11 C 239/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné na zletilé dítě

I. Žaloba o zvýšení výživného, vyměřeného rozsudkem Okresního soudu v Chebu č. j. 20 P 24/2002-62 částkou 1 500 Kč měsíčně od 1. 9. 2003 na částku 6 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2019, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného, které bylo žalovanému, jejímu otci naposledy vyměřeno rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 10. 9. 2004 částkou 1 500 Kč měsíčně. V žalobě uvedla, že studuje první ročník vysoké školy anonymizováno v obec. Popsala své výdaje a navrhla zvýšení výživného na částku 6 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2019. Předložila potvrzení o studiu, vydané 24. 9. 2019. Žalobkyně se obrátila na Okresní soud v Chebu, který usnesením ze dne 27. 5. 2020 vyslovil místní nepříslušnost. Soud pátral o místě pobytu žalovaného, spolupracoval přitom s Úřadem práce, s Exekutorským úřadem v obec. Pokusil se mu doručit na elektronickou adresu sdělenou žalobkyní. Dále se pokusil navázat spojení s jeho sestrou a s jeho matkou. Přes veškeré úsilí se nepodařilo zjistit, kde žalovaný fakticky bydlí, či kde se zdržuje, jaký má majetek a kde pracuje. Evidovaným místem jeho pobytu je adresa stát. instituce. Marný byl i pokus o spolupráci s Policií České republiky, ani ona nemá poznatky, kde by se měl žalovaný zdržovat. Ze zprávy anonymizováno obec škola., ze dne 13. 6. 2002 vyplývá, že žalobkyně ukončila studium bakalářskou závěrečnou zkouškou 7. 6. 2022. Podle ust. § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 913 odst. 1 téhož právního předpisu, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ust. § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Současné schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného se v tomto řízení nepodařilo prokázat. Žalovaná se nezúčastnila nařízeného ústního jednání, neomluvila se a nepožádala o jeho odročení. Podle ust. § 120, odst. 1 o. s. ř., účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle ust. § 118 a), odst. 1 téhož právního předpisu, ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit, a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ust. § 119 a) odst. 1 o. s. ř., před skončením jednání je předseda senátu povinen účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést, a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí. Podle ust. § 120 odst. 2, neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. V tomto případě tedy nebyly navrženy ani provedeny žádné důkazy, které by vedly k závěru, že současné ekonomické zázemí žalovaného umožňuje výživné zvýšit. Žalobkyně nemohla být pro svou neúčast na ústním jednání v souladu s citovanými procesnímu ustanoveními poučena. Je nepochybné, že na její straně došlo k výrazné změně poměrů, což samo o sobě ke změně rozhodnutí o výživném nestačí. Řízení o vyměření vyživovací povinnosti rodičů ke zletilým dětem je řízením sporným. Žalující strana má povinnost tvrzení a důkazní. Tím se liší od nesporného řízení ve věcech péče soudu o nezletilé děti, v němž je soud povinen zjistit (z úřední povinnosti) všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí. Přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci. Soud proto v tomto případě nemohl vyměřenou vyživovací povinnost zvýšit a musel žalobu zamítnout. Výrok o náhradě náhrady řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., Žalovaný v řízení žádné náklady nevynaložil. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.