Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

11 C 326/2021

č. j. 11 C 326/2021-13

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSO:2021:11.C.326.2021.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Sokolově vyhověl žalobě žalobkyně proti žalovanému o zaplacení částky 1 054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % od 18. listopadu do zaplacení. Soud se opřel o § 2550 a § 1970 občanského zákoníku, kterými potvrdil povinnost žalovaného uhradit jízdné a přirážku za cestu bez platné jízdenky. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč byla stanovena podle advokátního tarifu, včetně daně z přidané hodnoty a soudního poplatku. Soud rozhodl bez jednání, protože žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byly splněny podmínky pro rozhodnutí bez slyšení.

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 054 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % od 18. 11. 2018 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení příjmení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 054 Kč s úrokem z prodlení od 18. 11. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne datum přepravních služeb společnosti právnická osoba, a to ve vlaku číslo mezi stanicemi obec – část obce a obec, čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle anonymizována dvě slova drah pro vnitrostátní přepravu osob, a to v částce 54 Kč. Za porušení § 7 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, byla žalované vyměřena přirážka 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem anonymizováno drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. právnická osoba tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 054 Kč.

2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným dne 15. 12. 2015 právnická osoba anonymizována dvě slova, která ji následně dne 27. 2. 2020 postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 2. 2020.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

4. Žalobkyně k žalobě doložila obě smlouvy o postoupení pohledávek, Tarify anonymizováno drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel platné v roce 2018 (tarif účinný od 14. 6. 2015), Potvrzení o nedodržení SPPO, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný dne datum cestoval anonymizováno číslo bez platné jízdenky. Dále žalobkyně doložila předžalobní výzvu zaslanou zástupkyní, jejíž součástí je i oznámení o postoupení pohledávky.

5. Z předložených listin byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Žalovaný dne datum cestoval anonymizováno číslo mezi stanicemi obec – část obce a obec bez platné jízdenky, čímž porušil Smluvní přepravní podmínky anonymizováno drah. Je povinen uhradit žalobkyni cenu jízdného 54 Kč spolu s přirážkou ve výši 1 000 Kč, když smlouvami o postoupení získala aktivní legitimaci.

6. Žaloba byla shledána jako důvodná a nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). Protože žalovaný jízdné a přirážku neuhradil, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení. Výše úroků odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl.

7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni poskytl právní služby advokát. Náklady řízení soud tedy stanovil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměně advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen„ advokátní tarif“). Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit částku 1 489 Kč, spočívající v odměně za tři úkony v částce 600 Kč (sazba mimosmluvní odměny činí za jeden úkon dle ustanovení § 8 odst. 1 a ustanovení § 14b advokátního tarifu částku 200 Kč, tedy 1x převzetí a příprava zastoupení, 1x písemné podání ve věci, tj. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, 1x předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem), paušální náhradě hotových výdajů za každý ze tři úkonů právní služby v částce 300 Kč (á 100 Kč za jeden úkon právní služby dle ustanovení § 14b advokátního tarifu), náhradě 21% daně z přidané hodnoty z částky 900 Kč v výši 189 Kč (ustanovení § 14a advokátního tarifu a ustanovení § 23a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v aktuálním znění), když advokát je plátcem daně z přidané hodnoty a náhradě 400 Kč za zaplacený soudní poplatek.

8. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.