10 C 137/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 1 140,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 140,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 734,36 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 405,94 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužných částek z titulu dodávek plynu poskytovaných žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne datum pro odběrné místo na adrese adresa. Tvrdila, že žalovanému řádně dodávala plyn a související služby, přičemž cena byla určována podle aktuálního ceníku a vyúčtována ve fakturách za jednotlivá zúčtovací období. Za období od 2. 11. 2023 do 1. 11. 2024 vystavila dne 13. 11. 2024 fakturu se splatností 3. 12. 2024 na částku 734 Kč, která představovala rozdíl mezi celkovou cenou služeb ve výši 1 334 Kč a zaplacenými zálohami 600 Kč. Uvedla, že ani přes řádné doručení této faktury nebyla ze strany žalovaného provedena žádná úhrada. Dále žalobkyně vyúčtovala za období od 2. 11. 2024 do 11. 2. 2025 dne 5. 3. 2025 další fakturu se splatností 25. 3. 2025 na částku 406 Kč, která rovněž nebyla žalovaným uhrazena. Zdůraznila, že účtované částky zahrnují nejen cenu za odebraný plyn, ale i kapacitní složky distribuce a dodávky, které se hradí bez ohledu na skutečnou spotřebu. Celkem se tak žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení souhrnné částky 1 140 Kč, představující neuhrazená vyúčtování za dodávky plynu a související služby, včetně příslušenství.

2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka za vymezené období byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi účastníky byla uzavřena doložená smlouva o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne datum pro odběrné místo na adrese adresa. Touto se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn a žalovaný se zavázal hradit cenu dodaného plynu dle doloženého ceníku žalobkyně. Vyúčtováním dodávek plynu za období od 2. 11. 2023 do 1. 11. 2024 bylo prokázáno, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 734,36 Kč splatný dne 3. 12. 2024. Vyúčtováním dodávek plynu za období od 2. 11. 2024 do 11. 2. 2025 bylo prokázáno, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 405,94 Kč splatný dne 25. 3. 2025. Předžalobní výzvou zaslanou právním zástupcem žalobkyně ze dne 30. 6. 2025, vč. podacího archu, bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala doporučeným dopisem.

5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 72 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalovanému plyn při současné povinnosti žalovaného hradit jeho cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Neuhrazením závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, soud této vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 o. s. ř.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 140,30 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.