Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

10 C 341/2024

č. j. 10 C 341/2024-54

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-07 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSO:2025:10.C.341.2024.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 19. 4. 2024 do zaplacení a s náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč, a to vše ve splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně až do úplného zaplacení, splatných vždy do 25. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 39 146 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně až do úplného zaplacení, splatných vždy do 25. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl na základě zálohové faktury č. , číslo, vystavené dne , datum, žalovaným k tíži žalobkyně. Záloha byla žalobkyní uhrazena dne 30. 6. 2023, přičemž na tuto zálohu nebylo poskytnuto žalovaným žádné plnění. V důsledku úhrady zálohové faktury tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně dne 11. 4. 2024 vyzvala žalovaného mimo jiné k vrácení shora specifikované částky 50 000 Kč, přičemž na základě této výzvy žalovaný částku nevrátil. Žalobkyně dále prostřednictvím právního zástupce znovu vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 21. 8. 2024, přičemž žalovaný uvedenou částku odmítl uhradit s tím, že došlo k jejímu započtení. S tím však žalobkyně nesouhlasila, neboť žalovaným zmíněný zápočet se týká jiných závazků. Nejpozději ke dni 19. 4. 2024 se tak žalovaný ocitl v prodlení s vrácením částky 50 000 Kč žalobkyni. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný působil jako obchodní zástupce žalobkyně, zajišťoval akvizice, uzavírání smluv o dílo na projekty fotovoltaických elektráren, zároveň též prováděl montáže těchto elektráren. Uvedená záloha byla na tuto činnost.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil písemně dne 17. 1. 2025 tak, že s žalobou nesouhlasí, neboť požadovaná částka byla uhrazena zápočtem ze dne 27. 2. 2024. K tomu odkázal na prvotní fakturu č. , číslo, , kde byla záloha odečtena. Na to byl požádán jednatelkou žalobkyně, že zápočet bude zhotoven z jejich strany. Takto připravený zápočet mu byl zaslán 27. 2. 2024, kde byla započtena částka 50 000 Kč vč. DPH za zmařenou elektroinstalaci s tím, že jinak to účetně nebylo možné. Zaslaný zápočet žalovaný podepsal, čímž považoval věc za vyřízenou. To sdělil žalobkyni v reakci na následující výzvy. Má za to, že se ničím neobohatil a jedná se o dvojí vymáhání peněz.

3. Z výpisu z veřejných rejstříků vyplývá, že oba účastníci jsou podnikatelé, kdy žalobkyně provádí mimo jiné montáž opravy a revize elektrických a zařízení. Předmětem podnikání žalovaného je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

4. Z rámcové smlouvy o dílo ze dne , datum, soud zjistil, že touto byly vymezeny podmínky, za kterých budou uzavírány jednotlivé dílčí smlouvy při provádění montážních prací v oblasti vodoinstalatérství a tepelné techniky, zejména kotlů, tepelných čerpadel, fotovoltaických elektráren a dalších. Cena díla byla sjednána jako hodinová sazba za provádění díla s tím, že žalovaný je povinen řídit se pokyny žalobkyně, odpovídá za předané nářadí a skladové zásoby, v případě, že se nedostaví na místo montáže, je povinen zaplatit smluvní pokutu 1 000 Kč za den prodlení. Ohledně formy právního jednání potřebného ke změně či zrušení smlouvy nebylo sjednáno ničeho. Následně si strany dodatkem upravily odměnu za zhotovení díla na paušální částku dle výkonu zhotovené elektrárny.

5. Ze zálohové faktury č. , číslo, soud zjistil, že tato byla žalobkyni vystavena žalovaným dne 30. 6. 2023 s datem splatnosti 14. 7. 2023 na částku 50 000 Kč, kdy předmětem bylo uvedeno „záloha obchod“. Obě strany byly mimo jiné označeny identifikačním číslem osoby a daňovým identifikačním číslem.

6. Z potvrzení o provedení transakce , právnická osoba, . ze dne 13. 8. 2024 soud zjistil, že dne 30. 6. 2023 byla na účet žalovaného poukázána částka 50 000 Kč s uvedením variabilního symbolu a zprávy pro příjemce odpovídajícím číslu faktury , číslo, .

