10 C 212/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: žalobkyně, IČO IČO sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 90 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z důvodu, že žalovaný využil dne datum lékařskou pohotovostní službu žalobkyně, za což mu vznikla povinnost uhradit regulační poplatek ve výši 90 Kč. Žalovanému byl regulační poplatek vyúčtován dokladem č. číslo. Žalovaný však uvedenou pohledávku neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listin předložených žalobkyní k důkazu dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum lékařské pohotovostní služby a vyúčtovala žalovanému regulační poplatek ve výši 90 Kč, a to daňovým dokladem č. číslo, splatným dne 1. 6. 2022. Žalovaný dluh písemně uznal co do důvodu a výše dne 24. 5. 2022. Žalovanému byla dále zaslána výzva před podáním žaloby dne 17. 10. 2022, žalovaný však uvedenou částku žalobkyni neuhradil.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni dlužnou částku, uložil soud žalovanému tuto povinnost dle ustanovení § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a to včetně zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.