10 C 355/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 21 645 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 600 Kč od 30. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 14 045 Kč s úrokem z prodlení z částky 21 645 Kč od 15. 9. 2023 do 29. 7. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 045 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 21 645 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, . Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 7 200 Kč, kdy jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 14. 9. 2023, žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Ke dni podání návrhu uhradil toliko 7 400 Kč. Žalobkyně dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a dále požaduje smluvní pokutu dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 15 000, a to ode dne 15. 9. 2023 do dne 3. 8. 2024, tj. ve výši 4 845 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne 22. 7. 2024, žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 200 Kč dle podmínek uvedených ve smlouvě. Půjčka měla být poskytnuta bezhotovostně na účet č. ú. , č. účtu, a splacena ve 3 splátkách po 7 400 Kč, splatných 31., 62. a 93. den po poskytnutí zápůjčky. Ve smlouvě byly dále upraveny podmínky upomínání žalovaného a výše poplatků s tím spojených. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činila 990 %. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že v případě prodlení se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, kdy namísto podpisu je strojově uvedeno jméno žalovaného, datum a PIN kód , Anonymizováno, .

5. Z výpisu z účtu žalovaného č. ú. , č. účtu, za měsíc červen 2023 soud zjistil, že dne , datum, byla na tento účet připsána platba ve výši 15 000 Kč z účtu žalobkyně.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 7. 2024 a podacího lístku České pošty s. p. z téhož data soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného doporučeným dopisem k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do tří dnů.

7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi účastníky došlo elektronickou formou dne , datum, k uzavření smlouvy o zápůjčce znějící na částku 15 000 Kč, kdy tato bylo poskytnuta žalovanému na jeho účet téhož dne, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 200 Kč ve 3 splátkách po 7 400 Kč, splatných 31., 62. a 93. den po poskytnutí zápůjčky. Ve smlouvě byly dále upraveny podmínky upomínání žalovaného a výše poplatků s tím spojených. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činila 990 %. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že v případě prodlení se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný žalobkyni zápůjčku nevrátil, když dle tvrzení žalobkyně uhradil toliko částku 7 400 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k jejímu vrácení doporučeným dopisem odeslaným dne 22. 7. 2024 s lhůtou k plnění 3 dnů.

8. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle ustanovení § 2392 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.

10. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud shledal, že předmětná smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. V předmětné smlouvě si smluvní strany sjednaly poplatek a splatnost, kdy konečná výše RPSN tak činila 990 %. Dle názoru soudu se však nejedná o poplatek, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, tedy úrok. Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou, jak vyplývá z výše RPSN, a tedy odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (9,46 % p.a. k 6/2023 ČNB). Soud proto došel k závěru, že uzavřená smlouva je pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatná. Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaný stižen i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou. Soud aplikoval korektiv dobrých mravů na celý obsah smlouvy s tím, že je nutno přihlížet i k celkovým dopadům a zásahům do veřejného pořádku, jež jednání žalobkyně má. Požadování placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se totiž podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Pro úplnost lze dodat, že ke stejnému závěru došel i Krajský soud v Plzni v rozhodnutí ze dne 4. 11. 2020, č.j. 25 Co 279/2020-47, jež se týká obdobných podmínek. Soud tedy dospěl k závěru, že vztah účastníků je nutno posoudit dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku 15 000 Kč a zaplatil dosud dle tvrzení žalobkyně částku 7 400 Kč. Jeho povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal úrok stanovený právním předpisem, resp. nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 30. 7. 2023 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 22. 7. 2024 zaslala žalovanému předžalobní výzvu, kdy tato písemnost byla žalovanému doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání, tedy 25. 7. 2024. Ve výzvě byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů, která počala běžet dnem následujícím po obdržení výzvy. S přihlédnutím k § 607 občanského zákoníku dne 30. 7. 2024 tak nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

16. Výrokem pod bodem II. pak soud zamítl žalobu ve zbylém rozsahu, neboť uplatněné nároky vyplývají ze smlouvy, která je absolutně neplatná.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud přitom vycházel ze skutečnosti, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (VS v Olomouci sp. zn. 7 Cmo 507/2005). S jeho zohledněním ke dni vyhlášení rozsudku byl potom v řízení úspěšnější žalovaný, tomu však náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.