11 C 78/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Hovorkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 348 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 13. 7. 2016 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 5 568 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 348 Kč od 18. 6. 2016 do 12. 7. 2016 a zákonného úroku z částky 5 568 Kč od 13. 7. 2016 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně. Na základě uzavřené Smlouvy poskyla právní předchůdkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3.6.2009. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 23.9.2008. Ke dni 16.2.2009 provedla právní předchůdkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 7 044,81 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 4 903,19 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 600 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 2 220 Kč. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 11 348 Kč. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 348 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7.044,81 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 4 303,19 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6.919,84 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 11.348 Kč od 18.6.2016 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 6.919,84 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 11 348 Kč od 1.10.2008, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 17.06.2016. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvu o půjčce, Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (otištěné na zadní straně Smlouvy o půjčce), Smlouvu o postoupení pohledávek, Přílohu č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 29 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání a předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení.

3. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalované poskytla půjčku v částce 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v 53 splátkách 13 568 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy. Postupoval podle již neúčinné právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb. (občanského zákoníku) s přihlédnutím k datu uzavření smlouvy. Předložená smlouva o půjčce svými znaky odkazuje na ustanovení § 657 občanského zákoníku v tehdejším znění. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. V tomto případě soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazek ze smlouvy o půjčce podle citovaných zákonných ustanovení nevznikl. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná měla podle smlouvy za poskytnutí částky 8 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2008 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ještě přísněji lze smluvní vztah zhodnotit s přihlédnutím k poměru mezi poskytovatelem a spotřebitelem. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 69 %. Proto dovodil, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 39 občanského zákoníku v tehdejším znění neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o půjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalovanému neposkytla. Toto ujednání nelze v případě předchůdkyně žalobkyně oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalované plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Podle ustanovení § 451 tehdejšího občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se obohatila o částku 8 000 Kč. Vrátila 2 220 Kč, dluží 5 780 Kč. V této části zažalovaného nároku soud žalobě vyhověl.

4. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 563 o.z. ve znění platném a účinném ke dni poskytnutí bezdůvodného obohacení, podle něhož není – li doba plnění dohodnuta, stanovena právním předpisem, nebo určená v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V tomto případě byla žalovaná vyzvána k plnění oznámením o postoupení pohledávky datovaném 17. 6. 2016, prokazatelně odeslaném 1. 7. 2016 a to ve lhůtě 10 dnů. Lze při běžném chodu věci předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice následující den, to je 2. 7. 2016. Po uplynutí 10 denní lhůty se dostala do prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 1 téhož o. z., má žalobkyně právo na úrok z prodlení. Jeho výši pak stanovila vláda svým nařízením č. 351/2013 Sb. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou.

5. Ve zbytku soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Úspěšná žalovaná žádné náklady řízení nevynaložila.