16 C 261/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce. Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: označení žalovaného IČO číslo sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva k pozemkům

I. Určuje se, že jméno FO, nar. datum, zemřelý dne 4. 11. 1996, naposledy bytem adresa, a jméno FO, nar. datum zemřelá dne 25. 2. 2008, naposledy bytem adresa, měli ke dni 4. 11. 1996 v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů pozemky p.č. číslo a p.č. číslo, vše v k.ú. město, obec město.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 48 379 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal vůči žalovanému určení, že jméno FO, nar. datum,Anonymizováno zemřelý dne 4. 11. 1996, naposledy bytem adresa (dále jen „otec žalobce“), a jméno FO, nar. datum, zemřelá dne 25. 2. 2008, naposledy bytem adresa (dále jen „matka žalobce“) (případně dále společně jako „rodiče žalobce“), měli ke dni 4. 11. 1996 v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů pozemky p.č. číslo a p.č. číslo vše v k.ú. město, obec město, neboť v současné době je v katastru nemovitostí jako vlastník uvedených pozemků uveden žalovaný. Žalobce tento nárok dále odůvodnil tím, že místní národní výbor ve město zřídil rodičům žalobce za úhradu právo osobního užívání pozemku p.č. číslo o výměře 2 239 m2 v k.ú. město, obec město, na základě dohody ze dne datum, přičemž ke dni datum se toto právo osobního užívání pozemku změnilo na vlastnické právo rodičů žalobce. Pozemek podle dřívější evidence označený jako p.č. číslo v k.ú. město, obec město, tvoří pozemky v současnosti označené jako p.č. číslo, p.č. číslo, p.č. číslo a p.č. číslo v k.ú. město, obec město, přičemž pozemky p.č. číslo a p.č. číslo k.ú. město, obec město, jsou již v současné době vypořádány. Před podáním žaloby žalobce neúspěšně vyzval žalovaného k uvedení stavu zápisu práv v katastru nemovitostí do souladu se stavem právním.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě vznesl námitku překážky věci pravomocně rozhodnuté, neboť o žalobou uplatněném nároku mezi stejnými účastníky již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ze dne 27. 4. 2009, č. j. 20 C 287/2008-26, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 4. 2010, č. j. 11Co 514/2009-60. Dále žalovaný namítl absenci aktivní legitimace žalobce, neboť o předmětných pozemcích nebylo rozhodováno v dědickém řízení ohledně rodičů žalobce, tedy dle názoru žalovaného není žalobce tím, kdo je v řízení ten, který se může domáhat určení vlastnického práva. Žalovaný dále namítl, že žalobce neunesl ve věci důkazní břemeno, neboť k důkazu nepředložil pravomocné rozhodnutí příslušného správního orgánu o přidělení předmětných pozemků do osobního užívání rodičů žalobce.

3. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

4. Z kupní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že rodiče žalobce jako kupující a jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum jako prodávající uzavřeli dne datum formou notářského zápisu kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku st. p.č. číslo, jehož součástí je stavba čp. číslo, a pozemku p.č. číslo, vše v k.ú. město, obec město.

5. Z dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne datum soud zjistil, že na základě rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v město ze dne datum, čj. Fin číslo, o přidělení pozemku p.č. číslo o výměře 2 239 m2 v k.ú. město, obec město, do osobního užívání vzniklo rodičům žalobce právo, aby s nimi byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku. Dále soud z uvedené listiny zjistil, že dne datum byla mezi rodiči žalobce a Místním národním výborem ve město (a to na podkladě pravomocného rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v město ze dne datum, čj. Fin číslo) uzavřena dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku p.č. číslo o výměře 2 239 m2 v k.ú. město, obec město, za úhradu ve výši 2 035,90 Kč, která byla následně schválena dne datum vedoucím finančního odboru Okresního národního výboru v město. jméno FO, přičemž následně byla tato dohoda registrována dne 29. 12. 1975 u státního notáře prom. právníka jméno FO.

6. Ze žádosti uvést stav zápisu práv do souladu se stavem právním ze dne 25. 6. 2023 a z předžalobní výzvy ze dne 3. 9. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uvedení stavu zápisu práv v katastru nemovitostí ohledně pozemků p.č. číslo a p.č. číslo, vše v k.ú. město, obec město, do souladu se stavem právním.

