11 C 193/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 998 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 998 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – do pokladny Okresního soudu v Sokolově soudní poplatek 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 998 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uznal písemně své dluhy uvedené v potvrzeních o poskytnutí zdravotní péče podléhající regulačnímu poplatku a dluhy na doplatcích za léky co do důvodu a výše. Dluhy přesto neuhradil a žalobkyni dluží za neuhrazené regulační poplatky tak, jak vyplývá z potvrzení o poskytnutí zdravotní péče podléhající regulačnímu poplatku [datum], [datum] a [datum] (3 x 30 Kč) a z listin označených jako uznání dluhu, dohoda o srážkách z pracovní odměny a jiných příjmů ze dne 25. 5. 2012, 28. 5. 2012, 15. 1. 2013 a 12. 7. 2013 (42 + 30 +34 +802). Celkem dluží 998 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně předložila soudu v žalobě označené listinné důkazy. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. Na základě předložených listin byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný uznal své dluhy vzniklé z důvodu nezaplacených regulačních poplatků a léků v celkové výši 998 Kč. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), podle kterého uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Z předložených listin a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 998 Kč, neboť uznal předmětné dluhy z důvodu nezaplacených regulačních poplatků a léků co do důvodu i výše. Jeho úkony splňovaly obecné náležitosti předepsané ustanovením § 34 a násl. o. z., byly v písemné formě, byly v něm obsaženy přísliby žalovaného dluhy zaplatit i uvedení důvodu dluhů a jejich výše. Uznáním dluhů se tak založila vyvratitelná právní domněnka, že dluhy v době, kdy k uznání došlo, existovaly. Žalobkyni jako věřiteli tak byla usnadněna procesní situace v řízení, neboť nemusela prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak žalovaný jako dlužník by mohl prokazovat, že dluh byl splněn nebo že zanikl jinak, což neučinil. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně právem uplatňuje svůj nárok na splnění pohledávky vůči žalovanému a žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni dlužnou částku ve výši 998 Kč. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně náhradu nákladů řízení nežádala, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně je ze zákona osvobozena od placení soudních poplatků. Poplatková povinnost proto přešla na žalovaného v souladu s ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/91 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, výše soudního poplatku byla stanovena v souladu s položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků.