11 C 293/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o přikázání části pozemkové parcely č Anonymizováno v k. ú. Anonymizováno

I. Žaloba o přikázání pozemku označeného parcelním č. , Anonymizováno, v geometrickém plánu č. , číslo, vyhotoveným Geodetickými službami – , jméno FO, , , adresa, , ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne 4. 6. 2019 o výměře 2 m2, který byl vydělen z pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, , zapsaného na LV , číslo, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 31 996,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se vzájemnou žalobou uplatněnou žalobkyní dne 25. 9. 2019 ústně do protokolu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 142/2019 (když následně žalobkyně předmět vzájemného návrhu ještě specifikovala v podání ze dne 27. 7. 2020) domáhala přikázání pozemku označeného parcelním č. , Anonymizováno, v geometrickém plánu č. , číslo, vyhotoveným Geodetickými službami – , jméno FO, , , adresa, , ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne 4. 6. 2019 o výměře 2 m2, který byl vydělen z pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, , zapsaného na LV , číslo, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , s odůvodněním, že jej v dobré víře zastavěla, a žádala soud, aby rozhodl o přikázání předmětného pozemku žalobkyni ve smyslu ust. § 1086 zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanského zákoníku“). Podáním vzájemné žaloby, reagovala na žalobu podanou městem , adresa, (dále též jen „město“), které se domáhalo odstranění oplocení tepelného čerpadla, betonové základové desky umístěné pod kovovou konstrukcí venkovní vzduchotechnické jednotky tepelného čerpadla a kovové konstrukce s venkovní vzduchotechnickou jednotkou čerpadla. Tato žaloba města byla založená na tvrzení, že žalovaná zastavěla pozemek ve vlastnictví žalobce, aniž by k tomu byla oprávněna, a že zároveň nebyla v době provádění zastavění pozemku dobré víře. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že je vlastnicí domu č. p. , Anonymizováno, na pozemkové parc. č. , adresa, . Rozhodla se dům rekonstruovat, a přitom rozšířit jeho půdorys. Žalované město bylo účastníkem stavebního řízení, ve kterém vznikla předmětná stavba (přístavby domu č.p. , Anonymizováno, s tepelným čerpadlem), a souhlasilo se stavbou dle projektové dokumentace a nezakázalo stavbu, která fakticky zasahovala na pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Dokonce to podle tvrzení žalobkyně bylo právě žalované město, které dle této projektové dokumentace nechalo vyhotovit dle dohody se žalovanou geometrický plán, pro oddělení pozemku a jeho prodej žalobkyni, aby mohla na stavět na svém vlastním pozemku. Tento pozemek nechalo žalované město vydělit „příliš malý“ (dnešní pozemek , Anonymizováno, ), a žalobkyně „v dobré víře“ zřídila stavbu, která však fakticky zasahuje na část pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Podle názoru žalobkyně je tak namístě výše uvedenou část pozemku o výměře 2 m² přikázat do vlastnictví žalobkyně, a to za náhradu 3000 Kč (1500 Kč/m²).

2. Žalované město se k žalobě vyjádřilo podáním ze dne 21.12.2020 tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Uvedlo, že základním hlediskem takového postupu je zřízení stavby v dobré víře. Žalobkyně však rozhodně v dobré víře nejednala a ani jednat nemohla. Dále město uvedlo, že žalobkyně dne 27.5.2014 uzavřelo na její žádost s žalovanou smlouvu o prodeji věci nemovité, jejímž předmětem, byl odkup pozemku p.č. , Anonymizováno, o výměře 3 m². Vyčlenění tohoto pozemku bylo provedeno Geometrickým plánem č. , číslo, , kdy tento geometrický plán byl nedílnou součástí kupní smlouvy. Žalobkyně podala dne 4.6.2014 žádost o vydání společného rozhodnutí u , právnická osoba, , adresa, , odboru stavebního a územního plánování o umístění stavby („Rekonstrukce objektu čp. , Anonymizováno, “). Dne 14.11.2014 podala žalobkyně k témuž úřadu Žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením. Tato změna se měla týkat parcel: , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . S ohledem na shora uvedené je podle tvrzení žalovaného města zřejmé, že žalobkyně již v této době (nejpozději dne 14.11.2014 – v den podání žádosti) věděla o tom, že bude stavět na pozemku žalované, tj. na pozemku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . V žádosti ze dne 14.11.2014 o povolení změny stavby před jejím dokončením, žalobkyně také uvedla, že předpokládaný termín dokončení celé stavby včetně její změny před dokončením je 12/2014. To znamená, že v době podání této žádosti nebyla stavba postavena a zároveň žalobkyně již věděla, že stavba bude postavena na pozemku žalované (jak vyplývá z předmětné žádosti ze dne 14.11.2014). Následně žalobkyně požádala žalovanou o pronájem sporného pozemku, který byl schválen radou města dne 16.12.2014. Poté byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena nájemní smlouva o pronájmu sporného pozemku. Dále vzneslo žalované město námitku promlčení, když uvedlo, že žalobkyně se o tom, že má v úmyslu stavět na cizím pozemku, dověděla nejpozději dne 14.11.2014 (pravděpodobně ale dříve), když toto uvedla ve své žádosti. S ohledem na ustanovení § 609, § 610 a § 619 občanského zákoníku, promlčecí doba práva na uplatnění tohoto (ač nedůvodného) návrhu uplynula dne 14.11.2017.

