16 C 248/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 893,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 893,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 6 893,67 Kč od 6. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 893,67 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaný způsobil vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem škodu na vozidle Suzuki, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo poškozeného“), jehož vlastníkem byl [příjmení] [příjmení] (dále jen„ poškozený“). S ohledem na skutečnost, že žalovaný neměl ke škodícímu vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, uhradila žalobkyně v souladu se svými zákonnými povinnostmi společnosti [pojišťovna], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), pojistné plnění ve výši 20 681 Kč, které [anonymizováno] uhradila v plné výši poškozenému. S ohledem na zákonné oprávnění žalobkyně vyplývající z ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), podle kterého má žalobkyně vůči žalovanému jako vlastníkovi, provozovateli a zároveň řidiči škodícího vozidla nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, tedy na částku 6 893,67 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby neúspěšně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k návrhu žalobkyně nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

5. Dne [datum] žalovaný způsobil škodícím vozidlem, jehož byl v době nehody vlastníkem a provozovatelem škodu na vozidle poškozeného, jehož vlastníkem byl poškozený. Žalovaný se plně nevěnoval řízení a zezadu narazil do vozidla poškozeného, které dávalo v době nehody přednost chodcům na přechodu pro chodce. Ke škodícímu vozidlu nebylo v době nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Poškozenému byla na základě doložené faktury za opravu uhrazena [anonymizováno] částka 20 681 Kč, kterou žalobkyně následně uhradila [anonymizováno]. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě jedné třetiny z částky 20 681 Kč, tj. k úhradě částky 6 893,67 Kč, a to do 5. 7. 2023. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný částku 6 893,67 Kč žalobkyni uhradil.

6. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 4 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“), platí, že při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem. Podle § 22 odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích platí, že nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poskytuje [název žalobkyně] z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poskytuje [název žalobkyně] poškozenému plnění podle odstavce 2 téhož ustanovení za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel (§ 6 odst. 2 a 5, § 7 až 10). Podle ustanovení § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká výplatou plnění z garančního fondu [obec] [anonymizována dvě slova] nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) tohoto ustanovení včetně nákladů na jinou osobu pověřenou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce [obec] [anonymizována dvě slova] na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má [název žalobkyně] nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce [obec] [anonymizována dvě slova] vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. [název žalobkyně] je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné [anonymizována dvě slova] náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 1011 o. z. platí, že vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Soud na základě učiněného závěru o skutkovém stavu věci a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl. V příčinné souvislosti se zaviněným porušením zákonné povinnosti řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích ze strany žalovaného (§ 4 písm. b) ve spojení s § 19 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích), coby řidičem škodícího vozidla, jehož byl zároveň vlastníkem a provozovatelem (§ 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), byla způsobena škoda na poškozeném vozidle ve vlastnictví poškozeného. Ke škodícímu vozidlu jako vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel nebylo v době dopravní nehody v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Z uvedených důvodů tak žalobkyni vznikla povinnost nahradit poškozenému, resp. dalším oprávněným subjektům, vzniklou škodu či s touto škodou související náklady, a to za současného vzniku regresního nároku vůči žalovanému (§ 24 odst. 2 písm. b), odst. 6 a odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2910 o. z.). Škoda byla vyčíslena na částku 20 681 Kč, když tato odpovídala částce za škodu způsobenou na vozidle poškozeného ve výši 20 681 Kč. Žalobkyně splnila svoji povinnost a z jejího garančního fondu částku v souhrnné výši 20 681 Kč oprávněnému subjektu (tj. [anonymizováno]) poskytla, a proto žalovaného vyzvala k úhradě jedné třetiny z částky 20 681 Kč, tedy částky 6 893,67 Kč, a to se splatností do 5. 7. 2023 (§ 1958 o. z.). Jelikož v předmětném řízení z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný tuto svoji povinnost splnil a žalobkyni požadovanou částku uhradil, zavázal je k tomu soud svým rozhodnutím, a to i s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 893,67 Kč od 6. 7. 2023 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř., přičemž úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému ve výši 1 000 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a ze dvou paušálních náhrad po 300 Kč podle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, žaloba).