112 EC 239/2012

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 32 538 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1924,29 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 887,10 Kč od 23. 12. 2011 do zaplacení, nejméně však 25Kč za každý započatý měsíc prodlení, s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1037,19 Kč od 23. 12. 2011 do 30.4.2013, nejméně však 25Kč za každý započatý měsíc prodlení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o 3 498,71 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1612,9 Kč od 23. 12. 2011 do zaplacení, nejméně však 25 Kč za každý započatý měsíc prodlení, s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1037,19 Kč od 1.5.2013 do zaplacení, nejméně však 25Kč za každý započatý měsíc prodlení, s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1 885,81 Kč od 23. 12. 2011 do zaplacení, nejméně však 25 Kč za každý započatý měsíc prodlení, dále o 5 423 Kč s poplatkem z prodlení z částky 5 423 Kč od 23. 1. 2012 do zaplacení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, o 5 423 Kč s poplatkem z prodlení z částky 5 423 Kč od 23. 2. 2012 do zaplacení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení o 5 423 Kč s poplatkem z prodlení z částky 5 423 Kč od 23. 3. 2012 do zaplacení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení o 5 423 Kč s poplatkem z prodlení z částky 5 423 Kč od 23. 4. 2012 do zaplacení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení o 5 423 Kč s poplatkem z prodlení z částky 5 423 Kč od 23. 5. 2012 do zaplacení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 20 279,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou ze dne 16.6.2012 se domáhal přiznání částky 32.538 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, z částky 5423 Kč od 23.12.2011 do zaplacení, z částky 5423Kč od 23.1.2012 do zaplacení, z částky 5423Kč od 23.2.2012 do zaplacení, z částky 5423Kč od 23.3.2012 do zaplacení, z částky 5423Kč od 23.4.2012 do zaplacení, z částky 5423Kč od 23.5.2012 do zaplacení kdy svůj nárok odvozuje z nájemní smlouvy uzavřené s žalovanou dne [datum] k bytu o velikosti 3+1, na adrese [adresa], kdy žalovaná nehradila nájem a zálohy na služby s ním spojené za období leden – červen 2012 při předepsané částce 5423 Kč měsíčně splatné vždy k 22. dni v měsíci předcházejícího měsíce, za který se nájem a zálohy hradí. Žalobce pak považuje za podstatné je, že žalovaná nepodala platnou výpověď z nájmu, nájemní vztah mezi účastníky neskončil výpovědí ze strany žalované, v době, za kterou je uplatněn předmětný nárok, předmětný byt neužíval nikdo jiný.

2. Žalovaná uplatněný nárok zcela popírá, brání se tím, že předmětný byt neužívala nejpozději od 27.9.2011, když se přestěhovala do SRN, nájemní vztah ukončila výpovědí ze dne 27.9.2011, vyklizený byt předala tehdejší správkyni, následně pak předmětný byt od 12.1.2012 užívala nová nájemnice ([jméno] [anonymizováno]) na základě nájemního poměru s žalobcem, přiznání uplatněného nároku by pak bylo v rozporu s dobrými mravy.

3. V dané věci soud nejdříve rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne 13. 8. 2012, č. j. 112 EC 239/2012-12, který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 18. 10. 2012, č. j. 112 EC 239/2012-19, když se jej nepodařilo žalované doručit. Soud pak rozsudkem ze dne 14. 3. 2013, č. j. 112 EC 239/2012-28 žalobě v plném rozsahu vyhověl. K odvolání žalované ze dne 20. 8. 2021 pak byl předmětný rozsudek zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 20.12.2021, č. j. 10 Co 281/2021-100 a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Soud věc následně projednal během 4 jednání, po té byl samostatně vyhlášen rozsudek.

4. Pokud jde o skutkový stav věci, soud vzal s ohledem na shodná či nerozporovaná tvrzení účastníků za nesporné, že žalobce s žalovanou společně podepsali nájemní smlouvu dne [datum], jejíž předmětem byl nájem bytové jednotky označené jako [číslo] v 7. NP, v budově [adresa], na adrese [adresa žalované a žalobce] (dále jen předmětný byt), a to na dobu určitou do 31.12.2013, kdy nájemné bylo sjednáno odkazem na platební výměr (bod 3.2. nájemní smlouvy) ve výši 2500Kč měsíčně, služby spojené s užíváním bytu stejným způsobem ve výši 2923 Kč měsíčně, obojí splatné k 22. dni v měsíci pro platbu následujícího měsíce. Nájemné a zálohy za služby za období leden – červen 2012 žalovaná doposud neuhradila.

