11 C 241/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 67 977 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 977 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % od 3. 5. 2023 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 020 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovaný si u ní na základě smlouvy o dlouhodobém nájmu dopravního prostředku [číslo] ze dne [datum] vypůjčil vozidlo Škoda Rapid [registrační značka] Smlouva byla uzavřena na dobu 4 roky a výše nájemného činila 3 471 Kč týdně. Jelikož žalovaný přestal plnit své závazky vyplývající ze smlouvy, zejména hradit nájemné, byla mu 13. 3. 2023 smlouva vypovězena s možností uhradit svůj dluh a ve smlouvě tak pokračovat. Toho žalovaný nevyužil a smlouva tak byla dne 27. 3. 2023 předčasně ukončena, čímž vznikly společnosti další náklady. Při převzetí vozidla žalobkyní byl spolu s ukončením smlouvy žalovanému vyčíslen dluh vůči společnosti, se kterým souhlasil. Na úhradu dluhu byla nabídnut splátkový kalendář, čehož žalovaný nevyužil, a nereagoval ani na předžalobní upomínku. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně do spisu založila smlouvu o nájmu dopravního prostředku [číslo] uzavřenou a oběma stranami podepsanou [datum]. Žalovaný si pronajal vozidlo [VIN kód] na dobu čtyř let a zavázal se k týdenním platbám ve výši 3 471 Kč. V článku 5 bod 11. Smlouvy účastníci sjednali povinnost nájemce zaplatit jednorázově pronajímateli jako kompenzaci za předčasné ukončení smlouvy poplatek ve výši 10 % nájemného, které zbývá do konce sjednané doby nájmu a administrativní poplatek ve výši 10 000 Kč bez DPH. V čl. 11 smlouvy účastníci sjednali povinnost nájemce zaplatit smluvní pokuty za pozdní úhrady ve výši 10 [příjmení] denně a za upomínání ve výši 500 Kč za každou upomínku. Žalobkyně do spisu založila listinu podepsanou oběma stranami 27. 3. 2023. Vyplývá z ní, že došlo k ukončení nájmu vozidla a jeho převzetí pronajímatelem. Nájemce svým podpisem uznal co do důvodu i výše dluh ve výši 67 977 Kč. Je složen z dlužných splátek nájemného do data předání vozidla ve výši 13 884 Kč, pokuty za pozdní úhrady 940 Kč, pokuty za upomínky 3 000 Kč, pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 69 053 Kč. Po odečtu kauce ve výši 18 900 Kč se jedná o celkovou částku 67 977 Kč. Podle ustanovení § 2321 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ustanovení § 2053 téhož právního předpisu, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením, učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V posuzovaném případě soud z předložených listin zjistil, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o nájmu motorového vozidla na určitou dobu. Žalovaný (nájemce) neplnil povinnosti vyplývající ze smlouvy, a proto došlo ze strany pronajímatele k jejímu ukončení. Žalovaný vozidlo pronajímateli předal. V týž den podepsal uznání závazku, v němž výslovně uvedl, že dluh uznává, a to jak jeho výši, tak jeho důvody. Žalovaný osobně proti podpisu převzal žalobu a následně dal svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení ústního jednání. K žalobě se nevyjádřil. Svou pasivitou potvrdil důvodnost žaloby v celém jejím rozsahu. S přihlédnutím k výše uvedeným zákonným ustanovením soud žalobě zcela vyhověl, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni žalovanou částku se zákonným úrokem z prodlení, na něž má žalobkyně právo s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z ustanovení § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 020 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 720 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za úkon v podobě předžalobní výzvy a za podání žaloby.