10 C 50/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 59 340 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 59 340 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 490 Kč od 23. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 880 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 990 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 990 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 990 Kč od 23. 9. 2024 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu pronájmu bytové jednotky číslo , anonymizováno, , na adrese , adresa, , žalovanou. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2025. Žalovaná nezaplatila dlužné nájemné a úhrady záloh spojených s bydlením za měsíce duben 2024 ve výši 490 Kč splatné dne 22. 3. 2024, květen 2024 ve výši 1 880 Kč splatné dne 22. 4. 2024, červenec 2024 ve výši 18 990 Kč splatné dne 22. 6. 2024, září 2024 ve výši 18 990 Kč splatné dne 22. 8. 2024, říjen 2024 ve výši 18 990 Kč splatné dne 22. 9. 2024. Žalobce žalovanou o úhradu upomínal, ta však dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě v rámci jednání vyjádřila tak, že panu žalobci nic nedluží, nájemné hradila, ostatně jinak by ji Česká správa sociálního zabezpečení nemohla vyplácet dávky. Dále zmínila podmínky bydlení, které v pronajímaném bytě panovaly, a dále praktiky žalobce v souvislosti s jeho pronajímáním. K poplatku za revize plynu uvedla, že ani plyn zavedený neměli. Dále uvedla, že v průběhu srpna ji žalobce ze dne na den vyhodil, kdy musela byt opustit do večera následujícího dne. Zaplacenou zálohu jí do dnešního dne nevrátil, ani jí nevystavil potvrzení o ukončení nájmu, jak jej telefonicky žádala a byl na ni sprostý.

3. Soud rozhodoval v rámci jednání, ke kterému se dostavila pouze žalovaná, žalobce se bez omluvy nedostavil.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že se žalobce zavázal přenechat žalované za účelem bydlení bytovou jednotku č. , anonymizováno, o velikosti 65,26 m2 v 7. nadzemním podlaží na adrese , adresa, a zajistit služby související s pronájmem. Žalovaná se zavázala hradit nájemné a zálohy na služby vždy do 22. dni v měsíci předcházejícího. Výše uvedených plateb byla sjednána odkazem na „PLATEBNÍ VÝMĚR“. Další práva a povinnosti byly sjednány odkazem na všeobecné podmínky. Doba nájmu byla sjednána do 31. 12. 2025. Doloženým platebním výměrem ze dne 16. 12. 2024, jež je rovněž podepsán žalobcem i žalovanou, byla prokázána výše nájmu v částce 7 600 Kč a výše záloh na služby v částce 11 390 Kč s účinností od 1. 3. 2024, kdy účet k úhradě byl veden pod č. , č. účtu, a variabilní symbol , var. symbol, . V platebním výměru je výslovně uveden požadavek, aby nájemné i zálohy na služby byly hrazeny jednou platbou v celkové výši 18 990 Kč. Všeobecnými podmínkami bylo prokázáno, že těmito žalobce podrobněji stanovil další práva a povinnosti stran, zejména pak pravidla rozúčtování služeb, a to „bez vlivu a účinnosti vyhlášky 372/2001“. Dle uvedených pravidel bylo zúčtovací období od 1. 1. do 31. 12. téhož roku. Vyúčtování pak mělo být provedeno do 31. 5. roku následujícího. Z negativního tvrzení žalované za současné absence tvrzení žalobce bylo prokázáno, že žalobce žalované zálohy na služby související s pronájmem nevyúčtoval. Výzvou ze dne 1. 8. 2024 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných plateb. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného žalobcem dne 16. 2. 2025 a poštovních poukázek typu A za období od 21.5. 2024 do 26. 8. 2024 k platbám na účet č. , č. účtu, a variabilní symbol , var. symbol, , bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila žalobci minimálně částky ve výši 92 490 Kč.

5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle ustanovení § 2235 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

7. Podle ustanovení § 2239 občanského zákoníku nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

8. Podle ustanovení § 2247 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

9. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen zákon č. 67/2013 Sb.) není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

10. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

11. Podle ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb. náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc tak, že žaloba ohledně záloh na služby související s pronájmem bytu není důvodná, neboť dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. je pronajímatel služeb povinen provést vyúčtovaní nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, tj. v daném případě do 30. 4. 2025. Uvedené ustanovení je svojí povahou ustanovením kogentním, kdy stanovuje nejzazší termín, kdy musí nájemník (slabší strana) vyúčtování obdržet. Podle konstantní judikatury se případných dlužných záloh na služby může pronajímatel domáhat pouze do doby jejich vyúčtování, poté lze požadovat jen případný nedoplatek z vyúčtování (viz např. zpráva Nejvyššího soudu ČSR z 16.7.1981, sp. zn. Cpj 164/80, jejíž závěry jsou použitelné i dle současné úpravy). S ohledem na skutečnost, že ke dni vyhlášení rozhodnutí uplynula lhůta, ve které měl žalobce zálohy vyúčtovat, a tento tak neučinil, nezbylo soudu než žalobu v části týkající se záloh zamítnout. Z důvodu zamítnutí žaloby v této části se pak soud dále nezabýval důvodností jednotlivých položek služeb, jež žalobce žalované v rámci záloh účtoval (byť v tomto směru měl soud rovněž výhrady). Pokud jde o požadované platby nájemného, z žalobních tvrzení je zřejmé, že na nájemném mohla být požadována částka nejvýše 25 170 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná doložila soudu platby v období od února do srpna 2024 v celkové výši 92 490 Kč, došel soud k závěru, že minimálně v rozsahu požadované částky byla tato pohledávka žalovanou uhrazena. Z tohoto důvodu proto soud žalobu zamítl v celém rozsahu.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v daném řízení byla úspěšná žalovaná, té však žádné náklady nevznikly a žádné nepožadovala. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.