzavření specifikované Smlouvy o dílo, ale nenastala splatnost ceny, kterou žalobkyně v řízení požadovala. Žalovaná připustila, že bylo sjednáno provádění díla a platební podmínky tak, že dílo mělo být prováděno po ucelených etapách a fakturováno také po ucelených etapách, ale na základě žalobkyní vystavených a oprávněným zástupcem žalované, stavebním dozorem, odsouhlasených zjišťovacích protokolů, přičemž takový protokol nebyl vyhotoven, resp. žalované předložen tak, aby byl potom stavebním dozorem žalované také odsouhlasen. Rovněž bylo namítáno, že žalovaná žalobkyni již uhradila vyšší částku, než představovalo ujednání o výši celkového peněžitého plnění za dílo. Žalobkyně tak podle žalované neprokázala smluvní podmínky ke vzniku nároku na předmětné plnění. Namítáno bylo i to, že nedošlo k celkovému předání díla, a to ani protokolem z 8. 4. 2019, protože takový protokol nepodepsala jednatelka žalované, a nebyla řádně předána ani předmětná ucelená část díla, ony„ venkovní úpravy zpevněných ploch“. Rovněž bylo namítáno, že pokud by byla shledána žaloba opodstatněnou, pak by nemělo k přisouzení požadované částky dojít proto, že žalovaná v řízení uplatnila námitku započtení. Tu uplatnila sice do částky, která představuje předmět řízení, nicméně tvrdila, že má vůči žalobkyni nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku až 550 000 Kč, který dovozovala z toho, že bylo smluveno předání předmětného díla do 30. 9. 2018, k čemuž nedošlo, dílo bylo předáno až 1. 8. 2019, a za dobu mezi těmito daty měla žalovaná reálnou možnost uzavřít nájemní smlouvy a na nájemném získat právě částku 550 000 Kč.

3. Soud provedl ve věci dokazování, když ovšem měl zároveň za to, že mezi účastníky každopádně bylo nesporné, že došlo k uzavření Smlouvy o dílo tak, jak jej popsala žalobkyně ve svých tvrzeních (první odstavec odůvodnění, § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)).

4. Nicméně ze Smlouvy o dílo [číslo] soud zjistil, že ji jako objednatel uzavřela společnost žalované s tím, že bylo uvedeno, že je zastoupena jednatelkou [jméno] [příjmení], a také, že je zastoupena technickým dozorem investora [jméno] [jméno]. Za zhotovitele byla uvedena žalobkyně, zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení]. Předmět díla byl sjednán tak, jak mezi účastníky bylo nesporné, s tím, že má dojít k plnění v ul. [adresa]. Cenové podmínky byly sjednány v čl. II., a to jednak tak, že se smluvní strany dohodly na smluvní ceně za úplné a řádné zhotovení sjednaného díla na základě nabídky zhotovitele ve výši 3 791 090 Kč. Z této ceny ovšem měl zhotovitel poskytnout objednateli slevu 40 000 Kč, tudíž bylo zároveň pregnantně vyjádřeno, že cena po slevě, a to ovšem bez DPH, činí 3 751 090 Kč. V platebních podmínkách pak bylo uvedeno, že fakturace bude zhotovitelem probíhat po ucelených etapách, a to na základě zhotovitelem vystavených a oprávněným zástupcem objednatele (stavebním dozorem) odsouhlasených zjišťovacích protokolů (soupisu skutečně provedených prací) za dané období. Teprve v dalším odstavci následovalo, že splatnost faktur je 14 dnů od doručení faktur s níže uvedenými náležitostmi objednateli, a také to, že objednatel uhradí 90% rozpočtových nákladů a zbývajících 10% bude uhrazeno po odstranění veškerých vad a nedodělků. Po odstranění veškerých vad a nedodělků měl být objednatelem také podepsán předávací protokol. Termín realizace byl stanoven od 11. 6. 2018 a termín ukončení do 30. 9. 2018. Podle čl. VI Smlouvy o dílo bylo ujednáno, že veškeré vícepráce, znamenající dodatek ke smlouvě, musí být dohodnuty písemně osobami oprávněnými jednat ve věcech smlouvy, musí být předem oceněny v položkových cenách rozpočtu; totéž platilo v případě méněprací, které měly být v takových cenách odečítány. Podle čl. VIII mohla být smlouva měněna pouze formou písemných číslovaných dodatků, podepsaných oběma smluvními stranami.

