10 C 86/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 100 506,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100 506,02 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 174 220,98 Kč od 5. 1. 2007 do 5. 3. 2025, kapitalizovaným úrokem ve výši 303 006,11 Kč od 5. 1. 2007 do 5. 3. 2025, zákonným úrokem z prodlení z částky 100 506,02 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále úrok 14,9 % ročně z částky 97 706,02 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 24 312,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o úvěru, reg. č. číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 100 000 Kč, vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu, a to bez uvedení účelu. Nedílnou součástí smlouvy byly Obecné podmínky pro úvěry občanům a Přehled poplatků spojených s úvěrem. Žalovaný se zavázal vrátit bance poskytnuté peněžní prostředky a uhradit úroky pravidelnými 47 anuitními měsíčními splátkami ve výši 2 822 Kč, se splatností každé splátky vždy k 20. dni v měsíci. Úrok z úvěru byl mezi stranami sjednán sazbou 14,90 % po celou dobu trvání smluvního vztahu. Úhrada úroků byla prováděna společně s úhradou jistiny. Výše části splátek alokovaných na jistinu odpovídá rozdílu mezi výší celkové splátky a vyčíslených úroků z úvěru ke dni splatnosti splátky. Žalovaný na celkovou jistinu od 28. 5. 2004 do 4. 1. 2007 uhradil částku ve výši 2 293,98 Kč, dlužná jistina tedy ke dni 4. 1. 2007 činila částku ve výši 97 706,02 Kč. Konečná splatnost zůstatku úvěru včetně příslušenství nastala v důsledku nesplnění smluvních povinností žalovaného ke dni 31. 8. 2005. Žalovaný v rozporu se Smlouvou o úvěru úvěr žalobci ve sjednané lhůtě nesplatil, ač byl po dobu trvání smluvního vztahu opakovaně písemně upomínán pro nezaplacení jednotlivých splátek dle smlouvy. Pohledávka původního věřitele byla uplatněna (dle sjednané rozhodčí doložky v Podmínkách) v rozhodčím řízení, v jehož rámci byl vydán Rozhodčí nález, sp. zn. spisová značka, rozhodce JUDr. jméno FO, a to dne datum, a následně i v exekučním řízení, které bylo vedeno u Exekutorského úřadu obec, sp. zn. spisová značka. Oprávněný souhlasil se zastavením exekuce dne 7. 3. 2025. V rámci exekučního řízení nebylo vymoženo ničeho. Žalobkyně bez zbytečného odkladu zahájila soudní řízení pro vymožení předmětné pohledávky u zdejšího soudu. Původní věřitel, právnická osoba., postoupil pohledávku společnosti Jméno žalobkyně. na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2011 a následně uzavřeného Dodatku ke smlouvě. Žalovanému byla dne 14. 2. 2025 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V dané věci se soud nejprve zabýval otázkou, zda předložený rozhodčí nález vydaný JUDr. jméno FO dne datum nezakládá překážku v řízení věci rozhodnuté. V čl. VI. 14. obchodních podmínek si přitom strany sjednaly, že spory budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jediným rozhodcem jmenovaným právnickou osobou právnická osoba S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 a sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněných ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, má soud za to, že uvedený rozhodčí nález není platným exekučním titulem, tedy nemá účinky rozhodnutí, které by zakládalo překážku věci rozhodnuté, když daná rozhodčí doložka byla absolutně neplatná a uvedený rozhodce neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Smlouvou o úvěru ze dne datum se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 47 anutitních splátkách po 2 822 Kč měsíčně, a to vždy k 20. dni v měsíci počínaje 20. 7. 2004. Úroková sazba činila 14,9 % ročně. Součástí smluvních ujednání byly rovněž Úvěrové podmínky banky. Účetním dokladem ze dne 28. 5. 2004 bylo prokázáno, že žalovaný uvedeného dne čerpal úvěr ve výši 100 000 Kč. Z negativního tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný úvěr nesplácel, resp. uhradil toliko 2 293,98 Kč. V návaznosti na to právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky, jak bylo doloženo dopisem ze dne 24. 8. 2005. Uvedená pohledávka byla dále vymáhána, kdy rozhodce JUDr. jméno FO vydal předložený rozhodčí nález ze dne datum, kterým byla žalobkyni přiznána předmětná pohledávka. Žalobkyně dále pohledávku vymáhala prostřednictvím exekučního řízení, jež bylo nakonec zastaveno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2011 bylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, kdy toto bylo oznámeno žalovanému doloženým dopisem zde 2. 1. 2012. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 2. 2025 bylo dále prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě nejpozději do 21. 2. 2025.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy žalovaný čerpal úvěr, který následně nesplácel, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Po právní stránce pak soud posoudil věc podle § 297 odst. 2 a § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve spojení se zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „starý občanský zákoník“), jež byl účinný v době uzavření smlouvy. Pokud jde o úrok z prodlení ten přiznal soud rovněž podle § 517 odst. 2 starého občanského zákoníku a příslušných prováděcích předpisů.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 317,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 026 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 506,02 Kč sestávající z částky 5 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 770 Kč ve výši 3 521,70 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.