10 C 16/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 38 386 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 980 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 490 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 490 Kč od 23. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 25 406 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 703 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 703 Kč od 23. 9. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu pronájmu bytové jednotky číslo , číslo, , na adrese , adresa, , žalovanou. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2025. Žalovaná nezaplatila dlužné nájemné a úhrady záloh spojených s bydlením za měsíce září 2024 ve výši 19 193 Kč splatné dne 22. 8. 2024 a říjen 2024 ve výši 19 193 Kč splatné dne 22. 9. 2024. Žalobce žalovanou o úhradu upomínal, ta však dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka byla žalobci uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Soud rozhodoval v rámci jednání, ke kterému se ani jeden z účastníků bez omluvy nedostavil.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, a jejího dodatku ze dne , datum, bylo prokázáno, že se žalobce zavázal přenechat žalované za účelem bydlení bytovou jednotku č. , číslo, o velikosti 65,6 m2 ve 3. nadzemním podlaží na adrese , adresa, a zajistit služby související s pronájmem. Žalovaná se zavázala hradit nájemné a zálohy na služby vždy do 22. dni v měsíci předcházejícího. Výše uvedených plateb byla sjednána odkazem na „PLATEBNÍ VÝMĚR“. Další práva a povinnosti byly sjednány odkazem na všeobecné podmínky. Doba nájmu byla sjednána do 31. 12. 2025. Doloženým platebním výměrem ze dne 28. 12. 2022, jež je rovněž podepsán žalobcem i žalovanou, byla prokázána výše nájmu v částce 6 490 Kč a výše záloh na služby v částce 12 703 Kč s účinností od 1. 1. 2023. Všeobecnými podmínkami bylo prokázáno, že těmito žalobce podrobněji stanovil další práva a povinnosti stran, zejména pak pravidla rozúčtování služeb, a to „bez vlivu účinnosti vyhlášky 372/2001“. Dle uvedených pravidel bylo zúčtovací období od 1. 1. do 31. 12. téhož roku. Vyúčtování pak mělo být provedeno do 31. 5. roku následujícího. Výzvou ze dne 2. 10. 2024 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných plateb. Z negativního tvrzení žalobce vzal soud dále za prokázané, že dlužné částky uhrazeny nebyly, když žalovaná jejich úhradu netvrdila ani neprokázala.

5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle ustanovení § 2235 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

7. Podle ustanovení § 2239 občanského zákoníku nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

8. Podle ustanovení § 2247 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

9. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen zákon č. 67/2013 Sb.) není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

10. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

11. Podle ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb. náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalobci v souladu s nájemní smlouvou a § 2201 občanského zákoníku vznikl nárok na zaplacení sjednaného nájemného ve výši 6 490 Kč měsíčně, tj. 12 980 Kč za žalované období. Splatnost nájemného byla sjednána 22. den v měsíci. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s jeho úhradou, přiznal soud žalobci rovněž úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího, kdy se žalovaná s úhradou dostala do prodlení.

15. Ve výši záloh na služby však soud podané žalobě vyhovět nemohl, neboť dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. je pronajímatel služeb povinen provést vyúčtovaní nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, tj. v daném případě do 30. 4. 2025. Uvedené ustanovení je svojí povahou ustanovením kogentním, kdy stanovuje nejzazší termín, kdy musí nájemník (slabší strana) vyúčtování obdržet. Podle konstantní judikatury se případných dlužných záloh na služby může pronajímatel domáhat pouze do doby jejich vyúčtování, poté lze požadovat jen případný nedoplatek z vyúčtování (viz např. zpráva Nejvyššího soudu ČSR z 16.7.1981, sp. zn. Cpj 164/80, jejíž závěry jsou použitelné i dle současné úpravy). S ohledem na skutečnost, že ke dni vyhlášení rozhodnutí uplynula lhůta, ve které měl žalobce zálohy vyúčtovat, a z jeho strany na tuto skutečnost nebylo procesně reagováno, nezbylo soudu než žalobu v této části zamítnout. Uvedenou okolnost nebylo možno zhojit ani sdělením právního názoru ze strany soudu, když žalobce se k jednání bez omluvy nedostavil.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v daném řízení byla úspěšnější žalovaná, té však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.