10 C 70/2026
č. j. 10 C 70/2026-24
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 580 § 588 § 1970 § 2048 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 62 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 12. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 32 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 9. 2024 do 11. 2. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 12. 2. 2026 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení žalobkyně vznikly tyto nároky z více Smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „Původní věřitel“). Každá ze smluv byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, a to dle mechanismu uvedeného v článku 4 Všeobecných obchodních podmínek Původního věřitele. Žalovaná vždy podala žádost o úvěr prostřednictvím internetových stránek Původního věřitele, přičemž její potvrzení provedla zasláním elektronického kódu formou SMS zprávy. Po ověření úvěruschopnosti byla žalovaná informována SMS či e-mailem o schválení úvěru a peněžní prostředky byly vyplaceny na účet, který žalovaná určila. Totožnost žalované byla ověřena skenem občanského průkazu. Mezi Původním věřitelem a žalovanou byly postupně uzavřeny následující smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, , č. , anonymizováno, , č. , anonymizováno, a č. , anonymizováno, . Na základě těchto smluv byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 30 000 Kč u každé z uvedených smluv, vždy s povinností žalované splatit úvěr do 30 dní od jeho poskytnutí. V některých případech došlo z důvodu prodlení žalované k novaci závazku, jejímž účelem bylo prodloužení splatnosti původního úvěru. Za poskytnutí každého úvěru náleží žalobkyni (jako postupníkovi) právo na úhradu řádného úroku ve výši 450 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč, přičemž tento poplatek představuje úhradu nákladů Původního věřitele spojených se zpracováním žádosti o úvěr, zajištěním zdrojů finančních prostředků, jejich rezervací a vyplacením úvěru. Žalovaná však své povinnosti řádného a včasného splácení úvěrů neplnila a dostala se do prodlení se splácením všech shora uvedených úvěrů. Z důvodu prodlení delšího než 14 dní vznikla žalované povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč za každou smlouvu. Tento poplatek pokrývá zejména náklady Původního věřitele související s administrací dlužné pohledávky, komunikací se žalovanou a zpracováním návrhů řešení dlužné částky. V souvislosti s prodlením byla žalovaná upomínána formou SMS zpráv, e-mailů a písemných výzev k úhradě dluhu. Za tyto úkony vznikla žalované povinnost uhradit: 50 Kč za každou upomínku formou SMS, 30 Kč za každou upomínku formou e-mailu, 500 Kč za každou písemnou výzvu k úhradě. Za jednotlivé skupiny upomínek bylo žalované vyúčtováno: 800 Kč za upomínky formou SMS a e-mailu, 1 000 Kč za písemné výzvy k úhradě dluhu. Z důvodu prodlení vznikla žalované také povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny u každé smlouvy, přičemž výše smluvní pokuty je ve smlouvách omezena toliko do výše odpovídající součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu v jednotlivé výši odpovídající době trvání prodlení až do 18. 2. 2026, včetně částky 7 650 Kč vyčíslené u smluv, kde je tato smluvní pokuta žalobkyní konkrétně požadována. Pohledávky ze všech shora uvedených smluv byly Původním věřitelem postoupeny na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která je dále postoupila na žalobkyni. Součástí postupní dokumentace je přehled pohledávek předaný žalobkyni v elektronické podobě při podpisu postupní smlouvy. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., jejíž součástí bylo rovněž oznámení Původního věřitele o postoupení jednotlivých pohledávek.
2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, bylo prokázáno, že touto se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Splatnost byla sjednána dne 18. 7. 2024, úrok činil 36,5 % p. a., úroky celkem 450 Kč, poplatek za úvěr 5 400 Kč s tím, že žalovaná měla uhradit celkem 17 925 Kč. Roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN) činila 773,59 %. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, bylo dále prokázáno, že touto si strany sjednaly prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru, kdy datum splatnosti bylo sjednáno dne 26. 9. 2024, úrok činil 36,5 % p. a., úroky celkem 450 Kč, poplatek za úvěr 5 400 Kč s tím, že žalovaná měla uhradit celkem 20 850 Kč. Roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN) činila 5395,58 %. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, bylo prokázáno, že touto se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Splatnost byla sjednána dne 10. 7. 2024, úrok činil 36,5 % p. a., úroky celkem 225 Kč, poplatek za úvěr 2 700 Kč s tím, že žalovaná měla uhradit celkem 17 925 Kč. Roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN) činila 773,59 %. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, bylo dále prokázáno, že touto si strany sjednaly prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru, kdy datum splatnosti bylo sjednáno dne 9. 8. 2024, úrok činil 36,5 % p. a., úroky celkem 450 Kč, poplatek za úvěr 5 400 Kč s tím, že žalovaná měla uhradit celkem 20 850 Kč. Roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN) činila 5395,58 %. Čerpání úvěru bylo prokázáno potvrzením o platbě ze dne 10. 6. 2024 ve výši 15 000 Kč a oznámením o provedení příkazu k úhradě ze dne 18. 6. 2024 ve výši 15 000 Kč. Žalovaná však dlužné částky ve stanoveném termínu nevrátila, jak vyplývá z negativního tvrzení žalobkyně. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla následně postupně postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla k vrácení peněžních prostředků prokazatelně vyzvána předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě 7 dnů od odeslání dopisu. Jeho odeslání bylo prokázáno podacím archem dne 4. 2. 2026.
5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že uzavřené úvěrové smlouvy jsou pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku neplatné. Za vadná považuje soud ujednání o výši celkových nákladů na úvěr, včetně poplatků, kdy roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN) činila 773,59 %, resp. 5 395,58 %. Poplatky uvedené ve smlouvě přitom soud posoudil tak, že nejde poplatky odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, tedy cenu poskytnutých peněz - úrok. Dle názoru soudu se jedná o výši zcela nepřiměřenou, a tedy zjevně odporující dobrým mravům, neboť se jedná o výši úroku, která vícenásobně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů (7/2024 - 9,02 % dle ČNB). Soud aplikoval korektiv dobrých mravů na celý obsah smlouvy s tím, že je nutno přihlížet i k celkovým dopadům, jež jednání právní předchůdkyně žalobkyně má. Požadování placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se totiž podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Soud proto došel k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 a 588 zákona občanského zákoníku absolutně neplatná.
13. Vztah účastníků je tedy nutno posoudit dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částky v celkové výši 30 000 Kč, kdy na tyto dle tvrzení žalobkyně dosud neuhradila ničeho. Její povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení v uvedené výši. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši vyplývající z právních předpisů, resp. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu od 12. 2. 2026 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 4. 2. 2024 zaslala žalované doporučeně poštou výzvu k plnění. Ve výzvě byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění 7 dnů od odeslání. Dne 12. 2. 2026 tak nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
14. Soud dále výrokem II ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl jako nedůvodnou, a to s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jako neplatného právního jednání..
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném řízení byl až nepatrnou část úspěch či neúspěch účastníků v zásadě stejný. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.