7. Z výpisu z centrální evidence obyvatel ohledně jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum, soud zjistil, že ke dni 1. 1. 1992 trvalo manželství rodičů žalobce, přičemž žalobce byl ke dni 4. 11. 1996 jejich jediným synem. Soud dále zjistil, že jméno FO, nar. datum, zemřel dne 4. 11. 1996, jméno FO, nar. datum, zemřela dne 25. 2. 2008.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí na LV č. číslo pro k.ú. město, obec město, soud zjistil, že žalovaný je v současné době zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků p.č. číslo a p.č. číslo, vše v k.ú. město obec město.

9. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 4. 2009, č. j. 20 C 287/2008-26, soud zjistil, že uvedený soud zamítl žalobu žalobce označení žalobce, nar. Datum narození žalobce, vůči žalovanému adresa, IČO: IČO, jejímž předmětem bylo určení, že výlučně otec žalobce byl ke dni svého úmrtí vlastníkem pozemků p.č. číslo a p.č. číslo, vše v k.ú. město, obec město, a že uvedené pozemkové parcely jsou předmětem dědického řízení. Soud v odůvodnění svého rozhodnutí mj. uvedl, že žalobce nepředložil soudu žádný důkaz o tom, že bezpodílové spoluvlastnictví manželů (tj. rodičů žalobce) bylo před úmrtím otce žalobce zrušeno ani žádný důkaz o tom, že výlučně otec žalobce nabyl vlastnické právo k předmětným pozemkům.

10. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 4. 2010, č. j. 11 Co 514/2009-60, soud zjistil, že odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 4. 2009, č. j. 20 C 287/2008-26.

11. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že pozemek podle dřívější evidence označený jako p.č. číslo k.ú. město, obec město, tvoří pozemky v současnosti označené jako p.č. číslo, p.č. číslo p.č. číslo a p.č. číslo v k.ú. město, obec město.

12. Na základě výše uvedených dílčích skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu Anonymizováno 13. Na základě rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v město ze dne datum, čj. Fin číslo o přidělení pozemku p.č. číslo o výměře 2 239 m2 v k.ú. město, obec město, do osobního užívání vzniklo rodičům žalobce právo, aby s nimi byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku. Dne datum byla mezi rodiči žalobce a Místním národním výborem ve město (a to na podkladě pravomocného rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v město ze dne datum, čj. Fin číslo uzavřena dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku p.č. číslo o výměře 2 239 m2 v k.ú. město, obec město, za úhradu ve výši 2 035,90 Kč, která byla následně schválena dne datum vedoucím finančního odboru Okresního národního výboru v město. jméno FO, přičemž následně byla tato dohoda registrována dne 29. 12. 1975 u státního notáře prom. právníka jméno FO. Ke dni 1. 1. 1992 trvalo manželství rodičů žalobce, přičemž žalobce byl ke dni 4. 11. 1996 jejich jediným synem. Pozemek podle dřívější evidence označený jako p.č. číslo v k.ú. město, obec město, tvoří pozemky v současnosti označené jako p.č. číslo p.č. číslo, p.č. číslo a p.č. číslo v k.ú. město, obec město. Žalovaný je v současné době zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků p.č. číslo p.č. číslo, vše v k.ú. město, obec město. Žalobce před podáním žaloby neúspěšně vyzval žalovaného k uvedení stavu zápisu práv v katastru nemovitostí ohledně pozemků p.č. číslo a p.č. číslo, vše v k.ú. město, obec město, do souladu se stavem právním. Na základě rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 4. 2009, č. j. 20 C 287/2008-26, uvedený soud zamítl žalobu žalobce označení žalobce, nar. Datum narození žalobce vůči žalovanému označení žalovaného, IČO: IČO, jejímž předmětem bylo určení, že výlučně otec žalobce byl ke dni svého úmrtí vlastníkem pozemků p.č. číslo a p.č. číslo, vše v k.ú. město, obec město, a že uvedené pozemkové parcely jsou předmětem dědického řízení. Soud v odůvodnění svého rozhodnutí mj. uvedl, že žalobce nepředložil soudu žádný důkaz o tom, že bezpodílové spoluvlastnictví manželů (tj. rodičů žalobce) bylo před úmrtím otce žalobce zrušeno ani žádný důkaz o tom, že výlučně otec žalobce nabyl vlastnické právo k předmětným pozemkům, přičemž rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 4. 2010, č. j. 11 Co 514/2009-60, uvedený odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 4. 2009, č. j. 20 C 287/2008-26.

14. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle § 205 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1982, rozhodnutím o přidělení pozemku do osobního užívání vznikne občanovi právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku. Rozhodnutí vydává okresní národní výbor.

16. Podle § 205 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1982, na podkladě přidělení pozemku do osobního užívání uzavře dohodu o zřízení práva osobního užívání s občanem národní výbor nebo organizace, které mají pozemek ve správě, nebo organizace, která je vlastníkem pozemku. Dohoda musí mít písemnou formu; je k ní třeba registrace státním notářstvím. Právo osobního užívání pozemku vznikne registrací dohody u státního notářství.

17. Podle § 872 odst. 1 věty první zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1992, právo osobního užívání pozemku, vzniklé podle dosavadních předpisů, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, mění se dnem účinnosti tohoto zákona na vlastnictví fyzické osoby.

18. Podle § 872 odst. 4 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1992, vzniklo-li právo osobního užívání k zastavěnému nebo nezastavěnému pozemku manželům, stávají se dnem účinnosti tohoto zákona bezpodílovými spoluvlastníky pozemku, pokud jejich bezpodílové spoluvlastnictví trvá; zaniklo-li, stávají se podílovými spoluvlastníky rovným dílem.

19. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

20. S ohledem na předmět tohoto řízení (tj. určení, že rodiče žalobce měli ke dni 4. 11. 1996 v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů pozemky p.č. číslo a p.č. číslo, vše v k.ú. město, obec město) se soud nejprve zabýval splněním procesní podmínky v ustanovení § 80 o. s. ř., podle kterého lze žalovat na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud přitom dospěl k závěru, že v projednávané věci je dán naléhavý právní zájem na tomto určení, neboť předmětné pozemky by mohly představovat majetek zemřelých rodičů žalobce, který nebyl v dědických řízeních dosud projednán, tedy o tomto nově zjištěném majetku by mohlo proběhnout dodatečné projednání dědictví, které by mohlo mít vliv na postavení žalobce jako dědice po svých zemřelých rodičích. S ohledem na uvedené závěry proto není ani důvodná námitka žalovaného ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce.

21. Soud dále poukazuje na to, že žalobce v řízení prokázal splnění všech tří podmínek vyplývajících z ustanovení § 205 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1982 [tj. 1) vydání rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání, 2) uzavření dohody o osobním užívání pozemku, 3) registrace dohody u státního notářství], neboť na základě rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v město ze dne datum, čj. Fin číslo, o přidělení pozemku p.č. číslo o výměře 2 239 m2 v k.ú. město, obec město, do osobního užívání vzniklo rodičům žalobce v souladu s ustanovením § 205 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1982, právo, aby s nimi byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku. Dne datum byla mezi rodiči žalobce a Místním národním výborem ve město (na podkladě pravomocného rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v město ze dne datum čj. Fin číslo) uzavřena dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku p.č. číslo o výměře 2 239 m2 v k.ú. město, obec město, za úhradu ve výši 2 035,90 Kč, která byla schválena dne datum vedoucím finančního odboru Okresního národního výboru v město. jméno FO a následně byla tato dohoda registrována dne 29. 12. 1975 u státního notáře prom. právníka jméno FO v souladu s ustanovením § 205 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1982. Všechny uvedené tři podmínky žalobce prokázal předloženou listinou: „Dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne datum“ s připojenou doložkou registrace u státního notářství. Žalobce sice nepředložil soudu k důkazu rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v město ze dne datum, čj. Fin číslo nicméně soud k tomu uvádí, že ke splnění všech tří shora uvedených podmínek uvedených v ustanovení § 205 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1982, muselo dojít postupně, tedy jednotlivé kroky na sebe musely časově navazovat, což vyplývá z logického výkladu ustanovení § 205 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1982. Nejprve muselo být vydáno příslušným správním orgánem rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání, následně byla uzavřena dohoda o osobním užívání a při třetím posledním kroku byla tato dohoda registrována u státního notářství, z čehož vyplývá, že bez vydání rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání by nemohlo vůbec dojít k platnému uzavření dohody o osobním užívání. Pokud tedy žalobce předložil soudu listinu „Dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne datum, touto listinou žalobce prokázal také vydání rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v město ze dne datum, čj. Fin číslo, které je navíc v této dohodě výslovně a zcela konkrétně uvedeno včetně označení, že toto rozhodnutí je pravomocné. Právo osobního užívání pozemku p.č. číslo v k.ú. město, obec město, rodičům žalobce tedy platně vzniklo dne datum v souladu s ustanovením § 205 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1982, a trvalo i ke dni 1. 1. 1992, přičemž k tomuto dni se na základě § 872 odst. 1 věty první a odst. 4 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1992, toto právo osobního užívání změnilo na bezpodílové spoluvlastnictví rodičů žalobce, kteří byli ke dni 1. 1. 1992 manželé a k uvedenému dni taktéž trvalo jejich bezpodílové spoluvlastnictví. Na základě shodných skutkových tvrzení účastníků pak bylo v řízení prokázáno, že pozemek podle dřívější evidence označený jako p.č. číslo v k.ú. město, obec město, tvoří pozemky v současnosti označené v katastru nemovitostí jako p.č. číslo, p.č. číslo, p.č. číslo a p.č. číslo v k.ú. město, obec město. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

