16 C 260/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 1 800 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 1 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že Žalobce je právnickou osobou (společností ručením omezeným) se sídlem na území České republiky. Žalovaný dne 17.08.2017 uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 1 200 Kč a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 164,48 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši jež byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru, k tomu prosím vizte tabulku na 2. straně smlouvy o úvěru. Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši uvedené na 2. straně smlouvy o úvěru na řádku„ Celková částka, kterou klient zaplatí:“, se splatností do 14.09.2017, k tomu prosím vizte specifikaci úvěru v uzavřené smlouvě na straně 2. Proces poskytnutí finančních prostředků žalovanému byl takový, že na internetových stránkách [webová adresa] žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalovanému vyhovovaly, následně kliknul na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku žalovaný vyplnil registrační formulář, do něhož uvedl e-mail: [email], číslo mobilního telefonu [číslo], jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, popř. kontaktní adresu. V následující sekci vyplnil žalovaný údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČ zaměstnavatele, či pokud byl žalovaný [příjmení] své IČ, jakož i výši svého příjmu. V následující sekci žalovaný vyplnil údaje o kontaktní osobě a v poslední sekci pak i číslo bankovního účtu, na který měly být poskytnuté finanční prostředky žalovanému zaslány. V okamžiku, kdy byly všechny části registračního formuláře ze strany žalovaného vyplněny, byl žalovaný povinen se seznámit s celkovým obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, když celý text byl žalovaný povinen si přečíst, tak aby věděl jaká práva, povinnosti či případné právní dopady plynou pro něj z předmětného dokumentu a následně po odsouhlasení předmětné smlouvy z vlastní vůle byl žalovaný povinen na důkaz svého souhlasu s předmětnou smlouvou tuto odsouhlasit zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka, čímž potvrdil, že rozuměl a souhlasil se všemi právními součástmi procesu. Po odsouhlasení smlouvy o spotřebitelském úvěru následovalo v jednotlivých a oddělených krocích zcela shodně, jak je výše popsáno, seznámení a odsouhlasení dalších souvisejících dokumentů ze strany žalovaného, a to Ujednání a Čestného prohlášení Klienta, když i tyto všechny Související dokumenty byl žalovaný povinen si důkladně přečíst, porozumět jim a tuto skutečnost stvrdit zaškrtávacím čtverečkem pod jednotlivými dokumenty. Po procesu odsouhlasení všech uvedených dokumentů, byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: 2prs. Tento unikátní kód žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru. SMS kód je uveden na poslední straně smlouvy o úvěru spolu s datem a jménem žalovaného. Veškerá smluvní dokumentace pak byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění tak byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru. Samotná smlouva o úvěru a související dokumenty pak byly žalovaným podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním SMS kódu, který měl omezenou dobu platnosti na 48 hodin. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému následně schválena, kdy mu byla na zadaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka, a to s variabilním symbolem složeným z rodného čísla žalovaného a dalších symbolů, které společně vytvořili část, popř. celé číslo smlouvy o úvěru vizte výše. Pro úplnost žalobce doplňuje, že na základě Projektu fúze sloučením ze dne 24.11.2016 došlo ke sloučení zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO] se společností [právnická osoba], [IČO]. V rámci tohoto procesu přešlo veškeré jmění zanikajících společností, tedy i všechny dotčené vymáhané pohledávky, na nástupnickou společnost. Všechny tyto tvrzené skutečnosti jsou dostupné ve Veřejném rejstříku – Sbírka listin nástupnické společnosti. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnil, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradil částku, k jejímuž plnění se zavázal. Dle informací od původního věřitele žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.06.2019 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 26.07.2019. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 4 162,40 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 1 200 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 164,48 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 819,29 Kč, smluvní pokuty ve výši 600 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 220,63 Kč, nákladů na vymožení pohledávky ve výši 158 Kč. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok. Výše kapitalizovaného úroku činí 2 141,77 Kč, a je tvořena součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 164,48 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 819,29 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 158 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobci postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočten z dlužné jistiny úvěru v sazbě dle platných právních předpisů od 15.09.2017, tj. od prvního dne prodlení se splacením úvěru do 03.05.2019. Žalobce doplňuje, že smluvní úroky za poskytnutí úvěru představují roční úroky ve sjednané sazbě z nesplacené jistiny pohledávky za dobu od poskytnutí úvěru, tj. 18.08.2017 do 02.05.2019, k tomu prosím vizte tabulku na straně 2 smlouvy o úvěru. Náklady na vymožení pohledávky představují smluvně sjednané příslušenství pohledávky pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru (náklady na výzvy, dopisy, SMS, e-maily a telefonické hovory). Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem prvního dne prodlení se splacením úvěru, tj. 15.09.2017, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 12.06.2019 z jistiny ve výši 1 200 Kč do zaplacení. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 10.03.2020 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný do termínu splatnosti neuhradil svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru, byl původní věřitel oprávněn nárokovat si smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky ohledně níž byl žalovaný v prodlení (zůstatek jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru). Na žalobce byla v rámci postoupení pohledávky evidované za dlužníkem postoupena smluvní pokuta v celkové výši 600 Kč, která je tvořena nedoplatkem smluvní pokuty za prodlení žalovaného. Smluvní pokuta napočítaná původním věřitelem byla ve výši 600 Kč, tedy v souladu s ust. § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pouze do výše 50% jistiny úvěru.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila. K jednání se nedostavila též žalobkyně ani její zástupce. Vzhledem k výše uvedenému soud v souladu s ustanovením § 101, odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyní byl předložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém je označen toliko právní předchůdce žalobkyně. Celková výše spotřebitelského úvěru je uváděna 1 200 Kč a doba trvání spotřebitelského úvěru 27 dní. Tato listina nenese podpisy stran. Dále byla předložena soudu smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 17.8.2017, ve které jsou označeny smluvní strany tak, že úvěrovaným je žalovaná označená jménem, datem narození, svým rodným číslem, dále je zde uvedeno telefonním číslo, email a číslo bankovního účtu žalované. Touto smlouvou je sjednáno poskytnutí částky 1 200 Kč s datem poskytnutí 18.8.2017. Tato smlouva nese podpis pouze za stranu právního předchůdce žalobkyně, na straně podpisu žalované je uveden SMS kód: 2prs. Dle listiny, kterou žalobce nazval výpis z účtu byla částka 1 200 Kč dne 18.8.2017 převedena na účet uvedený ve výše citované smlouvě. Ze dne 23.6.2020 pochází výzva k plnění před podáním žaloby zaslaná žalovanému a ze dne 21.1. 2020 pochází oznámení o postoupení pohledávky zaslané též žalovanému, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2019.

4. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je projednatelnou, neboť nárok, který je uplatňován žalobkyní není zaměnitelný s jiným možných požadavkem žalobkyně zejména s ohledem na přesnou specifikace čísla smlouvy na základě které mělo dojít k poskytnutí tvrzených finančních prostředků. Soud se proto nadále v řízení zabýval otázkou, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzeného smluvního vztahu, tedy zda a za jakých podmínek byla uzavřena smlouva o úvěru.

5. Dle ust. § 1824 o.z., mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku a které umožňují uzavřít smlouvu bez fyzické přítomnosti smluvních stran. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje dle ust. § 561 o. z. podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Odst. 2 výše uvedeného ustanovení stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Soud má za to, že na základě předložených listinných důkazů nebylo možno učinit závěr o tom zda záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé a byly provedeny systematicky a posloupně, neboť žalobce soudu tyto záznamy nepředložil v rozsahu a posloupnosti, tak jak byly uváděny v žalobních tvrzeních, ani tak jak byly popsány v obchodních podmínkách, tedy že došlo k registraci žalované, že právě žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila. Podle ust. § 1724 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1725 je smlouva uzavřená, jakmile si strany ujednaly její obsah. Žalobkyně neprokázala, že žalovaná projevila vůli uzavřít s předchůdcem žalobce smlouvu tvrzeného obsahu. Z předložených listin - nelze dovodit popsaný proces uzavření předmětné smlouvy, neboť nebylo prokázáno odeslání žádosti o poskytnutí úvěru. Nelze tedy dovodit projev vůle žalované přijmout návrh smlouvy, případně učinit návrh smlouvy vůči právnímu předchůdci žalobkyně, tedy dovodit jaký návrh činí či přijímá. Soud proto dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření tvrzeného smluvního vztahu.

6. Právní úprava bezdůvodného obohacení je obsažena v ustanoveních § 2991 až § 3005 o.z. Dle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Vznik bezdůvodného obohacení má za následek, že osoba, jejíž majetková sféra se rozšířila, ač se rozšířit neměla, popřípadě, v jejíž majetkové sféře nedošlo k úbytku, ač k němu dojít mělo, novou terminologií označována jako "obohacený", je povinna ochuzenému vydat, oč se na jeho úkor obohatila. Vznik bezdůvodného obohacení je tedy příčinou vzniku závazkového právního vztahu mezi obohaceným a ochuzeným. Nárok uplatněný žalobkyní však nelze posoudit jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 o.z., neboť žalobkyně neprokázala, že tvrzené finanční prostředky byly poskytnuty žalované. Listina označena jako,,výpis z účtu,, je jen řádkem záznamu, bez možné identifikace kdo, kdy, za jakým účelem a z jakých zdrojů ji vytvořil a v takové formě má pouze hodnotu tvrzení, nikoli hodnotu důkazní. Soud žalobu proto v plném rozsahu zamítl, pro neunesení břemene důkazního.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého má úspěšný účastník sporu právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Úspěšným účastníkem sporu je v tomto případě žalovaná. Ze spisu je však zřejmé, že žalované s tímto řízením žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.