16 C 248/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 893,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 893,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 6 893,67 Kč od 6. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 893,67 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že dne datum žalovaný způsobil vozidlem Škoda Octavia, registrační značka (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem škodu na vozidle Suzuki, registrační značka (dále jen„ vozidlo poškozeného“), jehož vlastníkem byl příjmení příjmení (dále jen„ poškozený“). S ohledem na skutečnost, že žalovaný neměl ke škodícímu vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, uhradila žalobkyně v souladu se svými zákonnými povinnostmi společnosti pojišťovna, IČO (dále jen„ anonymizováno“), pojistné plnění ve výši 20 681 Kč, které anonymizováno uhradila v plné výši poškozenému. S ohledem na zákonné oprávnění žalobkyně vyplývající z ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), podle kterého má žalobkyně vůči žalovanému jako vlastníkovi, provozovateli a zároveň řidiči škodícího vozidla nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, tedy na částku 6 893,67 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby neúspěšně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k návrhu žalobkyně nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

5. Dne datum žalovaný způsobil škodícím vozidlem, jehož byl v době nehody vlastníkem a provozovatelem škodu na vozidle poškozeného, jehož vlastníkem byl poškozený. Žalovaný se plně nevěnoval řízení a zezadu narazil do vozidla poškozeného, které dávalo v době nehody přednost chodcům na přechodu pro chodce. Ke škodícímu vozidlu nebylo v době nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Poškozenému byla na základě doložené faktury za opravu uhrazena anonymizováno částka 20 681 Kč, kterou žalobkyně následně uhradila anonymizováno. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě jedné třetiny z částky 20 681 Kč, tj. k úhradě částky 6 893,67 Kč, a to do 5. 7. 2023. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný částku 6 893,67 Kč žalobkyni uhradil.

6. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 4 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“), platí, že při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem. Podle § 22 odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích platí, že nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poskytuje název žalobkyně z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poskytuje název žalobkyně poškozenému plnění podle odstavce 2 téhož ustanovení za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel (§ 6 odst. 2 a 5, § 7 až 10). Podle ustanovení § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká výplatou plnění z garančního fondu obec anonymizována dvě slova nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) tohoto ustanovení včetně nákladů na jinou osobu pověřenou anonymizována dvě slova anonymizováno vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce obec anonymizována dvě slova na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má název žalobkyně nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce obec anonymizována dvě slova vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. název žalobkyně je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné anonymizována dvě slova náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 1011 o. z. platí, že vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Soud na základě učiněného závěru o skutkovém stavu věci a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl. V příčinné souvislosti se zaviněným porušením zákonné povinnosti řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích ze strany žalovaného (§ 4 písm. b) ve spojení s § 19 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích), coby řidičem škodícího vozidla, jehož byl zároveň vlastníkem a provozovatelem (§ 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), byla způsobena škoda na poškozeném vozidle ve vlastnictví poškozeného. Ke škodícímu vozidlu jako vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel nebylo v době dopravní nehody v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Z uvedených důvodů tak žalobkyni vznikla povinnost nahradit poškozenému, resp. dalším oprávněným subjektům, vzniklou škodu či s touto škodou související náklady, a to za současného vzniku regresního nároku vůči žalovanému (§ 24 odst. 2 písm. b), odst. 6 a odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2910 o. z.). Škoda byla vyčíslena na částku 20 681 Kč, když tato odpovídala částce za škodu způsobenou na vozidle poškozeného ve výši 20 681 Kč. Žalobkyně splnila svoji povinnost a z jejího garančního fondu částku v souhrnné výši 20 681 Kč oprávněnému subjektu (tj. anonymizováno) poskytla, a proto žalovaného vyzvala k úhradě jedné třetiny z částky 20 681 Kč, tedy částky 6 893,67 Kč, a to se splatností do 5. 7. 2023 (§ 1958 o. z.). Jelikož v předmětném řízení z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný tuto svoji povinnost splnil a žalobkyni požadovanou částku uhradil, zavázal je k tomu soud svým rozhodnutím, a to i s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 893,67 Kč od 6. 7. 2023 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř., přičemž úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému ve výši 1 000 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a ze dvou paušálních náhrad po 300 Kč podle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, žaloba). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.