22. Soud pro úplnost dodává, že námitka rei iudicita vznesená žalovaným není důvodná, neboť v projednávané věci jsou sice stejní účastníci řízení jako byli v řízení vedeném u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 20 C 287/2008 (tj. žalobce Jméno žalobce, nar. datum narození žalobce a žalovaný označení žalovaného, IČO: číslo), nicméně v projednávané věci není stejný předmět řízení, jaký byl v řízení vedeném u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 20 C 287/2008, neboť v tomto řízení bylo žalobcem žalováno, že otec žalobce byl ke dni 4. 11. 1996 výlučným vlastníkem pozemků p.č. číslo p.č. číslo v k.ú. město, obec město, nicméně v projednávané věci je žalobcem žalováno, že rodiče žalobce měli ke dni 4. 11. 1996 v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů předmětné pozemky p.č. číslo a p.č. číslo v k.ú. město, obec město.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému ve výši 48 379 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z deseti a půl úkonu právní služby uvedených v § 11 odst. 1, 2 a. t. [první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, výzva uvést stav zápisu se stavem právním ze dne 26. 6. 2023, žaloba ze dne 3. 9. 2023, další porada s klientem ze dne 19. 12. 2023, vyjádření žalobce ve věci samé ze dne 14. 2. 2024, další porada s klientem ze dne 23. 8. 2024, účast u jednání dne 27. 8. 2024, účast u jednání dne 24. 9. 2024, další porada s klientem ze dne 1. 11. 2024, účast u jednání dne 5. 11. 2024, ½ úkonu – účast u jednání dne 12. 11. 2024, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku] včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., dále z 21 % DPH ve výši 7 529 Kč (počítáno z částky 35 850 Kč) a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Soud pro úplnost dodává, že nepřiznal žalobci odměnu za účtovaný úkon: „předžalobní upomínka ze dne 3. 9. 2023“, neboť se obsahově jedná o zcela totožný úkon jako úkon žalobce: „výzva uvést stav zápisu se stavem právním ze dne 26. 6. 2023“, přičemž soud za tento úkon žalobci odměnu přiznal, tedy v této právní věci nelze žalobci přiznat odměnu za dvě zcela obsahově totožné předžalobní upomínky. Soud dále nepřiznal žalobci odměnu za účtovaný úkon: „jednání s protistranou dne 19. 7. 2023“ a cestovné k tomuto jednání, neboť žalobce konání tohoto jednání s protistranou dne 19. 7. 2023 žádný důkazem soudu nedoložil. Soud dále nepřiznal žalobci odměnu za účtovaný úkon: „další porada s klientem ze dne 7. 2. 2024“, neboť se podle názoru soudu nejedná o účelně vynaložené náklady řízení. Aniž by soud jakkoliv zpochybňoval právo žalobce na poradu se svým právním zástupcem, nelze přehlédnout, že tyto porady (pokud jde o jejich zohlednění při určení výše odměny právního zástupce) nesmí být samoúčelné. Přesněji řečeno nesmí jejich prostřednictvím docházet k nepřiměřenému a neodůvodněnému zvyšování této odměny. V projednávané věci pak soud považuje za účelnou vždy pouze jednu poradu s klientem mezi jednotlivými soudními jednáními a jednotlivými písemnými podáními žalobce ve věci samé, a proto soud žalobci přiznal (v případě účtovaných úkonů: „další porada s klientem“) pouze odměnu za tyto porady – další porada s klientem ze dne 19. 12. 2023, ze dne 23. 8. 2024 a ze dne 1. 11. 2024, přičemž odměnu za účtovanou další poradu s klientem ze dne 7. 2. 2024 soud jako neúčelnou nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.