5. Soud pak ke sporným otázkám v dané věci týkající se trvání nájmu, jeho případného dřívějšího skončení, doby užívání předmětné jednotky, případně pronajmutí bytové jednotky jiné osobě v rozhodném období z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), podpůrně i z vyjádření učiněných účastníky, po skutkové stránce zjistil následující. Předmětný byt se nachází vlevo od výtahu a schodiště v posledním 7. NP, je označen [číslo] v budově [adresa], na adrese [adresa žalované a žalobce] (viz výslech svědkyně [příjmení] a svědkyně [příjmení]). Žalovaná užívala předmětný byt do 27.9.2011, kdy byt vyklidila a předala jej domovnici [jméno] [příjmení] (viz protokol o předání bytu z 27.9.2011, výslech svědkyně [příjmení]). [jméno] [příjmení] prováděla pro žalobce na základě dohody s ním domovnické práce, které spočívaly krom jiného v přebírání bytů od nájemníků bytového domu žalobce při skončení nájmu, jednání o nájmu s novými zájemci o nájem, kdy svědkyně měla přístup ke klíčům do kanceláře žalobce v bytovém domě [adresa], na adrese [adresa žalované a žalobce], k jednáním s nájemníky používala i razítko se svým jménem a označením adresy bytového domu (viz výslech svědkyně [příjmení], přejímací protokol ze dne 30.11.2012 čl. 188). Současně žalovaná ke dni 30.9.2011 podává výpověď z předmětného bytu z finančních důvodů a stěhování do ciziny, výpověď je datována k 27.9.2011, ve výpovědi není uvedena výpovědní lhůta (viz výpověď žalované ze dne 27.9.2011), výpověď zasílá žalobci dne 30.9.2011 (viz podací lístek ze dne 30.9.2011), následně žalovaná ukončuje trvalý pobyt v ČR (viz žádost o ukončení TP). Od 29.9. 2011 se stejným datem nastěhování je žalovaná přihlášena k pobytu na adrese [adresa], [číslo] [anonymizováno], SRN (viz ohlášení na úřadu evidence obyvatel v SRN). Žalobce dopisem ze dne 10.10.2011 upozorňuje žalovanou na neplatnost podané výpovědi (viz dopis žalobce ze dne 10.10.2011). Následně žalobce na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], kdy ve smlouvě je předmětný byt označen [číslo] od téhož dne pronajímá předmětný byt svědkyni [jméno] [příjmení], která jej užívá do 30.11.2012, záležitosti se vznikem nájmu, předání předmětného bytu a odevzdání bytu po skončení nájmu vyřizuje svědkyně [jméno] [příjmení] (viz výslech svědkyně [příjmení] a svědkyně [příjmení], nájemní smlouva ze dne [datum], předávací protokol ze dne 30.11.2012). Žalobce urgencí ze dne 4.5.2012 vyzývá žalovanou k úhradě částky 32 538 Kč za měsíce 1-6/ 2012, stejný den jej žalované zasílá na adresu předmětného bytu (viz urgence neuhrazených plateb, podací lístek). Dále žalobce žalovanou upomíná upomínkou ze dne 31.10.2012 o úhradu částky 96 185Kč opět zaslanou na adresu předmětného bytu (viz upomínka ze dne 31.10.2012). Žalovaná podáním bez uvedení data dává opakovanou výpověď nájmu z předmětného bytu a reklamuje vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu za rok 2012, žalobci podání zasílá 1.10.2013 (viz výpověď z nájmu bytu a reklamace vyúčtování). Žalobce nemá vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu za rok 2012 k dispozici, není zřejmé, kdy bylo zasláno žalované (vyjádření žalobce při posledním jednání).

6. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a též v souvislosti s nespornými skutečnostmi dle shodných či nerozporovaných tvrzení účastníků. Soud má v zásadě za to, že pro potřeby tohoto rozhodnutí lze k hodnocení důkazů shrnout, že účastnící se v základních tvrzeních zásadně neliší, z pohledu skutkových závěrů se liší v tom, zda předmětný byt po žalované v období 1-6/ 2012 užívala, po té, co jej žalovaná vyklidila, jiná osoba, či nikoliv a jak za žalobce vystupovala svědkyně [příjmení], pokud jde o jednání se zájemci o nájem či s nájemníky bytového domu, jaké činnosti pro žalobce vykonávala. Dále se účastníci rozchází v právním posouzení skončení nájemního vztahu podanou výpovědí (viz dále). Pokud jde o skutkové závěry, že žalovaná předmětný byt vyklidila dne 27.9.2011 a předala jej osobě, která záležitosti ohledně předávání či přebírání bytu vyřizovala za žalobce, jsou tyto jednoznačně prokázány protokolem o předání bytu z 27.9.2011, výslechem svědkyně [příjmení]. Tyto prokázané skutečnosti korespondují i s dalšími provedenými důkazy (viz žádost o ukončení TP a ohlášení na úřadu evidence obyvatel v SRN). Rozhodné skutkové závěry, že v období 1-6/ 2011 užívala předmětný byt jiná osoba na základě nájemního vztahu ([jméno] [anonymizováno]), má soud za prokázané z výslechu svědkyně [příjmení] a zejména z výslechu svědkyně [příjmení]. Svědkyně [příjmení] popsala, kde se jí užívaný byt nacházel, konkrétně v 7 nadzemním podlaží vlevo od schodiště. Svědkyně [příjmení] pak uvedla, že byt, který žalovaná vyklidila, užívala na základě nájemní smlouvy právě svědkyně [příjmení] a shodně popsala, že předmětný byt se nacházel vlevo od výtahu v 7., posledním nadzemním podlaží. Pokud jde o věrohodnost těchto svědkyni, soud neshledal žádné skutečnosti, které by snižovaly hodnověrnost jejich svědecké výpovědi, když nejsou v žádném příbuzenském ani jiném obdobném poměru k účastníkům či jejich právním zástupcům, ani žádný důvod, proč by svědkyně měly záměrně lhát, navíc byly poučeny o důsledcích křivého svědectví. Svědkyně spontánně vypovídaly o bydlení u žalobce, svědkyně [příjmení] pak navíc popisovala jaké činnosti pro žalobce prováděla a prokázala znalost a přehled o tamních poměrech právě z pozice„ domovnice“, kdy vyřizovala pro žalobce záležitosti týkající se nájmů a pořádku v bytovém domě a není nic neobvyklého, že situaci ohledně vyklizení bytu žalovanou a předání stejného bytu k užívání svědkyni [příjmení] i po tak dlouhé době pamatovala, když jak svědkyně uvedla, vystupovala v mnoha řízeních jako svědek ve sporech žalobce s dalšími nájemníky předmětného bytového domu. Soud též neměl důvod nevěřit svědkyni [příjmení], že zajišťovala pro žalobce některé záležitosti ohledně nájemních vztahů z funkce„ domovnice“, když jak vyplývá z přejímacího protokolu ze dne 30.11.2012 čl. 188, svědkyně k obstarávání těchto záležitostí měla i razítko se svým jménem a označením adresy bytového domu. Na výše uvedených závěrech pak nemění nic ani poznámky žalobce k věrohodnosti svědkyně při výslechu svědkyně, která dle žalobce měla údajně zfalšovat svou nájemní smlouvu, kterou dokládala energetické společnosti a že svědkyně nevznesla žádné nároky z titulu provádění domovnické funkce proti žalobci, když byla v insolvenci, neboť pokud jde o zfalšování smlouvy, jde o nepodložené spekulace, a pokud jde o případný nárok svědkyně z titul výkonu domovnické funkce proti žalobci, je jen na rozhodnutí na svědkyně, jestli se nároku bude domáhat či nikoliv, s její věrohodností to nijak nesouvisí. Soud připouští, že závěry o tom, že svědkyně [příjmení] následně užívala od [datum] předmětný byt, který žalovaná 27.9. 