16 C 107/2023
č. j. 16 C 107/2023-17
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160 § 202
- o dráhách, 266/1994 Sb. — § 37
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879 § 1968 § 1969 § 1970 § 2550
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 035 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 035 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 1 035 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 035 Kč z titulu neuhrazeného jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
4. Na základě dohody mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ původní věřitelka“), a žalobkyní ze dne 11. 7. 2022 bylo z původní věřitelky, převedeno právo požadovat na žalovaném úhradu projednávané částky na žalobkyni.
5. Žalovaný dne [datum] uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným původní věřitelkou, konkrétně vlakovou linkou [číslo] směr [obec]. Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu původní věřitelkou pověřené osoby zjištěno, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila původní věřitelkou pověřená osoba písemný záznam a vyhotovila tzv.„ Potvrzení o nedodržení SPPO“, (dále jen„ potvrzení“), jejichž obsahem byla informace o provedené přepravní kontrole dne [datum], údaj o skutečnosti, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, informace o výši jízdného a o výši přirážky k jízdnému spolu s pokynem k jejich uhrazení. Stejnopis potvrzení žalovaná převzala. Výše jízdného 35 Kč a výše přirážky k jízdnému 1 000 Kč byla stanovena podle„ Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel“, tedy tarifu původní věřitelky, účinného k okamžiku provedené přepravní kontroly. Lhůta k úhradě jízdného, jakož i přirážky k jízdnému, byla„ Smluvními přepravními podmínkami [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní dopravu“ účinnými k okamžiku provedené přepravní kontroly stanovena na den provedení přepravní kontroly. Žalovanému byla prostřednictvím poštovní přepravy zaslána písemná výzva k úhradě výše uvedeného jízdného i přirážky k jízdnému. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný do dne vyhlášení rozsudku na žalobou vznesený nárok cokoliv uhradil.
6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 172/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Povinnost k úhradě jízdného z nástupní do cílové stanice, popř. z výchozí stanice, a přirážky k jízdnému, pro případ přepravy bez platného jízdního dokladu, a to na výzvu pověřené osoby stanoví ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
7. Žalovanému vznikla uzavřením smlouvy o přepravě povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit původní věřitelce jízdné (§ 2550 o. z.). Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný jako cestující platným jízdním dokladem neprokázal a původní věřitelce v postavení dopravce jízdné neuhradil, vznikl původní věřitelce vyjma nároku na úhradu jízdného ve výši 35 Kč, rovněž nárok na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč, oba nároky se splatností dne [datum] (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), a nárok na úhradu úroku z prodlení ve výši ve výši 11,75% ročně z částky 1 035 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení (§1969 o. z., 1973 o. z.).
8. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena také projednávaná pohledávka původní věřitelky z titulu jízdy žalovaného bez platného jízdního dokladu, soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl (§1879 o. z.).
9. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.