3. Na to reagovala žalobkyně podáním ze dne 2.2.2021 v němž uvedla, že tvrzení žalovaného, že dne 14. 11. 2014 nebyla stavba postavena a zároveň žalobkyně věděla, že stavba „bude“ postavena na pozemku žalovaného je zcela v rozporu s tím, že , právnická osoba, v , Anonymizováno, činil na místě stavby dne 6. 11. 2014 kontrolní prohlídku a stavba již byla postavena. Ve stavebním spisu se také nachází stavební deník, ze kterého vyplývá, že předmětná část stavby, která zasahuje na pozemek žalovaného, byla postavena již v září 2014. Je zjevné, že v době, kdy žalobkyně stavbu stavěla, neměla žádnou povědomost o tom, že stavba stojí částečně na pozemku žalovaného. Tato informace vyplynula až právě z iniciativy stavebního úřadu, který prověřoval stížnosti souseda žalobkyně, který si stěžoval právě na postavenou stavbu. Ohledně námitky promlčení pak žalobkyně uvedla, že právo domáhat se vypořádání vlastnických vztahů vlastníka stavby a vlastníka pozemku se nepromlčuje, přičemž odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 432/2002.

4. Dále žalované město při soudním jednání konaném dne 30.1.2025 odkázalo na podání ze dne 3.3.2022 učiněné ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, s tím, aby skutková tvrzení týkající se dobré víry žalobkyně byla akceptována jako skutková tvrzení v tomto řízení, a zároveň navrhlo provedení důkazů k tomuto podání přiložených. Ve výše citovaném podání žalované město uvedlo, že žalobkyně podala dne 23.10.2023 žádost o koupi pozemku (doručenou MÚ , adresa, dne 5.11.2013), na základě které byl následně prodán pozemek p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, žalobkyni (kupní smlouvou ze dne 27.5.2014). V žádosti si žalobkyně zakreslila, jak by navrhovala oddělit pozemek (viz informace o stavbě se zakreslením části pozemku, kterou chtěla žalobkyně od města odkoupit), kdy žádnou projektovou dokumentaci k této žádosti nedodala (jak tvrdila žalobkyně). Žalované město se tak řídilo pouze žádostí žalobkyně a její specifikací konkrétní části pozemku zakresleného žalobkyní v příloze žádosti. Dále uvedlo z žádosti ze dne 23.10.2013 vyplývá, že žalobkyně žádost o koupi předmětné části pozemku podala nikoliv kvůli stavbě tepelného čerpadla, ale pro výstavbu sociálního zařízení. Dále odkázala na žádost žalobkyně o povolení výjimky ze dne 11.7.2014. Z této žádosti vyplývá, že žalobkyně si je vědoma již v 7/2014, že bude zastavěn celý pozemek p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Dokonce žádá o povolení přesahu na pozemek žalované p.č. , Anonymizováno, . , právnická osoba, měsíce později, kdy bylo instalováno dle stavebního deníku tepelné čerpadlo, nemohla být tedy žalobkyně v dobré víře, že staví na svém pozemku, když v 7/2014 věděla a dokonce sdělila stavebnímu úřadu v , Anonymizováno, , že celý její pozemek p.č. , Anonymizováno, bude zastavěn sociálním zařízením. K tomu dále žalované město odkázalo na rozhodnutí o povolení výjimky ze dne 15.8.2014, kde stavební úřad MÚ , adresa, povolil výjimku: „Změna dokončené stavby – přístavba nového sociálního zázemí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k objektu na pozemku parc. č. , hodnota, , č.p. , Anonymizováno, “. Z popisu výjimky vyplývá následující: „….se stavby umísťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby nesmí být znemožněna zástavba na sousedním pozemku – změnou dokončené stavby – přístavbou – je přesah na sousední pozemek o velikosti 300 mm. Umístění stavby: - na pozemku p.č. , Anonymizováno, , který se nachází v proluce mezi pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, v katastrálním území , adresa, bude umístěna přístavba nového sociálního zázemí s přesahem pultové střechy o 300 mm na pozemek p.č. , Anonymizováno, . Z výše uvedeného žalované město dovozuje, že žalobkyně již dne 15.8.2014 věděla, že její stavba bude v části 300 mm přesahovat na pozemek , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , přičemž na toto měla povolení od Stavebního úřadu. Nicméně to znamená, že žalobkyně již v této době musela vědět, že nemůže postavit spornou stavbu tepelné čerpadlo, betonový sokl, branku a plot) ještě za tuto stavbu, neboť z toho logicky vyplývá, že pak by stavba tepelného čerpadla byla celá na pozemku , Anonymizováno, .

