10 C 98/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 8 690 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 690 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 367 Kč od 21. 8. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 323 Kč od 19. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 8 690 Kč s příslušenstvím, která představuje nezaplacenou cenu za dodávku vody a odvádění odpadních vod na základě faktury č. anonymizováno v částce 5 277 Kč, faktury č. anonymizováno v částce 2 601 Kč a faktury č. anonymizováno v částce 289 Kč. Dne 16. 5. 2025 žalovaný písemně svůj dluh uznal a zavázal se celý dluh uhradit ve dvou splátkách po 2 800 Kč, splatných ke dni 20. 6. 2025 a 20. 7. 2025 a splátkou ve výši 2 567 Kč splatnou ke dni 20. 8. 2025. Protože žalovaný uhradil pouze první splátku ve výši 2 800 Kč stal se celý dluh ve výši 5 367 Kč splatný ke dni 20. 8. 2025. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za dodávku vody a odvádění odpadních vod za období od 1. 6. 2025 do 31. 8. 2025 na základě faktury č. anonymizováno v částce 3 323 Kč splatné ke dni 18. 9. 2025. Ke splnění dluhu byl žalovaný opakovaně žalobkyní vyzýván v podobě písemných upomínek.

2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Žalobkyně k žalobě doložila Smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. anonymizováno ze dne 23. 11. 2020, fakturu VS var. symbol, fakturu VS var. symbol, fakturu VS var. symbol, fakturu VS var. symbol, uznání dluhu ze dne 16. 6. 2025, výpis z emailové komunikace účastníků, oznámení o přerušení dodávky pitné vody a seznam pohledávek žalobkyně za žalovaným.

5. Na podkladě doloženého uznání dluhu ze dne 16. 6. 2025 a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 5 367 Kč za dodávku pitné vody, neboť žalovaný svůj dluh z faktur VS var. symbol, VS var. symbol a VS var. symbol ve výši 8 167 Kč uznal co do důvodu i výše a zavázal se dluh uhradit ve splátkách po 2 800 Kč splatných ke dni 30. 6. 2025 a 20. 7. 2025 a splátce ve výši 2 567 Kč splatné ke dni 20. 8. 2025, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný však dosud uhradil pouze první splátku ve výši 2 800 Kč a k úhradě mu tak nadále zbývá částka 5 367 Kč. Z faktury VS var. symbol má soud dále za prokázané, že za období 1. 6. 2025 do 31. 8. 2025 vyúčtovala žalobkyně žalovanému dodávku vody a odvod odpadních vod částkou 3 323 Kč, splatnou ke dni 18. 9. 2025. Na uvedené vyúčtování žalovaný neuhradil ničeho. Z výpisu emailové komunikace žalobkyně bylo taktéž prokázáno, že žalovaný byl na prodlení s úhradou vyúčtování opakovaně upomínán.

6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (dále jen „zákon o vodovodech“), je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

8. Podle § 8 odst.13 zákona o vodovodech má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

9. Podle ustanovení § 8 odst. 14 zákona o vodovodech má vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

10. Podle ustanovení § 20 odst. 4 zákona o vodovodech se vodné a stočné hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.

11. Na základě doložených důkazu dospěl soud k závěru, že žalovaný neuhradil žalobkyni celkem částku 8 690 Kč odpovídající neuhrazené vyúčtované ceně vodného či stočného na základě doložených faktur. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 5 367 Kč vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Po uznání dluhu tedy žalobkyně již nemusela prokazovat jeho existenci (vznik závazku), ani jeho právní důvod, ani jeho trvání, ač tak žalobkyně v řízení učinila. Žalovaný při své nečinnosti v řízení neprokázal, že závazek vůbec nevznikl nebo že zanikl. Žalobkyně současně dostála své dokazovací povinnosti ohledně zbytku uplatněného nároku představující neuhrazené vyúčtované vodné a stočné na základě doložené faktury ve výši 3 323 Kč. Protože žalovaný neuhradil sjednané splátky ani fakturu ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 690 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.