Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

16 C 209/2021

č. j. 16 C 209/2021-19

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-22 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSO:2021:16.C.209.2021.3

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Sokolově rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 475 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně. Soud uznal smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou kvůli nepřiměřeně vysokému souhrnnému poplatku. Poskytnutí finančních prostředků bez platné smlouvy bylo považováno za bezdůvodné obohacení. Žaloba byla ve zbytku zamítnuta, náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16 165 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 475 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 8 475 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 16 165 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojištění ve výši 290 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč počínaje dnem 9. 9. 2017. Žalovaná uhradila dosud předchůdkyni žalobkyně částku 1 525 Kč. Pohledávka za žalovanou pak byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 6 165 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 714,62 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 012,50 Kč, úroku ve výši 23,72% ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o půjčku ve výši 12 000 Kč, přičemž zároveň byla ověřena totožnost a majetkové poměry žalované.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit částku 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojištění ve výši 290 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč počínaje dnem 9. 9. 2017.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 vč. přílohy č. 1 – seznam postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 vč. podacího lístku ze dne 13. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka vůči žalované ze smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo byla postoupena na žalobkyni.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 2. 2021 vč. podacího lístku ze dne 23. 2. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě celé dlužné částky.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

10. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum v hotovosti částku 10 000 Kč, celková částka v případě řádného splácení činila částku 17 690 Kč, z toho jistina byla ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojištění ve výši 290 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč počínaje dnem 9. 9. 2017, přičemž žalovaná dosud uhradila předchůdkyni žalobkyně částku 1 525 Kč. Pohledávka vůči žalované byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu, žalovaná však od postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradila ničeho.

11. Podle § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2 991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2 991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce takto:

21. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v projednávané věci došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 o.z., která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitelem.

22. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum, číslo je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, odměny za administrativní činnost a odměny za hotovostní inkaso splátek, jako celek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč v projednávané věci činí 74% z poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč při splatnosti 58 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 66,53% z poskytnuté jistiny. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání spotřebitelského úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření smlouva o úvěru ze dne datum, číslo činila průměrná obvyklá úroková míra 9,83% ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 66,53% ročně přesahuje obvyklý úrok téměř sedminásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru ze dne 2. 9. 2017, číslo jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřeně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalované zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.

23. Poskytnutí finančních prostředků žalované bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o.z. Předchůdkyně žalobkyně přitom poskytla žalované částku 10 000 Kč, žalovaná jí dosud uhradila částku 1 525 Kč, a tedy se bezdůvodně obohatila o částku 8 475 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalované v souladu s ustanovením § 1 879 o.z. Žalobkyně následně odeslala žalované dne 13. 12. 2019 výzvu k úhradě dluhu, dne 18. 12. 2019 byla výzva žalované doručena podle § 573 o.z., dne 19. 12. 2019 měla žalovaná plnit a od 20. 12. 2019 je v prodlení podle § 1 958 o.z.

24. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl co do zaplacení částky 8 475 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 8 475 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, nebo v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.