10 C 240/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Diviš Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 1 340 016 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 18 000 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 661 008 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 538 544,50 Kč od 1. 6. 2020 do 24. 4. 2025 a z částky 661 008 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 661 008 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 538 544,50 Kč od 1. 6. 2020 do 24. 4. 2025 a z částky 661 008 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově náhradu nákladů ve výši 1 450,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 6 550,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 1. 7. 2020 se žalobce domáhal náhrady újmy, kdy dne datum v obci obec došlo k dopravní nehodě, kde žalobce, jako řidič motocyklu DERBI GPI 250 RACING PT, zahájil předjíždění osobního vozidla žalovaného Škoda Fabia, řízeného jméno FO. Po předjížděcím manévru se žalobce řádně zařadil před vozidlo Škoda Fabia a po několika desítkách metrů jízdy před vozidlem byl tímto vozidlem zezadu sražen na vozovku, přejet a vlečen vozidlem do doby jeho zastavení. Po sražení na vozovku řidič s osobním vozidlem na místě ještě popojížděl. V důsledku toho byla žalobci způsobena těžká újma na zdraví. Způsobená újma dle metodiky Nejvyššího soudu spočívá v bolestném celkem 1270,70 bodů (1 bod 264,67 Kč), celkem tedy 336 316 Kč, a dále ve ztížení společenského uplatnění stanovil ve výši 433 339 Kč. Dále žalobce uplatnil újmu na ušlém výdělku, která za období od 21. 7. 2017 do 21. 10. 2018 činila 254 511 Kč a jedná se o rozdíl mezi průměrným výdělkem žalobce a vyplacenými dávkami. Žalobce dále utrpěl škodu na svém motocyklu ve výši 23 048 Kč. Žalobce se rovněž domáhal náhrady škody za užívání osobního vozidla k lékaři z místa bydliště a zpět, a to za nákup pohonných hmot ve výši 21 880 Kč. Žalobce též vynaložil náklady za konzultace u lékařů, aplikace injekcí a další obdobné úkony ve výši 7 575 Kč. V souvislosti s parkováním vozidla u nemocnic vynaložil také částku ve výši 420 Kč. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní výzva, na tu však žalovaná nereagovala.

2. Podáním ze dne 17. 4. 2025 žalobce upřesnil výši žalovaných nároků, vzal podanou žalobu částečně nazpět, co do částky parkovného ve výši 420 Kč, dále žalobu rozšířil ve věci ztížení společenského uplatnění z částky 433 339 Kč na částku 668 050 Kč a dále uplatnil další nároky včetně nákladů znaleckého zkoumání ve výši 30 000 Kč. V rozsahu zpětvzetí bylo řízení zastaveno samostatným usnesením a dále byla připuštěna změna žaloby, kdy předmětem řízení byla nadále částka 1 340 016 Kč s příslušenstvím.

3. Před vyhlášením rozsudku vzal žalobce dále podanou žalobu částečně nazpět, a to co do částky 18 000 Kč s příslušenstvím, jež představovala náklady na za vypracování znaleckých posudků. Žalovaná se zpětvzetím vyslovila souhlas. Z tohoto důvodu soud ve výroku I. řízení částečně zastavil.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 13. 9. 2024 tak, že uplatněný nárok neuznává, a to s poukazem na usnesení zdejšího soudu ze dne 2. 12. 2022, sp. zn. 21 T 17/2021. Tímto usnesením bylo rozhodnuto ve věci trestního řízení proti jméno FO (řidiči vozidlu Škoda Fabia) tak, že se nejedná o trestný čin. Přestupkové řízení bylo rovněž zastaveno. Soud v dané věci přitom došel k závěru, že hlavním viníkem nehody je právě žalobce, přičemž jeho zavinění spočívá v riskantním předjíždění řidiče žalované. Své vyjádření dále žalovaná doplnila dne 17. 4. 2025, kdy poukázala na porušení ustanovení zákona o silničním provozu ze strany žalobce, přičemž má za to, že řidič žalované nebyl hlavním viníkem nehody, tedy není dána příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vznikem újmy žalobce. Ve svých vyjádřeních rovněž poukázala na princip omezené důvěry v dopravě.

5. Soud rozhodoval poté, co řízení bylo přerušeno od 20. 8. 2020 do 23. 4. 2024, kdy v dané věci probíhalo trestní a následně přestupkové řízení proti jméno FO, řidiči žalované. Uvedené trestní řízení bylo skončeno usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 2. 12. 2022, č. j. 21 T 17/2021-839, kterým byla věc postoupena Městskému úřadu v obec, neboť nejde o trestný čin, ale mohlo by se jednat o přestupek. Soud v takové situaci sice není vázán rozhodnutím trestního soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2298/2024), nicméně s ohledem na komentářovou literaturu a závěry NS Pls 2/76, či novějšího rozhodnutí I. ÚS 1424/09 (bod 21.), však nemůže takové soudní rozhodnutí zcela pominout a musí se s jeho závěry vypořádat.

6. Meritem sporu byla otázka zavinění dopravní nehody ze strany jejích jednotlivých účastníků, zejména pak skutkový průběh přednehodového děje spočívajícího v předjíždění vozidla Škoda Fabia žalobcem. Skutková zjištění 7. Z protokolu o dopravní nehodě ze dne datum soud zjistil, že k nehodě došlo v pátek datum v Anonymizováno hodin v obec na silnici III. třídy v blízkosti domu č. e. Anonymizováno, kdy účastníkem nehody byl žalobce na motocyklu DERBI GP1 250 RACING PT (r. v. 2007- vlastník žalobce), jenž byl při nehodě těžce zraněn, a pan jméno FO ve vozidle ŠKODA FABIA 6Y (r. v. 2005 – vlastník žalovaná). Rovněž byli zjištěni dále uvedení svědci. V daném úseku měl motocykl předjet osobní automobil, přičemž po zařazení měl řidič motocyklu omezit a ohrozit řidiče jméno FO ve vozidlu Fabia tím, že po těsném předjetí měl začít brzdit. Následkem toho mělo dojít ke střetu a k pádu řidiče motocyklu na zem a následnému zaklínění pod vozidlem Fabia. Došlo k těžkému zranění žalobce, který byl po nehodě letecky transportován do nemocnice. Odhadnutá škoda na motocyklu 20 000 Kč, na automobilu 5 000 Kč. Nebyla zjištěna technická závada jako příčina nehody na vozidlech, nebylo zjištěno ovlivnění řidičů alkoholem. Dále byla popsána dopravní situace na místě.

8. Z úředních záznamů o podání vysvětlení žalobce ze dne 1. 10. 2017, ze dne 13. 4. 2018 a z protokolu o hlavním líčení ze dne datum soud zjistil, že tento dne datum cestoval na svém motocyklu DERBI GP I 250 RACING z obec přes obec do obec. Oblečen byl v kraťasech, v triku s krátkými rukávy, měl motocyklovou helmu a boty. U odbočky do obce obec dojel vozidlo Fabia. Po odbočení pokračoval v jízdě a přišlo mu, že řidič vozidla Fabia zpomaluje, div nezastavuje, spíše jakoby při pravém okraji vozovky. Vozidlo mu tedy přišlo jako překážka, dal proto znamení o změně jízdy, přidal a vozidlo začal pomalu objíždět. Po předjetí vozidla Fabia se zařadil zpět, nějakou dobu (cca 4-5 vteřin) jel a po chvíli ucítil silný náraz zezadu. V důsledku nárazu spadl z motocyklu a zůstal ležet zaklíněný pod vozidlem. Dále uvedl, že řidič jméno FO se snažil s vozidlem z něj scouvat, čehož po krátké chvíli zanechal. V důsledku toho jej však začal škrtit bezpečnostní pásek na helmě, načež ztratil vědomí. Ke svému stylu jízdy, bezprostředně před nehodou uvedl, že jel pomalu, asi okolo 40 km/h, přesněji to nedokáže odhadnout. Standardně jezdí v pravé střední části jízdního pruhu. Předjíždění z jeho strany nebylo agresivní, po ukončení předjížděcího manévru se zařadil do svého jízdního pruhu. Svou jízdu označil za plynulou, neměl potřebu brzdit v důsledku jakékoliv překážky ve směru jízdy. Nevzpomínal si, že před ním jelo vozidlo, možná ano, ale určitě ne v bezprostřední blízkosti, to by si všimnul. K aktivnímu brzdění z jeho strany určitě nedošlo, mohlo však dojít k deceleraci, ale tímto si nebyl jistý. Množství prostoru před ním, při dokončení manévru bylo dle jeho názoru adekvátní, nebyl nucen se zařadit bezprostředně před vozidlo Fabia. Soud v uvedených výpovědích ohledně nehodového děje nezaznamenal zásadní rozpory.

9. Žalobce byl dále vyslechnut jako účastník při jednání před soudem, kdy vypovídal v zásadě shodně jako v rámci trestního řízení. Dále popsal a do spisu (č. l. 134) vyznačil oblast, kde mělo dojít k předjetí (slovy žalobce - objetí) vozidla Fabia. Rovněž se vyjádřil k následkům dopravní nehody a jejím dopadům na jeho osobní a pracovní život. V rámci svého výslechu dále potvrdil, že uvedené cesty na čl. 102 až 105 souvisely s léčením po dopravní nehodě. Pokud jde o náklady na opravu motocyklu, ty činily asi 27 000 Kč. V souladu s předchozími výpověďmi dále žalobce uvedl, že nezaznamenal v době nehody či před ní, že by tam jela jiná vozidla. Pokud byl konfrontován s kamerovým záznamem, kde je vidět vozidlo svědka jméno FO Citroen Berlingo bezprostředně před ním, tak uvedl, že jej nezaznamenal. Je možné, že za nějakým jel, ale toto neznamenal, ačkoliv vozovku před sebou sledoval.

10. Z úředních záznamů o podání vysvětlení jméno FO ze dne 14. 8. 2017, ze dne 10. 5. 2018, z protokolu o výslechu ze dne 15. 2. 2021 a protokolu o hlavním líčení ze dne datum soud zjistil, že tento jel do provozovny žalované do obec směrem od obec, a to služebním vozidlem Škoda Fabia, kdy v rámci pokynu zaměstnavatele vezl balíky pitné vody z Anonymizováno. Po odbočení na obec obec pokračoval v obci rychlostí 50 km/h a někde v oblasti mostu si periferně všiml motocyklisty, jež ho předjížděl nepovolenou rychlostí. Ten se následně zařadil bezprostředně před něj, cca 5 m od něho (myšleno od jeho osoby, nikoliv od předku vozidla). Poté motocyklista začal zpomalovat, na což reagoval sundáním nohy z plynu. Brzdit začal, když se rozsvítila brzdová světla motocyklu. V tu chvíli ale už došlo ke střetu. Na dotaz, jak intenzivní bylo brzdění, uvedl, že brzdil tak intenzivně, jak uměl. To dále u hlavního líčení upřesnil tak, že brzdil nejintenzivněji, jak dokázal, tedy že například nebrzdil pouze motorem. Po střetu mu řidič motocyklu zmizel z výhledu. Zjistil, že řidič motocyklu ležel pod přední částí jeho vozidla. Přiběhl další řidič, z kufru vytáhl hever a pokoušeli se vozidlo zvednout. Během vyprošťování motorkář přestal křičet. Přišla žena s velkým heverem, zvedli auto a uvolnili motorkáře. Sanitní vozidlo motorkáře odvezlo a policie nehodu následně vyšetřovala. Soud v uvedených výpovědích ohledně nehodového děje nezaznamenal zásadní rozpory. 11. jméno FO byl dále vyslechnut v tomto řízení v procesním postavení svědka, kdy s ohledem na časový odstup již nebyl schopen se k dané věci vyjádřit a odkázal na své předchozí výslechy v rámci trestního řízení. Dále potvrdil, že i přes procesní práva obviněného a obžalovaného má za to, že v trestním řízení jsem vypovídal pravdu.

12. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO ze dne 8. 2. 2018 a protokolu o hlavním líčení ze dne datum soud zjistil, že uvedený svědek jel před oběma účastníky nehody ve stejném směru a řídil služební automobil Citroën Berlingo, a to rychlostí do 50 km/h, rychleji nejel. V obci obec, poté co přejel betonový mostek, zhruba v místě, kde se poté stala dopravní nehoda (pozn. soudu - č. e. 7), viděl ve zpětném zrcátku v prostoru za prvními domy (pozn. soudu – adresa) osobní automobil a motocykl. Současně uvedl, že tam už musel být rovný úsek, aby tu situaci za sebou viděl. Motocykl viděl vedle automobilu, z čehož dovodil, že motocykl automobil předjíždí. Po chvilce, když se nacházel u domu č. e. Anonymizováno a zpomaloval před zatáčkou, se znovu podíval do středového zpětného zrcátka a viděl u domu, kde se prvně díval do zrcátka, pouze osobní automobil, nikoliv však motocykl. Proto zkontroloval levé zpětné zrcátko, neboť se obával, že jej motocykl bude předjíždět, avšak uviděl jej ležet na krajnici vozovky v protisměru. Proto zastavil, načež uviděl člověka pod vozidlem. Následně se svědek vyjadřoval k poskytování první pomoci a vyprošťování žalobce, který byl zaklíněn pod vozidlem škoda Fabia. Soud přitom vycházel převážně z úředního záznamu ze dne 8. 2. 2018, neboť v rámci hlavního líčení dne datum si svědek nebyl schopen řadu okolností vybavit pro dlouhý časový odstup. Rovněž zmínil, že utrpěl v březnu 2018 úraz hlavy, v důsledku čehož trpí amnézií (byť uváděl, že jeho dlouhodobá paměť nebyla dotčena).

13. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO ze dne 8. 2. 2018 a protokolu o hlavním líčení ze dne datum soud zjistil, že tato dne datum jela vozidlem Peugeot 3008 z osady anonymizováno u obec do obec. Na čelním skle motorového vozidla měla namontovanou kameru, jež situaci zaznamenala (viz odst. 22 rozsudku). Svědkyně uvedla, že zaznamenala motorkáře a za ním jedoucí Škodu Fabii, připadalo jí, že jsou dost blízko sebe. Následně viděla, že se motorka zahýbala ze strany na stranu, nárazu si ale nevšimla, měla za to, že se motorkáři podsmýklo zadní kolo. Poté viděla letět motorku do příkopu v protisměru a motorkáře, jak se kutálí, tzv. válí sudy, po silnici, přičemž skoro hned na něj najela ta Fabie. Řidič Fabie jel pořád rovně, nesnažil se vyhnout, ostatně byli u sebe tak blízko, že by se asi vyhnout nestihl. Dále popsala, že motorkář zůstal pod vozidlem s tím, že řidič Fabie vyběhnul ven, ona volala záchrannou službu. Řidič Fabie se následně vrátil do auta, nastartoval a snažil se couvnout, ale nešlo to. S dalším pánem se pokoušel auto nadzvednout a dále sháněli hever.

14. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO ze dne 12. 2. 2018, z úředního záznamu PČR ze dne 6. 8. 2017 a protokolu o hlavním líčení ze dne datum soud zjistil, že bydlí v blízkosti komunikace, kde k nehodě došlo. V den dopravní nehody stála na schodech před domem. Viděla, jak osobní vozidlo srazilo motocykl. Uvedla, že motocykl měl asi předjížděl automobil (byť si tím nebyla zcela jistá). Podle jejího názoru ani automobil, ani motocykl, nejely rychle, v protisměru nejelo žádné vozidlo. Bližší okolnosti nebyla schopna popsat, spíše si pamatovala okolnosti poskytování první pomoci žalobci. Svědkyně komunikovala bezprostředně po nehodě s řidičem vozidla, který jí tvrdil: „že to nemohl ubrzdit, že má plné auto vod“.

15. V otázce předjíždění existuje rozpor mezi úředním záznamem policie ze dne 6. 8. 2017, kde je uvedeno, že svědkyně předjíždění neviděla, a úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 12. 2. 2018, kde svědkyně popisuje předjíždění vozidla Fabia motocyklem. K tomu je třeba uvést, že úřední záznam ze dne 6. 8. 2017 nezachycuje přímou výpověď svědkyně a není z její strany podepsán. Jedná se o záznam policisty, který hovořil s osobami přítomnými na místě nehody, a následně o tom sepsal úřední záznamy. Ty přitom slouží primárně k vyhodnocení, zda uvedené osoby předvolat k dalšímu výslechu. I z výslechu jméno FO (odst. 19 rozsudku) je přitom zřejmé, že tyto záznamy nejsou přesné. Soud proto primárně vycházel z výpovědi svědkyně zachycené na úředním záznamu ze dne 12. 2. 2018, který svědkyně odsouhlasila a podepsala. Především se pak svědkyně shodně vyjádřila ve smyslu, že předjíždění viděla, i v rámci hlavního líčení dne datum.

16. Svědkyně jméno FO byla dále vyslechnuta v tomto řízení v procesním postavení svědkyně, kdy uvedla, že podle toho, co jí utkvělo v paměti, tak stála na schodech a telefonovala s kamarádkou, po silnici jelo nějaké auto s reklamou a srazilo skútr, ten odletěl vlevo a pán pak byl chvilku na přední masce. Auto zastavilo, pán z auta vystoupil, pak zase nastoupil a jakoby na toho motorkáře najel. Pak přiběhla, volala na děti, aby přinesly hever. Řidič někomu telefonoval a sdělil jí, že to neubrzdil, že vezl balíky vod. Druhý řidič byl v tu dobu pod autem, kopal nohama, bylo to strašné, helmu měl zaklíněnou pod tím autem. Pokud jde o předjíždění, tak neviděla, že by někdo někoho předjížděl, ale vůbec si tím není jistá. K výše uvedeným rozporům v jednotlivých výpovědích (viz odst. 15 rozsudku) svědkyně uvedla, že již neví, že si to nevybavuje. V době, kdy k tomu vypovídala, tak na ni nikdo žádný nátlak nečinil, pouze jednou, bylo to tedy delší dobu po té nehodě, určitě poté, co vypovídala na policii, a možná i poté, co vypovídala u soudu, k nim přijel na kole jeden pán v civilním oblečení, tvrdil, že je od policie, žádný průkaz jí neukázal a ptal se jí, kde stála a dále uváděl, že to nemohla vidět. Svědkyně však trvala na tom, že situaci viděla dobře.

17. Z výslechu svědkyně před soudem v rámci tohoto řízení je zřejmé, že svědkyně si z daných událostí pamatuje pouze útržky. To jednak připouští sama svědkyně, která opakovaně uváděla, že si to již nepamatuje. A dále je to rovněž zřejmé z popisu střetového děje, kdy před soudem uvedla, že vozidlo Fabia mělo zastavit, řidič měl vystoupit a nastoupit, a až následně došlo k najetí na žalobce. Což je v rozporu s jejími předchozími výpověďmi, jakož i s dalšími důkazy, vč. kamerového záznamu. To samozřejmě neznamená, že by svědkyně záměrně vypovídala nepravdu, ale je zřejmé, že si události po osmi letech již správně nevybavuje.

18. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO ze dne 3. 4. 2018, vč. pořízené fotografie, a protokolu o hlavním líčení ze dne datum soud zjistil, že tato bydlí v obec č. e. Anonymizováno a má výhled na komunikaci, na které došlo k posuzované dopravní nehodě. Ten den seděla v kuchyni u okna a telefonovala s dcerou. Jedoucí motocykl zaregistrovala v momentě, kdy projížděl kolem druhého plotového sloupku vlevo z jejího pohledu a za ním jel osobní automobil. Následně slyšela ránu a skrz bránu viděla smýkající se motorku. Auto ani střet neviděla, neboť měla zakrytý výhled kůlnou. K tomu doložila fotografii výhledu, jaký měla v té době z kuchyně. Z dané fotografie je patrné, že svědkyně měla výhled na pozemní komunikaci před zahradou v místě, kde došlo ke střetu vozidla a motocyklu s tím, že uprostřed výhledu je část zakryta kůlnou stojící na pozemku. Plot na pozemku je tvořen železnými sloupky s pletivem a výhled na silnici podstatně neomezuje.

19. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO ze dne 15. 3. 2018 a protokolu o hlavním líčení ze dne datum soud zjistil, že tato dne datum v odpoledních hodinách jela ze obec směrem na obec. Bylo hezky, svítilo slunce, ale to nijak neoslňovalo. Jela pomalu, a to rychlostí 70 – 80 km/h. Za odbočkou na obec v místě, kde se pruhy rozšiřují do dvou jízdních pruhů si přejela do pravého jízdního pruhu. Po nějaké době zaznamenala, že ji plynule předjíždí vozidlo, které následně mělo nehodu. V době před dokončením předjíždění toto vozidlo zleva předjel protisměrným pruhem motocykl, což jí přišlo nebezpečné, a zařadil se před toto vozidlo v levém (tj. v tu chvíli prostředním) pruhu. Měla za to, že se na sebe při předjíždění dívali, načež motocyklista po předjetí na vozidlo pokynul rukou, z čehož dovozovala, že se asi znají. Dále pokračovali v pořadí motocyklista a za ním osobní automobil, načež je ztratila z dohledu. Vozidlo uviděla až poté co odbočila na obec, kde uviděla stát automobil v pravém jízdním pruhu a motocykl ležel vlevo. Následně se svědkyně vyjadřovala pouze k tomu, jak to vypadalo na místě dopravní nehody, kdy řidič motocyklu byl zaklíněný pod vozidlem. Řidič osobního vozidla byl podle jejího názoru v šoku a jediné, co zaslechla, bylo to, že veze nějaké vody a že to nemohl ubrzdit. Dále se rovněž ve svém výslechu na úřední záznam vymezila proti tomu, že by osobní auto předjíždělo motocyklistu s tím, že takto se to nestalo a pokud to bylo takto policií zaznamenáno, že to měla uvádět, tak to bylo uvedeno nesprávně.

20. Ze situačního plánku nehody a leteckého snímku v trestním spise soud dále zjistil zakreslení postavení svědkyně jméno FO, která se nacházela před budovou obec č. e. Anonymizováno, svědkyně jméno FO, jež se nacházela v budově č. e. Anonymizováno, před jejímž vjezdem došlo k dopravní nehodě, svědkyně jméno FO, která jela v protisměru, svědka jméno FO, jenž jel před účastníky nehody ve stejném směru a svědkyně jméno FO, která následně přijela na místo dopravní nehody ve stejném směru jako její účastníci.