5. Dalším podstatným důkazem byl protokol, datovaný 8. 4. 2019. Byl označen jako„ předávací protokol, zápis o předání a převzetí stavby ke smlouvě o dílo [číslo]“. Zde bylo uvedeno, že za objednatele (za společnost žalované) má jednat [jméno] [příjmení] jako jednatelka společnosti. U zhotovitele pak bylo uvedeno zastoupení shodné se Smlouvou o dílo – tj. [jméno] [příjmení]. Akce byla označena„ stavební úpravy bytů, venkovní úpravy zpevněných ploch, výměna oken, včetně souvisejících stavebních prací“, tedy shodně v podstatě s kompletním označením díla ve Smlouvě o dílo, ul. [ulice] č. p. – patrně písařskou chybou 52 místo 520. Dále bylo uvedeno, že předávací řízení bylo zahájeno 8. 4. 2019, že byly zjištěny drobné závady nebránící v používání s tím, že dále byl uveden odkaz na samostatný soupis vad a nedodělků nebránících v užívání stavby. [obec] měly být odstraněny do 22. 4. 2019. Následovala věta, že podpisem tohoto protokolu vzniká zhotoviteli právo fakturovat za provedené práce dnem předání po potvrzení odstranění vad a nedodělků. V závěru textu na druhé straně byl otisk razítka žalobkyně a podpis patrně [jméno] [příjmení], a dále také [jméno] [příjmení]; u objednavatele nebyla obsažena podpisová část u [jméno] [příjmení], kdežto [jméno] [jméno] byl podepsán u svého tištěného jména a příjmení, s dovětkem„ v. z.“ (zjevně„ v zastoupení“).

6. Z faktury [číslo] vystavené ze strany žalobkyně vůči žalované, zjistil soud pouze to, že předmět fakturovaného plnění byl označen„ stavební úpravy bytů“, a to nejen„ venkovní úpravy zpevněných ploch“, ale i„ výměna oken včetně souvisejících stavebních prací“, resp. z toho pak bylo vyčleněno plnění pojmem„ venkovní úpravy“ s odkazem na„ přiložené rozpočty“. Plnění bylo účtováno částkou, kterou žalobkyně učinila předmětem řízení, tj. 467 980,64 Kč včetně DPH, splatnost byla určena k 10. 5. 2019. Pokud žalobkyně k důkazu předložila zároveň rozpočet týkající se venkovních úprav domu [adresa] (č. l. 7-9 spisu), pak jde o listinu sice obsahující částku 478 658,65 Kč (tj. v podstatě Smlouvou o dílo sjednanou cenu této části díla), avšak nikoli o soupis fakticky provedených prací, natož potvrzených ve svém provedení stavebním dozorem [jméno]. Z listiny Soupis stavebních prací ve vztahu ke stavbě označené„ přestavba na byty Nokeri, stavební úprava bytů“ nezjistil soud právně významných skutečností, neboť neobsahují soupis provedených prací na části díla„ venkovní úpravy zpevněných ploch“, rovněž tak neobsahují jakýkoli projev akceptace ze strany objednatele (jeho stavebního dozoru [jméno]) ve vztahu k faktickému provedení prací.

