11 C 147/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 22 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 378 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 4. 8. 2015 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 22 272 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby, stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 22 650 Kč od 2. 7. 2015 do 3. 8. 2015, z částky 22 272 Kč od 4. 8. 2015 a rozdílu požadovaného zákonného úroku a přiznaného úroku 8,05 % z částky 378 Kč od 4. 8. 2015 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě jí poskytl původní věřitel peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 54 272 Kč (půjčka ve výši 32 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 22 272 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 1 024 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 31. 1. 2009. Žalobkyně od právní předchůdkyně neobdržela informace o datech a výši jednotlivých úhrad, pouze o celkové výši úhrad tj. 31 622 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 22 650 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobkyní [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum]. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh nic. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne [datum] žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvu o půjčce [číslo] Smluvní podmínky, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání a předžalobní výzvu, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalované poskytla půjčku v částce 32 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v 53 splátkách 54 272 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy. Postupoval podle již neúčinné právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb. (občanského zákoníku) s přihlédnutím k datu uzavření smlouvy. Předložená smlouva o půjčce svými znaky odkazuje na ustanovení § 657 občanského zákoníku v tehdejším znění. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. V tomto případě soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazek ze smlouvy o půjčce podle citovaných zákonných ustanovení nevznikl. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná měla podle smlouvy za poskytnutí částky 32 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 22 272 Kč. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2008 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ještě přísněji lze smluvní vztah zhodnotit s přihlédnutím k poměru mezi poskytovatelem a spotřebitelem. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 68 %. Proto dovodil, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 39 občanského zákoníku v tehdejším znění neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o půjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalované neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalované plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Podle ustanovení § 451 tehdejšího občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se obohatila o částku 32 000 Kč. Vrátila 31 622 Kč, dluží 378 Kč. V této části zažalovaného nároku soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 563 o. z. ve znění platném a účinném ke dni poskytnutí bezdůvodného obohacení, podle něhož není - li doba plnění dohodnuta, stanovena právním předpisem, nebo určená v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V tomto případě byla žalovaná vyzvána k plnění oznámením o postoupení pohledávky datovaném 25. 6. 2015, prokazatelně odeslaném 23. 7. 2015 a to ve lhůtě 10 dnů. Lze při běžném chodu věci předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice následující den, to je 24. 7. 2015. Po uplynutí 10 denní lhůty se dostala do prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 1 téhož o. z., má žalobkyně právo na úrok z prodlení. Jeho výši pak stanovila vláda svým nařízením č. 351/2013 Sb. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. Ve zbytku soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Úspěšná žalovaná žádné náklady řízení nevynaložila.