Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

11 C 398/2021

č. j. 11 C 398/2021-14

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-01-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSO:2022:11.C.398.2021.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Sokolově vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 1 029 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 %, která vznikla z porušení přepravních podmínek při cestování bez platné jízdenky. Soud se opřel o § 2550 a § 1970 občanského zákoníku, podle nichž žalovaný je povinen uhradit jízdné a přirážku, a to i s úroky z prodlení. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč byla stanovena podle advokátního tarifu, včetně paušální náhrady za právní služby, výdajů a DPH. Rozsudek byl vydán bez jednání, protože žalovaný se k žalobě nevyjádřil a soud rozhodl na základě předložených důkazů.

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 029 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 029 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 7. 6. 2016 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplati žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení příjmení, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 029 Kč s úrokem. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne datum mezi stanicemi obec a obec a to ve vlaku číslo přepravních služeb společnosti právnická osoba, čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle anonymizována tři slova pro vnitrostátní přepravu osob, a to v částce 29 Kč. Za porušení § 7 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, byla žalovanému vyměřena přirážka 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a anonymizována tři slova pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. právnická osoba tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 029 Kč.

2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným dne 15. 12. 2015 právnická osoba anonymizována dvě slova, která ji následně dne 19. 1. 2017 postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 3. 2017.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovanému je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

4. Žalobkyně k žalobě doložila obě smlouvy o postoupení pohledávek, anonymizována tři slova pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel platné v roce 2016, potvrzení o nedodržení SPPO, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný dne datum cestoval vlakem číslo bez platné jízdenky. Dále žalobkyně doložila předžalobní výzvu zaslanou zástupkyní, jejíž součástí je i oznámení o postoupení pohledávky.

5. Z předložených listin byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Žalovaný dne datum cestoval vlakem číslo mezi stanicemi obec a obec bez platné jízdenky, čímž porušil Smluvní přepravní podmínky anonymizována dvě slova. Je povinen uhradit žalobkyni, která smlouvami o postoupení získala aktivní legitimaci, cenu jízdného 29 Kč spolu s přirážkou ve výši 1 000 Kč.

6. Žaloba byla shledána jako důvodná a nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). Protože žalovaný jízdné a přirážku neuhradil, dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení. Výše úroků odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl.

7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni poskytla právní služby advokátka. Náklady řízení soud tedy stanovil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměně advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen„ advokátní tarif“). Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit částku 1 489 Kč, spočívající v odměně za tři úkony v částce 600 Kč (sazba mimosmluvní odměny činí za jeden úkon dle ustanovení § 8 odst. 1 a ustanovení § 14b advokátního tarifu částku 200 Kč, tedy 1x převzetí a příprava zastoupení, 1x písemné podání ve věci, tj. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, 1x předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem), paušální náhradě hotových výdajů za každý ze tři úkonů právní služby v částce 300 Kč (á 100 Kč za jeden úkon právní služby dle ustanovení § 14b advokátního tarifu), náhradě 21% daně z přidané hodnoty z částky 900 Kč v výši 189 Kč (ustanovení § 14a advokátního tarifu a ustanovení § 23a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v aktuálním znění), když advokát je plátcem daně z přidané hodnoty a náhradě 400 Kč za zaplacený soudní poplatek.

8. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.