10 C 81/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 40 129,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 129,03 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 687,95 Kč, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 38 329,03 Kč od 30. 12. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 040,06 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 40 129,03 Kč od 30. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tvrdí, že tento nárok vznikl ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi účastníky dne , datum, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 45 000 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, a žalovaný jej dne 14. 1. 2024 zcela vyčerpal, což žalobkyně dokládá pokladním dokladem, resp. výpisem z účtu. Dle smlouvy se žalovaný zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši 1 658 Kč, splatných vždy ke dni 24. v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne 24. 2. 2024 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 24. 1. 2027. Úvěr byl žalobkyní poskytnut po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zahrnujícím prověření příjmů a výdajů, analýzu transakcí na bankovních účtech, nahlédnutí do bankovních registrů (CRIF, CBCB) a vyhodnocení rizikových kritérií. Platební kapacita žalovaného byla žalobkyní vyhodnocena jako dostatečná. Protože žalovaný úvěr neplnil řádně a včas, prohlásila žalobkyně dle čl. VIII odst. 3 smlouvy celý zbývající zůstatek úvěru za okamžitě splatný ke dni 24. 2. 2025. Ke dni podání žaloby (29. 12. 2025) činila pohledávka žalobkyně celkem 48 857,04 Kč. Tato částka sestává z jistiny po splatnosti ve výši 38 329,03 Kč, poplatků po splatnosti ve výši 1 800 Kč a příslušenství tvořeného řádným úvěrovým úrokem ve výši 12 % ročně z jistiny a zákonným úrokem z prodlení, vše vyčísleno v kapitalizované podobě ke dni podání žaloby (5 687,95 Kč, resp. 3 040,06 Kč). Žalobkyně dále uplatňuje poplatky za zaslané výzvy a upomínky dle čl. V odst. 3 písm. a) a čl. VIII odst. 2 smlouvy, a to celkem 1 800 Kč za jednu upomínku a tři výzvy, zaslané postupně dne 1. 10. 2024 (upomínka za 300 Kč), 8. 10. 2024 (výzva za 500 Kč), 29. 10. 2024 (opakovaná výzva za 500 Kč) a 2. 12. 2024 (poslední výzva za 500 Kč). Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne 2. 12. 2025, avšak na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. Žalobkyně proto uplatňuje zaplacení jistiny ve výši 40 129,03 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Úvěr byl žalovanému poskytnut jako předschválený limit po vyhodnocení jeho příjmů, výdajů, zadluženosti a rizikových kritérií, přičemž úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní shledána dostatečnou.

2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo prokázáno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splatit v 36 anuitních měsíčních splátkách ve výši 1 658 Kč (poslední splátka činila 1637,91 Kč), kdy úroky činily 18,99 % p. a. při RPSN 20,72 %. Přímo ve smlouvě byly dále sjednány poplatky za upomínku ve výši 300 Kč a za výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 500 Kč. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného bylo výpisem z běžného účtu žalovaného prokázáno, že na tento byla připisována mzda z výkonu závislé činnosti v hlavním pracovním poměru ve výši 36 360 Kč (12/2023), 27 452 Kč (11/2023) a 26 941 Kč (10/2023) od společnosti , právnická osoba, . Jednalo se přitom o pravidelný příjem, jak vyplynulo z přehledu příjmů v historii účtu. Reportem z , anonymizováno, bylo prokázáno, že žalovaný měl jeden existující úvěr se splátkou 6 385 Kč a jeden kontokorentní úvěr s vyčerpanou částkou 25 404 Kč. Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že úvěr byl čerpán dne 14. 1. 2024 v částce 45 000 Kč. Výzvou do 27. 10. 2025, 25. 11. 2025, 1. 1. 2025, jakož i upozorněním na nedostatek prostředků na účtu, bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k úhradě dlužných splátek. Dopisem ze dne 26. 2. 2025 pak žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru ve zbývající části úvěru ke dni 25. 2. 2025. Ke dni 5. 3. 2025 tak činila dlužná částka celkem 43 251,08 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 3. 12. 2025, vč. podacího archu z téhož dne, bylo dále prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy.

4. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 1 písm. b) zák. č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.

6. Podle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

7. Podle ustanovení § 78 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při poskytování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru účinného ke dni uzavření smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, podle které došlo k čerpání úvěru žalovaným. V dané věci se soud rovněž zabýval otázkou, zda žalobkyně dostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně přitom prokázala, že v rámci svého hodnocení se nespoléhala pouze na údaje uváděné žalovaným, ale tyto dále ověřila výpisem z běžného účtu žalovaného, z něhož zjistila jeho příjmy, jakož i ověřením jeho dalších závazků. Z uvedených údajů a podkladů přitom nebyl zjištěn žádný důvod, proč by žalovaný nemohl sjednaný úvěr splatit. S ohledem na skutečnost, že žalovaný úvěr nesplácel, vznikl žalobkyni nárok na vrácení nesplacené části jistiny (38 329,03 Kč), poplatků za upomínky (1 800 Kč) dále sjednaných úroků (částečně v kapitalizované výši) a rovněž úroků z prodlení dle výše uvedených zákonných ustanovení (také v částečně kapitalizované výši). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 510 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 606 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 129,03 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.