16 C 107/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 035 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 035 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 1 035 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 035 Kč z titulu neuhrazeného jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Na základě dohody mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ původní věřitelka“), a žalobkyní ze dne 11. 7. 2022 bylo z původní věřitelky, převedeno právo požadovat na žalovaném úhradu projednávané částky na žalobkyni.

5. Žalovaný dne datum uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným původní věřitelkou, konkrétně vlakovou linkou číslo směr obec. Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu původní věřitelkou pověřené osoby zjištěno, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila původní věřitelkou pověřená osoba písemný záznam a vyhotovila tzv.„ Potvrzení o nedodržení SPPO“, (dále jen„ potvrzení“), jejichž obsahem byla informace o provedené přepravní kontrole dne datum, údaj o skutečnosti, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, informace o výši jízdného a o výši přirážky k jízdnému spolu s pokynem k jejich uhrazení. Stejnopis potvrzení žalovaná převzala. Výše jízdného 35 Kč a výše přirážky k jízdnému 1 000 Kč byla stanovena podle„ Tarifu anonymizována dvě slova pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel“, tedy tarifu původní věřitelky, účinného k okamžiku provedené přepravní kontroly. Lhůta k úhradě jízdného, jakož i přirážky k jízdnému, byla„ Smluvními přepravními podmínkami anonymizována dvě slova pro veřejnou drážní osobní dopravu“ účinnými k okamžiku provedené přepravní kontroly stanovena na den provedení přepravní kontroly. Žalovanému byla prostřednictvím poštovní přepravy zaslána písemná výzva k úhradě výše uvedeného jízdného i přirážky k jízdnému. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný do dne vyhlášení rozsudku na žalobou vznesený nárok cokoliv uhradil.

6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 172/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Povinnost k úhradě jízdného z nástupní do cílové stanice, popř. z výchozí stanice, a přirážky k jízdnému, pro případ přepravy bez platného jízdního dokladu, a to na výzvu pověřené osoby stanoví ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Žalovanému vznikla uzavřením smlouvy o přepravě povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit původní věřitelce jízdné (§ 2550 o. z.). Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný jako cestující platným jízdním dokladem neprokázal a původní věřitelce v postavení dopravce jízdné neuhradil, vznikl původní věřitelce vyjma nároku na úhradu jízdného ve výši 35 Kč, rovněž nárok na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč, oba nároky se splatností dne datum (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), a nárok na úhradu úroku z prodlení ve výši ve výši 11,75% ročně z částky 1 035 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení (§1969 o. z., 1973 o. z.).

8. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena také projednávaná pohledávka původní věřitelky z titulu jízdy žalovaného bez platného jízdního dokladu, soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl (§1879 o. z.).

9. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.