5. Zároveň z tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně byla v řízení zastoupena na základě plné moci autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby , tituly před jménem, , jméno FO, (společností , právnická osoba, ), který je osobou, jenž má jednat s odbornou péčí, tedy především tento autorizovaný inženýr v zastoupení žalobkyně měl vědět o tom, že žalobkyně bude stavbu tepelného čerpadla s příslušenstvím stavět na cizím pozemku, a tedy neoprávněně.

6. Žalobkyně podala u zdejšího soudu další žalobu proti městu , adresa, vedenou pod sp. zn. , spisová značka, , v níž se domáhala určení, že je vlastníkem předmětné části pozemkové parcely č. , Anonymizováno, . Soud proto řízení vedené v této věci usnesením ze dne 17.2.2021, č.j. , spisová značka, přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 6. 2022 č.j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 8. 2022 č.j. , spisová značka, , kterým bylo odmítnuto odvolání proti uvedenému usnesení. Dne 18.1.2023 pak proběhlo soudní jednání, když v té době nebylo řízení pravomocně přerušeno. Následně usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 5. 2023, č.j. , spisová značka, bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 8. 2022 č.j. , spisová značka, , a poté bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 16.10.2023, č.j. , spisová značka, změněno usnesení zdejšího soudu ze dne 14.6.2022, č.j. , spisová značka, , tak, že se v řízení nepokračuje. Poté řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, pravomocně skončilo ke dni 5.2.2024, když Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 10.1.2024 potvrdil zcela zamítavý rozsudek zdejšího soudu. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19.2.2024, bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. Toto usnesení nabylo právní moci dne 9. 3. 2024. Dne 24.4.2024 byl zdejším soudem vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 7.10.2024, č.j. byl rozsudek zdejšího soudu zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Odvolací soud uvedl, že v řízení byla porušena zásada rovnosti stran, když soudem prvního stupně nebyla nesprávně akceptována omluva zástupce žalobkyně z nařízeného jednání.

7. Ze smlouvy o prodeji věci nemovité uzavřené mezi žalovaným městem , adresa, jako prodávajícím a žalobkyní jako kupujícím dne 27. 5. 2014 (včetně geometrického plánu) soud zjistil, že žalobkyně stala vlastnicí parcely č. , Anonymizováno, o výměře 3 m2, která byla oddělena dle geometrického plánu č. , číslo, ze dne 10.3.2014 z pozemku p. č. , Anonymizováno, v k.ú. a obci , adresa, a označena jako pozemek č. , Anonymizováno, .

8. Z rozhodnutí o povolení výjimky ze dne 15.8.2014 soud zjistil, že stavební úřad MÚ , adresa, povolil výjimku: „Změna dokončené stavby – přístavba nového sociálního zázemí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k objektu na pozemku parc. č. , číslo, , č.p. , Anonymizováno, “. Z popisu výjimky vyplývá následující: „….se stavby umísťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby nesmí být znemožněna zástavba na sousedním pozemku – změnou dokončené stavby – přístavbou – je přesah na sousední pozemek o velikosti 300 mm. Umístění stavby: - na pozemku p.č. , Anonymizováno, , který se nachází v proluce mezi pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, v katastrálním území , adresa, bude umístěna přístavba nového sociálního zázemí s přesahem pultové střechy o 300 mm na pozemek p.č. , Anonymizováno, .

9. Z rozhodnutí o umístění stavby a o vydání stavebního povolení na rekonstrukci objektu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne 25.8.2024 soud zjistil, že v článku I. je uvedeno, že přístavba počítá s kompletním zastavením pozemku parc. č. , Anonymizováno, tak, že budou prodlouženy vnější obrysové hrany stávajícího objektu čp. , Anonymizováno, . Takto nově vzniklý prostor bude zastřešen pultovou střechou s přesahem 300 mm. Tento přesah včetně okapu, který je předmětem výjimky, bude svým půdorysným průměrem zasahovat na sousední pozemek parc. č. , Anonymizováno, , který je ve vlastnictví žalovaného , Anonymizováno, . Dále v článku II. bodu 1. podmínek pro provedení stavby je uvedeno, že stavba bude provedena podle projektové dokumentace, odsouhlasené při společném územním a stavebním řízení, kterou vypracoval , tituly před jménem, , jméno FO, – ČKAIT – , Anonymizováno, , a že případné změny nesmí být provedeny bez předchozího povolení stavebního úřadu.

