11 C 333/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 835 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 835 Kč s úrokem z prodlení ve výši 293,46 Kč za dobu do 19. 7. 2022, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se domáhá úhrady televizních poplatků. V žalobě a v jejím doplnění uvedla, že má zákonnou povinnost porovnat databázi plátců televizního poplatku s evidencí odběratelů elektřiny. Pokud systém zjistí, že občan na určité adrese je odběratelem elektrické energie, ale není registrován jako poplatník televizního poplatku, je ze zákona povinna ho oslovit jako poplatníka s tím, že se musí přihlásit do systému. V daném případě tak učinila dopisem ze dne 21. 5. 2019, na který žalovaná nereagovala. K přihlášení žalované do evidence poplatníků tak došlo zákonným způsobem ke dni [datum]. Za poplatníka je totiž považován každý odběratel elektrické energie. Oslovení a založení do evidence poplatníků je zákonnou povinností. §8, odst. 9) zák. č. 348/2005 Sb stanoví, že provozovatel vysílání ze zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10), § 3 odst. 4). Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Žalovaná je tedy poplatníkem od měsíce srpna 2019. Dluží za měsíce červenec 2020 až březen 2022 pokaždé 135 Kč. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115 a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – Výpis z evidence České televize, dopis adresovaný žalované ze dne 28. 8. 2019 - písemnou informaci o jejím zařazení do evidence poplatníků, Výzvu k zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s doručenkou, Specifikaci výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, tedy listiny, jejichž obsah koresponduje se žalobním tvrzením. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem fyzická osoba, která je držitelem televizního přijímače. Podle § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. V tomto případě byla žalovaná zařazena do seznamu poplatníků nikoli na základě přihlášky, ale v souladu se zákonem. Z provedených listin má soud za prokázané, že žalovaná je poplatníkem televizních poplatků, které však neuhradila v žalobě uvedených měsících v úhrnné výši 2 835 Kč. Žalovaná se v uvedeném období neodhlásila z evidence poplatníků, je proto povinna dlužné poplatky uhradit. Žaloba byla podaná oprávněně. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila včas, má žalobkyně právo podle § 1970 obč. zák. na úhradu zákonných úroků z prodlení, které požaduje pouze do dne podání žaloby a představují částku 293,46 Kč. Úspěšné žalobkyni soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívaly jednak v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč, jednak v nákladech na zastoupení advokátem. Dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v daném případě náleží advokátu žalobkyně odměna za dva úkony právní služby po 200 Kč a za dva úkony tzv. režijní paušál po 100 Kč a 21% DPH, celkem 1 126 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu údajných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. Jejich výše není nijak odůvodněna a vynaložení této částky není ničím prokazováno. Přiznání dalších nákladů je vyloučeno za situace, kdy soud akceptuje právní zastoupení žalobkyně a přiznal náklady s ním spojené. Úvaha o přiznání náhrady plnění údajně poskytovaného externí společnosti by vylučovala přiznání náhrady nákladů spojených s právním zastoupením, které by se mohlo stát zbytečným.