10 C 160/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 9 784,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 784,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 909,34 Kč od 8. 7. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 296,76 Kč od 27. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 500,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo adresa, přičemž žalovaný měl hradit cenu dodávek a sjednané zálohy. Za dodávku elektřiny po opravě původní faktury uplatnila nedoplatek podle opravného daňového dokladu ze dne 17. 6. 2025, variabilní symbol var. symbol, za období 3. 10. 2024 až 24. 4. 2025, splatný dne 7. 7. 2025, přičemž po započtení záloh požadovala k úhradě 4 909,34 Kč. Součástí tohoto nároku byla cena elektřiny a souvisejících služeb za odběr 0,82100 MWh ve výši 8 409,34 Kč, zaplacené zálohy 3 600 Kč a smluvní pokuta 100 Kč za prodlení se zálohou za únor 2025 splatnou dne 15. 2. 2025. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu z elektřiny za opakované porušení platebních povinností, protože žalovaný neuhradil zálohy splatné dne 15. 2. 2025 a 15. 3. 2025; tato pokuta byla vyúčtována dne 24. 4. 2025 pod variabilním symbolem var. symbol, splatná dne 5. 5. 2025, v částce 3 000 Kč, z níž po částečné úhradě 21,76 Kč zbývalo 2 978,24 Kč. Ve vztahu k plynu žalobkyně uvedla, že původně vystavila fakturu za období 23. 9. 2024 až 6. 5. 2025 na částku 21,76 Kč, kterou zaúčtovala na jinou pohledávku, a následně vystavila opravný daňový doklad ze dne 6. 6. 2025, variabilní symbol var. symbol, za odběr 8,71 m³ plynu, splatný dne 26. 6. 2025, na částku 296,76 Kč, která nebyla uhrazena. Za prodlení s úhradou této plynové faktury žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu 100 Kč, vyúčtovanou dne 8. 7. 2025 pod variabilním symbolem var. symbol. Dalším nárokem byla smluvní pokuta z plynu za opakované neplacení záloh za únor a březen 2025, splatných dne 15. 2. 2025 a 15. 3. 2025, vyúčtovaná dne 11. 5. 2025 pod variabilním symbolem var. symbol, splatná dne 21. 5. 2025, ve výši 1 500 Kč. Celkem se tedy žalobkyně domáhala zaplacení dlužných částek z dodávek elektřiny a plynu a smluvních pokut v souhrnné výši 9 784,34 Kč, a současně tvrdila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě.

2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka za vymezené období byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi účastníky byly uzavřeny doložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu dne datum pro odběrné místo na adrese adresa. Těmito se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu, plyn a související služby a žalovaný se zavázal hradit cenu dodané elektřiny a plynu dle doloženého ceníku žalobkyně. Vyúčtováním dodávek elektřiny za období od 3. 10. 2024 do 24. 4. 2025 bylo prokázáno, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 4 909,34 Kč splatný dne 7. 7. 2025. Vyúčtováním dodávek plynu za období od 23. 9. 2024 do 6. 5. 2025 bylo prokázáno, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 296,76 Kč splatný dne 26. 6. 2025. Vyúčtováním smluvní pokuty za nezaplacení faktury variabilní symbol var. symbol bylo prokázáno, že žalovanému vznikl dluh ve výši 100 Kč. Vyúčtováními smluvní pokuty bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě smluvních pokut za předčasné ukončení smlouvy ve výši 1 500 Kč a 3 000 Kč (kdy na druhou uvedenou částku bylo dle žalobkyně uhrazeno 21,76 Kč). Předžalobními výzvami zaslanými žalobkyní, bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala doporučeným dopisem.

4. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 50 a 72 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalovanému elektřinu a plyn při současné povinnosti žalovaného hradit jejich cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Povinnost uhradit předmětné smluvní pokuty vyplývá ze smluvních ujednání stran, jež byla učiněna na základě ust. § 2048 a násl. ObčZ. Soud se přitom zabýval i otázkou, zda nastala splatnost požadovaných smluvních pokut za opakované porušení platební povinnosti. Tyto totiž dle názoru soudu nebyly řádně vyúčtovány, když předložené vyúčtování se týkalo smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy. Jako kvalifikovaná výzva však slouží i samotná žaloba, přičemž splatnost se odvíjí od jejího doručení (viz např. rozhodnutí NS 29 Cdo 119/2021). Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl i v tomto rozsahu. Neuhrazením závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, soud této vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 o. s. ř.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 500,69 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 784,34 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a 1/3 cestovních výdajů (zástupkyně cestovala ke třem jednáním) v souvislosti s účastí u jednání dne 9. 7. 2026 ve výši 139 Kč (cesta vozidlem se spotřebou 5,2l benzínu/100 km, celkem 54 km) a promeškaný čas ve výši 100 Kč za dvě promeškané půlhodiny a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 389 Kč ve výši 711,69 Kč. Soud pak nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů v souvislosti s vyjádřením k výzvě soudu, neboť tato byla zaslána za účelem odstranění rozporů mezi tvrzenými skutečnostmi a doloženými důkazy. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.