7. Z e-mailové komunikace mezi účastníky soud zjistil, že dne 24. 11. 2023 zaslal žalovaný žalobkyni fakturu č. , číslo, se zprávou, že se jedná o dva případy s odpočtem zálohy, co mu pomohli. Na to reagovala jednatelka žalobkyně dne 1. 12. 2023 s prosbou o vystavení faktury pouze na uvedené obchody s tím, že zápočet provede jejich účetní. Na to reaguje žalovaný e-mailem ze dne 4. 12. 2023 zasláním faktury č. , číslo, .

8. Z faktury č. , číslo, soud zjistil, že tato byla žalobkyni vystavena žalovaným dne 21. 11. 2023 s datem splatnosti 5. 12. 2023 na částku 58 915 Kč, kdy předmětem byly uvedeny obchodní případy , Anonymizováno, a , jméno FO, , dále zde byl uveden odpočet zálohy 50 000 Kč s tím, že doplaceno má být 8 915 Kč.

9. Z faktury č. , číslo, soud zjistil, že tato byla žalobkyni vystavena žalovaným dne 4. 12. 2023 s datem splatnosti 18. 12. 2023 na částku 58 915 Kč, kdy předmětem byly uvedeny obchodní případy , Anonymizováno, a , jméno FO, .

10. Z faktury č. , číslo, soud zjistil, že tato byla žalovanému vystavena žalobkyní dne 20. 12. 2023 s datem splatnosti 30. 12. 2023 na částku 64 157 Kč, kdy předmětem bylo uvedeno , Anonymizováno, zmařená elektroinstalace v částce 50 000 Kč a , Anonymizováno, vrácená provize , jméno FO, v částce 14 157 Kč.

11. Z dohody o započtení ze dne 29. 12. 2023 soud zjistil, že touto byly započteny vzájemné pohledávky účastníků, a to pohledávka žalobkyně ve výši 64 157 Kč vyplývající z faktury č. , číslo, a pohledávka žalovaného ve výši 58 915 Kč vyplývající z faktury č. , číslo, . Uvedená dohoda byla podepsána oběma účastníky. Rozdíl, který nebyl započten, činil tedy 5 242 Kč.

12. Z výzvy žalobkyně ze dne 11. 4. 2024, dodané téhož dne do datové schránky žalovaného, soud zjistil, že touto vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení pohledávek v celkové výši 144 734 Kč, jejíž součástí byla mimo jiné i předmětná záloha ve výši 50 000 Kč a dále doplatek z dohody o započtení ve výši 5 242 Kč. Uvedené pohledávky měly vzniknout na základě provádění montáží FVE, kdy žalovaný neměl postupovat řádně, provedené práce musely být opraveny, čímž vznikly další náklady. Rovněž mělo dojít k nároku na vrácení provizí, je odkazováno na faktury č. , číslo, a č. , číslo, .

13. Z vyjádření žalovaného ze dne 12. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaný nesouhlasí s fakturou č. , číslo, , tuto vrací, kdy žádal o podrobný rozpis, co je fakturováno, ale nic neobdržel. Pokud se jedná o zálohu 50 000 Kč, tato byla započtena 27. 2. 2024, odkazuje na provedenou e-mailovou komunikaci, uznává tedy dlužnou částku 5 242 Kč.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 8. 2024 soud zjistil, že touto žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k úhradě částky 50 000 Kč s uvedením základního skutkového a právního rozboru. Lhůta byla stanovena do 7 dnů.

15. Z e-mailu žalovaného ze dne 26. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný bere tuto výzvu jako bezpředmětnou, když na jeho předchozí odpověď nebylo reagováno.

16. Za základě poučení soudu podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) žalovaný ani v poskytnuté lhůtě žádným způsobem nedoplnil svá tvrzení ani neoznačil důkazy k jejich prokázání. Při jednání připustil, že se mu další důkazy nepodařilo obstarat. Další důkazy tedy soud neprováděl. Pokud se jedná o další důkazní návrhy žalobkyně, ty byly zamítnuty pro nadbytečnost, neboť žalobkyně důkazní břemeno k prokázání rozhodných skutečností unesla.

