10 C 145/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 16 302 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 302 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 118 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 635 Kč od 12. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 614 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 347 Kč od 5. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 921 Kč od 31. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 968 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 699 Kč od 3. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. , číslo, ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , právnická osoba, ., IČ , IČO, . S účinností od 1. 1. 2021 převedl na žalobkyni část závodu původního dodavatele , právnická osoba, , a to část , obec, , tzn. přešla na ni také práva a povinnosti z označené smlouvy a společnost , právnická osoba, se tak stala provozovatelem ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, s povinností dodávat odběratelům pitnou vodu a odvádět vodu odpadní. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady faktur za dodávky pitné vody a odvod odpadních vod žalovanému, kdy jednotlivé dílčí nároky představují neuhrazené faktury. Žalobkyně žalovaného o úhradu upomínala, ten však uvedené nároky nesplnil.

2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Smlouvou o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. , číslo, bylo prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala na dobu neurčitou dodávat žalovanému vodu a odvádět odpadní vody a žalovaný se zavázal hradit vodné a stočné. Odběrným místem byl rodinný dům , adresa, . Bylo ujednáno, že množství dodané vody bude zjišťováno měřidlem a odváděné množství vod bude odpovídat dodávanému. Platební podmínky byly sjednány formou čtvrtletních záloh s tím, že tyto budou zúčtovány fakturou na základě skutečné spotřeby. Cena byla stanovena cenovým předpisem a rozhodnutí vlastníka vodovodu a kanalizace pro příslušné období. Z veřejně dostupného obchodního rejstříku je soudu známo, že část podniku společnosti , právnická osoba, tvořící soubor vodohospodářského majetku (věcí movitých a nemovitých) v regionu , Anonymizováno, , tzn. v katastru měst a obcí , okres, , byla prodána žalobkyni Smlouvou o prodeji a koupi části závodu uzavřenou dne 28. 1. 2020. Doloženými fakturami bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému doplatek na vodném a stočném, a to konkrétně fakturou č. , číslo, znějící na částku 2 118 Kč splatnou dne 1. 6. 2020, fakturou č. , číslo, znějící na částku 2 635 Kč splatnou dne 11. 9. 2020, fakturou č. , číslo, znějící na částku 2 614 Kč splatnou dne 30. 11. 2020, fakturou č. , číslo, znějící na částku 1 347 Kč splatnou dne 4. 3. 2021, fakturou č. , číslo, znějící na částku 2 921 Kč splatnou dne 30. 5. 2021, fakturou č. , číslo, znějící na částku 1 968 Kč splatnou dne 30. 8. 2021, fakturou č. , číslo, znějící na částku 2 699 Kč splatnou dne 2. 12. 2021. Uvedené faktury obsahují podrobné informace o rozúčtování spotřeby i o jejím vývoji v čase. Výzvou k plnění ze dne 30. 9. 2022 zaslanou právní zástupkyní žalobkyně téhož dne, jak vyplývá z vrácené obálky, byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě 7 dnů. Negativním tvrzením žalobkyně za současné absence tvrzení žalovaného bylo prokázáno, že uvedené faktury nebyly uhrazeny.

5. Podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (dále jen „zákon o vodovodech“) je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

6. Podle § 8 odst.13 zákona o vodovodech má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

7. Podle ustanovení § 8 odst. 14 zákona o vodovodech má vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

8. Podle ustanovení § 20 odst. 4 zákona o vodovodech se vodné a stočné hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.

9. Na základě doložených důkazu dospěl soud k závěru, že žalovaný neuhradil žalobkyni celkem částku 16 302 Kč odpovídající neuhrazené vyúčtované ceně vodného či stočného na základě doložených faktur. Protože žalovaný neuhradil faktury ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 302 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy) realizovaných před 31. 12. 2024 a částky 400 Kč za úkon právní služby (sepis žaloby) realizovaný po 1. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 (resp. 6) písm. a) a. t. a dani z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.