21. Z fotodokumentace dopravní nehody soud zjistil konečné postavení vozidel, kdy osobní automobil Škoda Fabia s polepy „právnická osoba“ a s naloženými balíky balených vod v otevřeném zavazadlovém prostoru (a také částečně na sedadle spolujezdce) se nachází před vjezdem k domu svědkyně jméno FO (č. e. Anonymizováno), motocykl se nachází kousek před vozidlem, a to na pravém boku zadní částí na vozovce levého (protisměrného) jízdního pruhu a přední částí mimo vozovku u sloupu veřejného osvětlení. Na vozovce je dále patrná ležící registrační značka SPZ, za vozidlem jsou rovněž patrné dřecí stopy na vozovce. Vozidlo je z pravé strany podepřeno dvěma hevery, další hever leží u vozidla, je patrná rovněž otevřená autolékárnička. Pod vozidlem se nachází přilba zn. W-TEC, na které je zřejmé poškození způsobené dřením helmy po vozovce a další oděrky. Na motocyklu je zadokumentováno poškození v zadní části, kde končí sedačka jezdce a dále jsou zaznamenány odřeniny na pravém boku motocyklu. Dále je zaznamenána přední registrační značka vozidla Škoda Fabia SPZ s tím, že v horní části číslovky „4“ (tj. při pohledu proti značce v její pravé horní části - RZ: ….Anonymizováno) je zřetelně obtisknuta koncovka výfuku motocyklu, jak vyplývá z jeho fotodokumentace. Tento výfuk se přitom nachází na pravém boku motocyklu Derbi. Z porovnání fotografií je pak patrné, že v době střetu se musel motocykl žalobce nacházet v oblasti levého předního světlometu vozidla Škoda Fabia.

22. Z kamerového záznamu pořízeného svědkyní jméno FO a také z jeho zpomalené a zvětšené úpravy soud zjistil, že tento obsahuje záběry z palubní kamery umístěné za čelním sklem jejího vozidla, kdy svědkyně jela v protisměru vůči účastníkům nehody. Pro přehlednost soud označuje přítomné osoby podle toho, jak byly zjištěny z výše uvedených výpovědí svědků. Na záznamu je patrná cesta svědkyně, kdy tato jede v obci obec po hlavní silnici. Na křižovatce u pomníčku při odbočování doprava míjí vozidla Hyundai a Renault, jedoucí v protisměru. Za těmito s odstupem následuje vozidlo Volkswagen, načež v čase uvedeném na kameře 19:50:32 vjíždí do záběru Citroën Berlingo svědka jméno FO, jedoucí s mírným odstupem za uvedeným vozidlem Volkswagen. Bezprostředně na to je následován motocyklem žalobce a vozidlem žalované. V momentě, kdy jsou tyto tři dopravní prostředky vidět v záběru (19:50:33), se jeví vzdálenosti (rozestupy) mezi motocyklem žalobce, před ním jedoucím vozidlem Citroën Berlingo a za ním jedoucím vozidlem Škoda Fabia, jako přibližně stejné. Následně se však začne vzdálenost mezi motocyklem žalobce a za ním jedoucím vozidlem Fabia zkracovat (19:50:34). Vzdálenost mezi vozidlem Škoda Fabia a vozidlem Citroën Berlingo se však jeví stále stejná. Pohled na situaci následně zakryje v protisměru projíždějící automobil Volkswagen. Po jeho projetí je v průhledu mezi tímto vozidlem a vozidlem Citroën Berlingo vidět v čase 19:50:35 střet levé části vozidla Škoda Fabia s motocyklem. Motocykl v daný okamžik zřetelně zakrývá levé přední světlo Škody Fabia (z pohledu vozidla Fabia) a dochází k pádu motocyklu na zem. Po projetí vozidla Citroën Berlingo svědka jméno FO je vidět, jak ležící motocykl klouže po vozovce na pravou stranu vozovky z pohledu záznamu a řidič motocyklu se nachází na levém boku na vozovce před automobilem, jenž na něj najíždí. Řidič motocyklu končí v poloze na břiše pod levou přední částí automobilu s tím, že nohy mu směřují ven směrem k ležícímu motocyklu. V okamžiku, kdy automobil najíždí na motocyklistu je rovněž patrné pohasnutí světel vozidla Škoda Fabia. Vzápětí vystupuje z vozidla řidič jméno FO, oběhne jej a dívá se pod vozidlo. Poté dveřmi u spolujezdce znovu nastupuje do vozidla na místo řidiče, načež se znovu rozsvítí přední světla vozidla a řidič motocyklu začne kopat nohama. Poté světla vozidla zhasínají a řidič vystupuje. V čase 19:51:07 přibíhá svědek jméno FO a svědkyně jméno FO volá záchrannou službu, zároveň přijíždí vozidlo se svědkyní jméno FO. Svědek jméno FO s řidičem jméno FO se pokouší vozidlo neúspěšně nadzvednout. Následně řidič jméno FO otevírá zavazadlový prostor vozidla a vyndává hever. Přibíhá také svědkyně jméno FO, která se sklání k zaklíněnému žalobci. Svědek jméno FO nasazuje hever pod vozidlo. Poté přicházejí další lidé a výhled blokují jiná vozidla vjíždějící do prostoru místa nehody.

23. Ze znaleckého posudku Ing. jméno FO (zadavatel Policie ČR) soud zjistil, že tento na základě podkladů z trestního spisu stanovil místo střetu vozidla s motocyklem cca 34,5 m od výchozího bodu měření (pozn. roh betonového základu mostu č. anonymizováno) a cca 1,7 m od pravého okraje vozovky. Vozidlo kolidovalo s motocyklem v místě levého okraje přední registrační značky SPZ, kde došlo ke kontaktu s koncovkou výfuku motocyklu Derbi. Rychlost motocyklu v době střetu byla stanovena na 30 km/h +- 10 % (tj. 27 – 33 km/h), rychlost vozidla Škoda na 49 km/h +- 10 % (tj. 44-54 km/h) s tím, že uvedený výpočet je třeba chápat jako jedno z možných, nikoliv však jediné řešení, a to zejména s ohledem na absenci brzdných stop i značnou nahodilost vzájemného ovlivnění těla řidiče motocyklu při postřetovém pohybu. K předstřetovému pohybu vozidla byla uvažována rychlost vozidla Škoda 49 km/h s tím, že v době předjetí tohoto vozidla se motocykl mohl pohybovat rychlostí 66 km/h, přičemž následné zpomalování motocyklu odpovídalo aktivnímu brzdění motocyklu se zpomalením cca 5 m/s2, při decelaraci motorem s automatickou převodovkou by se totiž jednalo pouze o 1-1,5 m/s2. Zpomalení vozidla Škoda nebylo možné ověřit s ohledem na absenci brzdných stop. Řidič vozidla Škoda mohl rozpoznat předjíždění ze strany motocyklu a jeho brzdění v čase cca 2 s před střetem. Podélná vzdálenost mezi zadní částí motocyklu a přední částí vozidla byla cca do 2 m. K možnosti odvrácení střetu se znalec vyjádřil tak, že vozidlo Škoda se pohybovalo v pravém jízdním pruhu, kdy došlo k předjetí motocyklem Derbi, tj. rychlost motocyklu musela být větší a bezpečná podélná vzdálenost je tak teoreticky záporná. Motocykl však začal zpomalovat z rychlosti 66 km/h na střetovou rychlost 30 km/h, kdy došlo k vyrovnání rychlostí a motocykl se zařadil bezprostředně před vozidlo. Podélná bezpečná vzdálenost přitom byla 3 - 5 m. Řidič motocyklu tedy při zařazování zřejmě nedodržel podélnou bezpečnou vzdálenost a začal zpomalovat. Řidič vozidla Škoda tak nemohl střetu zabránit. Řidič motocyklu mohl střetu zabránit, pokud by při předjetí dodržel bezpečnou podélnou vzdálenost mezi vozidly a nezačal zpomalovat v době, kdy byl bezprostředně před přední částí vozidla Škoda. Pokud jde o technickou přijatelnost výpovědi žalobce uvedl, že dílčí uváděné skutečnosti nelze ověřit a dále poukázal na skutečnost, že výpověď žalobce v tom smyslu, že před ním nikdo určitě nejel je v rozporu s videozáznamem, ze kterého je zřejmé, že před ním jela vozidla Volkswagen a Citroën.

24. Ze znaleckého posudku Ing. jméno FO (zadavatel předchozí právní zástupce žalobce JUDr. jméno FO) soud zjistil, že tento na základě podkladů z trestního spisu stanovil místo střetu 32,2 m za výchozím bodem měření a 1,8 m vlevo od pravého okraje vozovky, střetovou rychlost vozidla Škoda 46 km/h (42 – 51 km/h) a motocyklu 38 km/h (35 – 42 km/h). Ohledně technické přijatelnosti výpovědi řidiče Škoda hodnotí znalec tvrzení jméno FO, že k brzdění mělo dojít chvíli na to, co se před něj motocykl zařadil, za rozporné s výpovědí svědka jméno FO. Výpověď žalobce hodnotí jako zatíženou chybami subjektivního vnímání, avšak nikoliv v rozporu s kamerovým záznamem a výpovědí svědka jméno FO. Dále znalec hodnotí výpovědi jednotlivých svědků a jejich vzájemný soulad. Pokud jde o rychlosti a místa v době před střetem, hodnotil znalec, že 2 sekundy před střetem v místě 23,5 m před místem střetu činila rychlost motocyklu 43 km/h a v místě 26,3 m činila rychlost vozidla Škoda 51 km/h. V době 1 sekundy před střetem v místě 11,4 m před místem střetu činila rychlost motocyklu 43 km/h a v místě 12,8 m činila rychlost vozidla Škoda 46 km/h. K možnosti odvrácení střetu došel znalec k závěru, že žalobce nemohl střetu zabránit, přičemž dle jeho názoru nebyla zjištěna náhlá změna rychlosti motocyklu, mohlo ale jít o běžné provozní zpomalení. Omezit riziko mohl, pokud by neprováděl předjížděcí manévr v obci za předpokladu, že by bylo prokázáno, že se vozidlo pohybovalo od křižovatky na úrovni rychlosti dovolené. Nelze však vyloučit, že vozidlo v úseku za křižovatkou zpomalilo, bylo předjeto a následně motocykl opět dojelo. K možnosti odvrácení střetu ze strany řidiče žalované jméno FO došel znalec k závěru, že tento mohl vidět předjížděcí manévr žalobce, přičemž mohl po zařazení motocyklu před jeho vozidlo obnovit dostatečný podélný odstup snížením rychlosti. V kombinaci se včasnou reakcí na snížení rychlosti motocyklu bržděním mohl nehodě zabránit.

