10 C 115/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro vydání věci

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla , anonymizováno, umístěné v bytové jednotce č. , Anonymizováno, na adrese , Adresa žalované, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 982,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl na základě toho, že žalobkyně, jako společnost, jejíž předmětem podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem, v odběrném místě č. EIC , Anonymizováno, , bytové jednotce č. , Anonymizováno, na adrese , Adresa žalované, , osadila plynoměr výrobního čísla , anonymizováno, , jež je jejím vlastnictvím. Dne 16. 10. 2024 byl žalobkyni prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti , právnická osoba, , na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení 18. 10. 2024. Žalobkyně se neúspěšně snažila provést demontáž plynoměru, žalovaná však jeho demontáž neumožnila, přestože byla výzvou žalobkyně ze dne 12. 11. 2024, dále výzvou ze dne 24. 2. 2025 a nakonec předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 4. 2025 vyzvána k jeho zpřístupnění. Žalovaná však přes veškeré výzvy plynoměr nezpřístupnila ani nevydala.

2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by předmětná věc byla žalobkyni vydána, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Informací o jednotce z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, , k. ú. , obec, , je žalovaná. Z formuláře ze servisní zakázky č. , číslo, ze dne , datum, , jež byl podepsán žalovanou jako zákaznicí, bylo prokázáno, že uvedeného dne došlo k výměně plynoměru, přičemž byl namontován plynoměr výrobní č. , číslo, . Žádostí společnosti , právnická osoba, bylo prokázáno, že dne 16. 10. 2024 byl uplatněn požadavek na ukončení dodávek plynu z důvodu neplacení. Ze záznamu o demontáži a pořízené fotodokumentace bylo prokázáno, že ve dnech 21.10. 2024, 25. 11. 2024 a 13. 3. 2025 proběhly neúspěšné pokusy o demontáž, a to z důvodu nepřítomnosti žalované. Výzvami žalobkyně ze dne 12. 11. 2024 a ze dne 24. 2. 2025 bylo prokázáno, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k umožnění předmětné demontáže. Předžalobní výzvou ze dne 2. 4. 2025 bylo prokázáno, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně dále vyzvána k umožnění demontáže plynoměru s tím, že v opačném případě bude podána žaloba na vydání věci.

5. Podle § 71 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „EZ“), je odběr plynu měřen měřicím zařízením, kdy provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou.

6. Podle § 71 odst. 6 EZ zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

7. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal.

8. Vztah mezi účastníky řízení podléhá shora citovaným ustanovením EZ a ustanovením občanského zákoníku. Žalobkyně osadila v nemovité věci žalované plynoměr výrobní č. , číslo, , a to na základě skutečnosti, že žalovaná byla zákaznicí odebírající plyn. Následně však došlo k ukončení dodávek plynu z důvodu neplacení, a tedy ve shora uvedeném odběrném místě žalovaná nemá uzavřenou platnou smlouvu o odběru plynu. Z tohoto důvodu pozbyla žalovaná právní důvod k držení plynoměru žalobkyně. Soud tedy uložil žalované povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) podle § 1040 odst. 1 o. z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o zařízení, do kterého svou povahou není možné bez dalšího zasahovat, rozhodl soud rovněž o povinnosti žalované učinit tak za účasti pověřeného zástupce žalobkyně. Soud tak rozhodl rovněž na podkladě ustálené judikatury Nejvyššího soudu, naposledy rozhodnutí ze dne 27. 5. 2025, sp. zn. 22 Cdo 1132/2025, který rovněž aproboval možnost žalovat vydání věci, nikoliv pouze povinnost umožnit přístup k měřícímu zařízení. Z uvedených důvodů soud rozhodl o povinnosti žalované měřící zařízení (plynoměr) žalobkyni vydat.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 982,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 250 Kč ve výši 1 732,50 Kč.