10 C 243/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci osvojitele: Jméno osvojitele, narozený Datum narození osvojitele bytem Adresa osvojitele osvojence: Jméno osvojence, narozený Datum narození osvojence bytem Adresa osvojence pro osvojení zletilého

I. Jméno osvojence, narozený Datum narození osvojence, se stává právní mocí tohoto rozsudku osvojencem jméno FO, narozeného Datum narození osvojitele.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným dne 25. 7. 2025 se osvojitel domáhal osvojení osvojence, jež se k podanému návrhu rovněž připojil. Návrh byla odůvodněn tak, že osvojitel je manželem matky osvojence, žijí ve společné domácnosti, osvojitel se o osvojence staral od jeho 11 let, stal se pro něj otcovskou autoritou a vznikl mezi nimi hluboký citový vztah. Biologický otec se o nezletilého dlouhodobě nezajímal, nevykonával rodičovská práva, neplnil vyživovací povinnost. Osvojenec si již v roce 2021 změnil jméno na anonymizováno.

2. Z rodného listu osvojence soud zjistil, že jako otec je zapsán pan jméno FO, nar. datum, matkou je jméno FO, nar. datum.

3. Z rozhodnutí Městského úřadu obec ze dne datum soud zjistil, že osvojenci byla povolena změna příjmení anonymizováno na anonymizováno.

4. Z oddacího listu soud zjistil, že osvojitel je manželem matky osvojence jméno FO.

5. Z výpisů z informačních systémů základních registrů soud zjistil základní údaje účastníků a jejich rodinné vazby. Z výpisu osvojence dále soud zjistil, že tento je svobodný.

6. Z výslechu osvojitele soud zjistil, že s manželkou jsou spolu 12 až 13 let, 13 let syna vychovává, bere ho jako vlastního, vychoval ho s láskou a pokorou. Osvojenec mu říká táto nebo strejdo. Osvojitel mu říká anonymizováno, synáčku. S biologickým otcem osvojovaného není v kontaktu, osvojovaný se s ním také nestýká. Má za to, že mezi nimi žádný vztah není.

7. Z výslechu osvojence soud zjistil, že s osvojitelem jsou spolu 12 let. Ukázal mu druhou stranu lepšího života, bere ho jako otce. Biologický otec byl narkoman a matku bil. Viděl ho naposledy před 7 – 8 lety. Byla to rodinná oslava u tety, s jeho širší rodinou nemá problém, on se tam objevil a jen se pozdravili. Pro osvojence je v podstatě mrtvý.

8. Z výslechu matky osvojence soud zjistil, že s osvojitelem jsou spolu 13 let. Osvojenci bylo tehdy 12 let, osvojitel se podílel na jeho výchově, na škole a vlastně úplně na všem. Byla za to ráda, protože předchozí vztah byl jedna velká katastrofa. Matka osvojence do jeho vztahu s biologickým otcem nezasahovala. Jeho zájem o syna však zcela utichl, nepřál mu k narozeninám, nedával dárky k Vánocům, ani výživné neplatil. Byla by hrozně ráda, pokud by k osvojení došlo.

9. Otce osvojence jméno FO soud nemohl vyslechnout, neboť ačkoliv jej předvolával, k soudnímu jednání se nedostavil.

10. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Osvojenec je svobodný, jeho biologickým otcem je pan jméno FO, jež je rovněž zapsán jako otec v rodném listě osvojence. O osvojence se však dlouhodobě nezajímá, nepodílel se v dětství na jeho péči a výživě a mezi ním a osvojencem neexistují žádné pozitivní vazby. O osvojence pečoval od jeho dvanácti let osvojitel, podílel se na jeho výchově a výživě, kdy se postupně jejich vztah fakticky vyvinul na roveň vztahu otce a syna. Současně platí, že osvojitel je manželem matky osvojence. Ta, stejně jako oba účastníci, vyslovila přání, aby došlo k osvojení mezi osvojitelem a osvojencem.

11. Dle § 847 odst. 1 písm. c) a d) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.

12. Dle § 847 odst. 2 občanského zákoníku zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

13. Dle § 847 odst. 3 občanského zákoníku ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.

14. Dle § 833 občanského zákoníku osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl jmenován, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával. Je-li osvojitel manželem jednoho z rodičů osvojence nebo pozůstalým manželem po rodiči nebo osvojiteli, nedotýká se osvojení příbuzenského poměru mezi osvojencem a tímto rodičem i jeho příbuznými, ani práv a povinností vyplývajících z tohoto poměru.

15. Dle § 850 odst. 2 občanského zákoníku trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny.

16. Dle § 851 občanského zákoníku osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení.

17. V daném případě soud dospěl k závěru, že došlo ke splnění zákonných podmínek, za kterých je možné osvojit zletilé dítě ve smyslu § 846 a následujících občanského zákoníku. Soud vycházel ze skutkových zjištění popsaných výše, podle kterých osvojitel je manžel matky osvojence a nejpozději od 12 let jeho věku se o něj fakticky dlouhodobě staral jako o svého syna. Podílel se tak na jeho výchově, pečoval o něj jako o vlastního a mezi nimi se vytvořil vztah stejný jako mezi otcem a synem. Soud zároveň nezjistil žádné důvody, pro které by případné osvojení zletilého bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Matka osvojence s osvojením vyslovila souhlas, otec se k návrhu nevyjádřil. Z provedených výslechů pak bylo prokázáno, že otec osvojence o něj dlouhodobě neprojevuje žádný zájem. Soud tak návrhu vyhověl.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení, když žádný z účastníků tuto náhradu nepožadoval a procesní úspěch ve věci měli oba účastníci. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.