2011 vyklidila, nekorespondují s nájemními smlouvami k předmětnému bytu (nájemní smlouva žalované ze dne [datum] a nájemní smlouva svědkyně ze dne [datum]) a předávacími protokoly, když v každé je uvedené jiné číslo bytové jednotky (19 a 20). Soud tento rozpor vysvětluje administrativní chybou při vyplňování smlouvy, kde se tyto údaje zaměnily (včetně počtu pokojů 3+1 a 1+1), kdy ostatně záměnu, byť čísel vchodů ([číslo] a [číslo]), žalobce sám připouští (viz jeho vyjádření ze dne 13.5.2022, poslední odstavec). Jak uvedeno shora, soud s ohledem na osobní výslech svědkyně [příjmení], která si byla zcela jista, že se jedná o toužnou jednotku, kterou sama označila čl [číslo], když předmětný byt od žalované přebírala a svědkyni [příjmení] jej za necelé 4 měsíce předávala, nabyl přesvědčení, že lze v tomto směru plně vycházet z její svědecké vypovědí a současně jsou tím i vyvráceny zmíněné rozpory v označení předmětných jednotek ve smlouvách a v předávacích protokolech. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Návrh žalované na provedení důkazu spisem zdejšího soudu 15 C 287/2011 respektive částí žaloby, kde žalobce měl tvrdit, že žalovaná opustila byt někdy v říjnu 2011, pak soud zejména pro nadbytečnost zamítl, když odevzdání bytu a povědomost o tom ze strany žalobce je prokázána jinými důkazy (viz shora), navíc žalovaná tento důkazní návrh řádně neučinila v koncentrační lhůtě.

7. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Účastníci dne [datum] podepsali nájemní smlouvu, jejíž předmětem byl nájem bytové jednotky v posledním 7. NP, v budově [adresa], na adrese [adresa žalované a žalobce], kdy správné označení bytové jednotky č 19 (dále jen předmětný byt), kdy předmětný byt se nachází vlevo od výtahu a schodiště. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31.12.2013, kdy nájemné bylo sjednáno odkazem na platební výměr dle bodu 3.2. nájemní smlouvy ve výši 2500Kč měsíčně, služby spojené s užíváním bytu činily 2923 Kč měsíčně, obojí splatné k 22. dni v měsíci pro platbu následujícího měsíce. Nájemné a zálohy za období leden – červen 2012 žalovaná neuhradila. Žalovaná užívala předmětný byt do 27.9.2011, kdy byt vyklidila a předala jej domovnici [jméno] [příjmení], která pro žalobce na základě dohody s ním prováděla domovnické práce, které spočívaly krom jiného v přebírání bytů od nájemníků bytového domu žalobce při skončení nájmu, jednání o nájmu s novými zájemci o nájem, kdy svědkyně měla přístup ke klíčům od všech jednotek v bytovém domě, k jednáním s nájemníky používala i razítko se svým jménem a označením adresy bytového domu. Současně žalovaná ke dni 30.9.2011 podává výpověď z předmětného bytu z finančních důvodů a stěhování do ciziny, bez uvedení výpovědní lhůty, výpověď je datována k 27.9.2011, výpověď zasílá žalobci dne 30.9.2011, následně žalovaná ukončuje trvalý pobyt v ČR, od 29.9. 2011 se stejným datem nastěhování je žalovaná přihlášena k pobytu na adrese [adresa], [číslo] [anonymizováno], SRN. Žalobce dopisem ze dne 10.10.2011 upozorňuje žalovanou na neplatnost podané výpovědi. Následně žalobce na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] pronajímá předmětný byt svědkyni [jméno] [příjmení], která jej užívá do 30.11.2012, záležitosti se vznikem nájmu, předání předmětného bytu a odevzdání bytu po skončení nájmu vyřizuje domovnice [jméno] [příjmení]. Žalobce dne 4.5.2012 vyzývá žalovanou k úhradě částky 32 538 Kč za měsíce 1-6/ 2012, výzvu zasílá na adresu předmětného bytu, dále žalovanou upomíná další výzvou zaslanou na adresu předmětného bytu ze dne 31.10.2012 o úhradu částky 96 185Kč opět zaslanou na adresu předmětného bytu. Žalobce již nedisponuje vyúčtováním služeb spojených s užíváním předmětného bytu za rok 2012, zaslal jej žalované v roce 2013 (není přesně známo kdy), žalovaná pak podáním bez uvedení data dává opakovanou výpověď z předmětného bytu a reklamuje vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu za rok 2012, žalobci podání zasílá 1.10.2013.

