11 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 12 522 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 4 142 Kč s příslušenstvím se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 396 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 13. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žaloba o zaplacení částky 3 984 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 411,62 Kč, úroku z prodlení za dobu od 19. 12. 2020 do 12. 2. 2021 ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den kalendářního pololetí z částky 8 380 Kč a z částky 3 984 Kč od 13. 2. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení z přiznané částky 4 396 Kč ve výši rozdílu mezi přisouzeným úrokem ve výši 8,25 % a žalobou požadovaným úrokem se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 2. 2007. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 19. 9. 2006. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 17. 2. 2007. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 17. 2. 2007 činila dlužná jistina částku 5 036,06 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 3 343,94 Kč. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 604 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 8 380 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 8 380 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 036,06 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 3 343,94 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 411,62 Kč, úrok z prodlení z celkové dlužné částky 8 380 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 9 411,62 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 8 380 Kč od 25. 2. 2007, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.

2. Žalobkyně se dále v žalobě domáhala úhrady částky 4 142 Kč. Její právní předchůdkyně [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] to rovněž částky 6 000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 3 594 Kč. V tomto případě se žalovaná zavázala k 39 týdenním splátkám po 246 Kč. S odkazem na tuto smlouvu žalobkyně uplatnila částku 4 142 Kč, která představovala 2 590,37 Kč na dlužné jistině a 1 551,63 Kč na dlužném souhrnném poplatku. Kromě toho předmětem žaloby učinila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 836,28 Kč a úrok z prodlení od 19. 12. 2020. Protože k výzvě soudu žalobkyně smlouvu nedohledala, vzala žalobu zpět. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 občanského soudního řádu a řízení o plnění s odkazem na půjčku uzavřenou [datum] zastavil.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila smlouvu o půjčce, Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (otištěné na zadní straně smlouvy o půjčce), smlouvu o postoupení pohledávek, přílohu č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 59 ze seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání a, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení.

4. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalované poskytla půjčku v částce 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v 52 splátkách 9 984 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy. Postupoval podle již neúčinné právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb. (občanského zákoníku) s přihlédnutím k datu uzavření smlouvy. Předložená smlouva o půjčce svými znaky odkazuje na ustanovení § 657 občanského zákoníku v tehdejším znění. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. V tomto případě soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazek ze smlouvy o půjčce podle citovaných zákonných ustanovení nevznikl. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná měla podle smlouvy za poskytnutí částky 6 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2006 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ještě přísněji lze smluvní vztah zhodnotit s přihlédnutím k poměru mezi poskytovatelem a spotřebitelem. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 66, %. Proto dovodil, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 39 občanského zákoníku v tehdejším znění neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o půjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalované neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalované plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Podle ustanovení § 451 tehdejšího občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se obohatila o částku 6 000 Kč. Vrátila 1 604 Kč, dluží 4 396 Kč. V této části zažalovaného nároku soud žalobě vyhověl.

5. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 563 o. z. ve znění platném a účinném ke dni poskytnutí bezdůvodného obohacení, podle něhož není – li doba plnění dohodnuta, stanovena právním předpisem, nebo určená v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V tomto případě byla žalovaná vyzvána k plnění oznámením o postoupení pohledávky datovaném [datum], prokazatelně odeslaném 1. 2. 2021 a to ve lhůtě 10 dnů. Lze při běžném chodu věci předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice následující den, to je 2. 2. 2021. Po uplynutí 10 denní lhůty se dostala do prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 1 téhož o. z., má žalobkyně právo na úrok z prodlení. Jeho výši pak stanovila vláda svým nařízením č. 351/2013 Sb. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou.

6. Ve zbytku (nad rámec bezdůvodného obohacení se zákonným příslušenstvím) soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Úspěšnější žalovaná žádné náklady řízení nevynaložila.