25. Z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu Ústav soudního inženýrství VUT v Brně soud zjistil, pokud se jedná o nehodový děj, pak v oblasti před mostem mohlo být vozidlo Škoda bezpečně předjeto motocyklem, který při zařazování před vozidlo zpomalil na přibližně shodnou rychlost 43 km/h, následně minimálně 1-1,2 sekundy jela vozidla za sebou s tím, že nelze vyloučit, že v poslední části předstřetového pohybu řidič motocyklu mírně přibrzdil. Střetová rychlost vozidla byla 44 km/h, střetová rychlost motocyklu byla 35 km/h. Za technickou příčinu nehody lze považovat techniku jízdy řidiče Škoda, který po zařazení motocyklu před vozidlo nezačal vytvářet bezpečný odstup za motocyklem. Pokud jde o možnosti obou řidičů odvrátit střet, potom řidič vozidla Škoda mohl střetu zabránit tak, že by nejpozději v době zařazení motocyklu před vozidlo zpomalil a začal vytvářet bezpečnou podélnou vzdálenost od motocyklu, přičemž tento prostor už mohl zvětšovat v době, kdy jej předjížděl a nacházel se v jeho zorném poli. Co se týče řidiče motocyklu, ten se nemohl zařadit zpět tak, aby byla zachována bezpečná podélná vzdálenost od vozidla Citroën i vozidla Škoda. Teoreticky mohl vyčkat se zpomalením a vytvářením bezpečné vzdálenosti od vozidla Citroën až poté, co by se přesvědčil, že vozidlo Škoda je za ním v dostatečném odstupu. K předchozím závěrům znaleckých posudků Ing. jméno FO a Ing. jméno FO bylo uvedeno, že ohledně střetového a postřetového pohybu jsou oba posudky technicky přijatelné. Ohledně předstřetového pohybu jsou závěry Ing. jméno FO technicky nepřijatelné a neodpovídají objektivním skutečnostem zachyceným na videozáznamu z vozidla Peugeot. Závěry Ing. jméno FO lze považat za prakticky shodné. Pokud jde o otázku brzdění motocyklu před střetem s vozidlem Škoda znalecký ústav konstatoval, že k mírnému brzdění mohlo dojít. Přílohou posudku je dále vizualizace zachycující možnou variantu předstřetového děje z programu Virtual Crash s tím, že se jedná o jednu z mnoha variant. V dalším zobrazení (č. l. 420 trestního spisu) jsou dále graficky znázorněny výhledové pohledy svědkyně jméno FO a jméno FO, jakož i hranice záběru kamerového záznamu.

26. Z protokolu z hlavního líčení ze dne datum soud zjistil, že v tomto byli vyslechnuti zástupci znaleckého ústavu – Vysokého učení technického v Brně, ústavu soudního inženýrství Ing. jméno FO Ph.D. a Ing. jméno FO. Tito byli dále dopředu seznámeni s protokoly o hlavních líčeních v dané věci, kde vypovídali jednotliví aktéři. Po jejich prostudování zástupci znaleckého ústavu neshledali, že by tyto výpovědi měly nějakým způsobem vliv na již přijaté závěry znaleckého posudku. Zástupci znaleckého ústavu po přehrání videozáznamu nehody prezentovali své znalecké závěry, následně k dotazům soudu, státního zástupce, obhájce a zmocněnce poškozeného (žalobce) uvedli následující. Z důkazů, které byly shromážděny, neexistují žádné důkazy, ze kterých by bylo možné s jistotou dovodit, jak přesně ten předjíždějící manévr probíhal. Při zrychlování bylo uvažováno se zrychlováním 1,5 m/s2, při zpomalování motocyklu 2 m/s2, to jsou poměrně nízké, resp. běžné hodnoty. Nelze však vyloučit to, že motocykl předjížděl razantněji. U vozidla Škoda bylo uvažováno přibližně s průměrným pohybem. Pouze poté, co vyjížděl ze zatáčky, tak bylo uvažováno s tím, že vozidlo Škoda mírně zrychluje. Dále zjistili, že řidič motocyklu měl dostatečný prostor na to, aby vozidlo Škoda mohl bezpečně předjet, aby se v čase, kdy by se stihl zařadit zpět před vozidlo Škoda, tak aby 2,3 sekundy před střetem byl zařazený. Pro samotné zařazování motocyklu uvažovali čas 2,1 sekundy, pro příčné přemístění, z toho, kdy už žalobce předjel vozidlo Škoda a začal se zařazovat zpět do svého jízdního pruhu. Co se týče možnosti odvrácení střetu, tak řidič vozidla jméno FO nemohl nějakým způsobem střetu zabránit. Z analýz vyplynulo, že motocykl se zařazoval cca 3 m před vozidlem Škoda, z logiky věci se stále pohyboval rychleji než vozidlo Škoda, protože ho předjížděl. Není vyloučeno, že bezpečná povinná vzdálenost tímto obyčejným hrubým výpočtem může být i záporná, protože právě to přední vozidlo jede rychleji než to vozidlo předjížděné. K možnosti odvrácení střetu tak dle videozáznamu 2,3 sekundy před střetem byla motorka nejpozději zařazena před vozidlem, 2,1 sekundy trvalo příčné přemístění, to znamená od okamžiku, kdy už byla motorka před vozidlem, ale ještě vlevo, než se zařadila před něj, tak nejpozději 4,4 sekundy před střetem už byl motocykl viditelný před vozidlem, to znamená bez ohledu na to, zda řidič sledoval zpětná zrcátka, bylo zřejmé, že tam motocykl je, a nejpozději 4 sekundy před střetem už bylo zřejmé, že se zařadí před něj a nebude pokračovat ještě v předjíždění vozidla Citroën. Takže už od toho okamžiku mohl řidič vozidla Škoda na to nějakým způsobem reagovat, ať už ubráním plynu nebo i přibrzděním, aby umožnil bezpečné zařazení motocyklu. U řidiče motocyklu možnosti odvrácení jsou spíše obecného charakteru, to znamená, že ve chvíli, kdy se zařadil, tak se mohl pokoušet vytvořit si větší odstup od vozidla Škoda, ale bylo by to na úkor odstupu za vozidlem Citröen, takže on tam moc možností neměl. Proto zástupci znaleckého ústavu jako technickou příčinu stanovili techniku jízdy řidiče vozidla Škoda, který nereagoval na danou situaci, nezpomalil, nezačal si vytvářet bezpečnou vzdálenost za předjíždějícím motocyklem a do tohoto narazil i přesto, že motocyklista nesnižoval intenzivně rychlost. K tomu, která z výpovědí účastníků nehody je z technického hlediska přijatelnější, pak toto neměli v zadání, nicméně s ohledem na to, že řidič motocyklu například vypovídal, že objížděl vozidlo, které prakticky stálo, tak v tomto ohledu je jeho výpověď technicky nepřijatelná, protože pokud by tomu tak bylo, tak by do záběru nepřijelo takto bezprostředně za motocyklem, nestihl by se tak rozjet. Na druhou stranu zkoumali variantu, že by motocykl intenzivně brzdil při zařazování před vozidlo až do střetu, a v tomto ohledu i toto shledali jako technicky nepřijatelné. Ohledně průměrné reakční doby na to, že vozidlo před řidičem začne brzdit, to znamená reakce na brzdová světla, tak ta závisí na mnoha faktorech, ale průměrně je to kolem jedné sekundy. Náběh brzdného účinku bývá většinou kolem 0,2 sekundy, u modernějších vozidel je ta doba samozřejmě kratší. K dotazu, zda měl náklad ve vozidle Fabia vliv na brzdění, zástupce znaleckého posudku uvedl, že vozidlo bylo homologováno a musí splňovat minimální brzdné zpomalení 5,8 m/s2 při plném zatížení. Pokud tedy nebylo přetížené, tak by to na brzdění nemělo mít podstatný vliv. K dalšímu dotazu, kolik motocykl ujel a kolik potřeboval v té době, kdy přejel tu středovou dělicí čáru, tak v tom okamžiku byl motocykl 93 m před místem střetu, pak následovalo to vlastní předjetí, zařazení zpátky, jízda před vozidlem a náraz. Vozidlo Škoda se v té době pohybovalo rychlostí cca 46 km/h, protože nejsou žádné indicie k tomu, že by nějak výrazně zpomalovalo nebo zrychlovalo. S rychlostí 46 km/h při intenzivním brzdění je vozidlo schopno vozidlo zastavit na cca 15 m + nějaká reakční doba řidiče. K dotazu, zda z posudku vyplývá, jakou rychlostí řidič motocyklu předjížděl to vozidlo, zástupce znaleckého ústavu uvedl, že jeho rychlost byla proměnlivá, v horní hranici, ve chvíli, kdy docházelo k vlastnímu předjíždění vozidla asi 57 km/h, ale nejsou k tomu přesné údaje. Pokud by rychlost byla nižší, tak by to trvalo déle, pokud by byla vyšší, tak by předjíždění bylo rychlejší. V rámci videozáznamu jsou schopni dostat se 2,3 sekundy před střet a v rámci nějakého nejbližšího jasného výpočtu další dvě reálné. K dalšímu dotazu, jakou vzdálenost potřeboval řidič motocyklu, když intenzivně nebrzdil, aby zpomalil na rychlost 35 km/h, zástupce znaleckého ústavu uvedl, že ve znaleckém posudku je uvedeno bez intenzivního brzdění a bezprostředně po zařazení měl 25-26 m před místem střetu a v místě střetu už měl 35 m, takže asi tak kolem 20 m. Záleží na tom, kdy začal zpomalovat, odpovídá to tomu, že intenzivně nebrzdil. Pokud je vozidlo výrazně rychlejší, tak podélná bezpečná vzdálenost je třeba nulová někdy i záporná, od rozdílů rychlosti 15-16 km/h se může zařadit těsně před vozidlo, hned šlápnout na brzdu a než řidič zareaguje, tak se pořád vzdaluje, protože je rychlejší. Takže potřeba je daná konkrétní situací, intenzitou brzdění. Motocykl, aby se zařadil mezi dvě pomale jedoucí vozidla, tak musel zpomalit už při zařazování, protože obě vozidla Citroën i Škoda jela pomaleji, než potřeboval on k předjetí, ale to mohlo být třeba jen ubráním plynu, protože ten motocykl zpomaluje poměrně výrazně, když se ubere plyn, záleží, co tam má za rychlost, takže je to na vyhodnocení řidiče, je to složitá dopravní situace. K dalšímu dotazu, zda řidič motocyklu mohl dodržet bezpečný odstup od obou vozidel, od toho, které předjel, a od vozidla, které měl před sebou, k tomu zástupce znaleckého ústavu uvedl, že nemohl.

27. Z dohody o provedení práce ze dne 27. 6. 2017 soud zjistil, že tuto uzavřela žalovaná, jako zaměstnavatel, a pan jméno FO, jako zaměstnanec, a to s účinností od 1. 7. 2017, přičemž zaměstnanec se zavázal vykonávat pro zaměstnavatele práce v rozsahu 10 hodin měsíčně a zaměstnavatel se zavázal hradit mu odměnu ve výši 110 Kč na hodinu.