10. Ze sdělení , právnická osoba, v , Anonymizováno, ze dne 19. 11. 2014 soud zjistil, referentka odboru stavebního a územního plánování , jméno FO, uvádí, že 30. 9. 2014 její odbor obdržel podnět (od pana , jméno FO, a jeho manželky - dle rozdělovníku na samotném sdělení) ve věci prošetření stavby základů s tepelným čerpadlem, oplocení a umístění tepelného čerpadla na pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Dále je zde uvedeno, že stavební úřad provedl 6. 11. 2014 kontrolní prohlídku, při které zjistil „černou stavbu“ v podobě základů pro tepelné čerpadlo, oplocení a umístění tepelného čerpadla na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Stavební úřad proto zahájil řízení o odstranění stavby.

11. Ze žádosti žalobkyně o povolení změny stavby před jejím dokončením ze dne 14. 11. 2014 soud zjistil, že žalobkyně zde uvedla, že stavba betonové základové desky a externí jednotky tepelného čerpadla, je umístěna i na pozemku jiného vlastníka. Účastníci situaci řešili též nájemní smlouvou ze dne 6. 1. 2016, jejímž předmětem bylo právo žalobkyně dočasně užívat 2 m2 pozemkové parcely č. , Anonymizováno, , tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Tento nájemní vztah skončil 30. 6. 2017 výpovědí ze strany žalovaného města ze dne 6.3.2017, když o podání výpovědi rozhodla Rada města , Anonymizováno, dne 28.2.2017 (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne , datum, , výpovědi ze dne 6.3.2017).

12. Ze žádosti o povolení výjimky doručenou , právnická osoba, , datum, soud zjistil, že tuto podala za žalobkyni společnost , Anonymizováno, , zastoupená jednatelem , tituly před jménem, , jméno FO, . V žádosti je uvedeno, že návrh stavebních úprav počítá s kompletním zastavěním pozemku parc. č. , Anonymizováno, tak, že budou prodlouženy vnější obrysové hrany stávajícího objektu č. p. , Anonymizováno, . Nově vzniklý prostor bude zastřešen pultovou střechou s přesahem 300 mm. Právě tento přesah včetně okapu je předmětem žádosti o výjimku. Svým půdorysným průmětem bude totiž zasahovat na sousední pozemek parc. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného města. V závěru se uvádí, že přesahem střechy nedojde k zásadnímu omezení vlastnických práv města , adresa, , protože pozemek je v tomto místě nepoužitelný pro umístění čehokoliv.

13. Z výpovědi svědka pana , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatele společnosti , Anonymizováno, soud zjistil, že tento po předložení dokumentace potvrdil, že si vzpomíná na žádost o výjimku. Tehdy někoho na stavebním úřadu napadlo, že zastavěnou plochou je i plocha, vytyčená přesahem střechy. Podle jeho názoru jde o mylný výklad, s nímž se nikdy předtím ani potom nesetkal, avšak v zájmu urychlení stavby a kolaudačního řízení o ni požádal. Dále uvedl, že k domu historicky patřila jímka. Nikoho nenapadlo, že tomu už tak není. Na ní je čerpadlo umístěno. Stávající umístění (tepelného čerpadla) je nejlepším řešením Teprve při kolaudaci se objevily problémy. Žalobkyně se snažila situaci vyřešit pronájmem asi 2 m2. Tepelné čerpadlo je teoreticky možné umístit i na obvodovou stěnu domu. Dále uvedl, že tepelné čerpadlo musí být umístěno na pevnou plochu. V , Anonymizováno, se dělá základ do hloubky 90 cm. Jde o zastavěnou plochu.

