10 C 103/2021
č. j. 10 C 103/2021-53
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, 592/1992 Sb. — § 3
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 202 § 223
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivany Hovorkové a přísedících Anny Špiclové a Ing. Leony Bernáthové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 447 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 447 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 11. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 8 550,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný zaměstnán u žalobkyně jako [anonymizováno]. Pracovní poměr žalovaného skončil na základě okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyní ze dne [datum], neboť žalovaný se opakovaně bez řádné omluvy v měsíci [anonymizováno] [rok] ve dnech [anonymizována čtyři slova] a [datum] nedostavil do zaměstnání, zameškal tak neomluveně 5 směn. S ohledem na neomluvenou absenci žalovaného žalobkyně krátila žalovanému dovolenou dle § 223/2 zák. práce. Za každý den neomluvené absence byla dovolená zkrácena o 3 dny. Ke dni skončení pracovního poměru měl však žalovaný již dovolenou vyčerpanou, za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy. Dle § 202/4 zák. práce má žalobkyně nárok na vrácení vyplacené náhrady mzdy za dovolenou v rozsahu 19 873 Kč. Dále má žalobkyně nárok na zákonné pojištění dopočtené do minimálního vyměřovacího základu ve výši 781 Kč a neuhrazené stravné žalovaným ve výši 128 Kč. Žalovaný má právo na vratku pojistného na sociálním zabezpečení ve výši 1 080 Kč a na mzdu za listopad 2019 ve výši 3 255 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaným byl ukončen pracovní poměr, žalovaný již neměl nárok na další mzdu, nemohlo dojít k vyrovnání dluhu žalovanému vůči žalobkyni. Žalovaný proto dluží žalobkyni částku 16 447 Kč. Na upomínky o zaplacení, když žalovanému byl zaslán přehled pohledávek, žalovaný nereagoval. Žalobkyně proto žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 16 447 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 11. 1. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.
4. Žalobkyně předložila listinné důkazy – pracovní smlouvu ze dne [datum], dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], přehled pohledávek z [datum], rozklad pohledávek, okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], absenční kartu, absenční hlášení a upomínky. Obsah těchto listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně vykázal v [anonymizováno] [rok] 5 neomluvených absencí. Žalobkyně za každou neomluvenou směnu zkrátila dovolenou žalovaného o 3 dny. Žalovaný v době ukončení pracovního poměru měl vyčerpanou dovolenou, žalobkyně proto požadovala vrácení vyplacené náhrady mzdy za dovolenou 19 873 Kč a úhrady zákonného pojištění 781 Kč a neuhrazeného stravného 128 Kč. Žalobkyně od těchto plateb odečetla nárok žalovaného na vratku pojistného na sociální zabezpečení ve výši 1 080 Kč a mzdu za [anonymizováno] [rok] ve výši 3 255 Kč. Žalovaný celkem dluží 16 447 Kč. Upomínkami byl vyzýván k úhradě dlužné částky.
5. Z § 223 odst. 2 zák. práce vyplývá, že krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou směnu, může mu dovolenou krátit o jeden až tři dny. Dle § 3/10 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v platném znění, je žalovaný povinen doplatit pojistné dopočtené do minimálního vyměřovacího základu.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum] a dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], byl pracovní poměr změně na dobu neurčitou. V [anonymizováno] [rok] žalovaný vykázal 5 neomluvených absencí, proto dne [datum] s ním žalobkyně okamžitě ukončila pracovní poměr. Za neomluvené absence žalobkyně krátila žalovanému dovolenou o tři dny za každý den. Vzhledem k tomu, že žalovaný dovolenou za rok [rok] již vyčerpal a za vyčerpanou dovolenou mu byla vyplacena náhrada mzdy, je povinen žalobkyni náhradu mzdy, na kterou ztratil nárok z důvodu absencí, uhradit. Žalovaný je dále povinen doplatit pojistné a stravné. Z celkově dlužné částky 20 782 Kč byla odpočtena částka 4 335 Kč, k jejíž výplatě byla povinna žalobkyně, žalovaný tak dluží celkem částku 16 447 Kč. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky soud žalobě vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen zaplatit žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.
7. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 1 780 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 1 780 Kč a 3 x 300 Kč za tři režijní paušály dle § 13 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 1 310,40 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 8 550,40 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.