28. Z výpisu z evidenční karty řidiče - žalobce soud zjistil, že žalobce je držitelem řidičských oprávnění AM, A1, A2, A, B1, B, C1, C, BE, C1E, CE a T, přičemž první z nich bylo uděleno 13. 2. 2001. Jmenovaný měl ke dni 10. 11. 2021 0 bodů a záznamy o 7 přestupcích, z nichž přestupek ze dne 1. 8. 2014 se týkal nepřipoutání bezpečnostním pásem, přestupek 13. 7. 2013 se týkal překročení rychlosti v obci, kdy naměřená rychlost činila 106 km/h v úseku s povolenou rychlostí 70 km/h, přestupek ze dne 9. 5. 2012 se týkal překročení rychlosti v obci, kdy naměřená rychlost činila 67 km/h v úseku s povolenou rychlostí 50 km/h, přestupky 18. 2. 2012 a 13. 9. 2009 se týkaly nepřipoutání bezpečnostním pásem, přestupek 27. 7. 2008 se týkal překročení rychlosti mimo obec, kdy naměřená rychlost činila 101 km/h v úseku s povolenou rychlostí 70 km/h a přestupek 20. 1. 2008 se týkal nerespektování dopravního značení.

29. Z výpisu z evidenční karty řidiče - jméno FO soud zjistil, že tento je držitelem řidičského oprávnění AM od 23. 6. 2014 a B1, B od 13. 3. 2017. K 11. 11. 2021 měl 2 záznamy o přestupcích, z nichž přestupek ze dne 7. 10. 2020 se týkal držení telefonního přístroje či jiného zařízení při jízdě vozidlem a přestupek ze dne 10. 11. 2018 se týkal překročení rychlosti v obci, kdy naměřená rychlost činila 62 km/h v úseku s povolenou rychlostí 50 km/h.

30. Ze znaleckých posudků MUDr. jméno FO, PhD., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, onkochirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dne 9. 11. 2019 a 12. 12. 2021 soud zjistil, že žalobce utrpěl rozsáhlá zranění a s těmito byl dlouhodobě léčen, kdy docházelo k opakovaným hospitalizacím žalobce, včetně desítek operací v celkové narkóze, přičemž následně došlo k rozvoji posttraumatické stresové poruchy. Žalobce dle závěrů znaleckého posudku utrpěl popáleniny třetího stupně trupu (T21.3), popáleniny druhého stupně ramene a horní končetiny kromě zápěstí a ruky (T22.2), popáleniny druhého stupně zápěstí a ruky (T23.2), popáleniny druhého stupně kyčelní krajiny kromě kotníku a nohy (T24.2), tupé trauma hlavy – komoce mozková (S060), kontuze hrudníku, popálenina zad (S20.2), kontuze břicha (S30.1), st. p. destrukci rotátorové manžety vpravo, omezení pohybu (S43.0), poranění axilárního nervu PHK (S44.3), poranění ulnárního nervu PHK (S44.0), léze m. supraspinatus a m. subscapularis l. dx. (S46.0), poranění svalu a šlachy dlouhé hlavy dvouhlavého svalu - bicepsu (S46.1) st. p. popáleninovém traumatu více jak 20 % (S91.6), stav po opakovaných kožních transplantacích (S94.5), posttraumatická stresová porucha (F431), chronické posttraumatické bolesti zad (M54.9) a chronické bolesti zad jako součást PSP (F45.4). S ohledem na nutnost intenzivní léčby a více reoperací navýšil znalec bodové ohodnocení 1 105 bodů o 15 % na 1270,7 bodu. Pokud jde o ztížení společenského uplatnění došel znalec k závěru, že součet korigovaných procent činí 4,2635582011 z výchozí rámcové částky 14 244 400 Kč, s uplatněním modifikačním koeficientem 110 %, tj. ve výši 668 050 Kč.

31. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 11. 5. 2022, č. j. 21 T 17/2021-779, soud zjistil, že tímto byl jméno FO nepravomocně odsouzen pro přečin těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, neboť v obec, na silnici III. třídy č. anonymizováno v km 3,755 v blízkosti domu čp.Anonymizováno Anonymizováno, okres, dne datum v Anonymizováno hodin při řízení osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Fabia RZ: SPZ poté, co jej riskantním manévrem předjel žalobce s motocyklem tov. zn. Derbi, RZ: SPZ, který se zařadil mezi vozidlo řízené jméno FO a před ním jedoucí vozidlo tov. zn. Citroën Berlingo, na což jméno FO nereagoval, nesnížil včas rychlost jím řízeného vozidla, nezačal včas brzdit, čímž nedodržel bezpečnou vzdálenost vůči před ním jedoucím motocyklem zn. Derbi GP1, který řídil žalobce, přesto, že tak měl učinit a na takovouto reakci měl dostatečný časový prostor a v důsledku jeho adekvátního nereagování došlo k mírnému nárazu přední částí jím řízeného vozidla Škoda Fabia do zadní části motocyklu poškozeného a následně, v důsledku toho došlo ke ztrátě stability a pádu motocyklu na kapotu vozidla, dále na vozovku, který se smýkal k levému okraji vozovky a k pádu řidiče motocyklu na vozovku a následnému zaklínění těla žalobce pod přední částí vozidla Škoda Fabia, čímž způsobil žalobci těžká zranění. Z hlediska poměrného zavinění dopravní nehody dospěl Okresní soud v Sokolově k závěru, že míra zavinění obžalovaného na způsobení dopravní nehody je 70 %, poškozeného 30 %.

32. Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 9. 2022, č. j. 9 To 253/2022-816, jež nabylo právní moci dne 6. 9. 2022, soud zjistil, že tímto byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 11. 5. 2022, č. j. 21 T 17/2021-779, a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Sokolově k dalšímu řízení. Krajský soud v Plzni vyjádřil názor, že v dané věci není pochyb o tom, že při vzniku následku spočívajícího v těžké újmě na zdraví u žalobce, spolupůsobilo více příčin, a to nejen jednání jméno FO, ale právě i jednání žalobce. Kdyby totiž žalobce nepředjížděl v obci automobil jméno FO a svou riskantní jízdou jej minimálně neomezil, neboť se zařadil do vzdálenosti pouhé 3 metry před jeho jedoucí automobil, pak by k následku ve formě ublížení na zdraví žalobce nedošlo. Dle názoru krajského soudu sám okresní soud správně dovodil a uvedl to i ve skutkové větě, že žalobce riskantním manévrem předjel jméno FO. Podle krajského soudu je tedy zavinění žalobce vyšší, než dovodil okresní soud. Jaké, a zda vůbec je zavinění jméno FO vyšší, než poškozeného musí nalézací soud znovu řádně vyhodnotit.

33. Z usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 2. 12. 2022, č. j. 21 T 17/2021-839, jež nabylo právní moci 6. 12. 2022, soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla věc postoupena k projednání Městskému úřadu v obec, neboť nejde o trestný čin, avšak jednání by mohlo být posouzeno jako přestupek. V rámci skutkových zjištění soud upřesnil své skutkové závěry tak, že jméno FO, v obec, na silnici III. třídy č. anonymizováno v km 3,755 v blízkosti domu čp. anonymizováno, okr. okres, dne datum v Anonymizováno hodin při řízení osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Fabia RZ: SPZ poté, co jej riskantním manévrem předjel žalobce s motocyklem tov. zn. Derbi, RZ: SPZ, který porušil ustanovení § 4 písm. a), b), § 17 odst. 3, odst. 5 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., neboť se nechoval ohleduplně a ukázněně, současně nedodržel nejvyšší povolenou rychlost, která byla v obci stanovena na 50 km/h, čímž omezil řidiče vozidla, které předjel, a který se zařadil mezi vozidlo řízené jméno FO a před ním jedoucí vozidlo tov. zn. Citroën Berlingo, na což jméno FO adekvátně nereagoval, nepřizpůsobil své chování vzniklé situaci v provozu na pozemní komunikaci, neboť se nevěnoval dostatečně řízení vozidla, nesledoval situaci vedle jím řízeného vozidla a také před jím řízeným vozidlem, neboť poté, co jej riskantním manévrem předjel žalobce, nesnížil včas rychlost jím řízeného vozidla, nezačal včas brzdit, čímž nedodržel bezpečnou vzdálenost a ani ji následně nevytvořil vůči před ním jedoucím motocyklem zn. Derbi GP1, který řídil žalobce, přesto, že tak měl učinit a na takovouto reakci měl dostatečný časový prostor a v důsledku jeho adekvátního nereagování a riskantního předjížděcího manévru žalobce došlo k mírnému nárazu přední částí vozidla Škoda Fabia, které řídil jméno FO, do zadní části motocyklu žalobce a následně, v důsledku toho došlo ke ztrátě stability a pádu motocyklu na kapotu vozidla, dále na vozovku, který se smýkal k levému okraji vozovky a k pádu řidiče motocyklu na vozovku a následnému zaklínění těla žalobce pod přední částí vozidla Škoda Fabia. Z hlediska poměrného zavinění dopravní nehody dospěl Okresní soud v Sokolově k závěru, že hlavním viníkem dopravní nehody je žalobce, přičemž jeho zavinění spočívá ve špatném způsobu předjíždění a vyvolání celé dopravní situace, která vyvrcholila kolizí mezi vozidlem Škoda Fabia a jím řízeným motocyklem. Dle Okresního soudu v Sokolově byl žalobce tím, kdo jako první zásadním způsobem porušil pravidla silničního provozu. jméno FO měl velmi krátký časový úsek na to, aby vyhodnotil dopravní situaci a předvídal chování žalobce, který mohl reagovat i jinak než tím, že se zařadí bezprostředně před něj. Žalobce mohl pokračovat v předjížděcím manévru nebo mohl dojet blíže k vozidlu Citroën Berlingo a umožnit tak jméno FO, dodržet bezpečnou vzdálenost od jeho motocyklu. Současně okresní soud zdůraznil, že účastník silničního provozu, který porušil pravidla tohoto provozu, pak na druhé straně nemůže očekávat dodržení těchto pravidel od ostatních účastníků, jestliže jim to znemožnil s ohledem na charakter a závažnost svého porušení pravidel silničního provozu. Žalobce tedy nemohl očekávat zcela správnou reakci jméno FO na jím vyvolanou dopravní situaci. Rovněž nelze požadovat po řidičích, aby předvídali vždy od druhého účastníka dopravy možné porušení pravidel silničního provozu. V kontextu těchto principů se dle okresního soudu jeví zavinění žalobce vyšší než zavinění jméno FO, neboť žalobce bezdůvodně vyvolal celou situaci riskantním způsobem předjíždění a omezení jméno FO v jeho jízdě.

34. Z usnesení Městského úřadu v obec ze dne ze dne datum, č. j. Anonymizováno, bylo zjištěno, že přestupkové řízení vedené proti jméno FO bylo zastaveno z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím prekluzivní lhůty.

35. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 10. 2018, č. j. Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobci byl přiznán invalidní důchod ve výši 6 765 Kč měsíčně od 21. 10. 2018.

36. Z potvrzení zaměstnavatele žalobce, společnosti právnická osoba, soud zjistil, že ušlý výdělek žalobce v souvislosti s pracovní neschopností následkem dopravní nehody od 21. 7. 2017 do 21. 10. 2018 činil 254 511 Kč se zohledněním vyplacených dávek.

37. Z přehledu cest v souvislosti s léčením žalobce, technického průkazu, zdravotnických průkazek, znaleckých posudků MUDr. jméno FO a současně z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce v souvislosti s léčením vykonal od roku 2017 do roku 2024 celkem 64 cest do různých zdravotnických zařízení, a to vozidlem Škoda Octavia RZ SPZ, s kombinovanou spotřebou 5,4 l/100 km. Celkově tak žalobce cestoval za uvedené období 3 116,9 km.

38. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 5. 2020, vč. dodejky ze dne 22. 5. 2020, soud zjistil, že žalobce žalované vyčíslil výši požadované náhrady újmy a vyzval ji s lhůtou do 31. 5. 2020.

39. Ze záznamu o poškození vozidla ze dne 2. 8. 2018, soud zjistil, že pojišťovna provedla kalkulaci nákladů na opravu motocyklu DERBI GP1 250, a to ve výši 23 048 Kč, kdy tento dále obsahuje položkový rozpočet oprav.

40. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 19. 1. 2018 a vyúčtování soud zjistil, že žalobce uhradil částku 200 Kč za nadstandardní pokoj v rámci hospitalizace v Rehabilitační nemocnici obec.

41. Z protokolu o převzetí zdravotnického prostředku ze dne 9. 11. 2017 a daňového dokladu soud zjistil, že žalobce převzal a uhradil dva kusy zdravotnických triček v ceně 1 092 Kč, jakožto individuálního zdravotnického prostředku.

42. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 8. 12. 2017 a vyúčtování soud zjistil, že žalobce uhradil částku 200 Kč za nadstandardní pokoj v rámci hospitalizace v Rehabilitační nemocnici obec.

43. Z daňového dokladu č. anonymizováno ze dne 8. 8. 2018 soud zjistil, že žalobce uhradil částku 5 000 Kč za injekce – aplikace látky Synolis.

44. Z daňového dokladu č. anonymizováno ze dne 24. 1. 2018 soud zjistil, že žalobce uhradil částku 700 Kč za lékařské konzultace.

45. Z příjmového dokladu z 6. 9. 2018 soud zjistil, že žalobce uhradil částku 150 Kč lékaři MUDr. jméno FO v souvislosti s oznámením škodné události pojišťovně.

46. Z daňového dokladu – faktury č. Anonymizováno ze dne 9. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce uhradil v hotovosti částku 12 000 Kč v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku MUDr. jméno FO.

47. Další dokazování považoval soud za nadbytečné. Pokud jde o navržené a neprovedené výslechy svědků, na těchto nebylo ze strany účastníků trváno. Soud je zároveň považoval za nadbytečné, kdy pokud jde konkrétně o výslech svědkyně jméno FO, potom se jedná o řidičku, jež pořídila kamerový záznam ze svého vozidla, přičemž jeho autenticita nebyla zpochybněna. Nad rámec toho byla čtena její výpověď z trestního řízení. Pokud jde o výslech jméno FO, tak její výpovědi z trestního řízení byly rovněž čteny k důkazu. Ačkoliv se její původní výpověď ohledně incidentu a vzájemnému předjíždění v době, která ještě dále předcházela předstřetovému ději, rozcházela s tvrzením přímých účastníků (jméno FO a žalobce), došel soud k závěru, že za situace, kdy ani jeden z účastníků skutkové okolnosti uváděné svědkyní netvrdí, je její výslech v tomto směru nadbytečný. Z tohoto důvodu její výpověď soud nepromítl ani do skutkových závěrů. Pokud se jedná o výslech jméno FO (jednatele žalované) ohledně pracovněprávního vztahu jméno FO k žalované, tento byl prokázán jinými důkazy, proto od něj soud rovněž upustil. Pokud se jedná o důkazní návrh žalobce ze dne 26. 11. 2025 ke zpracování doplňku revizního znaleckého posudku, dále důkazní návrhy ze dne 16. 12. 2025 ke zpracování doplňku znaleckého posudku Ing. jméno FO a dále výslech tohoto znalce, potom se jedná o důkazy, které byly označeny po uplynutí koncentrační lhůty (17. 4. 2025) po přípravném jednání ze dne 3. 4. 2025. Na uvedené se nevztahuje ani výjimka z koncentrace dle § 118b o.s.ř., přičemž pokud jde o důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních, pak tato výjimka dopadá na případy, kdy jde např. o prokázání toho, že svědek vypovídal o věci pod vlivem návodu nebo výhrůžky, že listina je falzifikátem, že znalec byl při podání posudku ovlivněn úplatkem, apod. Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení navrhne důkazy, jejichž pomocí lze skutkový stav zjistit jinak, než vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do doby koncentrace (viz rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 2310/2007). Totéž platí dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2611/23 i pro výjimku, jež se týká poučení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř., kdy dle Ústavního soudu se poučovací povinnost soudů podle § 118a o. s. ř. nevztahuje na situace, kdy obecný soud jinak interpretuje skutkový stav a na jeho základě staví svůj právní závěr, když navržené (i provedené) důkazy postačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci. Nad rámec toho soud konstatuje, že pokud se jedná o otázku k doplnění revizního znaleckého posudku (viz důkazní návrh žalobce ze dne 26. 11. 2025), zda žalobce riskantně přejížděl, pak má soud za to, že se nejedná o otázku technického charakteru. Ke druhé otázce, zda došlo k překročení rychlosti, pak tato byla zjištěna z jiných důkazů. Pokud jde dále o důkazní návrhy ze dne 16. 12. 2025 ke zpracování doplňku znaleckého posudku Ing. jméno FO (jež byl následně žalobcem předložen) a výslech znalce, pak dotazy ohledně rychlosti svědka jméno FO vyplývají rovněž z jiných důkazů (např. jeho výpovědi). Pokud jde o otázky, co je vidět na kamerovém záznamu, pak se nejedná o otázku, ke které by bylo třeba znalecké zkoumání, neboť soud kamerový záznam provedl k důkazu a vidí, co se na něm odehrává. Pokud jde o to, zda je technicky přijatelná varianta, že žalobce ukončil předjíždění již dříve než v oblasti betonového mostku, tak uvedený znalec již odpovídal na str. 52 posudku (č. l. 319 trestního spisu).

48. V rámci hodnocení důkazů v jejich vzájemné souvislosti se soud musel primárně vypořádat s rozporem mezi verzí přednehodového děje uváděné žalobcem a verzí uváděnou řidičem vozidla Fabia jméno FO. Na základě provedeného dokazování uvěřil soud verzi uváděné jméno FO, kterou považoval za logickou, pravděpodobnou a v souladu s dalšími důkazy. A to zejména výpovědí svědka jméno FO, který uvedl, že když byl v místě kde se stala nehoda, viděl v zrcátku na rovném úseku v prostoru za prvními domy motocykl vedle automobilu, kdy z jeho polohy a jeho výhledových možností je zřejmé, že hovoří právě o prostoru v oblasti betonového mostku, tj. v místě udávané jméno FO. Uvedené je rovněž v souladu s výpovědí jméno FO a jejími výhledovými možnostmi (viz obr. 31 na str. 41 revizního znaleckého posudku), jež předjíždění také zaznamenala (byť si tím nebyla zcela jistá). Situaci krátce po dokončení předjížděcího manévru dále odpovídá rovněž poloha vozidel na kamerovém záznamu, z něhož je patrné, že žalobce jede v těsné blízkosti za vozidlem Citroën Berlingo svědka jméno FO a před levou částí vozidla Fabia jméno FO, tj. při středu vozovky. To dále potvrzuje otisk výfuku žalobce na přední registrační značce vozidla Fabia. Skutečnost, že si jméno FO nevytvořil dostatečný odstup se pak jeví jako logickým důsledkem předjížděcího manévru žalobce. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že se soud neztotožnil s veškerými tvrzeními jméno FO. A to například, že vnímal (pro něj) nečekané zpomalení žalobce jako prudké brzdění, což může být jeho subjektivní pocit, jakožto účastníka dopravní nehody. Neznamená to však, že by uváděl vědomě nepravdu. Totéž však nelze říct o výpovědi žalobce, která je v rozporu s výše uvedenými výpověďmi svědků i kamerovým záznamem a jeví se krajně nepravděpodobná, až nelogická. Předně pokud v době, kdy svědek jméno FO viděl ve zpětném zrcátku motocykl vedle vozidla Fabia, tedy ve fázi probíhajícího předjíždění, se tento svědek nacházel v místě, kde následně došlo k nehodě (tj. před domem č. e. Anonymizováno), tak se dle názoru soudu žalobce mohl těžko nacházet v oblasti písčité plochy, resp. v místě předjíždění vyznačeném žalobcem na č. l.

134. V uvedeném místě by jej totiž svědek ze svého vozidla mohl těžko pozorovat, jak se nachází vedle vozidla Fabia. Rovněž nedává logický smysl postavení vozidel na kamerovém záznamu, kdy vjíždí do záběru kamerového záznamu vozidlo Citroën Berlingo svědka jméno FO, bezprostředně následován motocyklem žalobce a vozidlem Fabia jméno FO. Z výpovědi svědka jméno FO totiž vyplynulo, že jel rychlostí do 50 km/h (nikoliv rychleji). Přitom neuváděl, že by někde zastavoval či by jel výrazně pomaleji. Ostatně i z kamerového záznamu je patrné, že před svědkem jméno FO jede vozidlo Volkswagen, ještě před ním s mírným odstupem vozidlo Renault, a ještě před ním vozidlo Hyundai. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by svědek jméno FO jel výrazně pomaleji než rychlostí 50 km/h, neboť v takovém případě by se pravděpodobně nemohl nacházet v řadě před ním jedoucích vozidel (byť s dílčími rozestupy). Rovněž z žádné výpovědi nevyplynulo, že by vozidlo svědka jméno FO odbočovalo na obec těsně před účastníky nehody, či že by jej tito vůbec v té době zaznamenali. Je tedy krajně nepravděpodobné, že by měl jméno FO z nějakého důvodu zastavovat po odbočení na obec v oblasti písčité plochy, poté jej žalobce pomalou, klidnou jízdou objel, aby se následně krátce na to oba objevili v těsném závěsu za jméno FO a před ním jedoucími vozidly. Dále je zřejmé, že aby mohli účastníci nehody dojet svědka jméno FO, museli jet v daném úseku minimálně o něco rychleji něž jmenovaný svědek, což potvrzuje verzi, že žalobce předjížděl jméno FO nepřiměřenou rychlostí. V neposlední řadě je pak zřejmé, že žalobce v tomto i v trestním řízení vypovídal nepravdu, když uváděl že před ním v blízkosti žádné vozidlo nejelo. Z kamerového záznamu je totiž nepochybné, že před nehodou jelo vozidlo Citroën Berlingo svědka jméno FO bezprostředně před ním. Což je okolnost, kterou s jistotou zaznamenat musel, přičemž se nejedná o něco, co by mohl například vnímat subjektivně jinak. Z výše uvedených důvodů proto soud nemohl ve svých závěrech o skutkovém stavu věci vycházet z verze uváděné žalobcem a přiklonil se k verzi uváděné svědkem jméno FO.

49. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu rozhodném pro právní posouzení věci. Dne datum v části obce obec žalobce, jedoucí na motocyklu DERBI GP1 250 RACING PT, RZ: SPZ, předjel vyšší než maximální povolenou rychlostí žalovaného v oblasti betonového mostku, jež se nachází mezi domy č. e.Anonymizováno Anonymizováno a č. e. Anonymizováno, načež se zařadil bezprostředně před vozidlo Škoda Fabia RZ: SPZ, řízené panem jméno FO, pracovníkem žalované jednajícím v rámci plnění pokynů zaměstnavatele, čímž jej omezil, a za vozidlo Citroën Berlingo, řízené svědkem jméno FO, ačkoliv mezi těmito vozidly nebyl dostatek prostoru, na což jméno FO nereagoval vytvořením bezpečného odstupu od motocyklu žalobce, načež v momentě, kdy žalobce začal mírně zpomalovat, nestihl jméno FO dostatečně intenzivním brzděním zabránit střetu. V důsledku toho došlo k nárazu levé přední části vozidla v oblasti jeho světlometu do zadní části motocyklu žalobce, což způsobilo pád motocyklu a žalovaného na vozovku, kdy motocykl se dále smýkal do protisměru k levému okraji vozovky a vozidlo Škoda Fabia najelo přední částí na žalobce, který zůstal pod tímto vozidlem zaklíněn. V důsledku toho žalobce utrpěl těžká zranění, a to popáleniny třetího stupně trupu (T21.3), popáleniny druhého stupně ramene a horní končetiny kromě zápěstí a ruky (T22.2), popáleniny druhého stupně zápěstí a ruky (T23.2), popáleniny druhého stupně kyčelní krajiny kromě kotníku a nohy (T24.2), tupé trauma hlavy – komoce mozková (S060), kontuze hrudníku, popálenina zad (S20.2), kontuze břicha (S30.1), st. p. destrukci rotátorové manžety vpravo, omezení pohybu (S43.0), poranění axilárního nervu PHK (S44.3), poranění ulnárního nervu PHK (S44.0), léze m. suprapsinatus a m. subscapularis l. dx. (S46.0), poranění svalu a Machy dlouhé hlavy dvouhlavého svalu - bicepsu (S46.1) st. p. popáleninovém traumatu více jak 20 % (S91.6), stav po opakovaných kožnách transplantacích (S94.5), posttraumatická stresová porucha (F431), chronické posttraumatické bolesti zad (M54.9) a chronické bolesti zad jako součást PSP (F45.4). Bolestné bylo dle znaleckých posudků MUDr. jméno FO oceněno na 1270,7 bodu, ohledně ztížení společenského uplatnění došel znalec k závěru, že součet korigovaných procent činí 4,2635582011. Náklady na zpracování znaleckého posudku MUDr. jméno FO, které žalobce vynaložil, činily 12 000 Kč. V souvislosti s léčením žalobce tento dále nemohl vykonávat své dosavadní povolání, přičemž jeho ušlá mzda činila 254 511 Kč. Další náklady v souvislosti léčením představovalo cestovné ve výši 20 748,51 Kč, poplatky lékařům ve výši 850 Kč, poplatky za nadstandardní pokoj ve výši 400 Kč, náklady na zdravotnické oblečení ve výši 1 092 Kč a medikaci v podobě injekcí v ceně 5 000 Kč. Dále žalobci vznikla věcná škoda na motocyklu DERBI GPI 250 RACING PT ve výši 23 048 Kč. Žalobce žalované dále vyčíslil výši požadované náhrady újmy a vyzval ji se lhůtou do 31. 5. 2020, k úhradě však do doby vyhlášení rozsudku nedošlo. Právní posouzení věci 50. Podle ustanovení § 4 zák. č. 361/2000 Sb., zákona o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“) při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 až 10 a zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

51. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích.

52. Podle ustanovení § 17 odst. 3 zákona o silničním provozu řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel.

53. Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona o silničním provozu řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním bezpečnou vzdálenost, aby mohl zastavit vozidlo v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.

54. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

55. Podle ustanovení § 2911 občanského zákoníku způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

56. Podle ustanovení § 2918 občanského zákoníku vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

57. Podle ustanovení 2927 občanského zákoníku kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

58. Podle ustanovení § 2932 občanského zákoníku střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

59. Podle ustanovení § 2951 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

60. Podle ustanovení § 2952 občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

61. Podle ustanovení § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

62. Podle ustanovení § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

63. Podle ustanovení § 2960 občanského zákoníku škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

64. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

65. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

66. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle § 2932 občanského zákoníku tak, že účast žalobce a žalované na způsobení vzniklé škody byla shodná, tj. v poměru jedné poloviny. Je zřejmé, že oba (resp. žalobce a řidič žalované) porušili ustanovení zákona o silničním provozu, podle kterých bylo jejich povinností chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožovali život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, a dále povinností řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem. Žalobce přitom při předjíždění žalovaného překročil maximální povolenou rychlost v obci a omezil řidiče vozidla, které předjel. Pracovník žalované jméno FO, jako řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem, si neponechal za ním bezpečnou vzdálenost, aby mohl zastavit vozidlo v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním, a to přestože si musel být vědom toho, že se žalobce zařadil po předjíždění před jeho vozidlo a dále dochází ke zpomalování jeho motocyklu. Soud při posouzení účasti jednotlivých účastníků zohlednil, že to byl právě žalobce, který zcela zbytečným předjížděním celou situaci vyvolal a sám se tím dostal do nebezpečné situace, kdy byl bezprostředně mezi dvěma za sebou jedoucími vozidly. Na druhou stranu řidič žalovaného jméno FO na uvedenou situaci adekvátně nereagoval, nevytvořil si bezpečný odstup, ačkoliv musel vidět, že žalobce s ohledem na před ním jedoucí Citroën Berlingo tento odstup zvýšením rychlosti vytvořit nemůže. V důsledku toho nestihl reagovat dostatečně intenzivním brzděním, když začal motocykl žalobce zpomalovat. Na základě uvedených příčin, na kterých se podílely obě strany, následně došlo ke střetu obou provozů a vzniku újmy na straně žalobce.

67. Pokud jde soudní rozhodnutí v rámci trestního řízení, potom soud došel v zásadě k obdobným skutkovým zjištěním, jakož i závěru, že se na vzniku újmy podíleli oba účastníci dopravní nehody. Soud se toliko odchýlil od závěrů pravomocného usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 2. 12. 2022, č. j. 21 T 17/2021-839, v tom smyslu, že by zavinění žalobce na způsobení nehody mělo být vyšší než žalované. Což bylo založeno na tom, že to byl právě žalobce, který celou situaci předjížděním vyvolal. Byť soud tuto okolnost nerozporuje, nelze na druhou stranu pominout, že podle kamerového záznamu byl motocykl žalobce před střetem již zařazen před vozidlem žalované a podle závěrů znaleckého ústavu řidič žalované už při předjíždění, nejpozději 4 sekundy před střetem, musel vědět, že se před něj motocykl zařadí a nebude pokračovat ještě v předjíždění vozidla Citroën. Na to mohl řidič žalované bez problému reagovat (nejednalo se o složitou dopravní situaci), ať už ubráním plynu nebo i přibrzděním, aby umožnil bezpečné zařazení motocyklu a předešel riziku nehody. Na to však adekvátně nereagoval a jel za žalobcem na motocyklu (tedy za zvlášť zranitelným účastníkem provozu) v těsném závěsu, čímž dále udržoval vzniklou rizikovou situaci, která následně vyvrcholila nehodou. Z uvedených důvodů soud nevidí důvod, proč by měl být podíl žalobce na vzniku újmy vyšší než v případě žalovaného. Stejně tak soud z druhé strany nevidí důvod, proč by měl být vyšší podíl žalované, a z tohoto důvodu určil, že se každý na vzniku újmy podílel stejnou měrou.

68. Soud při svých závěrech vycházel rovněž z dostupné judikatury. Byť soudu není známa skutkově zcela obdobná věc, existuje judikatura k jiným případům střetu provozů či střetu vozidla s chodcem. Ve věci vedené Nejvyšším soudem pod sp. zn. 25 Cdo 3661/2020 soud rozhodoval případ, kdy řidič vozidla v noci na vozovce srazil osobu pod vlivem alkoholu, která klečela uprostřed jízdního pruhu. Řidič nebrzdil, ačkoli připustil, že spatřil nějakou překážku na vozovce a před střetem jej oslnilo protijedoucí vozidlo. Dále bylo zjištěno, že řidič měl být schopen zastavit před poškozeným. Navíc měl na vozidle nastaveny světlomety do nejnižší polohy v rozporu s technickou kontrolou vozidla, čímž si podstatně snížil míru délky osvětlení vozovky před sebou. Soudy došly k závěru, že míra spoluúčasti poškozeného byla 60 % a řidiče vozidla na 40 %. Ve věci sp. zn. 25 Cdo 3316/2012 soud rozhodoval případ, kdy řidič s nákladní soupravou v délce 19 metrů vyjel na hlavní silnici z místa ležícího mimo ni a do této soupravy narazil v témže směru jedoucí osobní automobil, ačkoliv oba účastníci nehody se mohli navzájem vidět na vzdálenost 200 až 250 metrů. Soud uzavřel, že řidič osobního vozidla dostatečně včas neučinil úhybný manévr, aby se najíždějící nákladní soupravě vyhnul, a řidič nákladní soupravy mohl zabránit střetu tím, že by na rychlostní komunikaci najel až poté, co přejede vozidlo řízené žalobcem. Ke střetu obou vozidel tak došlo v důsledku působení obou příčin, přičemž soud stanovil rozsah odpovědnosti jednou polovinou. Ve věci sp. zn. 25 Cdo 1491/2021 došlo ke střetu motocyklu se zpomalujícím a posléze vlevo mimo komunikaci odbočujícím vozidlem, kdy řidič motocyklu porušil povinnost, když buď předjížděl i přes zákaz, nebo nedodržel potřebnou bezpečnou vzdálenost od vozidla před ním, která by mu umožnila reagovat na nenadálé situace v provozu. Podstatnou měrou se tedy podílel na vzniku nehody a soud shledal 50% podíl na jejím vzniku. Věc sp. zn. 25 Cdo 3871/2008 se týkala případu, kdy řidič vozidla vjíždějícího z vedlejší silnice na hlavní nedal přednost motocyklu jedoucímu po hlavní silnici, zatímco řidič motocyklu jel vyšší než dovolenou rychlostí a nedržel se v pravé části svého jízdního pruhu. Soudy dospěly k závěru, že odpovědnost řidiče vozidla je dána v rozsahu 60 % a řidiče motocyklu v rozsahu 40 %. Jestliže tedy soud v projednávané věci určit účast v poměru 50 % ku 50 %, má za to, že rozhodoval v mantinelech obdobné soudní judikatury.

