Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

11 C 394/2021

č. j. 11 C 394/2021-16

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-12-22 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSO:2021:11.C.394.2021.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Sokolově vyhověl žalobě žalobkyně proti žalované o zaplacení částky 2 050 Kč s úroky z prodlení. Soud se opřel o § 2550 a § 1970 občanského zákoníku, kterými potvrdil povinnost žalované uhradit jízdné a přirážky za cestování bez platné jízdenky. Žalobkyně byla oprávněna k náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle advokátního tarifu a § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud rozhodl bez jednání, protože žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 2 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 1 028 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 1 022 Kč od 13. 11. 2017 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení příjmení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 2 050 Kč s úrokem. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná jako cestující bez platné jízdenky využila dne datum mezi stanicemi obec – obec a obec anonymizováno a to ve anonymizováno číslo před tím dne datum mezi stanicemi obec – obec a obec - část obce v témže anonymizováno přepravních služeb společnosti právnická osoba, čímž se bezdůvodně obohatila v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle anonymizována tři slova pro vnitrostátní přepravu osob, a to v částce 28 Kč a 22 Kč. Za porušení § 7 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, byla žalované vyměřena pokaždé přirážka 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a anonymizována tři slova pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. právnická osoba tak vznikla vůči žalované pohledávka ve výši 2 050 Kč.

2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou dne datum právnická osoba anonymizována dvě slova, která ji následně dne datum postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 27. 4. 2019.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.

4. Žalobkyně k žalobě doložila obě smlouvy o postoupení pohledávek, anonymizována tři slova pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel platné v roce 2017, potvrzení o nedodržení SPPO, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaná dne datum a dne datum cestovala anonymizováno číslo dvakrát bez platné jízdenky. Dále žalobkyně doložila předžalobní výzvu zaslanou zástupkyní, jejíž součástí je i oznámení o postoupení pohledávky.

5. Z předložených listin byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Žalovaná dne datum a dne datum cestovala dvakrát anonymizováno číslo mezi stanicemi obec – obec a obec anonymizováno a mezi stanicemi obec – obec a obec - část obce bez platné jízdenky, čímž porušila Smluvní přepravní podmínky anonymizována dvě slova. Je povinna uhradit žalobkyni cenu jízdného 28 Kč a 22 Kč spolu s přirážkou ve výši 2 x 1 000 Kč. Smlouvami o postoupení získala žalobkyně aktivní legitimaci.

6. Žaloba byla shledána jako důvodná a nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaná porušila povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). Protože žalovaná jízdné a přirážku neuhradila, dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení. Výše úroků odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl.

7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni poskytla právní služby advokátka. Náklady řízení soud tedy stanovil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměně advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen„ advokátní tarif“). Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit částku 1 489 Kč, spočívající v odměně za tři úkony v částce 600 Kč (sazba mimosmluvní odměny činí za jeden úkon dle ustanovení § 8 odst. 1 a ustanovení § 14b advokátního tarifu částku 200 Kč, tedy 1x převzetí a příprava zastoupení, 1x písemné podání ve věci, tj. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, 1x předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem), paušální náhradě hotových výdajů za každý ze tři úkonů právní služby v částce 300 Kč (á 100 Kč za jeden úkon právní služby dle ustanovení § 14b advokátního tarifu), náhradě 21% daně z přidané hodnoty z částky 900 Kč v výši 189 Kč (ustanovení § 14a advokátního tarifu a ustanovení § 23a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v aktuálním znění), když advokát je plátcem daně z přidané hodnoty a náhradě 400 Kč za zaplacený soudní poplatek.

8. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.