10 C 46/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Hovorkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 192 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 15. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části 2 156 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 809,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 192 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25% se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 192 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 192 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne [datum] její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] na základě uzavřené smlouvy o půjčce [číslo] poskytla při uzavření smlouvy žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Dle smlouvy se žalovaný se zavázal vedle půjčené částky uhradit i souhrnný poplatek ve výši 2 156 Kč, to vše ve 27 týdenních (sedmidenních) splátkách po 228 Kč, poslední splátka byla stanovena na 22. 10. 2007. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství byla následně na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak dovozuje svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno současně s výzvou o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Žalovaný uhradil celkem částku 3 964 Kč. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 2 192 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 1 424,30 Kč a souhrnného poplatku ve výši 767,70 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 809,47 Kč (počítaný z dlužné částky 2 192 Kč od 30. 10. 2007 do 18. 2. 2020), úrok z prodlení z dlužné částky 2 192 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

2. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, nedostavil se, nepožádal o odročení jednání, svou neúčast neomluvil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101/3 o.s.ř.

3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Tuto částku se žalovaný spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 156 Kč zavázal vrátit v hotovosti ve 27 týdenních splátkách po 228 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku včetně příslušenství žalobkyni. Dne 6. 1. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a zároveň ho vyzvala, aby do 10 dnů od doručení výzvy uhradil dlužnou částku. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 1. 2. 2021. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že byla prošetřena úvěruschopnost žalovaného.

4. Z § 657, § 658 odst. 1, § 3 odst. 1, § 39, § 41 a § 451 o.z., ve znění účinném do 31. 12. 2013, vyplývá, že smlouvy o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, a nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je kromě jiného plnění z neplatného právního úkonu.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalovanému finanční prostředky 4 000 Kč. Tuto částku spolu se souhrnným poplatek ve výši 2 156 Kč se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti ve 27 týdenních splátkách po 228 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný doposud uhradil 3 964 Kč. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky s příslušenstvím s právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky s výzvou o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím do 10 dnů od jejího doručení.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum] je neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnných poplatků, které měl žalovaný z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 3/1 a § 39 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 2 156 Kč označená jako souhrnný poplatek ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaný vedle jistiny povinen zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnuté půjčky ve výši 4 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok 83,5 % z půjčených prostředků při splatnosti 60 týdnů. Částka 2 156 Kč označená jako souhrnný poplatek tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Úrok 103,8 % je úrokem sjednaným ve výši, který podstatně, mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jeho sjednání, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování půjček či úvěrů. V době uzavření smlouvy, tj. v dubnu 2007 obvyklá úroková míra poskytovaná ČNB činila 11,90 % (dle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB – [příjmení] – Systém časových řad). Je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci svého podnikání jednoznačně poskytla půjčku za účelem získání úroku. Ujednání o úroku ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. S ohledem na povahu právního úkonu a jeho obsah je logické, že bez sjednání tak vysokého souhrnného poplatku by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o půjčce se žalovaným neuzavřela. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního úkonu, kterými se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 451 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný již vydal bezdůvodné obohacení ve výši 3 964 Kč, k úhradě proto zbývá částka 36 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Žalobkyně, které její právní předchůdkyně dne 18. 12. 2020 postoupila pohledávku s příslušenstvím, dne 1. 2. 2021 zaslala žalovanému současně s oznámením o postoupení pohledávky výzvu k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení výzvy. Dne 4. 2. 2021 byla výzva doručena, žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 563 o.z.), proto od 15. 2. 2021 je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Dle § 1970 o.z., když výše úroků z prodlení se určuje dle právní úpravy určené v době, kdy k prodlení došlo, je žalovaný povinen zaplatit vedle dlužné částky úrok z prodlení od 15. 2. 2021 do zaplacení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.

7. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 36 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v rozdílu mezi požadovanou částkou 2 192 Kč a přiznanou částkou 36 Kč, tj. v části 2 156 Kč, zamítl stejně jako příslušenství požadované z absolutně neplatné smlouvy o půjčce.

8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně úspěšná pouze v nepatrné části, odpovídající právo na náhradu nákladů řízení by měl žalovaný. Ten však náhradu nákladů řízení nežádal. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.