8. Po právní stránce soud věc posuzoval zejména dle ustanovení o nájmu bytu účinných v době uzavření nájemní smlouvy (§685 a násl zákona č. 40/1964 Sb., dále jen obč. zák), kdy účastníci mezi sebou dne [datum] platně ve smyslu §685 obč.zák. uzavřeli nájemní smlouvu, kdy žalobce přenechal žalované předmětný byt do užívání na dobu určitou do 31.12.2013 a žalovaná se zavázala hradit nájemné sjednané odkazem na platební výměr (bod 3.2. nájemní smlouvy) ve výši 2500Kč měsíčně, služby spojené s užíváním bytu stejným způsobem ve výši 2923 Kč měsíčně, obojí splatné k 22. dni v měsíci pro platbu následujícího měsíce. Žalovaná byt ke dni 27.9.2011 vyklízí a předává jej domovnici [příjmení], s čímž tehdejší právní úprava ani právní praxe nespojovala žádné právní účinky, kdy protokol o předání bytu nelze charakterizovat jako dohodu o skončení nájmu, ve které by žalobce skončení nájmu akceptoval (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 20 Cdo 2481/99). Současně žalovaná podává výpověď nájmu bytu dne 30.9.2011, žalobce jí přebírá 3.10.2011, ve výpovědi pak není uvedena výpovědní lhůta. Dle ustanovení §710, odst. 2 obč.zák pak v písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit, kdy výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce, přičemž výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi, pokud není dále stanoveno jinak. S ohledem na absenci výpovědní lhůty je pak nutné tuto výpověď žalované považovat za absolutně neplatnou. Nájemní poměr trval až do uplynutí doby na kterou byl sjednán (31.12. 2013), přičemž druhá výpověď z nájmu zaslaná žalovanou dne 1.10.2013 nemá za následek dřívější skončení nájmu s ohledem na běh výpovědní lhůty. Potud by tedy nárok žalobkyně mohl být v zásadě úspěšný, když žalovaná prokazatelně neuhradila nájemné a zálohy za období leden – červen 2012. Soud však zjistil skutečnosti, které mají za následek, že převážnou část uplatněného nároku nelze přiznat, kdy přiznání takovéhoto výkonu práva žalobce (právo na úplatu za pronájem bytu) by bylo v rozporu s dobrými mravy ve smyslu §3 obč. zák. V posuzovaném případě totiž žalovaná předmětný byt prokazatelně neužívala od 28.9.2011, když jej den před tím předala domovnici [příjmení], přičemž od 12.1.2012 předmětný byt žalobce pronajal jiné osobě svědkyni [příjmení] (viz shora uvedená skutková zjištění). Za situace, když žalobce na jedné straně neakceptuje výpověď žalované z důvodů neuvedení výpovědní doby ve výpovědi a trvá na hrazení nájmu a na druhé straně předmětný byt následně pronajme další osobě, od které mu plyne úplata za užívání bytu a žalovaná tak nemůže předmětný byt užívat, je nutné takové jednání charakterizovat jako nemravné a jako takové nemůže požívat právní ochrany, když to by bylo nepochybně v rozporu s principy vyjádřenými v ustanovení §3 obč. zák. Soud tak v daném případě mohl přiznat jen poměrnou část uplatněného nároku za období, kdy nájemní poměr trval a předmětný byt neužívala další osoba, tj. od 1.1.2012 do 11.1.2012, tedy za 11 dnů. Nájemné i zálohy za služby za leden 2012 měsíc byly splatné k 22.12.2011, přičemž poměrná část z nájmu ve výši 2500Kč měsíčně za 11 dnů činí 887,10Kč. Soud dále přiznal i poměrnou část ze služeb spojených s nájmem, když ze stanovených záloh ve výši 2923 Kč měsíčně činí poměrná část za 11 dnů činí 1037,19 Kč. Soud částku 1037,19 Kč přiznal i přesto, že vyúčtování záloh na služby spojených s užíváním bytu za rok 2012 se nestalo splatným (viz dále), neboť za předmětných 11 dnů žalovaná některé služby a energie nepochybně spotřebovala (teplo, náklady společnou elektřinu, výtah, úklid a údržbu společných prostot). Dohromady činí poměrná část z nájmu a ze služeb částku 1924,29 Kč.