17. Žalovaný závěrem vyjádřil ochotu dluh zaplatit, požádal přitom soud o možnost plnění ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně s možností splátek vyjádřila nesouhlas.

18. Na základě provedeného dokazování i shodných tvrzení účastníků došel soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným probíhala v roce 2023 obchodní spolupráce, kdy v rámci podnikatelské činnosti obou účastníků žalovaný zajišťoval na základě ústní dohody pro žalobkyni zakázky v rámci montáže fotovoltaických elektráren a tyto zakázky rovněž v některých případech realizoval, a to na základě písemné rámcové smlouvy o provedení díla. Za účelem této činnosti poskytla žalobkyně žalovanému dne 30. 6. 2023 zálohu ve výši 50 000 Kč, a to na základě jím vystavené zálohové faktury. Následně došlo (minimálně konkludentně) k ukončení spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným. K vrácení poskytnuté zálohy, či jejímu započtení na provedené práce či služby, nedošlo. Pokud jde o dohodu o započtení namítanou žalovaným, tak její součástí započtení předmětné zálohy není. Žalobkyně následně dne 11. 4. 2024 vyzvala žalovaného k vrácení zálohy, resp. vydání bezdůvodného obohacení, a to ve lhůtě 7 dnů. Žalovaný však v reakci na tuto výzvu bezdůvodné obohacení sporoval a požadovanou částku neuhradil. Následně žalobkyně žalovaného rovněž vyzvala k úhradě prostřednictvím právního zástupce výzvou se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 21. 8. 2024 s tím, že k úhradě má dojít do sedmi dnů.

19. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

21. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „nařízení č. 351/2013 Sb.“), výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Podle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 50 000 Kč, tedy v částce, kterou poskytla žalovanému jako zálohu na jeho obchodní činnost, přičemž ze strany žalovaného k plnění nedošlo. Zároveň bylo prokázáno, že důvod k poskytnutí zálohy již odpadl, neboť spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným byla ukončena. Žalobkyni rovněž vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení, neboť výzvou ze dne 11. 4. 2024 vyzvala žalovaného k plnění do 7 dnů, tj. do 18. 4. 2024. Je tedy zřejmé, že dne 19. 4. 2024 nastalo prodlení na straně žalovaného. Soud proto od uvedeného data přiznal žalobkyni úroky z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zároveň soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč dle § 3 uvedeného nařízení, kdy se jedná o vzájemný závazek mezi podnikateli.

25. Pokud se jedná o obranu žalovaného, potom je třeba konstatovat, že žalovaný neunesl důkazní břemeno, neboť neprokázal svá tvrzení, že došlo k zápočtu poskytnuté zálohy na jím provedené práce a poskytnuté služby. Z dohody o zápočtu ve znění, které žalovaný podepsal, je zřejmé, že tato se nevztahuje na zálohou fakturu , číslo, . Pokud bylo z tvrzení žalovaného možné dovodit, že podpisem uvedené dohody mělo dojít, byť i zastřeným právním jednáním, k vyrovnání této zálohy, pak tuto okolnost relevantním způsobem neprokázal. Z jeho konstantní obrany i z jím předložené e-mailové komunikace sice plyne, že k tomuto způsobu zániku závazku mělo dojít. Stejně tak další indicie v tomto směru (např. změna odpočtu zálohy 50 000 Kč ve fa , číslo, za „zmařenou elektroinstalaci“ přesně v částce 50 000 Kč ve fa , číslo, ) naznačují účelovost dohody o započtení připravené žalobkyní. Nicméně žalovaný tyto indicie nepodpořil žádným důkazním návrhem, na základě kterého by mohl soud učinit skutkový závěr v tomto směru. Vzhledem k tomu, že k unesení důkazního břemene z jeho strany tedy nedošlo, musel soud žalobě v plném rozsahu vyhovět.