14. Dále soud z výpovědi manžela žalobkyně pana , jméno FO, zjistil, že vnější jednotka tepelného čerpadla je pevně spojena se zemí s betonovým základem, který se nachází na víku původní jímky, která částečně zasahuje i do sklepa domu. Ke zjištění, že jednotka stojí na cizím pozemku, došlo tak, že si někdo z vedlejšího domu stěžoval na skutečnost, že dešťová voda ze střechy je vyústěna do svodu vedlejšího domu. K vytyčení hranice nově přikupovaného pozemku došlo v souladu s vnější hranou betonových základových pasů. Kdyby někoho napadlo, že součástí stavby bude i tepelné čerpadlo, mohlo dojít k zaměření větší části pozemku žalovaného. Tehdy to však nikdo neřešil. Přestavba domu proběhla v měsících únoru až listopadu 2014. Skutečnost, že jednotka čerpadla stojí na cizím pozemku si uvědomili až při „udělení“ nájemní smlouvy. Podle jeho názoru to byla zřejmě reakce na stížnost pane Telieva k níž mělo dojít asi rok nebo rok a půl po dokončení stavby. Pod pojmem přístavba má svědek na mysli třípatrové zázemí budovy. Tepelné čerpadlo stojí vedle ní ve vzdálenosti asi 40 cm a asi 20 cm od okna sousedního domu, které je však zaslepeno. Tepelné čerpadlo by bylo možno umístit na jinou stranu domu, avšak nepůsobilo by to esteticky. Stávající řešení je nejvhodnější.

15. Z výpisu ze stavební deníku soud zjistil, že dne 8.9.2014 došlo k zahájení přístavby sociálního zařízení, a dne 10.9.2014 došlo k betonáži základů přístavby sociálního zařízení, a též k přípravě prostupu tepelného čerpadla. Dne 17.9.2014 došlo k montáži externí a interní jednotky Daikin a doplnění chladiva. A dne 25.10.2014 došlo k odzkoušení tepelného čerpadla Daikin.

16. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 25. 8. 2023 č.j. 11 C 437/2020-176, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10.1.2024, č.j. 61 Co 283/2023-201 soud zjistil, že žaloba žalobkyně proti žalovanému městu , právnická osoba, určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemku označeného parc. č. , Anonymizováno, v geometrickém plánu č. , číslo, ze dne 4.6.2019 o výměře 2 m², vyděleného z pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, , byla zamítnuta (právní moc dnem 5.2.2024), když důvodem zamítnutí žaloby byl nedostatek dobré víry žalobkyně stavbě na části pozemku žalovaného města.

17. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.

18. Na základě výše uvedených dílčích skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

19. Ze smlouvy o prodeji věci nemovité uzavřené mezi žalovaným městem , adresa, jako prodávajícím a žalobkyní jako kupujícím dne 27. 5. 2014 (včetně geometrického plánu) soud zjistil, že žalobkyně stala vlastnicí parcely č. , Anonymizováno, o výměře 3 m2, která byla oddělena dle geometrického plánu č. , číslo, ze dne 10.3.2014 z pozemku p. č. , Anonymizováno, v k.ú. a obci , adresa, a označena jako pozemek č. , Anonymizováno, . V jednání se žalovaným městem a se stavebním úřadem byla zastoupena žalobkyně společností , Anonymizováno, , za nějž jednal jeho jednatel , tituly před jménem, , jméno FO, . Jednání této společnosti je jednáním žalobkyně. Provedenými důkazy se žalovanému městu , adresa, podařilo vyvrátit tvrzení žalobkyně, že v dobré víře zastavěla pozemek označený parcelním č. , Anonymizováno, v geometrickém plánu č. , číslo, vyhotoveném Geodetickými službami – , jméno FO, , , adresa, , ověřeném , tituly před jménem, , jméno FO, dne 4. 6. 2019 o výměře 2 m2, který byl vydělen z pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, , zapsaného na LV , číslo, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Ze žádosti o povolení výjimky doručenou , právnická osoba, v , adresa, , kterou podala za žalobkyni společnost , Anonymizováno, , zastoupená jednatelem , tituly před jménem, , jméno FO, je totiž zřejmé, že návrh stavebních úprav počítá s kompletním zastavěním pozemku parc. č. , Anonymizováno, přístavbou sociálního zařízení, a současně, že žalobkyně již v té době věděla, že střecha přístavby zasahuje v délce 300 mm nad pozemek žalovaného města , adresa, parc. , Anonymizováno, . Stejné skutečnosti jsou zřejmé též z rozhodnutí o umístění stavby a o vydání stavebního povolení na rekonstrukci objektu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne 25.8.2024. Žalobkyně poté zastavěla ještě část pozemku žalovaného města parc. č. , Anonymizováno, v rozsahu 2 m², nacházejícího se vedle zcela zastavěného pozemku žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, , když asi do vzdálenosti 40 cm (dle výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, ) od okraje tohoto pozemku umístila tepelné čerpadlo, včetně betonových základů pro tepelné čerpadlo a oplocení. Ze stavebního deníku vyplývá, že počátek stavby betonových základů tepelného čerpadla začal nejdříve počátkem zahájení stavby tedy dnem 8.9.2014, dne 10.9.2014 došlo k betonáži základů přístavby sociálního zařízení, a též k přípravě prostupu tepelného čerpadla. Dne 17.9.2014 došlo k montáži externí a interní jednotky Daikin a doplnění chladiva. A dne 25.10.2014 došlo k odzkoušení tepelného čerpadla Daikin. Je tak zřejmé, že žalobkyně nebyla v dobré víře při zastavění předmětné části pozemku parc. č. 3181/1 ve vlastnictví žalovaného města, protože již v době zahájení stavebních prací souvisejících s umístěním tepelného čerpadla již nepochybně věděla, že betonovou základovou desku staví (a tepelné čerpadlo následně umisťuje) na cizí pozemek.

