11 C 68/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 38 143,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 851 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 15. 11. 2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba zaplacení částky 17 292,57 Kč, úroku z částky 21 597,69 Kč ve výši 2 549,73 Kč, 2 087,78 Kč, 29 % úroku od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 10 % od 19. 12. 2020 do 14. 11. 2021 a úroku ve výši 1,5 % z částky 746,69 Kč od 15. 11. 2021 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si [anonymizováno] tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen [anonymizováno] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jejího jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 19 017 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 935 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 684 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 13. 10. 2019. Ke dni 5. 2. 2020 provedla právní předchůdkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 21 597,69 Kč a dlužný poplatek částku 16 545,88 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 21 597,69 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 21. 8. 2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 149 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 52 543,57 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 52 543,57 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 38 143,57 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 21 597,69 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 16 545,88 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 087,78 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 549,73 Kč, úroků ve výši 29, % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 597,69 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 597,69 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 087,78 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 21 597,69 Kč od 21. 08. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18. 12. 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2 549,73 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 21 597,69 Kč od 21. 10. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvu o zápůjčce, Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce (otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce), Zákaznickou kartu, Přehled plateb, Smlouvu o postoupení pohledávek Přílohu č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 77 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení.

3. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalované poskytla zápůjčku v částce 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v 60 splátkách 41 017 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy. Předložená smlouva o zápůjčce svými znaky odkazuje na ustanovení § 2390 občanského zákoníku Smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. V tomto případě soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazek ze smlouvy o zápůjčce podle citovaných zákonných ustanovení nevznikl. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelského úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. Žalovaná měla podle smlouvy za poskytnutí částky 22 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 19 017 Kč. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2019 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ještě přísněji lze smluvní vztah zhodnotit s přihlédnutím k poměru mezi poskytovatelem a spotřebitelem. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 74,9 %. Proto dovodil, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 580, odst.1 občanského neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o zápůjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalované neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila.

4. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti částku 22 000 Kč a že jí žalovaná vrátila 1 149 Kč. Na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatila o částku 20 851 Kč. V této části zažalovaného nároku soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 9. 11. 2021, která byla oderslána téhož dne. Následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice. Od 11. 11. 2021 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 12. 11. 2021 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou.

5. Ve zbytku soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

6. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná přibližně z 50 %. Proto soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.