10 C 9/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 762 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení od 16. 10. 2023 do 7. 11. 2024 kapitalizovaným částkou 89,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 87 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 587 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím, uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 483/1991 Sb., , Anonymizováno, , přičemž poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu. Hlavním zdrojem financování veřejné služby jsou televizní poplatky. Žalovaný je fyzickou osobou, který se stal poplatníkem v souladu s § 3 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění (dále jen „ZRTP“). Měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč a je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný však neplní zákonem stanovenou povinnost, neboť nezaplatil televizní poplatky ve výši 675 Kč s příslušenstvím za období od října 2023 do února 2024. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků předžalobní upomínkou, žalovaný na tuto předžalobní upomínku nereagoval a dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Kromě úroku z prodlení požaduje žalobkyně úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 87 Kč, které vynaložila na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky žalovanému. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu 7. 11. 2024.

2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka za vymezené období byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaný se přihlásil k platbě televizního poplatku dne 1. 6. 1993. S placením televizního poplatku se žalovaný dostal do prodlení, kdy neuhradil poplatky za období října 2023 do února 2024. Výše televizního poplatku v rozhodném období činila měsíční částku 135 Kč, celkem tedy žalovaný žalobkyni neuhradil částku 675 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě předžalobní výzvou, žalovaný však neuhradil ničeho.

5. Žalovanému vznikla poplatková povinnost k hrazení televizních poplatků dle § 3 ZRTP, kdy se přihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku. Výše televizního poplatku činí podle § 6 ZRTP měsíčně 135 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni řádně a včas, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení, a to dle ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. Naopak soud žalobu zamítl v rozsahu požadavku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 87 Kč, jež mají spočívat ve skutečně vynaložených nákladech na zaslání předžalobní výzvy. Učinil tak však pouze z důvodu, že má za to, že uvedená částka by měla být součástí nákladového výroku, ve kterém ji také žalobkyni přiznal.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 587 Kč. Oproti podané žalobě nepřiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení advokátem, kdy tato otázka je dlouhodobě vyřešena judikaturou Ústavního soudu (např. sp. zn. II. ÚS 2104/12, I. ÚS 3344/12, II. ÚS 1333/14). Uvedená judikatura však nevylučuje přiznání náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a hotových výdajů dle § 151 odst. 2 a 3 o. s. ř., kdy soud přiznal žalobkyni skutečně vzniklé náklady ve výši 87 Kč v souvislosti se zasláním předžalobní výzvy a dále 100 Kč v souvislosti se sepisem žaloby, a to v souladu s vyhláškou č. 254/2015 ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.