20. Soud dále připomíná, že následkem nesplnění zákonné povinnosti důkazní je zásadně stav objektivní nejistoty o existenci výše uvedených skutkových tvrzení, přičemž žalobkyni soud při soudním jednání konaném dne 30.1.2025 poučil ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že nedostatečně tvrdí a prokazuje, že při zastavění předmětné části pozemku byla v dobré víře.

21. Na toto poučení soudu následně reagovala žalobkyně tím, že navrhla účastnický výslech žalobkyně. Soud tento důkazní návrh zamítl s tím, že žalobkyně mohla všechny rozhodné skutečnosti a důkazní návrhy uvést ve svých písemných podáních, případně při jednání soudu a její výslech tak pro nadbytečnost zamítl.

22. Pro úplnost soud dodává, že zamítl pro nadbytečnost též návrh žalobkyně na provedení důkazu zpracováním znaleckého posudku na obvyklou cenu pozemku označeného v parc. č. , Anonymizováno, v geometrickém plánu č. , číslo, vyhotoveným Geodetickými službami – , jméno FO, , , adresa, ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne 4.6.2019, když provedení tohoto by mělo význam pouze pokud by žalobě soud vyhověl.

23. Dále soud zamítl pro nadbytečnost návrh na provedení důkazu opětovným výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým chtěla žalobkyně objasnit celý průběh stavebního řízení s tím, že má za to, že otázka dobré víry je stavem mysli a týká se toho, zda stavebník byl přesvědčen, že může stavbu určitým způsobem provádět. Soud je však toho názoru, že již provedený výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, je pro zjištění skutkového stavu věci zcela dostačující, neboť tento svědek při své výpovědi potvrdil, že podal dne 11.7.2024 žádost o povolení výjimky z důvodu přesahu části střechy nad sousední pozemek žalovaného města (což svědek zaměnil za zastavění části pozemku žalovaného města). Kromě toho „, adresa, víra je stavem, kdy jednající neví o určitých právně významných nedostatcích souvisejících s jeho jednáním a ani o nich vědět nemohl. Nejde jenom o vnitřní stav mysli jednajícího, který o určitých skutečnostech neví, neboť tím by mohl být chráněn i někdo, kdo si počínal nedbale, což není smyslem principu ochrany dobré víry. Jde o situaci, kdy jednající nejen neví, ale ani vzhledem k okolnostem o nedostatcích vědět nemohl. Tohoto objektivního měřítka, jež je mimo jiné jedním z řady projevů principu poctivosti, se dovolává § 4 odst.

2. Zda jednající mohl, či nemohl o nedostatcích souvisejících s jeho jednáním vědět, se posoudí podle toho, zda by o nich mohla nebo nemohla vědět osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Touto „modelovou“ osobou je nutno zásadně rozumět dle § 4 odst. 1 osobu průměrného rozumu, která si počíná s běžnou péčí a opatrností. Je-li z tohoto pohledu nevědomost jednajícího omluvitelná, lze jej považovat za dobrověrného. V tomto smyslu je subjektivní dobrá víra objektivizována“. (LAVICKÝ, Petr. § 7 [Domněnka poctivosti a dobré víry]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 52, marg. č. 3.). Je tak zřejmé, v daném případě není rozhodné, zda si svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , který je profesionálem ve svém oboru myslel, že stavbu provádí na pozemku žalobkyně, ale zda vzhledem k okolnostem o nedostatcích souvisejících s jeho jednáním nevěděl (že dochází k zastavění části pozemku žalovaného města) a ani vědět nemohl. Soud tak jeho opětovný výslech pro nadbytečnost zamítl, když by nemohl nijak přispět k objasnění skutkového stavu věci.