7. Ze sdělení Městského úřadu Turnov, stavebního úřadu ze dne 13. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná podala 20. 3. 2019 oznámení o užívání stavby„ stavební úpravy nebytových prostor v přízemí domu [adresa] na 4 byty“, nutnou přílohou tohoto oznámení dle příslušené právní úpravy není stavební deník. Správnímu úřadu byla doložena v závěrečné kontrolní prohlídce stavby konané 9. 4. 2019 revize instalací a zápis o předání a převzetí stavby (pozn. soudu – šlo o protokol z 8. 4. 2019, jak byl výše popsán soudem v rámci hodnocení zjištění z provedených důkazů, přičemž verze tohoto protokolu poskytnutá stavebnímu úřadu se jeví v místě pro podpis jednatelky [jméno] [příjmení] podepsaná [jméno] [jméno], stavebním dozorem). Z pohledu správního úřadu bylo hodnoceno provedení prací do té míry, že stavba byla dokončena a užívání stavby bylo protokolem o prohlídce de facto povoleno.

8. Při právním posouzení věci vzal soud v úvahu především adekvátní úpravu stanovenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“).

9. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 téhož ustanovení (věta první) je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

10. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

11. Podle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká právo na zaplacení díla provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část po jejím provedení.

12. Podle § 2611 o. z. provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

13. Na základě stanovisek účastnic a provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému a právnímu závěru o neopodstatněnosti žaloby. Řídil se při tom příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upravujícími smlouvu o dílo, tedy v zásadě shora citovanou právní úpravou. Mezi stranami nebylo sporu, že jednaly smlouvu o dílo ve smyslu ust. § 2586 odst. 1 a § 2587 věta druhá o. z., jejím předmětem byly úprava stavby [adresa] v [obec] v rozsahu popsaném v prvním odstavci odůvodnění rozsudku.

14. Zároveň vzal soud v úvahu, že shora citovaná ustanovení jsou dispozitivní, a to i ve vztahu ke konstrukci toho, kdy vzniká zhotoviteli nárok na zaplacení ceny díla. V prvé řadě je proto podstatné ustanovení smlouvy. Ze Smlouvy o dílo, jak už bylo soudem uvedeno v rámci zjištění učiněných z tohoto důkazu, je třeba uzavřít, že byly sjednány platební podmínky jednak tak, že po ucelených etapách díla (tj. za situace korespondující ust. § 2610 odst. 1 věta druhá o. z. ohledně přejímání díla po částech) měla nastat fakturace (vznik práva na zaplacení ceny za každou dílčí část díla po jejím provedení), ovšem na základě oprávněným zástupcem objednatele, tedy stavebním dozorem [jméno], odsouhlasení zjišťovacích protokolů. Mělo jít o soupis fakticky provedených prací za dané období. Krom toho bylo ujednáno, že žalovaná jako objednatel má uhradit 90% rozpočtových nákladů a zbývajících 10% až po odstranění veškerých vad a nedodělků, jimiž je třeba nepochybně rozumět i nedodělky a vady nebránící užívání (viz zdůraznění pojmů„ veškerých“).