69. Pokud jde o výši uplatněné újmy, žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 1 340 016 Kč. V daném řízení bylo prokázáno, že žalobci vznikla majetková škoda na motocyklu v doložené výši 23 048 Kč. Dále mu vznikla nemajetková újma v souvislosti s vytrpěnou bolestí odpovídající dle znaleckého posudku 1270,7 bodů, kdy hodnota bodu v roce předcházejícím vzniku újmy činila 264,67 Kč, celkem tedy bolestné odpovídá uplatněné částce 336 316 Kč. Újma spočívající ve ztížení společenského uplatnění činila dle znaleckého posudku 668 050 Kč. V souvislosti s pracovní neschopností žalobce ušel žalobci zisk ze zaměstnání, jež byl doložen zaměstnavatelem ve výši 254 511 Kč. Dále žalobce doložil i účelně vynaložené náklady spojené s dlouhotrvajícím léčením žalobce, a to doložené cestovní náklady ve výši 20 748,51 Kč, poplatky lékařům ve výši 850 Kč, poplatky za nadstandardní pokoje ve výši 400 Kč, náklady na zdravotní pomůcky 1 092 Kč a dále platby za medikaci v částce 5 000 Kč. S ohledem na rozsah zranění žalobce a dlouhotrvající komplikovanou léčbu považoval soud tyto výdeje za účelné. Dále soud v souvislosti s uplatněním pohledávky (§ 513 občanského zákoníku) prokazatelně a účelně vynaložil náklady ve výši 12 000 Kč v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku MUDr. jméno FO. Naopak žalobce nedoložil, že v souvislosti se znaleckými posudky dále vynaložil částku 18 000 Kč, kdy s ohledem na absenci důkazů vzal žalobce žalobu v tomto rozsahu nazpět. Soud proto žalobci přiznal jednu polovinu z částky 1 322 016 Kč (1 340 016 Kč – 18 000 Kč), tedy částku ve výši 661 008 Kč. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl.

70. Žalobci vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobci přiznal ve výši stanovené právní předpisem, tj. ve výši 10 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu od 1. 6. 2020 na základě výzvy ze dne 19. 5. 2020. Ze stejné výše úroku vycházel soud i pro účely rozšíření žaloby ze dne 17. 4. 2025, a to na základě formulace žalobního petitu, kdy rozšířená částka v rámci požadovaného úroku byla spojena (přičtena) s dříve uplatněným nárokem.

71. Pokud se jedná o další argumenty žalobce soud se neztotožnil s jím tvrzeným skutkovým dějem a hodnocením jednotlivých důkazů. Zástupce žalobce tyto shrnul v obsáhlé závěrečné řeči, nicméně je třeba konstatovat, že jeho argumentace se opírá pouze o vybrané důkazy, tedy nikoliv o jejich hodnocení v souhrnu a vzájemné souvislosti. Předmětné důkazy jsou dále ze strany žalobce nesprávně hodnoceny, a to až do té míry, že lze hovořit o jejich dezinterpretaci. Konkrétně například svědek jméno FO neuváděl, že žalobce zahájil předjíždění za křižovatkou ze obec na obec u prvních domů. Naopak, jak již bylo uvedeno výše, z výslechu svědka jméno FO vyplývá, že viděl osobní automobil a motocykl vedle sebe za prvními domy v obci obec. Z kontextu výpovědi je přitom zřejmé, že za prvními domy v obci obec je myšleno za nimi ve směru jeho jízdy, a to v místě rovinatého úseku, jak svědek uvedl, tj. zjevně v místě betonového mostku. Z výpovědí jméno FO v jejich souhrnu pak rozhodně nevyplývá, že by předjíždění neviděla, jak namítá žalobce (k tomu viz odst. 14 a 15 rozsudku). Pokud dále žalobce opírá svou argumentaci o skutečnost, že svědkyně jméno FO vyloučila, že by v jejím zorném poli došlo k předjíždění, potom má nepochybně pravdu, neboť v jejím zorném poli (viz vizualizace č. l. 420 trestního spisu) se oblast, kde mělo dojít k předjíždění, vůbec nenacházela. O tom, že kamerový záznam nezabírá oblast, kde mělo dojít k předjíždění také není vůbec sporu. Co se týče hodnocení žalobce v tom směru, že řidič žalované jméno FO mohl střetu zabránit, pak se s tímto soud ztotožňuje. Žalobce dále argumentoval rychlostí vozidla svědka jméno FO, jež byla žalobcem spočítána na 27 km/h, a to dle vzdálenosti a času zjištěných z kamerového záznamu se zvětšeným obrazem (viz vyjádření ze dne 26. 11. 2025 č. l. 138). Žalobce však ve svém výpočtu opomněl, že daný kamerový záznam byl upraven nejen zvětšením, ale v dané části i zpomalením o 50 %. Což mimo jiné vyplývá z Odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví zkoumání videa, k němž je důkazní disk DVD připojen (č. l. 102 trestního spisu). Z toho je tedy zřejmé, že rychlost svědka jméno FO byla zhruba dvojnásobná, než kolik vypočetl žalobce, což opět odpovídá výpovědi svědka jméno FO a výše uvedenému skutkovému závěru soudu. Navíc z kamerového záznamu je patrné, že vozidlo Škoda Fabia řidiče jméno FO a Citroën Berlingo jméno FO se pohybují zhruba stejnou rychlostí. Jestliže pak ze znaleckého posudku byla zjištěna v okamžiku střetu rychlost vozidla Fabia 44 km/h, potom s ohledem na jeho dílčí zpomalení lze dovodit, že jak jméno FO, tak i jméno FO, se pohybovali rychlostí okolo 50 km/h. Z povahy provozu vozidla je přitom zřejmé, že mohlo docházet v různých okamžicích k mírnému dílčímu zrychlení či zpomalení vozidel. To však na skutkových závěrech nic nemění. To platí i ve vztahu k výpovědím některých svědků, že vozidla nejela nijak rychle. Z takto obecných vyjádření totiž není vůbec zřejmé, jakou rychlostí se vozidla pohybovala. Tedy zda jejich hodnocení rychlosti znamená, že se vozidla nepohybovala rychleji než 50 km/h, či zda jela výrazně pomaleji než 50 km/h. Ostatně i z jejich postavení je zřejmé, že konkrétní rychlost vozidel mohli jen těžko určit. Úvahy žalobce, že jméno FO ve vozidle Škoda Fabia, naloženém balíky vod, ani nemohl dosáhnout rychlosti 50 km/h, jsou pak až zjevně neopodstatněné. Ostatně i z výpovědí zástupců znaleckého ústavu ohledně brzdění vyplynulo, že dané vozidlo bylo homologováno a musí splňovat požadované parametry i při plném zatížení. K tomu je nutno podotknout, že samotné vozidlo váží více než jednu tunu a je konstruováno minimálně pro čtyři pasažéry, přičemž jméno FO jel ve vozidle sám. Z fotografické dokumentace je pak patrné, že ve vozidle mohlo být cca deset balíků vod, což může váhově odpovídat jednomu dalšímu pasažérovi. Na základě toho je zřejmé, že zatížení v podobě desítek kilogramů nákladu v jinak prázdném vozidle, nemohlo možnost dosažení rychlosti 50 km/h relevantním způsobem omezit. Jako zásadní pak soud nevnímal ani tvrzení, že řidič žalované jméno FO byl nezkušeným řidičem, zatímco žalobce měl zkušeností dostatek. Jednak jméno FO byl (kromě skupiny B) také držitelem řidičského oprávnění AM, a to již od 23. 6. 2014. A jednak i zkušený řidič může trpět přehnanou sebejistotou, ztrátou respektu k pravidlům a bezpečnosti, čímž může být výrazně nebezpečnější než řidič začátečník. V tomto směru jsou podstatně více vypovídající záznamy o přestupcích obou účastníků nehody. Z těchto přitom soud zjistil, že přehnaným respektem k pravidlům a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, netrpěl ani jeden z nich. K dalším námitkám žalobce se pak vztahuje výše uvedené hodnocení důkazů.

72. Pokud se jedná o další argumenty žalované soud se neztotožnil s tím, že by dopravní nehodu způsobil výhradně žalobce. Z kamerového záznamu, z revizního znaleckého posudku, jakož i výpovědi zástupců znaleckého ústavu plyne jednoznačný závěr, že řidič žalované jméno FO mohl nehodě zabránit, neboť minimálně 4 vteřiny před střetem musel vědět, že se motocykl zařazuje před něj, na což mohl a měl reagovat vytvořením odstupu. Je pravdou, že jméno FO měl na reakci pouze jednotky sekund. Nicméně v rámci provozu na pozemních komunikacích při rychlosti okolo 50 km/h znamená jedna sekunda vzdálenost cca 15 m. I proto zákon provozu na pozemních komunikacích klade důraz na povinnost řidiče chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, a dále povinnost věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích. Nelze pak souhlasit s tím, že by na danou dopravní situaci bylo těžké reagovat. Řidič žalované jméno FO neměl mnoho variant, nad kterými by musel uvažovat. Měl udělat pouze jedinou věc, a to vytvářet bezpečný odstup od motocyklu pohybujícím se bezprostředně před ním, což byl jediný logický postup v dané situaci. Že tak včas neučinil je evidentní i ze samotného kamerového záznamu, jak je uvedeno výše. Žalovaná dále poukazovala na princip omezené důvěry v dopravě, jehož podstata spočívá v tom, že se řidič při provozu na pozemních komunikacích může spoléhat na to, že ostatní účastníci silničního provozu budou dodržovat jeho pravidla, pokud z konkrétních okolností nevyplývá opak. K tomu soud s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 21. 12. 2020, sp. zn. II. ÚS 1711/20 (bod 42), podotýká, že výjimkou z této zásady jsou takové situace v provozu na pozemních komunikacích, z nichž vyplývá povinnost dbát zvýšené opatrnosti. I z výpovědi jméno FO je přitom zřejmé, že tento vnímal předjíždění žalobce nepovolenou rychlostí, jakož i jeho zařazení bezprostředně před jeho vozidlo. Již na základě toho tedy měl dbát zvýšené opatrnosti a na situaci reagovat, jak je opakovaně uvedeno výše. Uvedené pak vyplývá i z obdobných případů řešených judikaturou uvedenou v odst. 68 rozsudku. Za důvodný dále soud neshledal ani poukaz na nedostatečné ochranné pomůcky žalobce v podobě letního oblečení – krátké kalhoty a tričko. Žalobce splnil svou zákonnou povinnost spočívající v užití ochranné přilby. A byť nepochybně existuje řada systémů, které by následky nehody zmírnily (chrániče, kožené či kevlarové oblečení, airbagové systémy), pak zákon jejich využití nevyžaduje. S ohledem na typ motocyklu, letní období i zvolenou cestu (místní komunikace, silnice II. a III. třídy) se ostatně jejich využití nejeví jako obvyklé. Z uvedených důvodů proto soud neshledal, že by bylo možné žalobci tuto okolnost klást k tíži.

73. O povinnosti zaplatit soudní poplatek a náhradu nákladů státu soud rozhodl v návaznosti na skutečnost, že žalobce byl v dané věci osvobozen od poplatku podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., zákona o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Výše soudního poplatku činí podle položky č. 3 Sazebníku 1 % z žalované částky, tj. 13 401 Kč. Žalovaný byl úspěšný z 50 %, soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek v polovičním rozsahu. Obdobně rozhodl soud o povinnosti nahradit státu náklady řízení, jež hradil, a to na základě § 148 odst. 1 o. s. ř. Na nákladech důkazů stát vynaložil 2 901 Kč, proto soud uložil žalované uhradit podle výsledku řízení polovinu této částky. Žalovanému uvedenou povinnost neuložil z důvodu zákonného předpokladu osvobození od soudních poplatků.

74. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť až na nepatrnou část, v níž došlo ke zpětvzetí žaloby, byl úspěch či neúspěch obou účastníků v zásadě stejný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.