26. Pokud jde o lhůtu k plnění, rozhodl soud na základě § 160 o. s. ř. o povinnosti plnit peněžité plnění ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určil tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku. Soud přitom přihlédl k postoji žalovaného, který se řešení věci nevyhýbal, věcně reagoval na výzvy žalobkyně, vznášel relevantní námitky a nakonec reflektoval důkazní situaci a vyjádřil ochotu zaplatit žalovanou částku dobrovolně. S ohledem na poměry projednávané věci považoval soud za spravedlivé akceptovat návrh žalovaného a stanovit plnění ve splátkách po 5 000 Kč, a to s ohledem na celkovou výši částky, kterou bude muset uhradit. Uvedená doba splácení přitom nepředstavuje podstatný zásah do práv žalobkyně, kdy současně soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně do zaplacení, tedy ve výši, která podstatně přesahuje výši obvyklého zhodnocení spořicích produktů. Dále byly žalobkyni rovněž přiznány náklady související s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 146 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 19. 8. 2024, z částky 3 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 8. 2024, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh (žalobu) ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 11. 2024, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 2. 2025, z částky 3 100 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 11. 2. 2025 a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 4. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč (tj. 1 350 Kč) dle § 13 odst. 1, 4 a. t. ve znění účinném po 1. 1. 2025 a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 13 odst. 1, 4 a. t. ve znění účinném do 1. 1. 2025. Dále soud přiznal žalobkyni náhradu za cestovní výdaje v souvislosti s účastí právního zástupce žalobkyně u jednání dne 10. 2. 2025 a 7. 4. 2025, kdy tyto byly vykonány vozidlem s kombinovanou spotřebou 5,6 l/100 km motorové nafty na trase , anonymizováno, (710 km tam a zpět) ve výši 5 498 Kč (tj. 10 996 Kč za obě jednání). V souvislosti s cestou vzniklo rovněž právo na náhradu za čas promeškaný cestou ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 1 písm. a) a. t., a to ve výši 16 půlhodin (2 x 8 půlhodin) za jednu cestu tam a zpět, kdy tato náhrada činí 2 400 Kč. Za obě cesty k jednání pak činí náhrada promeškaného času cestou 4 800 Kč. Vzhledem k tomu, že při vyhlášení rozsudku soud opomněl uvést platební místo, tj. že náhrada nákladů řízení má být hrazena k rukám právního zástupce žalobkyně, odstranil soud tuto zjevnou nesprávnost již v písemném vyhotovení rozsudku postupem podle § 164 o. s. ř. Pokud se dále jedná o skutečnost, že žalobkyně vyčíslila náhradu nákladů řízení celkem na 54 145 Kč, soud neshledal uvedenou výši za správnou ani důvodnou. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za poradu s klientem datovanou 20. 8. 2024, neboť z vyúčtování ani z obsahu spisu nevyplývají žádné okolnosti, ze kterých by vyplývala účelnost tohoto úkonu k hájení práv žalobkyně (142 odst. 1 o. s. ř.). Jestliže soud přiznal žalobkyni převzetí a přípravu zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (§ 11 odst. 1 písm. a) a.t.) ze dne 19. 8. 2024, potom z povahy věci je součástí tohoto úkonu i porada s klientem. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu, a to hned den následující po převzetí věci, se tak nejeví jako účelná. Stejně tak soud nepovažoval za účelnou další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 14. 11. 2024 a podání ve věci samé ze dne 28. 11. 2024. Pakliže tyto úkony navazují na výzvu soudu ze dne 12. 11. 2024 k doplnění skutkových tvrzení, potom důvodem této výzvy byla skutečnost, že tvrzení uvedená v žalobě byla nedostatečná. Jedná se tedy o tvrzení, která měla být jasně konkretizována v žalobě, za kterou byla náhrada nákladů žalobkyni přiznána. Co se týče porady s klientem ze dne 11. 2. 2025 (byť její konání nebylo žalobkyní doloženo ani blíže specifikováno) soud, na rozdíl od předchozích porad, shledal potřebu takové porady za účelnou k hájení práv žalobkyně, neboť se jednalo o fázi řízení po skončení prvního jednání a běhu koncentrační lhůty. Obdobně jako v případě jistiny pak stanovil soud i plnění náhrady nákladů řízení ve splátkách tak, aby tyto byly zaplaceny přibližně ve stejné době jako jistina, a to s ohledem na situaci, kdy soud při vyhlášení rozhodoval pouze o základu náhrady nákladů řízení, jež byly žalobkyní vyčísleny až dodatečně.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.