24. Soud dále zamítl pro nadbytečnost důkaz prohlášením předchozího vlastníka domu č.p. , Anonymizováno, , jméno FO, bez uvedení data, kterým chtěla žalobkyně též prokázat svou dobrou víru při provádění stavby, když podle názoru soudu i tento důkaz je důkazem nadbytečným, neboť pouze osvědčuje, že dříve se v zadním traktu obytného domu nacházel zadní vchod do objektu po vyvýšené betonové desce, která tvořila strop kanalizační jímky. Tento důkaz však nijak nesouvisí s otázkou dobré víry žalobkyně, když opět by mohl pouze osvědčit stav mysli žalobkyně, ale nikoliv zvrátit závěr o nejméně nedbalém počínání žalobkyně (jejího zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, ) při provádění stavby zasahující zčásti na pozemek žalovaného města , adresa, . Ze stejných důvodů zamítl soud návrh žalobkyně na provedení důkazu odborným vyjádřením technika, kam zasahovala původně kanalizační jímka a zadní vchod u domu č.p. , Anonymizováno, .

25. Konečně soud zamítl pro nadbytečnost též návrh důkazu spisem , právnická osoba, v , Anonymizováno, sp. zn , číslo, za účelem prokázání, že žalované město ani žádný z účastníků neměli proti stavbě žádné námitky. Jednak obecný důkaz spisem bez uvedení návrhů listinných důkazů z tohoto spisu je neurčitý, jednak je zřejmé, že na posouzení otázky dobré víry žalobkyně při zastavění části pozemku žalovaného města nemá vliv skutečnost, zda žalované město či dokonce některý z dalších účastníků neměli proti stavbě žádné námitky. Kromě toho z provedených důkazů je zcela zřejmé, že žalované město o záměru žalobkyně stavět na předmětné části jeho pozemku nemělo žádné informace (a tudíž nemohlo vznést žádné námitky), když o neoprávněném zastavění části svého pozemku se dozvědělo, až po provedení části stavby v podobě betonových základů pro tepelné čerpadlo a samotné instalaci tepelného čerpadla na základě podnětu pana , Anonymizováno, (viz výše uvedené sdělení Městského úřadu v , Anonymizováno, ze dne 19. 11. 2014 o zjištění „černé stavby“ v podobě základů pro tepelné čerpadlo, oplocení a umístění tepelného čerpadla na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ).

26. Na základě uvedených skutkových zjištění z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

27. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení práva žalobkyně podat předmětnou žalobu proti žalovanému městu vznesenou žalovaným městem s tím, že žalobkyně se o tom, že má v úmyslu stavět na cizím pozemku dozvěděla nejpozději dne 14.11.2014 a promlčecí doba podle názoru žalovaného města tak měla uplynou ve smyslu ust. § 609, § 610, § 619 občanského zákoníku dnem 14.11.2017. Soud k tomu uvádí, že tato námitka není důvodná. Soud vychází z toho, že „pokud byla před 1. 1. 2014 postavena na cizím pozemku neoprávněná stavba, nároky vlastníka takové stavby a vlastníka pozemku se vypořádají podle § 135c zák. č. 40/1964 Sb., – tato práva se nepromlčují, neboť základem je požadavek ve vztahu k soudu o vydání konstitutivního rozhodnutí - srovnej např. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 17. 4.2002, rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 19.10.2005, sp. zn. 22 Cdo 2215/2005 (BODEČKOVÁ, Jana. § 614 [Práva vyloučená z promlčení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 8.)“. Soud má za to, že ani po 1.1.2014, tedy po nabytí účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., není důvod na změnu tohoto stanoviska, a ani právo podle ust. § 1086 občanského zákoníku se tak nepromlčuje.

28. Podle ust. § 436 odst 1 občanského zákoníku platí, že kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

29. Podle ust. § 436 odst. 2 občanského zákoníku platí, že je-li zástupce v dobré víře nebo musel-li vědět o určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zastoupeného; to neplatí, jedná-li se o okolnost, o které se zástupce dozvěděl před vznikem zastoupení. Není-li zastoupený v dobré víře, nemůže se dovolat dobré víry zástupce.

30. Podle ust. § 1086 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu. Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu.

