10 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Hovorkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 24 860 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 252 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 15. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části 14 608 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 665,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 438 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 438 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 438 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 16 587,02 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 422 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 422 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 422 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí., se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 11. 3. 2006 její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] na základě uzavřené smlouvy o půjčce [číslo] poskytla při uzavření smlouvy žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Dle smlouvy se žalovaná se zavázala uhradit vedle dlužné částky i souhrnný poplatek ve výši 4 648 Kč, to vše v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 224 Kč, poslední splátka byla stanovena na 10. 3. 2007. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství byla následně na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak dovozuje svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalovaná uhradila celkem částku 1 210 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno současně s výzvou o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 10 438 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 272,84 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 165,16 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11 665,13 Kč (počítaný z dlužné částky 10 438 Kč od 18. 3. 2007 do 18. 12. 2020), úrok z prodlení z dlužné částky 10 438 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

2. Žalovaná byla k jednání řádně předvolána, nedostavila se, nepožádala o odročení jednání, svou neúčast neomluvila, soud proto jednal v její nepřítomnosti dle § 101/3 o.s.ř.

3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen smlouva [číslo]) uzavřené dne 11. 3. 2006 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Tuto částku se žalovaná spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 648 Kč zavázala vrátit v hotovosti ve 52 týdenních splátkách po 224 Kč. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen smlouva [číslo]) uzavřené dne 5. 11. 2005 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Tuto částku se žalovaná spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč zavázala vrátit v hotovosti ve 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky včetně příslušenství žalobkyni. Dne 6. 1. 2021 žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek a zároveň ji vyzvala, aby do 10 dnů od doručení výzvy uhradila dlužné částky. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 1. 2. 2021. Ze zákaznických karet bylo zjištěno, že byla prošetřena úvěruschopnost žalované.

4. Z § 657, § 658 odst. 1, § 3 odst. 1, § 39, § 41 a § 451 o.z., ve znění účinném do 31. 12. 2013, vyplývá, že smlouvy o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, a nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je kromě jiného plnění z neplatného právního úkonu.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 11. 3. 2006 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalované finanční prostředky 7 000 Kč. Tuto částku spolu se souhrnným poplatek ve výši 4 648 Kč se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti ve 52 týdenních splátkách po 224 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná doposud uhradila 1 210 Kč. Dále mezi těmito účastnicemi byla dne 5. 11. 2005 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalované finanční prostředky 15 000 Kč. Tuto částku spolu se souhrnným poplatek ve výši 9 960 Kč se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti ve 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná doposud uhradila 10 538 Kč. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek s příslušenstvím s právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávek s výzvou o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím do 10 dnů od jejího doručení.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouvy o půjčkách sjednanými mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 11. 3. 2006 a 5. 11. 2005 jsou neplatné s ohledem na sjednanou výši souhrnných poplatků, které měla žalovaná z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 3/1 a § 39 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částky 4 648 Kč u smlouvy [číslo] 9 960 Kč u smlouvy [číslo] označené jako souhrnný poplatek ve skutečnosti navyšují ceny, které je žalovaná vedle jistin povinna zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnutých půjček ve výši 7 000 Kč a 15 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok 66,4 % z půjčených prostředků při splatnosti 52 týdnů. Částky 4 648 Kč a 9 960 Kč označené jako souhrnný poplatek, tak ve skutečnosti představují zastřený úrok, tj. úplatu nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Úrok 66,4 % u každé smlouvy je úrokem sjednaným ve výši, která podstatně, mnohonásobně (až 5x) přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jejího sjednání, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování půjček či úvěrů. V době uzavření smlouvy [číslo] tj. v březnu 2006 a u smlouvy [číslo] tj. v listopadu 2005 obvyklá úroková míra poskytovaná ČNB činila 13,41 % a 12,59 % (dle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB – ARAD – Systém časových řad). Je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci svého podnikání jednoznačně poskytla půjčky za účelem získání úroků. Ujednání o úrocích ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. S ohledem na povahu právních úkonů a jejich obsahu je logické, že bez sjednání tak vysokých souhrnných poplatků by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvy o půjčkách se žalovanou neuzavřela. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úrocích), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celé smlouvy. S ohledem na absolutní neplatnost smluv o půjčkách, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky z neplatných právních úkonů, na základě nichž žalovaná bezdůvodně obohatila, proto dle § 451 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dle smlouvy [číslo] peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a dle smlouvy [číslo] ve výši 15 000 Kč. Žalovaná již vydala bezdůvodné obohacení ve výši 1 210 Kč a 10 538 Kč, k úhradě proto zbývá částka 10 252 Kč (5 790 Kč + 4 462 Kč). U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávek mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Žalobkyně, které její právní předchůdkyně dne 18. 12. 2020 postoupila pohledávku s příslušenstvím, dne 1. 2. 2021 zaslala žalované současně s oznámením o postoupení pohledávky výzvu k úhradě obou dluhu do 10 dnů od obdržení výzvy. Dne 4. 2. 2021 byla výzva doručena, žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila (§ 563 o.z.), proto od 15. 2. 2021 je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Dle § 1970 o.z., když výše úroků z prodlení se určuje dle právní úpravy určené v době, kdy k prodlení došlo, je žalovaná povinna zaplatit vedle dlužných částek úroky z prodlení od 15. 2. 2021 do zaplacení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř., neboť žalovaná se k jednání nedostavila. Soud proto nemohl zjistit její poměry, aby mohl rozhodnout o případných splátkách.

7. Výrokem I. byla žalovaná uznána povinnou zaplatit 10 252 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v rozdílu mezi požadovanou částkou 24 860 Kč a přiznanou částkou 10 252 Kč, tj. v části 14 608 Kč, zamítl stejně jako příslušenství požadované z absolutně neplatné smlouvy o půjčce.

8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byli účastníci úspěšní přibližně ve výši jedné poloviny z požadované částky. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.