15. Soud z provedeného dokazování, ale i z přednesu účastnic, zejm. žalobkyně, má za to, že předmětem nároku žalobkyně jednoznačně byla jedna ucelená etapa díla v podobě„ venkovních úprav zpevněných ploch“. V takovém případě by žalobkyni vznikl nárok na platbu za tuto část díla ve smyslu čl. III Smlouvy o dílo za tam stanovených podmínek, tzn., pokud by došlo k odsouhlasení soupisu skutečně provedených prací v podobě zjišťovacího protokolu, který měl být podepsán stavebním dozorem [jméno]. Na rozhodující význam takových skutkových okolností byla žalobkyně upozorněna u prvního jednání, konaného dne 2. 2. 2021, kde byla ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. výslovně, a s poučením o možném nebezpečí neúspěchu ve věci, vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů o tom, že ohledně této části díla bylo stavebním dozorem učiněno odsouhlasení zjišťovacího protokolu, tedy konkrétního soupisu skutečně provedených prací. Soud takto postupoval s ohledem na to, že do této fáze řízení takových skutečností uvedeno nebylo, a z provedeného důkazu v podobě protokolu z 8. 4. 2019 také nevyplynulo, že by šlo o soupis provedených prací výše smluveným způsobem skutečně odsouhlasených. Žalobkyně však dalším podáním následujícím po poučení soudu u prvního jednání neuvedla ničeho o tom, že by existoval takovýto zjišťovací protokol, že by existoval soupis fakticky provedených prací k etapě díla„ venkovní úpravy zpevněných ploch“ a že by tento byl odsouhlasen stavebním dozorem. Pouze bylo zopakováno, že existuje tzv. předávací protokol z 8. 4. 2019, jímž žalovaná podle žalobkyně potvrdila převzetí smluveného díla, tedy i„ venkovních úprav zpevněných ploch“. Tuto listinu soud ovšem nepovažuje za onen zjišťovací protokol, nejde o soupis skutečně provedených prací na tzv.„ venkovních úpravách zpevněných ploch“, které představovaly předmětné částečné plnění. Žalobkyně neprokázala existenci takového zjišťovacího protokolu odsouhlaseného stavebním dozorem, a tudíž neprokázala ani splnění smluvních podmínek pro vyúčtování fakturace ucelené etapy díla a není tak prokázán vznik nároku na zaplacení dílčího plnění podle Smlouvy o dílo. Dodáváno je, že pokud nebyla tvrzena existence tohoto zjišťovacího protokolu o skutečně provedených pracích, pak není na místě provádět dokazování výslechem žalobkyně (míněno patrně jejího statutárního zástupce) nebo stavebního dozoru.

16. Soud považuje za potřebné se ještě blíže vyjádřit k argumentaci žalobkyně v podobě protokolu z 8. 4. 2019. Ta se soudu jeví jako bezpředmětná, protože nejde, jak už bylo opakovaně uvedeno, o soupis provedených prací žalobkyní k tvrzené etapě díla, odsouhlasené žalovanou. Spíše se jeví, že šlo o jakýsi předávací protokol k celému dílu – ovšem motivovaný postupem před správním úřadem, což bylo i podpořeno sdělením stavebního úřadu a zprávou o tom, že mělo dojít v rámci zjišťování podmínek pro užívání stavby k předání díla 8. či 9. 4. 2019. V tomto řízení ale žalobkyně nepožadovala nárok z konečného předání díla. Krom toho podmínky pro vznik nároku na doplacení ceny díla po celkovém předání díla byly ve Smlouvě jednoznačně stanoveny tak, že k celkovému uhrazení (i zbývajících 10% ze sjednané ceny) má dojít po odstranění veškerých vad a nedodělků s tím, že po tom bude sepsán předávací protokol. Tvrzení o úplném odstranění veškerých vad (tj. i těch, které nebránily řádnému užívání díla) ze strany žalobkyně nezaznělo, ani nevyplývá z provedeného dokazování. Z protokolu z 8. 4. 2019 se naopak jeví, že mezi stranami bylo zřejmé, že tu určité vady a nedodělky jsou, neboť byla také (ostatně v souladu s čl. III Smlouvy o dílo) upravena podmínka, že možnost žalobkyně jako zhotovitelky fakturovat za provedené práce vzniká až dnem předání po potvrzení o odstranění vad a nedodělků (byť nebránících v užívání stavby, zaznamenaných na samostatném soupisu, které měly být odstraněny do 22. 4. 2019). Ani existence uvedeného sjednaného potvrzení o tom, že by byly vady a nedodělky odstraněny, nebyla ani tvrzena ze strany žalobkyně. Nad rámec toho, že žalobkyně v řízení nepožadovala nárok na zaplacení ceny díla po jeho celkovém předání, nelze tedy uzavřít, že by jí takový nárok – to pro absenci prokázaného tvrzení o existujícím potvrzení odstranění veškerých vad a nedodělků po 8. 4. 2019 – vznikl.

