10 C 320/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Pražáka a přísedících Mgr. Martiny Bečkové a Michaely Coganové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 70 602 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 70 602 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 69 424 Kč od 25. 12. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 806 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 372 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 216,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byla pohledávka ve výši 70 602 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující byla žalovaná zaměstnána u žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pracovní pozici , Anonymizováno, . Při výkonu práce způsobila žalovaná žalobci škodu, kdy při kontrole pokladny dne , datum, byla zjištěna chybějící hotovost v částce 59 424 Kč. Škoda byla projednána na jednání škodní komise dne 24. 11. 2023. Dle vnitřního předpisu žalobkyně uplatnila v souvislosti se vznikem škody vícenáklady ve výši 10 000 Kč. Žalovaná na jednání škodní komise dne 24. 11. 2023 uznala škodu co do důvodu a výše a zavázala se uhradit částku 69 424 Kč nejpozději do 24. 12. 2023. V souvislosti s pracovním poměrem, v rámci bonusů poskytovaných žalobkyní uzavřela tato dále dne 15. 8. 2023 s žalovanou dohodu o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávek z titulu neuhrazených cen odebraných obědů nebo poskytnutých stravenek. V Dohodě o srážkách ze mzdy ze dne 15. 8. 2023 bylo sjednáno, že zaměstnavatel provede srážky ze mzdy nebo náhrady mzdy zaměstnance ve výši nepřesahující její polovinu vždy jednou měsíčně v termínu výplaty mzdy, a to na základě měsíčního vyúčtování obědů nebo převzatých stravenek nebo elektronických stravenek v odpovídající hodnotě 45 % z jejich celkové hodnoty. Pro případ, že by nebylo možné realizovat srážky, zavázala se žalovaná uhradit dlužnou částku na účet žalobkyně nejpozději do konce měsíce, ve kterém byla mzda, která měla být srážkou postihnuta, vyplacena. Pracovní poměr žalované u žalobkyně skončil dne 24. 11. 2023 uzavřením Dohody o rozvázání pracovního poměru. Žalobkyně nemohla provést srážky ze mzdy žalované dle uzavřené dohody o srážkách ze mzdy, a to za měsíce říjen 2023 a listopad 2023, z důvodu, že mzda žalované v těchto měsících nedosahovala dostatečné výše nad rámec nezabavitelných částek. Žalobkyně vyúčtovala poskytnuté benefity daňovými doklady. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek, avšak žalovaná svůj závazek ze shora uvedené dohody o srážkách ze mzdy nesplnila a žalobkyni do data podání žaloby ani přes urgence nic neuhradila.

2. Žalovaná se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Jak vyplývá z pracovní smlouvy ze dne , datum, , žalobkyně byla počínaje uvedeným datem zaměstnána u žalobkyně na pozici , Anonymizováno, , a to na dobu určitou do 31. 7. 2024. Sjednaná výše mzdy činila 28 000 Kč měsíčně. Současně s uvedenou pracovní smlouvou byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou rovněž dohoda o srážkách ze mzdy, ze které soud zjistil, že touto se strany dohodly na uspokojení pohledávek žalobkyně z titulu odebraných obědů nebo poskytnutých stravenek, kdy tyto měly být hrazeny v hodnotě 45 % jejich hodnoty. Současně bylo dohodnuto, že pokud nebude možné realizovat srážky, zavazuje se zaměstnanec uhradit dlužnou částku nejpozději do konce měsíce, ve kterém byla mzda, která měla být srážkou postihnuta, vyplacena. Jak bylo prokázáno z uznání dluhu podepsaného žalovanou dne 24. 11. 2023 a ze záznamu z jednání škodní komise ze stejného dne, došlo při kontrole poklady dne 22. 11. 2023 ke zjištění chybějící hotovosti v pokladně ve výši 59 424 Kč, a to z důvodu podvodného jednání žalované. Žalovaná dluh ve výši odpovídající chybějící hotovosti a vícenákladů na projednání škodní události ve výši 10 000 Kč uznala co do důvodu a výše, přičemž se celkovou částku 69 424 Kč zavázala uhradit do 24. 12. 2023. Současně byl s žalovanou rozvázán pracovní poměr dohodou ze dne 24. 11. 2024, jak vyplývá z jejího písemného znění. S ohledem na ukončení pracovního poměru žalované nemohla být realizována srážka ze mzdy za odebrané stravenky ve výši 806 Kč, kdy tyto byly vyúčtovány fakturou , Anonymizováno, splatnou dne 30. 11. 2023 a stravenky ve výši 372 Kč, jež byly vyúčtovány fakturou , Anonymizováno, splatnou dne 31. 12. 2023. Z negativního tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná dlužné částky neuhradila, a to přestože byla vyzvána doloženou předžalobní výzvou ze dne 2. 8. 2024, jež byla odeslána 5. 8. 2024, jak vyplývá z podacího razítka pošty na podacím archu.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalovaná písemně uznala svůj dluh podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud přitom vycházel i z ustanovení § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), podle kterého je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud jde o omezení rozsahu náhradu škody stanovené § 257 odst. 2 zákoníku práce, je zřejmé, že výše škody nepřesahuje čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku žalované, a navíc ze skutkových zjištění je zřejmé, že škoda byla způsobena podvodným jednáním žalované, tj. úmyslně. Pokud jde o neuhrazené stravenky, vyšel soud z dohody o srážkách ze mzdy, jež byla mezi účastníky uzavřena a rovněž z negativního tvrzení žalobkyně, že uvedené částky uhrazeny nebyly, když žalovaná žádné námitky neuplatnila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu ke splnění určil soud v souladu s ust. § 160 o. s. ř.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 216,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 825 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 602 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 720 Kč ve výši 2 671,20 Kč.