9. Pokud se pak žalovaná dostala do prodlení (splatnost nájemného i záloh za služby za leden 2012 měsíc nastala k 22.12.2011), soud proto přiznal i příslušenství, které v daném případě tvoří poplatek z prodlení ve smyslu ustanovení §697 obč. zák. a §2 nařízení vlády č. 141/1994 Sb. ve výši 2,5 promile denně z částky 887,10 Kč od 23. 12. 2011 do zaplacení, nejméně však 25Kč za každý započatý měsíc prodlení. Soud dále přiznal dle stejné právní úpravy i poplatek z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1037,19 Kč od 23. 12. 2011 do 30.4.2013, nejméně však 25Kč za každý započatý měsíc prodlení. Zde je však běh poplatku z prodlení limitován datem 30.4.2013, což je datum, kdy žalobce do 30.4.2013 musel provést vyúčtování záloh za služby spojené s užíváním bytu ve smyslu vyhlášky č. 372/2001 Sb. V daném případě sice žalobce vyúčtování provedl a zaslal jej žalované, když ta na něj reagoval, avšak zde se žalobce ocitl v důkazní nouzi, když nebyl schopen po poučení předložit k důkazu předmětné vyúčtování za rok 2012. Je proto nutné uzavřít, že žalobce neprovedl řádné vyúčtování záloh, proto mu nelze přiznat další příslušenství od 1.5.2013 a dále.

10. Zbytek uplatněného nároku (3 498,71 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1612,9 Kč od 23. 12. 2011 do zaplacení, nejméně však 25 Kč za každý započatý měsíc prodlení, s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1037,19 Kč od 1.5.2013 do zaplacení, nejméně však 25Kč za každý započatý měsíc prodlení, s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1 885,81 Kč od 23. 12. 2011 do zaplacení, nejméně však 25 Kč za každý započatý měsíc prodlení, dále o 5 423 Kč s poplatkem z prodlení z částky 5 423 Kč od 23. 1. 2012 do zaplacení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, o 5 423 Kč s poplatkem z prodlení z částky 5 423 Kč od 23. 2. 2012 do zaplacení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení o 5 423 Kč s poplatkem z prodlení z částky 5 423 Kč od 23. 3. 2012 do zaplacení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení o 5 423 Kč s poplatkem z prodlení z částky 5 423 Kč od 23. 4. 2012 do zaplacení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení o 5 423 Kč s poplatkem z prodlení z částky 5 423 Kč od 23. 5. 2012 do zaplacení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení), pak soud pro jeho rozpor s ustanovením §3 obč. zák. (viz výše) nemohl přiznat.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.. Předmětem řízení byla částka včetně příslušenství ke dni rozhodnutí ve věci ve výši 357 972,23 Kč. Žalobce byl se svým nárokem úspěšný co do jistiny a příslušenství ve výši 12 246,99Kč, což odpovídá po zaokrouhlení 3% z žalované částky, žalovaná pak byla úspěšná v rozsahu 97 %. Soud proto přiznal žalované, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 279,84 Kč, přičemž tato částka představuje 94 % z jejich celkové výše (rozdíl jejího úspěchu v řízení v rozsahu 97 % a úspěchu žalobce v rozsahu 3 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 538 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 210 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 830 Kč ve výši 3 744,30 Kč. Pokud žalobce v průběhu řízení navrhoval o nákladech vzniklých v souvislosti s jednáním ze dne 29.11.2022, kdy se svědkyně [příjmení] k jednání nedostavila, rozhodnout separátně ve smyslu ustanovení §147, odst.2 o.s.ř. tak, aby tyto náklady svědkyně uhradila účastníkům, soud pro takový postup neshledal důvody, když svědkyně se jednání neúčastnila nezaviněně v důsledku její pracovní neschopnosti, navíc se den před tím prostřednictvím emailu omluvila a zaslala soudu neschopenku.