17. Konečně podle názoru soudu je nutné zdůraznit, že i kdyby se žalobkyně domáhala doplacení ceny díla po celkovém předání, tak by musela zároveň tvrdit a prokázat, že bylo písemně ve smyslu čl. VI. Smlouvy o dílo dohodnuto penzum prací, které jsou tzv. vícepracemi. Žalobkyně (k námitce žalované o přeplacení sjednané celkové ceny díla) sice zmiňovala, že k zhotovení víceprací dojít mělo, ale nebylo tvrzeno a prokazováno, že tyto byly písemně sjednány a předem oceněny v položkovém rozpočtu a v jaké výši. Žalovaná přitom podle nesporného tvrzení účastnic uhradila už částku 3 899 552,91 Kč, což představuje více než je 90% z ceny díla, která byla sjednána po slevě na 3 751 090 Kč (resp. s případnou 15% daní z přidané hodnoty by šlo o 4 313 753,50 Kč). Pokud již bylo uhrazeno 90% rozpočtových nákladů, pak by muselo být ze strany žalobkyně tvrzeno a prokázáno (ve vztahu k v řízení neuplatněnému nároku na doplacení celkové ceny díla), že došlo k odstranění veškerých vad a nedodělků a poté ještě objednatelem (žalovanou, a to přímo jejím statutárním zástupcem) podepsán další předávací protokol.

18. Soud zároveň nemá za to, že by na daný případ bylo možné aplikovat ustanovení, zmíněné v závěrečném návrhu strany žalující, tedy § 2628 o. z., podle kterého objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Je to proto, že pro nárok žalobkyně v tomto řízení není podstatným, jestli došlo k odmítnutí převzetí díla (což ostatně ve skutkových tvrzeních žalobkyně nebylo ani vysloveně uváděno ve lhůtě koncentrace řízení do prvního jednání a tam poskytnuté lhůty). Podstatné je, zda byly splněné smluvní podmínky pro vznik nároku žalobkyně na to, aby účtovala a požadovala částku za předmětnou ucelenou etapu díla. Splnění těchto podmínek žalobkyně neprokázala (resp. ohledně podepsaného soupisu zjišťovacího protokolu provedených prací ani netvrdila).

19. Jestliže soud shledal žalobu nedůvodnou, určenou k zamítnutí, bylo nadbytečné zabývat se opodstatněností námitky k započtení, kterou žalovaná použila jako součást obrany proti žalobě, tedy bylo bezpředmětné provádět dokazování o tom, jestli a v jaké výši v důsledku porušení smluvních povinností žalobkyní vznikla žalované majetková újma v podobě ušlého výdělku.

20. Ve věci úspěšné žalované bylo podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných náklady právního zastoupení 63 942,45 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 467 980,64 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny) činí odměna advokátky za jeden úkon 10 180 Kč (§ 7 bod 6 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokátky, která v řízení učinila 5 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 27. 5. 2020 k žalobě, další písemné podání ze dne 25. 6. 2020 k doplněným tvrzením žalobkyně, 2 x účast u jednání dne 2. 2. 2021 a 5. 10. 2021; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), celkem 50 900 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 1 500 Kč (5 x 300, § 13 odst. 3 AT). K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně strávený advokátkou při cestě k jednání dne 2. 2. 2021 (z [obec] do [obec] a zpět) v trvání celkem 2 půlhodin, celkem 200 Kč (2 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje advokátky 245 Kč za jízdu z [obec] do [obec] a zpět, ve vzdálenosti celkem 44 km vozem Volvo V40 [registrační značka] s průměrnou spotřebou 4,3 litrů [číslo] km, při sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km a při ceně motorové nafty za jeden litr 27,20 Kč (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb.). Pro úplnost je dodáváno, že advokátka se vzdala práva na náhradu nákladů cestovních výdajů a ztráty času ve vztahu k jednání konanému 5. 10. 2021. Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. [číslo] Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokátky, tj. částka 11 097,45 Kč (0,21 x (50 900 + 1 500 + 200 + 245)).

21. Lhůta k plnění povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalobkyni stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalobkyně aktivně ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdila) žádné relevantní důvody.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.