10 C 179/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 19 952,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 626,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 626,78 Kč od 18. 2. 2026 do 11. 5. 2026 kapitalizovaným částkou 382,50 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 626,78 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 5 325,47 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 568,35 Kč, úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 18 155,40 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 137,06 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 325,47 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 808,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky vzniklé ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. anonymizováno, uzavřené se žalovanou dne datum. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 290 Kč, přičemž v průběhu trvání smlouvy vyčerpala celkem 42 290 Kč. Na splátkách žalovaná uhradila celkem 27 663,22 Kč, avšak své závazky přestala řádně a včas plnit. Proto žalobkyně úvěr ke dni 3. 2. 2026 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Jelikož žalovaná dluh ani po výzvě neuhradila, evidovala žalobkyně ke dni podání žaloby pohledávku ve výši 19 952,25 Kč. Tato částka sestávala z neuhrazené jistiny 18 155,40 Kč, dlužného pojistného 366,85 Kč, nákladů na vymáhání 430 Kč a smluvních pokut 1 000 Kč. Vedle jistiny žalobkyně požadovala také zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 568,35 Kč, vypočteného z nesplacených úroků a z obchodního úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 18 155,40 Kč za období od 4. 2. 2026 do 11. 5. 2026. Dále se domáhala úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 18 155,40 Kč od 12. 5. 2026 až do zaplacení. Současně žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 519,56 Kč, vypočtený za období od 18. 2. 2026 do 11. 5. 2026, a dále zákonný úrok z prodlení od 12. 5. 2026 do zaplacení z částky 19 952,25 Kč.

2. Soud rozhodoval při jednání, ke kterému se neodstavil žádný z účastníků.

3. Ze smlouvy Anonymizováno účet - revolvingový úvěr č.: anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že touto se zavázala žalobkyně poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše 20 290 Kč s úrokovou sazbou 22,08 % ročně, RPSN činilo 24,4 %, přičemž první čerpání mělo směřovat na nákup zboží – Sony PlayStation 5 Pro (anonymizováno) bílá v ceně 20 290 Kč. Výše minimální splátky činila 4 % z úvěrového rámce (min. 400 Kč), v daném případě tedy 1 063 Kč. Termín splatnosti byl sjednán vždy k 20. dni v měsíci. Součástí smlouvy byla rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 500 Kč za každé prodlení s úhradou splátky s tím, že je-li výše dlužné částky nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována v této výši. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně má právo na náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání.

4. Z doloženého výpisu NRKI soud zjistil, že žalovaná měla dva další splátkové úvěry (jistina 10 421 Kč se splátkou 2 872 Kč a jistina 1 700 Kč se splátkou 2 271 Kč) a dva úvěry z kreditní karty (úvěrový rámec 10 000 Kč s jistinou 9 693 Kč a úvěrový rámec 5 000 Kč s jistinou 4 844 Kč).

5. Z karty klienta soud zjistil, že se jedná o interní dokument žalobkyně s uvedenými parametry úvěru, jež dále odkazuje na další záznamy v registrech, které (vyjma výpisu NRKI) doloženy nebyly. Dále je zde uveden příjem žalované 21 500 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 34 200 Kč.

6. Z Metodiky žalobkyně soud zjistil jí deklarovaný postup posouzení úvěruschopnosti prostřednictvím MLS (maximální limit splátky), což je částka, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru. Při hodnocení žalobkyně vychází z údajů sdělených klientem a ty pak porovnává s částkami životního minima, výdajů domácnosti, nákladů na bydlení a údaji NRKI. Vyvstává-li navzdory takto přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje žalobkyně k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod.

7. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 20 290 Kč dne 2. 12. 2024 na nákup zboží a dále ve výši 20 000 Kč dne 15. 4. 2025 a ve výši 2 000 Kč dne 1. 8. 2025, v obou případech převodem na účet.

8. Z výzvy žalobkyně ze dne 3. 2. 2026 a podacího archu ze dne 4. 2. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru do 14 dní od sepsání této výzvy.

9. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 24. 3. 2026 a podacího archu ze dne 25. 3. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou rovněž prostřednictvím svého zástupce k úhradě do 31. 3. 2026.

10. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu s názvem Anonymizováno účet - revolvingový úvěr č.: .: anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že touto se zavázala žalobkyně poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše 20 290 Kč s úrokovou sazbou 22,08 % ročně, RPSN činilo 24,4 %, přičemž první čerpání mělo směřovat na nákup zboží – Sony PlayStation 5 Pro (anonymizováno) bílá v ceně 20 290 Kč. Výše minimální splátky činila 4 % z úvěrového rámce (min. 400 Kč), v daném případě tedy 1 063 Kč. Termín splatnosti byl sjednán vždy k 20. dni v měsíci. Součástí smlouvy byla rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 500 Kč za každé prodlení s úhradou splátky s tím, že je-li výše dlužné částky nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována v této výši. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně má právo na náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání. Žalovaná čerpala úvěr celkem ve výši 42 290 Kč, na úvěr pak dle tvrzení žalobkyně uhradila 27 663,22 Kč. Žalobkyně následně celý dluh zesplatnila dopisem ze 3. 2. 2026 a vyzvala žalovanou k uhrazení celého dluhu ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy, následně jí rovněž zaslala předžalobní výzvu, žalovaná však již ničeho neuhradila. Ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované byla zjištěna pouze obecná metodika, jakou žalobkyně postupuje a dále karta klienta (to je však pouze interní dokument žalobkyně). Žalobkyně rovněž prokázala lustraci žalované v nebankovního registru klientských informací (NRKI) z něhož však plynou toliko další úvěry žalované.

11. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení § 1 písm. b) zák. č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.

13. Podle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle ustanovení § 78 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při poskytování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Soud se v dané věci nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované. Z listin doložených žalobkyní je zřejmé, že tato se posouzením této otázky důkladně (tedy nikoliv jen povrchně či symbolicky) nezabývala. Žalobkyně, vyjma výpisu NKRI, ze kterého vyplývají pouze další dluhy žalované, neprokázala, že by relevantním způsobem ověřovala úvěruschopnost žalované. Pokud jde o výpočet MLS, tak žalobkyně vycházela pouze z nepodložených informací tvrzených žalovanou, případně ze zákonem stanoveného životního minima, které představuje zcela fiktivní paušální výdaj, jež se neblíží obvyklým nákladům v daném místě a čase. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru přitom ukládá povinnost vycházet ze spolehlivých informací. Zejména za situace, kdy se již mělo jednat o několikerý existující úvěr žalované, nelze považovat toliko jí uváděné údaje za zcela spolehlivé. Ostatně v opačném případě by ztratila povinnost prověřovat úvěruschopnost prakticky smysl. Rovněž je třeba zdůraznit, že nic nebránilo žalobkyni vyžádat si od žalované pracovní smlouvu, potvrzení zaměstnavatele o příjmech či výpis z bankovního účtu. Zejména pak obstarání výpisu z účtu v době elektronického bankovnictví a elektronických komunikací není nic, co by poskytování úvěrů nepřiměřeně zatěžovalo. Nelze přitom přehlédnout, že i samotná smlouva o úvěru byla s žalovanou sjednána elektronicky.

18. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalované povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 42 290 Kč poníženou o zaplacenou částku 27 663,22 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši vyplývající z právního předpisu, resp. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 18. 2. 2026 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dopisem ze dne 3. 2. 2026 vyzvala žalovanou k plnění, přičemž tato písemnost byla žalované doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání. Ve výzvě byla žalované poskytnuta lhůta k plnění do 14 dnů od sepisu výzvy, následující den uplynutí lhůty tak nastalo prodlení na straně žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení za období od 18. 2. 2026 do 11. 5. 2026 v kapitalizované výši, přiznal jej soud za uvedené období rovněž v této formě. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

19. Výrokem pod bodem II. pak soud zamítl žalobu ve zbylém rozsahu, neboť uplatněné nároky vyplývají ze smlouvy, která je absolutně neplatná.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 808,47 Kč, přičemž tato částka představuje 28,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,36 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,64 % při zohlednění příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 952,25 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.