31. Podle ust. § 1086 odst. 2 občanského zákoníku platí, že soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.

32. Zástupkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , která byla autorkou projektu a současně jménem žalobkyně jednala se stavebním úřadem a s žalovaným městem, nejpozději dne 11.7.2014 věděla, že návrh stavebních úprav v podobě přístavby sociálního zařízení počítá s kompletním zastavěním pozemkové parcely č. , Anonymizováno, a současně věděla, že střecha této přístavby bude mít přesah na sousední pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného města v rozsahu 300 mm. Žalobkyně (její zástupkyně) tudíž věděla, že následně betonovou základovou desku pro umístění tepelného čerpadla i samotné tepelné čerpadlo umisťuje v době 8.9.2014 do 17.9.2014 na pozemek parc. č. , Anonymizováno, , tedy na pozemku žalovaného města. Zákonem presumovaná dobrá víra žalobkyně při provádění stavby tak byla v řízení provedenými důkazy zcela vyvrácena. Základní podmínkou pro postup podle ust. § 1086 odst. 1 občanského zákoníku je, že stavebník zřídil stavbu na cizím pozemku v dobré víře. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je zřejmé, že dobrá víra žalobkyně při zastavění předmětného pozemku žalovaného města naopak zcela absentovala. A to proto, že minimálně zástupkyni žalobkyně společnosti , Anonymizováno, muselo být známo, že betonovou základovou desku pro umístění tepelného čerpadla i samotné tepelné čerpadlo umístila na pozemek žalovaného města. Postup podle ust. § 1086 odst. 1, 2 občanského zákoníku je tak v dané věci zcela vyloučen, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nezřídila předmětnou stavbu na pozemku žalovaného města v dobré víře. Pro úplnost soud uvádí, že jednání zastupující společnosti je jednáním žalobkyně a dle § 436 odst. 2 o. z. platí, že je-li zástupce v dobré víře nebo musel-li vědět o určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zastoupeného; to neplatí, jedná-li se o okolnost, o které se zástupce dozvěděl před vznikem zastoupení. Není-li zastoupen v dobré víře, nemůže se dovolat dobré víry zástupce. Z uvedeného tak vyplývá, že v případě vědomosti zástupce o určité okolnosti (v projednávané věci o přesahu střechy přístavby a také části stavby, a to externí jednotky tepleného čerpadla, na cizí pozemek) má stejný důsledek, jako kdyby vědomost o určité okolnosti měl přímo zastoupený, neboť k této vědomosti se ze zákona přihlíží i u zastoupeného, což je logickým důsledkem povahy přímého zastoupení, kdy zástupce jedná jménem a na účet zastoupeného. „Byť právní následky jednání nastávají u zastoupeného, při posuzování subjektivní stránky je rozhodující primárně osoba zástupce. Dobrá víra, zlá víra či vědomí určité skutečnosti (např. takové, která může mít vliv na platnost právního jednání nebo na zkoumání, zda nejde o neúčinné nebo odporovatelné právní jednání - rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4554/2015,) se hodnotí u zástupce, ale dovozují se z ní důsledky pro zastoupeného. Nedostatek dobré víry zastoupeného ale nemůže zhojit dobrověrnost jeho zástupce, resp. zná-li zastoupený skutečnosti, které dobrou víru vylučují, je dobrá víra zástupce bez významu“. (TINTĚRA, Tomáš. § 436 [Základní ustanovení o zastoupení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 19.). S ohledem na prokázání absence dobré víry žalobkyně při umístění předmětné stavby na pozemek žalovaného města , adresa, , tak soud žalobu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy uložil žalobkyni povinnost zaplatit ve věci zcela úspěšnému žalovanému městu náhradu nákladů řízení ve výši 31 996,20 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč (za úkony provedené do 31.12.2024 – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na soudním jednání dne 17.2.2021, účast na soudním jednání dne 25.11.2022 – kdy došlo pouze k odročení jednání – ½ úkonu, účast na soudním jednání dne 24.4.2024, vyjádření k odvolání žalobkyně) celkem 5,5 úkonu po 3 100 Kč (celkem 17 050 Kč), dále z tarifní hodnoty 113 000 Kč (za úkon provedený dne 30.1.2025 – účast na soudním jednání dne 31.12.2025) jeden úkon za 5 620 Kč, dále advokátu náleží 6 paušálních náhrad po 300 Kč (za úkony provedené do 31.12.2024), a 1 paušální náhrada za účast na soudním jednání dne 30.1.2025 za 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek (24 920 Kč), ve výši 5 233,20 Kč. Dále advokátu náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 4 x 100 Kč za cesty vykonané dne 17.2.2021, a dne 24.4.2024 z místa sídla advokáta do místa sídla soudu a zpět, za celkem 4 započaté půlhodiny a ve výši 2 x 150 Kč za stejnou cestu vykonanou dne 30.1.2025 dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t., celkem 700 Kč, a DPH 21 % z této částky 147 Kč. Dále náleží advokátu náhrada ve výši 896 Kč za cestovné (z místa sídla advokáta , adresa, do míst sídla soudu a zpět – celkem 42 km, při ujetí 3 x 42 km, ceně pohonných hmot 27,20 Kč/l dne 17.2.2021;38,70 Kč/l dne 24.4.2024; 34,70 Kč/l dne 30.1.2025 a průměrné spotřebě 5,5 l/100 km vozidla SPZ , SPZ, ).