10 C 390/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 1 372 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 372 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 372 Kč od 11. 6. 2024 do 19. 9. 2025 kapitalizovaným částkou 258 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byl žalovanému uložen povinnost zaplatit žalobkyni 1 372 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany uzavřely pojistnou smlouvu s číslem anonymizováno. Smlouva se kromě obecné úpravy řídí úpravou dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dále Všeobecnými pojistnými podmínkami a dalšími smluvními ujednáními. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 6. 12. 2023. Jednalo se o pojištění vozidla tovární značky OPEL, typ ZAFIRA, registrační značky SPZ. Předmětem smlouvy bylo „Anonymizováno“. První pojistné bylo sjednáno ve výši 1 315 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období, přičemž výše dalších předepsaných pojistných se mohla měnit zejména s ohledem na zákonné ustanovení § 3b zákona č. 168/1999 Sb. a stav trhu. O případné úpravě výše pojistného byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Pojištění zaniklo dne 10. 6. 2024 v souladu s ust. § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. z důvodu marného uplynutí 30denní lhůty. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 6. 3. 2024 do 10. 6. 2024, přičemž dle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. náleží pojistiteli pojistné až do konce kalendářního měsíce, tedy do 30. 6. 2024. Žalobkyně nicméně požaduje poměrnou část pojistného pouze za skutečnou dobu trvání pojištění – tj. do jeho zániku 10. 6. 2024. Žalobkyně dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, který kapitalizovala, a nárokuje jej ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby.

2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela pojistnou smlouvu dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla OPEL ZAFIRA, RZ SPZ, VIN VIN kód. Pojistná smlouva se dále řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami žalobkyně. První pojistné bylo sjednáno ve výši 1 315 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, avšak neuhradil je ani nepožádal o prodloužení lhůty. Pojištění zaniklo dne 10. 6. 2024, jak vyplývá z dopisu ze dne 11. 6. 2024. Žalobkyně žalovaného o doplacení pojistného za dobu trvání pojištění upomínala, a to i předžalobní výzvou právní zástupkyně ze dne 18. 9. 2024. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, přestože byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 18. 9. 2024.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 372 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.