10 C 90/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum bytem adresa pro 8 071,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 071,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 071,13 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Obsahem smlouvy byl především závazek postupitele dodávat žalovanému plynu a zajistit jeho distribuci. Tomu na druhé straně odpovídá závazek žalovaného plyn odebírat a uhradit řádně a včas sjednanou. Na základě uzavřené smlouvy tedy dodával postupitel žalovanému energie a související služby na odběrném místě , adresa, . Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 8. 6. 2021 do 30. 3. 2022 při spotřebě celkem 13,966 MWh ve výši 23 287,56 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 14 840 Kč činí konečná dlužná částka 8 447,56 Kč) na základě faktury , číslo, včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky plynu. Na tuto fakturu zaplatil žalovaný pouze částkou 376,43 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 24. 9. 2024. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 27. 9. 2024. Téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, navzdory této výzvě však žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn. Místem odběru byla adresa , adresa, . Cena byla ujednána odkazem na ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Podrobnější úprava byla sjednána odkazem na Všeobecné obchodní podmínky. Smlouvy byly podepsány oběma stranami. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtovala dodané energie fakturou č. , číslo, za fakturační období od 8. 6. 2021 do 30. 3. 2022 ve výši 8 447,56 Kč splatnou dne 19. 4. 2022. Uvedený doklad obsahoval rovněž poučení žalovaného o možnosti reklamace. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění jejích dodatků došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného o zaplacení pohledávek upomínala dopisem ze dne 27. 9. 2024. Žalovaný však dlužen částku neuhradil s výjimkou částky 376,43 Kč.

5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 72 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalovanému plyn při současné povinnosti žalovaného hradit jeho cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Neuhrazením závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pokud žalobkyně požadovala náhradu nákladů podle § 7 a. t. s poukazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze, je třeba konstatovat, že zdejší soud se s tímto právním názorem neztotožňuje a není jím vázán. Podaná žaloba je ustáleným vzorem uplatněným opakovaně žalobkyní u zdejšího soudu ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž účelem přijetí § 14b a. t. bylo právě postihnout obdobné případy. Navíc není spravedlivé, aby byl žalovaný zatížen vyššími náklady z důvodu, že před podáním žaloby částečně plnil, přičemž zohlednění této platby v žalobě její náročnost zásadně nezvyšuje. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.